Co nás čeká tento měsíc na herní scéně? – II. část

Tak je to tady. Rok plný očekávání, ocenění herních výstav, nadšených výkřiků fanoušků a pilování hry do posledního detailu je u konce. Battlefield 3 přichází na scénu, takže se rychle skloňte před vznešenou puškou, která třímá v rukou statného vojáka. No ano, podzim znamená žně nejen na polích plných obilí, ale i na polích herních. Kromě Battlefieldu si se svým netopýřím oblečkem přiletí Batman Arkham City, někteří si zatancují před Kinectem s Dance Central 2. Další usednou k počítačům pod závalem emocí u nového Football Manageru 2012, ale i milovnící dobrých létajících strojů si naleznou své helikoptéry v tuzemském Take on Helicopters. Výčet však tímto nekončí, a proto se připoutejte, začínáme!

 

 

21. října

Batman se po roce a několika měsících vrací na obrazovky, a spolu s ním i zcela ojedinělá hratelnost, jakou před ním ještě nikdo nevytáhl. Zatímco první část, Batman Arkham Asylum, se objevila z čista jasna jako blesk na čirém nebi a ihned se začaly hrnout úspěchy ze všech stran, pokračování s názvem Batman Arkham City má cestičku vyšlapanou, zakrytou červeným kobercem, pouze zde místo paparazzi stojí několik obézních fanoušků komiksů, kteří mají na tričkách logo jejich superhrdinů. Ani kvůli takové kráse však chlapci z Rocksteady Studios nezaháleli a do dalšího dílu se pustili s nadšením a potěchou z každého nového pohybu našeho dětského snu.

 

 

Jednou z novinek, které si tento díl dal za úkol přinést, je hratelnost zaměřená nejen na brutální a „jokerovským stylem“ šílenou akci, ale také se rozhodl pro poklidnější a detektivně odměřenější způsob práce. Předchozí díl znamenal desítky, ne-li stovky zlámaných vazů, které za sebou šly jak vepři na porážku, a proto se B:AC zachtělo, aby vás při hraní trošinku bolela hlavička. Žádné extrémně složité úlohy vás nečekají, ale také nemůžete počítat s neustálým přísunem nepřátel. Hlavní Batmanovskou pomůckou bude opět speciální vidění, tentokrát už méně nápomocné, avšak opět s klidným prohledáváním okolí za účelem nalezení nevhodných pachů a přebytečných otisků prstů. Pak už stačí chvíli luštit hádanky a dávat si dohromady souvislosti – a pak „bác!“ Máte to.

 

Ani na akci se ale nemůže zapomenout. Proč by se pak také jednalo o akční adventuru, že ano. Stejně jako předchozí díl vám i zde bude nabízen většinou sled soubojů s určitými typy nepřátel, mnohdy obratnějšími, silnějšími, a většími než vy, kvůli kterým budete muset vytáhnout svá myslí zahalená útočná komba. Základní sledy útoků nejsou příliš problémové, stačí vyťukat pár písmenek a nepřátel leží v prachu, postupně však obtížnost ztloustne a už vám na mysl vytane, zda se do toho pustit po hlavě, nebo naopak vyčkávat a každou oběť klidně a nerušeně zklidnit. Trocha té taktiky bude nutná. Některé gangy mají zbraně. Občas pistolky, jindy však i samopaly, nebo třeba jen baseballovou pálku. A přesně proto je musíte likvidovat postupně, tak, aby na konci zbylo pouze pár potácivých, opileckých fracků volajících maminku.

