Grand Theft Auto

Když se Paula rozhodne představit Sama svým rodičům s tím, že se chtějí vzít, ani náhodou jí nepřijde na mysl, že by o něm řekli, že si ji bere jenom pro peníze a dali jí domácí vězení. Bohužel, stane se tak, což ale Paula vyřeší prostě a jednoduše – vyleze oknem, ukradne rodičům Rolls-Royce a spolu se Samem pojede do Las Vegas, aby se vzali tam. Otec však za dopadení své dcery a jejího milence nabídne $25,000, čímž rozpoutá mediální vřavu a několik automobilových honiček mezi zájemci o peníze a zamilovaným párem. Že podle vás v žádném z ohledů uvedený text nepasuje k titulku článku? V tom případě se musíme vrátit o necelé půl století zpět do roku 1977, kdy se na plátnech kin objevily tehdejší hvězdy Ron Howard a Nancy Morgan v akční komedii s názvem Grand Theft Auto, jejíž tržby jenom v USA mnohonásobně převýšily původní rozpočet filmu. Ale máte pravdu, v dnešním tématu se o žádném romantickém soukolí bavit nebudeme. Raději se pozastavíme nad jednou z nejslavnějších a nejznámějších herních sérií vůbec! A nad kterou? Zkuste hádat.

 

 

Počátky série Grand Theft Auto nás zavádí až k říjnu 1997 do Velké Británie, kdy vyšel první díl. Tehdy se ale ještě ani zdaleka nejednalo o GTA tak, jak ho známe dnes. Vlastně si dosud nepořídil třetí rozměr, ale na rozdíl od doby současné, pokud jste měli počítač, což byla tehdy vzácnost, tak jste si mohli vybrat, jak velkou zátěž svému miláčkovi přidělíte. 8 bitů, 24 bitů či 3DFX a jeho rozšíření, to vše bylo k dostání a pokaždé nabídlo o něco lepší grafiku, která sice nikdy současným kouskům konkurovat nemohla, nicméně hratelnostně se jednalo doslova o zlatý poklad. V případě rozšířeného vydání pro 3DFX ale o zlepšení neměla nouzi ani hratelnost. Kdo však ví, jak by série nakonec dopadla, kdyby si producenti místo dnes už profláknutého názvu GTA raději vybrali původní Race N Chase. Zafungoval by tento název stejně a dočkali bychom se s ním v čele zlomového třetího dílu, anebo by bez značky GTA série neměla možnost se prosadit? To se už asi nedozvíme. Co ale víme určitě je, že hned po vydání hra slavila úspěchy po celém světě, v němž ale jasně dominovala Anglie, v níž se série zrodila. Otevřený svět s kupou možností, které zahrnují i vcelku originální příběh, a to vše zabalené do skvostu s izometrickým pohledem a parádní 24-bitovou grafikou. No, na to byste dnes už asi mnoho zákazníků nenalákali. Onehdy se nicméně jednalo o jasnou koupi.

 

 

Hru přivedlo k životu studio DMA Design. To, že jej nemusíte znát, však ani náhodou neznamená, že by si všechny vydělané peníze snědli vydavatelé a studio krachlo. Vlastně se mu dodnes vede nadprůměrně dobře a své zájmy rozšířilo po celém herním světě. A o koho že jde? V roce 2002 se studio přejmenovalo na dnes již všeobecně známé studio Rockstar North, které bývá právem považováno za nejdůležitější pobočku Rockstaru vůbec. Po vydání prvního dílu vlastně pracovali i na všech zbylých, přičemž se zapříčinili i o brutální sérii Manhunt a GTA ve světě házení lasem a sezení za barem s názvem Red Dead Redemption. Před prvním GTA se většina z jejich her dostala pouze na tehdy ještě fascinující platformy Amiga a MS-DOS. Tento zlomový bod však zaútočil mimo MS-DOS i na PC, PlayStation 1 a taktéž na GameBoy Colour. Snad jedinou skutečnou výhodou PC oproti zbytku bylo, že jen díky němu jste si mohli zahrát ve více hráčích naráz. A tak to i zůstalo. Komu ale nevoní sbírání bodů za ničení aut, plnění misí pro rozličné gangsterské skupiny a přejíždění lidí, asi by se měl rovnou přenést ke druhému dílu.

