Zajímavosti z GamePark blogů #1

Blogy jsou fenoménem internetu. Každý si dnes snadno zvládne založit svůj internetový „deníček.“ Pravdou ovšem je, že ve velkém počtu případů nakonec tvořen spíš jako prezentace autorových názorů ke všem možným oblastem společnosti, recenzím, radám, či poreferovaní o jeho koníčcích. V podobném duchu se nesou i blogy na Gameparku – deníček rozhodně není nejvyužívanější věc. Spousta lidí, včetně mě, zde ukazuje světu svoje práce. Ať už jde o „slohovku“ do školy, již zmiňovanou recenzi, názor na zdejší komunitu, nebo prostě cokoliv, co má zrovna autor na srdci.

Představivosti se meze nekladou, pouze ji naši moderátoři blogů hezky usměrňují do příslušných mezí. A pokud nepatříte mezi ty, kteří blogy sledují denně, je tu pro vás dnešní článek, který má za úkol vytáhnout ty nejlepší kousky na světlo a hezky na podnose vám je naservírovat. Doufám, že alespoň s něčím budu mít šťastnou ruku.

---

 V poměrně rychlém sledu se objevilo několik článků, informujících o speciálních vojenských, či policejních jednotkách České republiky. První z Conanových speciálů má za cíl informovat o Útvaru (skupině) speciálních operací Vojenské policie – v anglické zkratce SOG. V článku nechybí nic důležitého, dozvíte se vše o zaměření skupiny, její historii, výcviku členů i výstroji. To všechno je zabaleno do úhledného kabátku a výsledné hodnocení, jež bylo dlouho nejvyšší ze všech blogů, tak jen potvrzuje skvělou kvalitu.

„Special Operations Group (zkráceně SOG) je nejmladší jednotkou pro speciální operace v naší zemi. Vznikla v srpnu roku 2002 v rámci Vojenské Policie. Důvodem vzniku jednotky byla potřeba zajistit bezpečnost našich občanů v zahraničí…“

 Další Conanův článek pro si vzal na mušku útvar 601. skupiny speciálních sil armády ČR. Autor se zaměřuje především na prezentaci jednotlivých kousků výstroje, nicméně i na krátkou rekapitulaci historie této jednotky nebylo zapomenuto. Oproti „prvnímu dílu“ mi malinko chyběl větší důraz na detaily. Seznámení se samotnou jednotkou je o dost kratší a i obeznámení s jednotlivými částmi výstroje se scvrklo do sterilního výčtu, namísto pohledného bloku textu. Přesto článek působí uceleným dojmem a najdete v něm ta nejdůležitější fakta. Hodnocení blogu z něho dělalo druhý nejlépe hodnocený článek, to chce poklonu.

„Svou bohatou historií a pak především vynikajícími výsledky a úspěchy v soudobých bojových operacích si 601.skss vybudovala obrovské renomé a to nejen v rámci AČR, ale i v elitním klubu jednotek speciálních sil světa.“

 Do třetice všeho dobrého. Tentokrát je zacíleno na URNU neboli Útvar rychlého nasazení. Frankie se rozepisuje o speciální  policejní jednotce od jejího vzniku až po současnost. Poměrně dopodrobna je pak čtenář seznámen s průběhem výcviku. A jak to, že toho Frankie o URNĚ tolik ví? Chtěl by totiž studovat vyšší policejní školu.

„V první fázi výcviku prověří uchazeče v zátěžových cvičeních a vyšetřeních, následují psychologické testy, které se skládají z řady různých testů. Dále přezkoušení z tělesné zdatnosti jako je např: běh na 60m, běh na 5km, kliky za minutu, sedy lehy za 2 minuty, plavání na 400m a překážková dráha.“

 Opět Frankie. Tentokrát na téma Ježíšek vs. Santa Claus. Boj Santa Clause a Ježíška může připomínat Strážce vesmíru, nebo třeba souboj operátorů. Vytlačovaná tradice Ježíška musí snižovat ceny – napište Ježískovi zadarmo! Kdo chce luxus, nechť si za Santu zaplatí pouhých 14.95USD! No není to skvělé?! Ale teď vážně: Ježíšek vs. Santa. Tradice vs. komerce. Na kterou stranu se přikloníte?

