ViDock Gfx – externí grafika pro notebooky

Ceny notebooků leží rekordně nízko, některé – již relativně slušné pracovní stroje – se dají pořídit pod deset tisíc a vcelku obstojný laptop, který se nebudete stydět vytáhnout ani na veřejnosti, si koupíte za nějakých dvacet až třicet tisíc. Samozřejmě stále můžete sáhnout po značkových dělech s krásným šasi a maximálním výkonem, ale v takových případech už se o výhodnosti hovořit nedá. Zkrátka a dobře, notebooky jdou na odbyt více než kdy dříve a pomalu, ale jistě zastiňují své stolní bratříčky, kteří vycházejí z módy. Jenže jsou tu stále oblasti, ve kterých notebooky desktopům těžko mohou konkurovat.

Tato nevýhoda je spojena především s velmi komplikovaným vylepšováním a upgradováním přenosných PC. Jistě, relativně jednoduše si můžete přidat RAMku, jenže tu v důležitosti už dávno předběhly jiné komponenty. Chtěli byste používat třeba tři či dokonce více displejů? Smůla, musí vám stačit jeden a potenciálně druhý připojený přes analog. Co takhle externí Blu-ray mechanika? Pokud váš integrovaný videočipset nepodporuje DHCP, raději zapomeňte. A v neposlední řadě – rádi byste si zahráli nějakou pořádnou pecku? Tak s tím se rozlučte, integrovaná grafika se sdílenou pamětí na to stačí jen těžko. A její upgrade? Kdo to kdy viděl? Ale ano, viděl!

Některé laptopy, obvykle jsou to ty s nejdražšími značkami, jako třeba Dell, Axiom, MXM nabízejí příslušný slot pro přidání výkonného grafického řešení. Jenže to umí naprostá menšina strojů, které jsou navíc nehorázně drahé. Ve většině případů zkrátka integrovaná grafika notebooku technicky nahradit nejde. Jenže to se nyní mění a přes prostý ExpressCard interface půjdou připojit výkonnější grafiky. Na takových řešeních pracují již inženýři v ASUS, MSI a dalších velkých firmách, ovšem jako první se masového rozšíření dočká výrobek společnosti Village Tronick jménem ViDock GFx Pro. V popisu produktu na prvních místech stojí umožnění připojení dalších a větších obrazovek k notebooku. Jenže kromě tohoto primárního cíle se takto vybaveným laptopům dostane ještě navýšeného 3D výkonu pro všechny možné aplikace – hry nevyjímaje. Tento výkon je opět určen především na přehrávání videa v náročném rozlišení 1080p, ovšem je docela jedno, k čemu ho ve skutečnosti využijete.

Village Tronic plánuje uvést několik verzí těchto „boxovaných” externích grafik. Tou nejzákladnější bude takzvaná Business Edition, která bude k dostání ve dvou stejně drahých variantách. Pro zaryté milovníky AMD bude box obsahovat čip X1550 se 128 MB DDR2 VRAM, zatímco varianta s nVidia kartou bude postavená na GeForce 7200 GS, se stejným objemem i kvalitou paměti. Počítá se s prodejní cenou 329 dolarů (cca 5200 Kč). Jak je ale vidno, tyto čipy postačí maximálně na starší, případě nenáročné hry. Je také otázkou, zda budou vůbec schopné rozpohybovat zmíněné 1080p video. Zatím nebyly uvolněny žádné vzorky této verze pro test, takže těžko soudit. Příliš bychom na to nesázeli. Rozhodně však jde o dobrou věc pro někoho, kdo potřebuje základní grafický výkon pro nejrůznější 3D aplikace a nechce zbytečně zatěžovat útroby notebooku s integrovaným čipem a sdílenou pamětí.

Takzvaná Pro Edition už je na tom o poznání lépe, byť stále nečekejte kdovíjaké hody a maximální detaily v Crysis. Ovšem čipy Radeon HD2600 Pro s 512 MB DDR2 VRAM, respektive GeForce 8600, opět se stejnou náloží paměti, slibují přeci jenom silovější přístup, nehledě na schopnost plně zpracovávat DirectX 10. Tady už by neměl být problém s přehráváním jakéhokoliv videa a také novější hry na nižších rozlišených se povětšinou budou chytat. Nic však není zadarmo, a tak budete muset z peněženky vytáhnout o sto dolarů (v našich krajích o 1600 Kč) více. To je docela zajímavé, když v běžných verzích je rozdíl mezi X1550 a HD 2600 Pro pouze čtyřicet dolarů. Ovšem s tím těžko něco uděláme. Stejně jako si majitelé MACů budou muset tradičně připlatit za svou exkluzivitu. Tady se plánuje zatím jediná verze, a to s X1550, která bude stát docela astronomických 500 dolarů (8000 Kč).

