Jak vznikalo Crysis?

Všechno začalo v německém městečku Coburg. Tam založili turečtí bratři Cevat, Avni a Faruk Yerliovi vývojářské studio CryTek, které pět let nato získalo mezinárodní ostruhy díky Far Cry. Přes jeden milion exemplářů napínavé i opticky skvěle vyvedené střílečky s mutanty se prodalo za plnou cenu. Pokračování od CryTeku jsme se už ale dočkat neměli. Práva na značku zůstala u vydavatele Ubisoft, od kterého se CryTek odtrhl. „V Electronic Arts jsme našli partnera, který nás lépe doplňuje,“ vysvětlil Cevat Yerli, kreativní ředitel CryTeku, překvapivou změnu.

 

 

 

Jedním z největších taháků a trademarků Far Cry byl svět tropických ostrovů. Zatímco se od něj Ubisoft ve Far Cry 2 odloučil, CryTek si prostředí podržel a podle premisy „všechno hezčí a trochu jiné“ také přetvořil. Bylo potřeba docílit nějakého kontrastu. Cevat Yerli šel za výtvarným ředitelem a rozmlouval s ním o tom, co je vizuálně vůbec možné, aby Crysis bylo po této stránce na špici a také se odlišovalo od jiných titulů. Tenkrát je napadla spontánní myšlenka, jak by to asi vypadalo, kdyby se tropická džungle zamrazila. Autoři opatrně přepracovali Far Cry setting a zabalili palmy zabalili do sněhu. Prostředí Crysis bylo hotovo.

 

 

 

Původně mělo Crysis nést podivné jméno „Frozen Paradise“. Jméno Crysis padlo na jednom z řadových brainstormingů, ale celému týmu se velmi líbilo. Jednak vyjadřuje jádro hry a tak trochu odkazuje na Far Cry i jméno studia. To však nemusí znamenat, že se nyní všechny hry od CryTeku budou jmenovat tak nějak podobně. Trocha tradice se ale v tomto případě rozhodně slušela a patřila.

 

 

Jak se dostane sníh na tropický ostrov? V případě Crysis prostřednictvím mimozemšťanů. S myšlenkou na cizí bytosti se Cevat Yerli zabýval už celé roky. Již ve Far Cry se alieni měli vyskytovat jako nepřátele. Ještě tehdy, kdy se hra vyvíjela pod názvem X-Isle. Z nejrůznějších důvodů se ale tehdy přece jen rozhodli proti mimozemským. V Crysis měli jedinečnou možnost dostat je zpět. A využili ji.

 

 

 

Mimozemšťané ale rozhodně nejsou tak jednodušší na vytvoření, jak si CryTek zpočátku představoval. Jenom jejich design a zpracování zabralo týmu zhruba rok vývojového času. Podle producenta Benda Diemera by bez nich, tedy pouze s džunglí a Korejci, Crysis vyšlo již v roce 2006. Původně měl průzkum mimozemské lodi tvořit zhruba třetinu hry, ovšem postupem času se tato porce stále zmenšovala.

 

Designér levelů Sten Hübler k tomu říká: „Je velice těžké vytvořit opravdu cizácky působící životní formu a přitom zachovat dostatečně uvěřitelnosti, autenticity a dobrý zážitek ze hry. Udělali jsme stovky nákresů a testů, hodně jsme se radili a přizvali také externí poradce. Přesto nejsme s výsledkem stoprocentně spokojeni.“ Hráči to vidí podobně: většina z nich si mnohem více užívala boj proti Korejcům v první části než trochu těžkopádné bitky proti mechanickým alienům.

 

 

 

Crysis přesto dostalo v mezinárodním tisku vysoká hodnocení. Americký GameSpot udělil vynikajících 95%, americký PC Gamer šel dokonce na 98%. Dokonce obvykle nesmírně kritický Edge z Velké Británie vynášel Crysis do nebes a udělil známku 9/10. Těžko říct, kam by redaktoři sahali, kdyby autoři splnili všechny své původní sliby a dokázali realizovat většinu svých ambiciózních plánů.

 

Crysis mělo obsahovat tři kapitoly. Boj proti Korejcům, boj s Korejci proti mimozemšťanům a finále na mateřské lodi agresorů. Byl tu také velkolepý plán, který spočíval v propojenosti a interaktivitě prvních dvou kapitol. Podle toho, jak byste se chovali vůči Korejcům v první části, by vám oni (ne)pomohli v části druhé. Kdo by neustále masakroval nepřátele, namísto aby je třeba jen omračoval, musel by vystačit s minimální korejskou podporou. Hezká vize. V hotovém Crysis ale zcela odpadla. „Zhruba jeden rok před dokončením jsme se museli uchýlit k několika změnám a vyškrtávání, jelikož jsme to množství nápadů nedokázali realizovat,“ říká upřímně Sten Hübler. Některé mise tak byly dokonce vyřazeny. „Bohužel to způsobilo problémy s herním spádem a příběhem,“ bilancuje Hübler. „Ale ještě nekončíme,“ dodává.