 

 

Nejspíše by bylo dobré říci, že dvojka přinesla spoustu změn, ale opak je pravdou. Grand Theft Auto 2 byl první díl s minimem novinek v hratelnosti, pár kupkami nového obsahu a datem vydání posunutým o dva roky. Snad jedinou doopravdy důležitou novinkou bylo, že se o vydání postaral Rockstar osobně. Už si k tomu nemusel zvát žádné jiné vydavatele, v tu chvíli už z něj byla společnost se vším, co by měla mít, a spoustou peněz navrch. Velké změny v grafice, nová auta, nový soundtrack a stejné prodejní úspěchy. Kdo chtěl po Rockstaru víc, musel si ještě chvíli počkat. Kdo měl ale naopak první díl za boha, nemusel o ničem diskutovat a rovnou se do dvojky s chutí postil. A kdo má právě nyní chuť zavzpomínat a chtěl by si první či druhý díl zahrát, avšak instalační disk má již dlouhou dobu od jeho očí dovolenou, Rockstar obě hry uvolnil zcela zdarma a zcela legálně ke stažení na internetu. A neměli jste s těmito tituly dosud ani jeden jediný šálek čaje? V tom případě neexistuje lepší rady, než si taktéž zajít na oficiální stránky Rockstaru a hru si za pár tahů myší pořídit, už jen proto, že se jedná o legendu největšího kalibru.

 

 

Nic podobného se ale o třetím dílu říci nedá. Kompletní zlom v sérii nastal na podzim roku 2001, kdy hra vtrhla do éteru, a člověk nevěděl, jak se ke Grand Theft Auto III postavit. Starý král je mrtev, ať žije nový král! Nejlépe hodnocená hra pro PlayStation 2 s průměrem 97/100 vůbec? Ano! Hra, která se i po neskutečných deseti letech dočkala vydání na nové platformy? Správně! Hra, která dočista proměnila herní průmysl? Bezesporu. Grand Theft Auto 3 byste mohli označovat spoustou chvályhodných titulů a rozhodně byste měli téměř vždy pravdu. Ta trojka na konci totiž nepřinesla pouze samozvaný třetí díl, ale také se zapříčinila o třetí rozměr, bez kterého by se žádné dnešní GTA neobešlo. Ve hře se též proměnil pohled, z nějž jste vašeho hrdinu sledovali. Odteď žádné shora, odteď pěkně za jeho zády koukejte na tu krásu kolem. Tedy, samotný herní engine měl ještě spoustu nedodělků a nepěkných puntíků, ale základ by byl. Rockstar však překvapivě nezapomněl ani na staré dobré nostalgiky, kteří si chtěli zahrát z ptačího pohledu. Vlastně, stačilo jedno jediné tlačítko a byli jste tam, kde za starých časů. Nahoře.

 

 

Ani s tímto pohledem série už nikdy nebyla taková, jako kdysi. Už dřív se série s pár soudními tahanicemi setkala, ale teprve třetí díl se se svojí kontroverzí začal vystavovat na veřejnosti, a tak, jak s tím začal, se série k reklamě prakticky zadarmo začala dostávat i nadále. Nebyl to ale jiný rozměr a spousta veřejných poprasků, mohlo za to něco jiného, že série jako vždy dříve trhala žebříčky prodejnosti a nosila je po kapsách s tím, že trochu si nezávazně užít s drogami a zabíjením není vůbec tak špatné, jak vám o tom vypráví vaši prarodiče. Zčásti za to mohl i příběh. Hrdinovo jméno se sice až do San Andreas neodhalilo, ale to neznamená, že by mnohým neučarovala jeho nezkrotnost, neuvážlivost a další vlastnosti, které se s ním po celou dobu hraní táhly. Nové zbraně, větší důraz na peníze, realistické charaktery a další velmi působivé novinky v sérii zažehly nový plamen. Ale ne plamen z pekelného hradu v Mariovi, jednalo se o 3D plamen, který se brzy změnil v prachsprostý požár nadšení.

 

 