 

 

Druhou zásadní novinkou, kterou se B:AC liší od předchozího dílu, je kooperativní režim až pro dva hráče, ve kterém si zahrajete v roli Batmana, Catwoman, anebo Robina, trochu staršího a svalnatějšího, avšak o nic méně roztomilého oproti netopýřímu muži. Hraní za každou z postav bude zcela jiné. Batman většinou nasazuje rozum a zároveň neurčitou povahu, že občas nechá explodovat celé vězení, kdežto někdy se potichoučku pomaloučku zbaví všech možných svědků. Catwoman si se svým bičíkem omotá nepřátele kolem pasu a Robin, Robin na ně půjde pěkně zpříma, obratně, a najde jejich každou, sebemenší slabinu. Za tohoto hocha jsme si ještě mimo LEGO Batmana neměli možnost zahrát. Pokud už ale netrpělivě čekáte, až si to zkusíte, zapište si do kalendáře 21. října, kdy hra začne vysílat ultrazvukové signály po celé Evropě.

 

 

25. října

Kinect se do podvědomí hráčů dokázal proskákat až neuvěřitelně rychle a nyní ho již využívá každá druhá hra pro Xbox360. Některé více, jiné méně. Ať už to je Forza Motorsports 4, Mass Effect 3 nebo nová série Kinect Sports, vždy vás jakýmsi způsobem nutí se do hry vžít. Než byl Kinect vydán, byl považován spíše za hrozbu nahrazení plnohodnotných her pro Xbox obyčejnými hříčkami. I když se nic takového nestalo, Microsoft na toto pohybové ovládání nedá dopustit a věnoval mu celou svoji předváděčku na E3 a na Gamescomu. I tak by se dalo říct, že jistých pár kousků je skutečně povedených. Kinect Dance Central patřil mezi ně a nyní přichází s druhým pokračováním.

 

 

Jako mnoho dalších pohybových her, třeba i Just Dance 3, i zdejší pokračování pohybové hry se nese ve znamení více písniček, více pohybů a nutnosti mít více promile při hraní, abyste si nepřipadali jako Hurvínek v růžových šatičkách. Desítky songů bylo přidáno, několik z nich odebráno a výsledkem je velmi obsáhlá nabídka nejen tanečních prvků, ale občas i celkem rytmických písniček, které si máte možnost pustit „jen tak.“ Samozřejmostí jsou kousky od Michaela Jacksona, Pink a podobných popových hvězdiček, ale i mnohem méně proslulé skladby přidané spíše do počtu.

 

Pokud si nový díl bere něco za cíl, zřejmě nemine a stejně jako poprvé zaútočí na party. Tentokrát však ve mnohem ujetějším a lepším stylu! Zásadní poučkou je totiž multiplayer, který vám dodá tu správnou odvázanost a odvahu. Díky tomu si budete moci řádně zasoutěžit o body a ten, kdo vyhraje, se může bez okolků druhému jedinci vysmát. Podobné kouzlo předchozí, jinak skvělá, hra neměla. Stejně tak neměla ani ohromnou sbírku achievementů, samozřejmě propojených s vaší osobou pomocí Xbox Live, anebo dlouhé žebříčky porovnávající výkony vás a vašich kamarádů, případně vás a celého světa.

 

 

Nejvíce jsme se o hře měli možnost dozvědět na předchozí E3, a i když napomádovaní frajírci, co mají určité songy do detailu naučené, hru budou ovládat lépe než vy, nic na tom nemění, že u Kinectu se jedná vždy o zábavu a bude i tentokrát. Harmonix Music Systems, tedy vývojářské studio, které na hře pracuje, se nechalo slyšet, že to bude větší, hezčí a lepší. Takže – přesně takové sliby, jako mají vývojáři zcela vždy. My si myslíme, že KDC 2 na to má, a opět potvrdí, že je tou samou hvězdičkou Kinectového nebe, jako byl první díl. Pokud se těšíte, až si před televizí zahopsáte jako králíci, zařiďte si volno na 25. října, kdy hra vychází pro konzoli Xbox 360.

 

 

25. října

Akční rubačky se kupují už od dob Diabla. A že je to pěkná doba! Od té doby však pokročily o desítky kroků do strany a vykotila se z toho taková odvětví, že by je pravý klasik ani neměl možnost vydýchat. Naštěstí se Cursed Crusade nesnaží o závratnou inovaci, dokonce si sama pod vousy šeptá, že se ujetých nepřirozených chvilek ani nedotkne. Ono je to nejen jednodušší, ale i přehlednější a hráčům se z toho do břich nevštěpují bolestivé křeče. Jak to zkrátit? Existuje postava, existuje meč, existují tisíce nepřátel. Když se to vše dá na jednu hromadu, co vznikne? Krvavá a neodpustitelná řežba, a byť se to nezdá jako nejlepší námět pro novodobou hru, opak je pravdou.