„A jak se zpívá v jedné Vánoční reklamě "Vánoce jsou tady" a to znamená, že přichází to období, kdy ještě někteří zdejší návštěvníci našeho Gameparku usedají ke stolečkům, v ruce svíraje tužku a přemýšlí, co všechno by chtěli najít pod vánočním stromečkem.“

 FIFA a Pro Evolution Soccer. Dva nesmiřitelní rivalové, dvě letité série. Klasickému fotbalu na PC už je několik let vyčítána téměř nulová invence a „hůř koukatelný“ fotbal. Dokázali se v EA konečně poučit z chyb? Přinejmenším nový herní mód by mohl značit, že se blýská na lepší časy. Pro Evo se snaží hráče nalákat na krásnou podívanou. Ovšem stačí to hráčům ke štěstí? Jakými dalšími neduhy obě hry trpí? Odpovědi naleznete uvnitř!

„V roce 2008 se utkají dva velcí rivalové na virtuálním poli. Největší výrobce sportovních her Electronic Arts a jeho japonský protivník Konami. Od těchto tvůrců k nám přišly hry FIFA 08 a Pro Evolution Soccer 2008. Dosáhla FIFA fotbalové kvality jako PES, nebo se jedná jen o další díl nekonečné série EA?“

 Prorok, který ve svých vizích předpověděl velkou řadu významných událostí. Nostradamus. Jeho proroctví se týkala všech možných a nemožných věcí: předpověděl datum své smrti, ale třeba i vzestup fašistického Německa pod vedením Adolfa Hitlera. Nostradamus tak předpověděl třeba i teroristický útok na Olympijské hry v Číně, ale i následnou světovou válku. Vypadá to, že se máme na co těšit. Abych jen nechválil – kdo trpíte epilepsií, tak tento článek raději nečtěte. Tolik barev snad nevykreslí ani vaše LCDčko. Vizuální stránka tohoto kousku je šílená, ale pokud to dokážete překousnost, tak můžete získat velice zajímavý materiál pro přemýšlení.

„Nostadamus psal většinou ve verších, takto vypadala jeho předpověď Adolfa Hitlera:
U Rýna z norišských hor se narodí velikán z jednoho národa,
Který přišel pozdě.
Bude bránit zemi mezi Vislou a Dunajem,
Nikdo netuší, jak to nakonec dopadne.“

Blogy hodně přejí amatérským pisálkům povídek. Jejich kvalita je – jak už to tak bývá – velice různorodá, ale i na Gameparku se dá najít několik kousků, které rozhodně stojí za to si přečíst.

 Daymare už má na kontě několik povedených rozjetých příběhů. Ovšem ty nejlepší se objevují v poslední době. První vlaštovkou byla, a je, sbírka Miláček davů (odkaz na poslední, šestou část), jež je zatím rozprostřena přes šest dílů. Kdo četl, nebo zná tvorbu Jiřího Kulhánka, nechť ani nečte dál a rovnou poskočí k odkazům na jednotlivé díly. Tohle prostě musíte přečíst! Morbidní humor, hlavní hrdina neuvěřitelný egoista, který je více než člověkem chodící mrtvolou, kyborgem, nazvěte si to, jak chcete. Kdyby se hlasovalo o nejlepší povídku na Gameparku, s přehledem hlasuji pro druhý díl Miláčka.