Pokračování hry na sebe nenechalo dlouho čekat, a když Grand Theft Auto: Vice City v roce 2002, pouhý jeden rok po vydání GTA III, vyšlo, jednalo se o naprostou bombu. Každý kluk se chtěl vtělit do libového frajírka Tommyho Vercetti, který přijel do Vice City, protože v Liberty City byl po pořádném průšvihu zahrnujícím pár zabití pěkně dlouho za katrem a tamější obchody nechtěli v patách policii. Vše se ale tak nějak nevydařilo a krátce po příjezdu přišel o všechny peníze a zdejšímu mafiánskému podsvětí dlužil několik vysvětlení. Anebo život, stačí si vybrat. Ve městě postaveném na základě skutečného Miami si však nakonec užil srandy ještě spoustu a díky dopilovaní 3D modelu, který nyní působil mnohem lépe a jaksi funkčněji, se hra postavila dokonce ještě nad úspěchy GTA III. Létání v letadlech, chození po pláži, otřesné ovládání RC modelů všech možných vozítek a mnohem barevnější svět zapůsobily na hráče jako magnet. Ne, hra nic velkého nepřinesla, ale i přesto se s novinkami roztrhl pytel a každý si našel jednu, kterou miloval. Nemusela to být žádná systémová novinka, ale kupříkladu úkoly pro strip-bar, 35 zbraní, 114 typů vozidel či rádio s desítkami skladeb, to nešlo přehlédnout. A jako minule, nešly přehlédnout ani rasistické narážky a další problémy, za které nikdo Rockstar neměl v plánu pohladit, nýbrž z nich hezky postupně solil solidní částky, jež však byly v porovnání s tržbami hry prachsprostým vzduchem.

 

 

Na další díl si museli hráči počkat celé dva roky, které se však rozhodně vyplatily. Odměnou jim totiž nebyl pouze jeden, ale hned dva GTA tituly. Tím menším z nich se stal Grand Theft Auto Advance, jenž samozřejmě vyšel pouze pro GBA. Hra byla původně myšlena jako port GTA III pro tuto maličkatou konzoli, což jí ale technické dovednosti konzole nedovolily. Výsledkem tak bylo, že hru Rockstar označil za prequel třetího dílu, přičemž hráči museli po dvou úžasných 3D kouscích GTA přivítat opět ve 2D kabátku. Už se bohužel nejednalo o tu klasiku, kterou si všichni pamatovali z prvního a druhého dílu. Hra se příliš nevyvedla a nakonec získalo zdejší 2D Liberty City nejhorší průměrné hodnocení série. I přesto se nejednalo o takový propadák, neboť v tu chvíli značka prodávala a každý byl pln očekávání z každého nového pokračování.

 

 

Druhý PlayStation se jej dočkal již v průběhu roku 2004, avšak PC verze dorazila až o půl roku později v červnu 2005. I přesto se jednalo o obrovský úspěch a série si své břímě nejlépe hodnocených a nejlépe prodávaných her musela nést i nadále. GTA: San Andreas přineslo na rozdíl od Vice City celá tři města v pomyslném státu San Andreas. Prvním městem bylo Los Santos založené na Los Angeles, druhým San Fierro, které se dočkalo zpracování na základě San Franciska, a posledním Las Venturas, jehož prvky byly známy především z Las Vegas. GTA: SA nabídlo spousty nových možností, které zahrnovaly i upravování své postavičky, zastřihávání jejich vlasů, oblékání do všech možných oblečků, spousty zajímavých miniher, tuning auta, války gangů či multiplayer. Kromě toho se však jednalo o GTA tak, jak bylo známo i ve třetím díle a ve Vice City. A samozřejmě, jako obvykle s dávkou kontroverze, která zahrnovala i skrytou sexuální scénku se servírkou a desítky rasistických narážek vůči lidem všech barev i vyznání.

 

 

 

Další dva roky bohužel hráčům nenabídly nic jiného, než dvě předělávky pro PlayStation Portable, jenž ale konečně nabídnul potřebný výkon, a tak jste si mohli Liberty City Stories a Vice City Stories užít v plné kráse. Už z názvů lze vyvodit, že při hraní jste měli čest s předělávkami původního třetího dílu a jeho následovníka, které ale neobsáhly celou hru. Spíše jste si opět projeli města vašeho dětství a vyřádili se na nic netušících lidech. Série se nicméně o své vlastní příběhy pro menší platformy postarat dokázala. Jednou z prvních „velkých“ her pro iPhone totiž bylo Grand Theft Auto: Chinatown Wars. Hra přišla s na tu dobu velice originální a úžasnou grafikou, která měla prvky ze 3D i kresleného 2D zároveň. Hlavní však byla skvělá hratelnost, ještě lepší příběh a ovládání, na které sice nebylo jen tak si zvyknout, nicméně jakmile se vám to povedlo, nebylo o čem mluvit a mohli jste si jen užívat, a to jak doma za stolem, tak v autobuse či metru.