 

 

Studio vyvíjející Cursed Crusade mnoho zkušeností nemá. To ale neznamená, že by hra vypadala jako obvyklé prvotiny, jež by mohly být spíše než plnohodnotné hry takové hezké technické zkoušky. Hra se tváří rozsáhle a v žádném případě se nepřetvařuje.  Nepropracovaný příběh zde plně vynahrazuje chytlavá a kvalitní hratelnost, počkat, nepropracovaný příběh v RPG? Vždyť ani král všech králů podobných her – Diablo – ho neměl do puntíku promyšlený. Zde musí postačit, když se vypořádáte se čtvrtou křížovou výpravou. Mnohem zajímavější zjištění je, že se hra odehrává na jakýchsi reálných scenériích s reálným podtextem! Kousek toho nadpřirozena, už kvůli atmosféře, si ale dále drží.

 

Zdejší fantastické prvky sice neovládají vaše magické ruce, ty jsou na zbytečné prolévání krve stavěné jedině při držení meče, nýbrž kletba, kvůli které se vydáte do těch nejzpropadenějších temnot, neboť by vám, duchovnímu bojovníku, mnoho uškodila. Tvrdé zkoušky nepotkají jen vás, ale celou vaši rodinu. Spolu s vámi půjde i spolubojovník. A zde se hra snaží vymanit nejvíce. Podobně jako poměrně dobře přijaté RPG Hunted: The Demon’s Forge, ani zde nechybí kooperativní mód, jež se snaží tvářit jako tím nejdůležitějším prvkem hry. Co-op vskutku důležitým je, dokonce by bez druhého hráče ze hry mohla být pustá bojovka, AI dobrého přítele nikdy nedokáže nahradit.

 

 

Tvrdé zkoušky, co vás v průběhu hry potkají, se naštěstí nebudou točit pouze kolem neuvážlivého sekání hlav a velmi drsného zacházení s pohany, ale trochu nahlédnete i do svého nitra, přesněji do oblasti mozku. Logické hádanky vám dopomohou k dalšímu postupu, otevírání bran a zbavování se překážek. Hra si nehraje na superhrdiny, bojovníci za víru nejsou nepřemožitelní, celá hra sálá napětím a atmosférou, jež by se dala krájet možná tak motorovou pilou. Jestliže se však nebojíte nahlédnout pod pokličku tehdejších úplatků, bratrovražd, lží, podvodů a dalších vylomenin tehdejších křesťanských představitelů, už se můžete těšit na 25. října, kdy by hra měla přijít na trh.

 

 

25. října

Modla milovníků kvalitních FPS je po mnoha měsících od prvního oznámení tady. Mezitím se nám na obrazovkách vystřídalo mnohé. Kromě překrásných trailerů i o nic horší ukázky z hraní, ale nedávno se hra ukázala i v podobě otevřené bety. Od první chvíle je jasné, že Battlefield 3 má v sobě jiskru, jakou zřejmě CoD MW3 mít nebude. Tak jako tak, analytici předpokládají, že prodeje Battlefieldu budou daleko za konkurencí už kvůli HW nárokům, jež jsou opravdu krvavé. My bychom se ale i tak hlásili k dílu od DICE, protože má srdce. Do detailů vykreslené, ale pro samotnou hratelnost bušící srdce.