(Protože dohledat všechny díly Miláčka davů může být trošku problém, tak vám tu dávám odkazy na všechny díly – 1. díl, 2. díl, 3. díl, 4. díl, 5. díl, 6. díl) 

„Za chvilku mě začaly bolet ruce, tak jsem zašel za roh a nechal to znovu na starost autonomním kulometům vsazeným do střechy, takže mě tentokrát padající vnitřnosti neohazovaly, jenom nechutně pleskaly o zem.“

 Druhým, teprve začínajícím příběhem, je Noční můra beze spánku. V prvním díle se seznamujeme s hlavní postavou – mužem, který byl u smrti svého bratra, ale má možnost celý kolotoč událostí změnit. Umí totiž ovládat čas. Kupodivu se z thrilleru ve stylu Golden man (Next) vyklubala povídka plná upírů, ale zoufalá snaha o záchranu lidského života zůstává. Když jsem si měl možnost přečíst rozpracovanou část povídky, tak jsem prožil čtenářský orgasmus – hrátky s časem, to je jedna z nejtěžších látek sci-fi literatury – nikdo totiž ani trošku neví, co všechno se může tzv. „podělat.“ Jsem moc zvědav, jak se Daymarovi podaří skloubit všechny prvky dohromady. Ale pevně mu věřím.

„S rozhněvanou tváří jsem vstal a začal se soustředit. V hlavě mi vstanul obraz různobarevných peříček, která se začala v ohromném víru točit stále rychleji a rychleji, dokud z nich nebyly jednolité barevné pruhy, pak jsem otočil rukou párkrát dokola a čas se posunul.“

 Dalším „známým“ autorem povídek je FireTight, člověk, který má na kontě již jedněmi opovrhovanou, jinými pak milovanou Hernu. V poslední době se věnuje povídce Vlajce do posledního dechu věrni, která má již pět dílů. Jde o příběh obyčejného vojáka. Velikým plusem je, že se celá povídka odvíjí z pohledu Německa, což je poměrně nevídaný prvek. Zjistíte, že i němečtí vojáci byli povětšinou také obyčejní lidé, stejně jako Američané, či Britové,… anebo Rusové, ale tam je situace trošku jiná… Velice vysoký standart si povídka drží po většinu času, jen občas klopýtne, díky poněkud jednoduššímu jazykovému stylu.

„Před žárem slunce se chceme ukrýt za rozbitým tankem. Je to sovětský tank T-34, jenž je nějak podivně zapadlý do země. Heinz z opatrnosti otevírá poklop tanku. Již několikrát se stalo, že se odstřelovač schovává do takovýchto míst.“

 Nechci, aby toto smrdělo samochválou, ovšem dovolím si vám doporučit i několik mých článků. Předně, z těch novějších, je to tematický článek Hraní zadarmo. Stvořit tento kousek mi trvalo téměř dva měsíce, během kterých jsem otestoval bezpočet her, a na další kopu se už prostě nedostalo. Řeč je o hrách, za které nemusíte zaplatit ani korunu, ale můžete se bavit stejně, nebo i lépe, než u placených titulů. Rozhodně doporučuji si tento článek přečíst. Už jenom z toho důvodu, dozvědět se, jak se freeware scéna vyvinula.

„Ať chcete nebo nechcete souhlasit, pirátit je prostě špatné. O tom zřejmě nepochybuje nikdo z vás, ale většina z vás s tím nic dělat nehodlá. Já ani nechci moralizovat na toto téma, sám vlastním víc nelegálního softwaru než toho legálního, ale snažím se tento stav dokopat aspoň na plichtu :)“

 V dalším tematickém článku jsem se věnoval tématu Stalker. Kult, který vznikl kolem počítačové hry, měl silné kořeny už ve  svých předchůdcích. V knize Piknik u cesty od bratrů Strugackých a o sedm let později ve filmu Stalker od Andreje Tarkovského. Všem těmto třem „okruhům“ se věnuji právě v tomto článku.

„Děj knihy vypráví o událostech v Harmondu po tzv. Návštěvě, kdy došlo ke kontaktu s mimozemskou civilizací. Tato Návštěva dala vzniknout Pásmu, oblasti, kde se vyskytují spousty předmětů, jež tu cizinci zanechali.“

Článků, které bych vám chtěl představit je ještě povícero, proto vám radši dám pouze odkaz na svůj profil. Nechci vás unudit…

 Trošku odlehčíme. Pedofilie není zrovna společensky přijatelnou úchylkou, přesto jsme na Gameparku svědky vyznání jednoho takového člověka… anebo že by to vlastně pedofil nebyl? Pro mě lehce prokouknutelný, ale poměrně originální článeček o tom, jak těžké je žít s láskou k jedenáctce. Doporučujeme!