 

 

 

V tuto chvíli poslední díl série s názvem Grand Theft Auto IV se svého vydání dočkal v roce 2008. I když se hra musela opět smířit s vydáním nejprve pro X360 a PlayStation 3 a teprve poté i pro osobní počítače, jak se dalo očekávat, úspěch to byl nevídaný. Snad jediná výtka ke hře bývá dodnes spojována s občas dosti náhodně fungujícím Social Clubem. To se ale vzhledem ke spoustě zajímavým charakterům a ještě zajímavějšímu příběhu dá snadno překousnout, protože až se přes poměrně rozmarný start dočkáte spuštění hry, jedno oko nezůstane suché. V zásadě se až na výbornou grafiku a několik málo prvků nic nezměnilo. To je ale dobře. GTA si vždy zakládalo na ničím nerušené third-person akci se spoustou gangsterů a problémů hlavní postavy k rozlousknutí, a měnit na tom naprosto cokoli by se pro Rockstar mohlo tvářit jako popravčí špalek. Návrat do Liberty City ale znamenal mnohem víc, než by si mnozí mysleli. Hra spoustou věcí odkazovala jak na současnou pop-kulturu, tak především na první a třetí díl, takže jste se dozvěděli o několika dosud neodtajněných příbězích postav, které se tehdy náhle ztratili. S jinými jste se dokonce přímo setkali.

 

 

GTA IV se dočkalo obrovského úspěchu na trhu, po cestě posbíralo spoustu desítek a jako desert si nabídlo i několik ocenění, která zahrnovala i velice vážené ceny od zpravodajských gigantů Times, The New York Times a Los Angeles Times. K tomu všemu se ale dočkalo i dvou rozšíření v podobě krátkých příběhových dodatků The Lost and Damned a The Ballad of Gay Tony, které se po úspěšném vydání po internetu dostaly i do krabiček od DVD. Takovým malým bonusem byly rok po vydání Episodes From Liberty City, které na rozdíl od před chvílí zmíněných dvou rozšíření ke hraní nepotřebovaly původní hru. A co nyní? K čemu je sérii takový povyk a hodnocení? Tak třeba, že se na příští rok chystá Grand Theft Auto V, jež je bedlivě sledováno již od prvních odtajněných informací, kterých je ale bohužel stále pomálu. Rockstar sice vydal krátký trailer, ale ten vám pouze nabídne možnost upgradovat svůj stroj na základě bezvadné grafiky s podporou DirectX 11 a několik málo informací, což je snad ještě horší, než kdyby nevydali nic, neboť taková očekávání a přemýšlení o každém slovu, jež vyjde Rockstaru z úst, to tu ještě nebylo.

 

 

 

Pátý díl (ve skutečnosti již 15. díl, pokud bychom počítali i VC, SA, menší doplňky a odklonky série) nás opět zavede do Los Santos, tedy na stejné místo, kde jste pobývali v jednu dobu v GTA: San Andreas. Tentokrát má být ale ještě několikrát tak propracované a samotná mapa se má pořádně rozrůst díky důrazu nejen na samotné Los Santos, ale taktéž na jeho okolí. Díky tomu se do hry opět zapojí letadla, která v předchozím díle musela být vzhledem k městskému prostředí vynechána. Rockstar dodává, že GTA V bude jejich nejkomplexnější a nejpropracovanější titul, který zcela novým způsobem nabídne hráči vyprávění příběhu, tisíce možností, obrovský otevřený svět a online multiplayer. Ve výsledku ale po odtajnění prvního traileru a několika obrázků řekli pouze to, že na další informace je ještě brzy, ale že se jich dočkáme. Bude to nějakou chvíli trvat, ale dočkáme.

 

 

Série Grand Theft Auto je skutečně vynikajícím příkladem, jak se to dělat má. Po patnácti letech si získala srdce milionů hráčů po celém světě, ale zároveň se proti ní obrátilo tolik lidí, že by mohly závidět snad všechny zbylé herní i filmové série světa. Negativní reklama je však stejně reklama, a tak jí soudní spory i urážlivá označení snad ještě dodaly na popularitě, díky níž by se dalo říct, že se jedná o nejslavnější a jednu z nejkvalitnějších sérií všech dob. Když na prvním dílu tehdy ještě studio DMA Design pracovalo, myslíte, že měli takové plány do budoucna? Pokud ano, nelze jinak, než pogratulovat. Pokud ne, pak ale asi také nezbývá nic jiného, než pogratulovat. Vždyť, kolika jiným sériím se něco podobného podařilo? A uznejte, že jste i vy natěšení na to, s čím novým přijde Grand Theft Auto V! Možná si ještě budeme muset rok a něco počkat, ale když to bude stát za to, tak já osobně počkám s radostí. A co vy? Jaký máte na GTA názor? Také jste u něj v dětství strávili drahocenné chvíle?