 

 

Tento díl se hlásí jako následovník herního dědečka Battlefieldu 2, který trhal jablka úspěchu i v herně nepokřtěných krajích. Jeho hlavní výhodou byl samozřejmě multiplayer, na kterém se staví naprostá většina současných FPS. A v Battlefieldu 3 si ho užijete až do morku kostí. Jednou z nejzajímavějších poznámek je samotná velikost herní plochy, kde se však díky vymezenějším prostranství vyřádí nejen dobrý sniper, ale i obyčejný soldier se sadou automatických pušek, raketometem a kouřovým granátem za opaskem. Pokud se bojíte, že na několika stovkách metrů čtverečních nenaleznete jediného živáčka, určitě vás vyvede z omylu samotný počet hráčů na jediném hracím poli – na dnešní dobu neuvěřitelných 64 hráčů!

 

Na druhé straně zase stojí singleplayer. Oproti Call of Duty se vývojáři mohou chlubit úctyhodnou herní dobou, stojící až skoro na hranici deseti hodin. Co víc, nejedná se o tuctové střílení nehybných panáků s logikou zombie před obědváním Einsteinova mozku.  Drsný příběh vás zavede na frontu hned za několik herních postav. Nebudete si sice spolu se začátkem hry začít vyskakovat na velitele, ale ani jako vojín nebudete zcela bezbranní. Singleplayer vám mimo to do hlavy vtluče, že na rodinu a kamarády se nezapomíná pomocí spousty drobných a neuvěřitelně milých detailů, jež vám pomohou nezajet do obvyklého stereotypního střílení nepřátel za doprovodu rockového soundtracku a až neskutečného množství nascriptovaných scén.

 

 

Druhou velmi obdivuhodnou a příjemnou možností je na rozdíl od konkurence si pořádně užít válečné stroje. Střílení z tanku není jako vystřelení si prakem, zde se začnou po výstřelu dít věci, které by necvičeným polámaly všechny kosti v těle. Padají výškové budovy, vojáci létají jako Supermani, Celý tank se začne třást jako při zemětřesení, což v první řadě dodá sebevědomí při hraní. Dokonce si na tyto bojové mazlíčky nasednete i v multiplayeru! To se vidí opravdu výjimečně. Jestliže váš počítač dokáže vydržet zátěž dopadající na něj po vsunutí disku do hry a nerozteče se jako marmeláda, připravte se na vypuknutí válečné vřavy již 25. října. A o měsíc později se rozhodne, jak tentokrát souboj EA vs. Activision dopadne.

 

 

25. října

Budovatelské strategie hýbou světem. Některé více, jiné méně. Série Anno si již pozornosti užila dosti a ani na The Settlers nebylo zapomenuto. Právě tyto dvě série, ve kterých vám šlo o prosperitu města, nedávno získaly pokračování. A to by toho nebylo, aby se do třetice všeho dobrého nepřidal pravděpodobně ze všech nejslavnější Stronghold. Když si sečteme dva díly a několik pokračování a rozšíření, přesto se jedná o Stronghold 3, stále za účasti studia Firefly. Jestli se Stronghold mohl kdy honosit nějakým titulem, náležel by mu odznáček s nápisem „nejméně omezující strategie všech dob.“ Jak to ale bude tentokrát? Nenaleznou se přeci jen nějaká úskalí, jež by hru shodily do průměru?

 

 

Právě naopak! Současný díl vyžaduje současné technologie, a proto nasazuje kalibr nejvyšší – novodobý fyzikální engine doslova bušící na brány hradu. Volnost, s jakou přichází Stronghold 3 je nevídaná. Největší zlepšení přichází ze strany samotného budování a opevňování budov. Nejste omezeni dokonce ani v tom, jak vypadají! Tedy, do určité míry samozřejmě ano, protože co by dělala radnice na pile, ale mnohem lépe se vyrovnáte s občas dosti nehezkými kousky, do nichž se vám autoři věčně snaží zavrtat vaše už dříve umazané prstíky. Ještě k tomu všemu má hra působivou a líbivou grafiku lahodící oku, do určité míry podobnou grafice posledních The Settlers.