Vydání všech verzí se plánuje na konec druhého čtvrtletí tohoto roku, přičemž kolegové ze serveru Tomshardware se dostali k takřka finální Pro variantě. Tak si na ní společně s nimi pojďme posvítit.

V krabici najdete kromě samotného, na první pohled nepříliš vzhledného boxu také nejrůznější kabely pro propojování obrazovek a samozřejmě i CD s drivery, které jsou ale momentálně teprve ve fázi beta. Redaktoři Tomshardware poukazují na staromódní design „krabice”, ovšem je jasné, že roli hraje především funkčnost. Pohled na zadní stranu odhalí dva DVI porty, USB, napájení a samozřejmě i ExpressCard kabel, který bude připojen k samotnému notebooku. Po rozmontování boxu, čímž ale pravděpodobně ztratíte záruku a stejně není příliš důvod to dělat, objevíte skutečně obyčejný Radeon HD2600 Pro. Village Tronic přitom nesáhli ani po žádné vyhlášené značce, ale zvolili spíše levný HIS.

Je třeba upozornit, že nákup ViDocku není radno ponechat náhodě a několik verzí neexistuje jen tak pro nic za nic. Je to dáno tím, že WDDM grafická architektura pod Windows Vista umožňuje běh pouze jedinému grafickému ovladači. Proto je třeba pořízený ViDock přisoudit k integrované kartě. To zjednodušeně znamená, že pokud máte integrovaný čip od AMD či ATi, budete potřebovat externí box s Radeonem. To samé platí pro nVidii a GeForce. Ptáte se, co pořídit, když máte čip od Intelu, jež jsou shodou okolností nejrozšířenější? Pak máte především smůlu, protože zatím pro vás žádné patřičné řešení není. Tedy pod Windows Vista (ačkoliv jsou prý v přípravě ovladače, které však nikdy nebudou fungovat stoprocentně a se všemi vymoženostmi). V případě Windows XP je situace o poznání radostnější, protože tento systém zvládá několik grafických ovladačů současně.  

Když se pánové z Tomshardware pustili do instalace, zažili nemilý problém. ViDock totiž vyžaduje poměrně specifické verze BIOSu, které zatím ne každý výrobce čipsetu nabízí, i když se dá očekávat, že situace se do vydání zlepší a půjde i nadále vzhůru. Ovšem aktuálně se na jeden z notebooků externí kartu vůbec nepodařilo nainstalovat, ani po zkoušení všech verzí BIOSu. Další výtky redaktorů směřovaly na multimediální software, který je sice robustní, ovšem nepřehledný a v betaverzi zapomínal nastavené konfigurace. Snad i to se zlepší.

Potenciální překážkou úspěchu ViDocku je také propustnost rozhraní ExpressCard, která se pohybuje někde na úrovni AGP 1.0, což věru moc není. Ale výsledky na grafiku zaměřených benchmarků jsou přesto poměrně zajímavé a jednoznačně hovořící ve prospěch externího řešení v porovnání s integrovaným čipem. Ačkoliv záleží na tom, co přesně od ViDocku očekáváte. Kdo by rád impresivní výkon, bude celkem spolehlivě zklamán. Karta (testován Radeon HD2600 Pro) jednak není z nejvýkonnějších a jednak nedosahuje ani takových výsledků jako ve stolních počítačích. Ale o tom se můžete přesvědčit sami z přiložených benchmarků. Jen slovně několik úctyhodných výkonů: v 3DMarku 2006 je ViDock desetkrát výkonnější než integrovaná grafika a v Crysis si v rozlišení 1024×764 s nízkými detaily zahrajete na snesitelných 26 snímcích za vteřinu.

Je tedy otázkou, zda se takováto vymoženost vyplatí. Pokud máte starší notebook s integrovanou grafikou a nutně potřebujete pracovat s 3D aplikacemi, nebo si chcete tu a tam zahrát nějakou spíše méně náročnou hru, pak byste mohli být spokojeni. Pokud ale přemýšlíte o nákupu nového notebooku, pak bychom se poohlédli po nějakém, který má solidní grafický čip již v základní konfiguraci. Vyjde to přinejmenším stejně, ne-li ještě levněji, protože 429 dolarů (a u nás nepůjde jen o prostý přepočet) je za výkon Radeonu HD 2600 Pro či analogické GeForce docela hodně. Každopádně do budoucna se do tržní soutěže přidají další společnosti, které stlačí cenu dolů a jistě přinesou ještě výkonnější čipy v rámci externích boxů. Už se těšíme.