Zaklínač (2007)
První herní Zaklínač vyšel v roce 2007, ale oznámení o vývoji přišlo již v roce 2002 a hra měla tak rozšířit zaklínačkou rodinu, která kromě dvou povídkových knih, románové pentalogie a komiksů pojímala také seriál a z něj sestříhaný film. Zajímavostí je, že hra během vývoje prošla úplným restartem a přešla na herní engine Aurora od Bioware a s ním autoři změnili i téměř celý žánr hry. Zprvu se mělo jednat o izometrické akční RPG s neznámým zaklínačem v hlavní roli, které ale lety vývoje a postupným posilováním samotného CD Projektu přerostlo na rozmáchlé RPG z pohledu třetí osoby na Geraltova záda (na izometrický pohled a ovládání myší ale lze přepnout). Kromě akce je i velký důraz na rozvoj postavy, alchymii a rozhodovací systém. Když s velkým očekáváním Zaklínač v roce 2007 vyšel, opravdu překvapil svým dospělým pojetím fantasy světa, zajímavými postavami a příběhem, který byl plný referencí na knižní předlohu. Naštěstí i hráči, kteří knihy nečetli, měli příběh dobře vysvětlený a nebyli tak ochuzeni.
Hra sama o sobě ale trpěla jedním velkým neduhem, který byl zapříčiněný přechodem vývoje z akčního RPG do žánru klasického RPG. Tím problémem je soubojový systém, který je zde osekaný na minimum a mnoho hráčů proto první herní dobrodružství Zaklínače odložilo. Přece jen zakliknutí nepřítele, výběr rychlého, pomalého nebo skupinového stylu boje a poté klikání v moment rozsvícení šipky není právě zajímavé, natož zábavné pojetí boje. Ti z nás, kdo vydrželi až do konce, prvního Zaklínače nehráli kvůli soubojovému systému. Táhl nás příběh, který zde byl plně lokalizovaný do češtiny, i když mnoho hráčů raději vsadilo na originální polský dabing s českými titulky.
Zajímavostí je, že se až do roku 2009 chystal konzolový port prvního dílu pro XBOX 360 a PS3 pod taktovkou studia Widescreen Games. V dubnu 2009 byl ale port oficiálně zrušen a tak si první díl můžeme zahrát jen na počítačích.
Zaklínač 2: Vrahové králů (2011)
Na vývoji druhého dílu se začalo pracovat hned po vydání prvního, tedy v roce 2007. Z enginu Aurora CD Projekt RED přesedlal na vlastní RED Engine, díky kterému snížili jinak v jedničce neustálé a otravné načítání každé malé lokace. V principu ale hra zůstala v mnohem ohledech věrná prvnímu dílu. Zejména relativně malé lokace, ve kterých se odehrávají jednotlivé kapitoly, nedávají příliš prostoru pro pocit reálného fantazijního světa. Co ale někteří z nás po prvním zahrání nezjistili, je skutečnost, že celá jedna třetina hry je jiná podle vašeho rozhodnutí na konci první kapitoly. Ano, Zaklínač 2 po prvním zahrání tak konečně na nás hráče přenáší hmatatelné důsledky svých rozhodnutí a ne jen souhrnná videa, co mohlo být jinak. Zároveň tím autoři prokázali jistou odvahu, protože vytvořit velkou část herního obsahu, ke kterému se hráč napoprvé nedostane, a nedat mu to ve hře nijak vědět, notně znamená, že automaticky počítají se znovuhratelností své vlastní hry.
Soubojový systém se také posunul o notný kus kupředu vstříc konzolovému ovládání (hra v roce 2012 vyšla i pro XBOX 360). Jednotvárné klikání myší pro útok vystřídalo reálné ovládání postavy místy spojené s quick-time eventy při boji s bossy. Bohužel právě na ty se mnoho z nás těšilo a CD Projekt sliboval epické souboje. Místo toho jsme se dočkali čtyř triviálních bossů + pár menších ve vedlejších kontraktech. Progres ale oproti prvnímu dílu, zejména co se týče soubojového systému, byl značný.
Zaklínač 3: Divoký hon (2015)
První díl ze série se slíbeným otevřeným světem, možností projížďky na koni, plavání a (konečně) skákání. Třetí díl Zaklínače naplno využil výkon aktuálních konzolí a PC (vyšel jak pro XBOX ONE, tak pro PS4) a není tajemstvím, že na ultra detaily i tři roky po vydání stále potřebujete velmi dobré železo.
Je těžké shrnout v několika řádcích, co vše hra nabízí. Oproti předešlým dílům je skok opravdu markantní a je znát, že CD Projekt RED notně posílil své stavy, aby za čtyři roky vývoje vypustil do světa hru, která nám hráčům vyrazila dech, stejně jako recenzentům, a několikrát byla vyhlášena hrou roku 2017.
Může za to zejména otevřený svět, který se zdá tak skutečný, na první pohled krásný a plný koloritu, stejně jako nesmlouvavý a drsný. Příběhově hra navazuje na předešlé díly a pečlivě si vybírá postavy z původní pentalogie a pokračuje v jejich příběhu. Na samotného hráče, pokud je fanoušek nejen herní, ale i knižní série, tak často dopadá těžké břemeno volby, mnohdy v několikavteřinovém okně, kterou zpečetí osud nejedné postavy.
I když je herní doba oproti předešlým dílům více jak trojnásobná a není problém ztratit ve třetím díle i dvě stovky hodin společně s DLC, pořád je co dělat. Být v těle herního Geralta totiž není jen o prožití života zaklínače, braní zakázek na monstra a jejich odstranění. Stejně tak samotný příběh není možné dohrát bez vykonávání vedlejších úkolů, které jsou často mnohem obsahově bohatší. Zapomeňte na úkoly typu „Zabij pět topivců a dostaneš odměnu“. To byl standard v roce 2007 a tam také podle autorů zůstal. Ve třetím díle může vedlejší úkol a jeho splnění mít dopad na celou jednu osadu, hlavní dějová linka zas na celou říši. A když se právě nevrhneme do plnění úkolů, můžeme se procházet po nádherné, i když po setmění vcelku nebezpečné krajině, objevovat skryté jeskyně a osady, míchat si lektvary, nebo třeba hrát novou karetní hru Gwent po hospodách s dalšími karbaníky.
Quo vadis, Geralte?
S posledním příběhovým rozšířením O víně a krvi se celý příběh uzavřel. CD Projekt RED ale dál dává podporu samostatně spuštěné karetní hře Gwent. Jak jsem četl na jednom herním fóru: „Proč kolem tak skvělé karetní hry vybudovali ještě tu s otevřeným světem?“ Autoři se nejspíš k tomuto výstižnému komentáři dostali také, protože Gwent je Free to Play s možnostmi mikrotransakcí a brzy dostane i singleplayerovou kampaň.
Gwentem ale bohužel definitivně končí herní náplň spojená s Geraltem. Nová hra od CD Projektu s tímto bělovlasým zaklínačem v hlavní roli nás nečeká. Místo toho již studio od roku 2011 dělá na hře Cyberpunk 2077, o kterém zatím víme pouhé střípky. Podívat se můžeme na trailer a přečíst si pár ujištění, že Cyberpunk 2077 si bere mnoho z herního Zaklínače a půjde o nejrozsáhlejší hru od tohoto studia vůbec, která má nastartovat novou herní sérii. Kdo by se chtěl vrátit raději zpět ke Geraltovi, může si počkat alespoň na novou seriálovou podobu, kterou připravuje Netflix přímo ve spolupráci s duchovním otcem série Andrzejem Sapkowskim.