 

Druhou z opravdu masivních novinek je vylepšení AI a celkového vzezření hry. Nepřátelská vojska vám v žádném případě nebudou dělat romantické návrhy, možná jeden z nich, zatímco zbytek vám z věží strhne vlajky a chudáky nevinné občany nabodne na kopí. Vy sami nesmíte být žádná ořezávátka a při každé příležitosti naopak musíte zaútočit na nepřítele a udeřit ho do týlu. Realistická fyzika dopomáhá tomu, že pokud například kanónem střelíte do základní stavební stěny nepřátelského hradu, složí se jako hromádka sirek. Nebyla by to ale pravá strategie, abyste nemohli i trochu myslet a vychytrale podvádět protivníky za jejich zády. Diplomacii se dostane prostoru také, i když v menším měřítku než obvykle.

 

 

Zde si hrajete „na vlastním písečku“ a nic vám nesmí stát v cestě. Každé vaše rozhodnutí bude mít dopad na následné období. Lidé se stěhují, kupci odcházejí, nakonec nezůstane kamen na kameni, království může upadnout do zapomnění než by lusknul prstem. Proč je vůbec tato budovatelská strategie nejslavnější? Nebere si servítky! A nebude ani tentokrát. Několik ran, ať už co se týče újmy na hradu jako takovém nebo na vaší královské pokladnici, vás může poslat k zemi jako přezrálé jablíčko s červíkem Pepíkem uvnitř, proto musíte být ostražití a dát si pozor, aby nečekaně neudeřili z jakékoliv světové strany. Jestliže se chcete do dáli podívat spolu s králem vašeho panství, hra by měla poprvé probořit hranice 25. října, nicméně máme strach, že se ještě o něco zpozdí.

 

 

27. října

Take on Helicopters je snad úplně první neválečná hra od tuzemského studia Bohemia Interactive, které má na svědomí takové hity, jako jsou série Operation Flashpoint a ArmA. Mimo TOH právě pracuje i na Armě 3 a do třetice všeho dobrého se studio pustilo do reinkarnace s názvem Carrier Command. To ale neznamená, že by měl helikoptérový simulátor stát v pozadí. Dokonce by se dalo říct, že se jedná o stejně důležitý projekt, jako ArmA 3, i když se jedná spíše o technickou dokonalost létajících strojů v nadcházejících titulech. Počkat, helikoptérový simulátor? A nejedná se o válečnou hru? Přesně tím se zdá být Take on Helicopters výjimečný.

 

Ve hře se zhostíte role mladíka, který po otci zdědil krachující společnost spojenou s dodávkami a různou výpomocí prostřednictvím helikoptér. Jak by ale každý čekal, na vás padne ono těžké břímě z firmy udělat opět prosperující společnost a získávat nové vrtulníky do sbírky. Ne každý, kdo si vás povolá, vás však bude ihned posílat pro jaderné hlavice a na převoz diamantů. Musíte si šplhat po společenském žebříčku. Je to podobně jako v The Sims – začínáte u roznášky pizzy a nakonec máte obrovskou společnost zajišťující celostátní rozvoz těch nejkvalitnějších exotických pochutin. V tomto případě se pochutiny rovnají výzbroji pro armádu a společnost je nejmodernější vrtulník na celé planetě.

 

Ani těžké začátky neznamenají automatické přijímání všech zakázek. Na něco nemáte, něco jednoduše nemáte možnost zvládnout. Celá firma leží na vašich bedrech a sebemenší chyba vás může opět poslat k půjčce u banky a nehorázný propad zisků. Kdo by si myslel, že si jen tak budete poletovat nad krajinou a roznášet kusy nábytku, je skutečně vedle. Musíte se starat o celkové rozpočty, o zaměstnance a jejich zdravotní pojištění, o samotné možnosti vašeho podnikání… Létat zde ale bezpochyby nebudete pouze pro okrasu. Do posledního detailu propracovaný model pilotování dodá hře ten správný um a udrží vás v pozoru.