 

 

 

Crysis následuje koncept Far Cry, který dává hráčům velmi solidní volnost v rámci uzavřeného ostrovního světa. To má své vývojářské nástrahy. V otevřené hře mají designéři jen málo kontroly nad tím, co se vlastně děje nebo bude dít. V takových podmínkách je velmi náročné vyprávět strhující příběh. Původně měli autoři v plánu vyprávět děj takzvaně „look at“, kdy by hráč nikdy neopustil perspektivu vlastních očí a po tom, co se děje, by se sám rozhlížel. Tudíž by se tu neobjevovaly žádné nehratelné sekvence. V Half-Life 2 to fungovalo, ovšem pro tvůrce Crysis šlo o nepřekročitelný problém. Hra je totiž tak rozsáhlá, že nebylo prakticky možné docílit toho, aby si hráči všimli věcí, které jim autoři připravili.

 

 

Sten Hübler vidí dvě věci, které by velmi rád změnil. „Zaprvé, pozdější mise jsou až příliš lineární. Zkoušeli jsme zrychlit tempo hry a posunout příběh vpřed. To v otevřených levelech nefunguje tak dobře, proto jsme museli sáhnout po docela výrazně naskriptovaných a koridorových úrovních.“ Pravda, koncept volnosti se v těchto misích docela dost vytrácel.

 

Druhou věcí, která by si podle Hüblera zasloužila větší péči, je finální souboj a vůbec celý závěr. „Hra musela být zkrátka dokončena. Nemohli jsme do ní investovat tolik lásky a práce, kolik bychom chtěli.“ Také zde mluví designér fanouškům přímo z duše. Ti si totiž na otevřený konec dost stěžovali. „Do budoucna jsme se ale poučili a budeme mnohem lépe plánovat,“ slibuje Hübler.

 

  

 

A pak tu byla ještě ta věc s hardware. Crysis není jen tak nejhezčí hrou současnosti. Vylepšení CryTeku ve formě CryEngine 2 spolu s vysokou mírou interaktivity mají svou cenu. Jinak řečeno: hráči potřebovali velmi silný a drahý stroj, aby si hru užili v celé její kráse. Tím si autoři mimoděk omezili publikum. Například Blizzard ví moc dobře, proč ustoupit od grafických ambicí a raději umožnit co největšímu množství hráčů solidní zážitek. V případě Crysis to šlo ještě dál. Poté, co nevyšel patch 1.3, si řada hráčů začala klást otázku, zda si CryTek touto hrou neukousl příliš velké sousto.

 

Bylo Crysis nakonec tak nevýnosným obchodem, že vývojáři museli začít šetřit? Cevat Yerli tvrdí opak. „Ani pro Electronic Arts ani pro Crytek nebylo Crysis prodělečným titulem. Oba podniky na hře vydělaly peníze.“ Je ale otázkou, zda se Crysis skutečně prodal jeden milion kusů, jak EA oficiálně ohlásilo. Tím by totiž v nelehké době PC hraní hardwarově náročné Crysis smetlo dokonce Far Cry, a to přesto, že se pirátská verze hry objevila asi týden před uvedením do obchodů. Navíc tu jsou součty obchodů ze zásadních trhů, tedy USA, Německa a Velké Británii, kde se hry prodalo sotva 500.000 kopií. Například Asii tituly jako Crysis absolutně nezajímají. Komunita se ale nemusí bát, že by zůstala ve štychu. Cevat Yerli jí slibuje další podporu.

 

 

 

Zatím se ale spíše zdá, že CryTek chce z již hotového Crysis vytřískat další peníze. Crysis Warhead je spin-offem, který ale působí takřka stejně jako originál. Bude vyprávět paralelní příběh v prakticky stejném prostředí a vyjde již letos na podzim. Největším příslibem jsou tak nové multiplayerové funkce. Hru více hráčů totiž vývojáři rozhodně neuložili k ledu, byť by to tak mohlo vypadat. Mód Power Struggle z původního Crysis, na nějž vývojáři hodně spoléhali, totiž žádnou velkou díru do světa neudělal. Hraje se pouze na 350 serverech, zatímco Call of Duty 4 běží na 13.500 serverech.

 

 

S Crysis Warhead to ale rozhodně neskončí. Honba na mimozemšťany je totiž koncipována jako trilogie. Titul Crysis Wars je v USA zaregistrován jako ochranná známka, stejně jako World in Crysis. Doufejme, že do všech těchto titulů se budou promítat nápady a myšlenky, jež se nevešly do původní hry.