„Po přečtení některých zdejších blogů jsem se rozhodl svěřit se vám se svojí úchylkou. Je to mu už nějaký ten pátek, co jsem se bláznivě zamiloval do jedenáctky.“
 

---

Pomalu finišujeme. Poslední částí článku bude rozhovor s vybraným blogerem. Nemusí být dokonalý, to není nikdo. Budou se zde objevovat rozhovory s lidmi, kteří mě zaujali. Tentokrát je to Daymare, o jehož povídkách je řeč v článku. Původně jsem tu chtěl mít Conana, ale jelikož ten na poslední chvíli odpadl, tak jsem musel vzít zavděk náhradníkovi – a to nemohl být téměř nikdo jiný, než můj kolega z amatérské redakce Master Elements.

Q: Ahoj Daymare, poprosím tě, aby ses nám představil, řekni nám, co děláš za školu… no však to znáš, pár rozhovorů už máš za sebou, jsi přeci celebrita… 🙂
A: Ahoj, tak s těmi rozhovory to tak slavné nebude a tou celebritou bych si nebyl jistý, přesto díky. Jmenuji se René Červený, za což se po nocích proklínám, ovšem co má člověk dělat a holky na to docela letěj:). Školu dělám Průmyslovku Elektrotechnickou V Úžlabině, konkrétněji Informační Technologie.

Q: Uvazuješ jakýmkoliv způsobem, že by ses vydal na dráhu spisovatele, plánuješ, nebo přeješ si, aby tvoje povídky byly jednou vydané knižně?

A: Co se týče spisovatele, tak určitě bych to chtěl s psaním někam dotáhnout, ovšem živit se tím dá v dnešní době jen velice těžko, přesto bych chtěl být alespoň příležitostním spisovatelem a nějakou tu korunku z toho možná i vytěžit. Moje povídky knižně určitě bych chtěl, ale myslím, že je stále na čem pracovat, než se k něčemu takovému dohrabu.

Q: Jak ses dostal ke Gameparku, ke psaní blogů a nakonec i k psaní povídek? Psal jsi již dříve, nebo tě to chytlo „až teď?“

A: Tak začal jsem na GameZone ne přesně na GameParku a to se známým Call of Duty. Psaní jsem se uchopil už kdysi dávno kolem jedenácti let, kdy jsem zkoušel své chabé pokusy, nad kterými se dnes jen usmívám, ovšem byly to právě ty pokusy, které ze mě udělali jakéhosi takového pisálka. Blogy jsou jistě pro mě dobrá novinka, jelikož se o svá díla mohu podělit a zároveň u nich mohu vidět kritiku a hodnocení.

                   

Q: Podaří se mi z tebe vypáčit, co chystáš dále? V jakém horizontu asi tak plánuješ skončit svoje povídky, jestli vůbec?

A: Vypáčit mě můžeš celého, já jsem výřečný člověk:). Co se týče mého psaní v budoucnu, tak se ho nehodlám vzdát, povídky budu psát stále a stále dokud mě nějaké budou napadat a dokud tu bude někdo, kdo si je přečte, chystám dokončení celkem oblíbené série Miláček Davů a pořádné rozjetí nové série, jejíž první kapitola se celkem uchytila a tím jest Noční můra bez spánku. Mám i pár jiných rozpracovaných povídek konkrétně o pilotovy stíhače a jiné, samozřejmě sám přesně nevím, čeho budu ještě schopen, když mě něco napadne, tak to sepíšu, takže můžete čekat cokoliv.

Díky za rozhovor a přeju hodně úspěchů. Mimochodem, těším se na Miláčka davů #7! 🙂

A:Já děkuju, neboj bude co nejdřív 🙂