 

Musíte počítat se vším. S teplotou, benzínem, protivětrem, letovými trasami dalších společností, nic není možné nechat náhodě a opravdu dobré pilotování na nejtěžší obtížnost vám dá zabrat. Ale když si to vezmete kolem a kolem, není právě trénink to nejlepší na hrách od BI? Pokud alespoň trochu zvládnete zdejší model, odměnou vám bude předpoklad dovedností pilotování i v nadcházející Armě. Dalším detailem lahodícím oku je koneckonců grafika. Překrásná, pro každý vrtulník pracně modelovaná palubní deska a páčky atd., a ani na prostranství, kde budete moci létat, se nezapomnělo. Stejně tak detailní pohledy na úchvatné západy slunce, rozmanité prostředí, to se prostě musí povést! Pokud jsme se spletli, hra nám to natře na konci tohoto měsíce.

Dost možná nejlépe hodnocená hra tohoto roku má být postupem času rozšířena o sbírku příběhových i nepříběhových DLC. To první, příběhové, nese název Deus Ex: Human Revolution – Missing Link. Pokud jste se již hrou radostně proskákali, prostříleli, proplížili, probili, či cokoliv jiného, budete muset dát vzpomenout své choré mysli na přibližně polovinu hry. Shodou náhod, či myšlenek autorů, se tentokrát dostanete do vězení. Do chladné, tuhé a nehezké basy, ve které strávíte nejen odporné jídlo, ale i dlouhé hodiny. A co se stalo, že pana Nepřekonatelného dokázali přemoci a uvrhnout do těchto temnot – jak si mysleli – navždy? Sebrali mu všechny schopnosti, a tak to všechno začalo.

 

 

Do vězení budete uvrženi jako bezbranný chudák, krev teče po obličeji, po rukou i po nohou, krvácíte dokonce i z oblasti hrudníku. A přece jste živí! Obrali vás o šat, o zbraně, a o vámi dosažená vylepšení. Doslova vám je vytrhali z masa, svalů a kůže, jste nic. Naštěstí přece jen nějaké dítko štěstěny rozhodlo zůstat při vás a tak se z vězení dostanete pomocí strážného. Pak už je to ale jen na vás. Vyberte si. Vyberte si tak, jako jste si mohli vybrat během původní hry. Propližte se pomocí ramp, větracích šachet, hackněte veškeré roboty, co potkáte, a obraťte je proti nepříteli, je to na vás! Toto DLC se nechystá přinést nějaké závratné změny do velmi povedeného systému, ale pouze rozšíří příběh a prodlouží ho o několik příjemně prožitých hodin. Jestliže se těšíte, až si s Adamem opět užijete, tentokrát ve zcela novém dobrodružství, měli byste si připravit pár korun na 18. října, kdy se DLC objeví ve většině internetových obchodech, které rozšiřovaly i původní hru.

Co by to bylo za jarní, letní, podzimní, či klidně i zimní čas, aby se potenciál série The Sims neprojevil v novém datadisku. The Sims 2 si takhle přišla na tak obrovské peníze, že by byla škoda jeho datadisky nezkopírovat a vložit i ke třetímu dílu. Ovšem, nechceme být ihned kritičtí. Cestovní Horečka se poměrně povedla a v žádném případě se neopičila po některém z datadisků předešlých. Bohužel, už podle názvu vás musí napadnout, že The Sims 2: Pets, se v novém díle objeví pod téměř identickým názvem The Sims 3: Domácí Mazlíčci. Jediný rozdíl je v číslíčku za titulem.

 

 

Tak trochu lépe už vyznívá, že repertoár zvířátek byl oproti datadisku k druhému dílu rozšířen. Vaši milovníci koček si přijdou na své stejně jako Japonci, co si dávají k večeři dobře provařené a propečené pejsky, ale i žokeji konečně budou mít co dělat na dráze. Kromě překážek, přes něž by mohli skákat, byly přidány i nejvznešenější ze zvířat – koně. Nové činnosti, nové možnosti jak navést psa k vypuzení exkrementů na sousedově trávníku, zde je to samozřejmostí. Jak by to jinak mohl být simulátor života?! Takže až se příště děti vrátí ze školy, nemusí hned běžet na učení, ale nejdříve mohou zdrhat před krvežíznivým kocourkem. Vychází již 21. října.

Většina sportovních sérií porodí jeden díl na rok a obvykle spolu s sebou nesou „hromadu“ inovací a nových možností. Jsou jimi FIFA, NHL, NBA a mnohé další. Za těmito známějšími a akčnějšími kousky se potichoučku jako myšky přikrádají i managery mnoha druhů a velikostí. Ať už se jedná o trénování týmu fotbalistů, basketbalistů nebo hokejistů, tyto hry mívají mnoho společného.  Jaké dvě hry tohoto žánru by vás napadly jako první? Zcela určitě byste se zamysleli nad fotbalovou dvojkou FIFA Manager a Football Manager, přičemž ten druhý se právě chystá vyškrábat na povrch zemský pod názvem Football Manager 2012 a my mu v tom pomůžeme.

 

 

Jeho hlavní předností bude samozřejmě samostatnost, s jakou si hru budete moci náležitě užívat. Stejně jako předchozí rok se jedná o výjimečnou volnost ve veškerém konání. Mnoho novinek však tento díl nenese. Takové ty klasické prvky jako nové statistiky a tabulky, to vše je samozřejmě opět o krok dále, ale například interface a herní prožitek nevypadá o mnoho pozměněn. A jen tak mimochodem, ne že by to bylo špatně! Minulý díl byl opravdu dobrý a my věříme, že i tentokrát se bude jednat o bezproblémový simulátor vašich dovedností v oblasti ponižování svých svěřenců a čistě náhodných výher při vstřelení gólu z poloviny hřiště. Nový díl očekávejte už 21. října pro Mac a PC.

Co zde dělá Tropico 4 měsíc po vydání? Musí se počítat s tím, že na dovolenou nejezdí jenom hráči na PC, ale s klidem si jí užijí i konzolisté, v tomto případě ti, kteří vlastní Xbox 360. Ráj pro diktátorské maniaky se otevře ve zcela stejném světle, jako právě na PC. Největší nevýhodou bude zřejmě ovládání na gamepadu, jelikož to se u strategií dá kladně využít asi jako křeček k obědu – nenasytíte se a už vám vaši banánovou republiku drtí nepřátelé. V novém dílu by to nemuseli být ani tak ochránci přírody, jako spíše sama příroda. Používá na vás všechny své zbraně, a že jich má tolik, že byste se nedopočítali.

 

 

Jakmile si pro jednou zajedete na sousední ostrov zavraždit tamního guvernéra, nebo ho alespoň podplatit dobrým kubánským doutníkem, jedno zemětřesení z vaší domoviny udělá trosku s tolika puklinami, že ani nadcházející vlna tsunami všechny díry nevyplní vodou. Jestliže se čisté náhodou povede a navíc přispěje k dobrému růstu stromů, o chvíli později, v parném létě, si můžete jít prosit boha o další tsunami opět, neboť vám zrovna začal hořet lesík s banánovými palmami, který zajišťuje celou vaši obživu. Stejně tak, jako schopnosti přírody se naštěstí rozšířily i vaše schopnosti. Ve všem jedou velké prachy a v tom je ta zábava. Zatímco PC už se pod návalem turistů zprohýbalo, Xbox si musí počkat do 21. října.

 

Na kvalitní hry se nezapomíná, což platí i v případě čtvrtého dílu série The Elder Scrolls. Miláček RPG publika byl již v tolika edicích, že ta současná, The Elder Scrolls: Oblivion 5th Anniversary Edition, byla dílko spíše času než náhody a neočekávaného postavení se do pozoru. Oblivion se na výsluní jednoho z nejlepších RPG všech dob drží již poměrně slušnou dobu, což také znamená příchod nástupce. Ano, Skyrim se zde objeví již za měsíc, tak by bylo vhodně si znovu projet dějovou linku minulého dílu. Ta je sice zamotaná jako tkaničky amatérského fotbalisty, ale právě tím vás hra chytne a pokusí se nepustit.

 

 

Hromada vedlejších úkolů a různé cesty a rozuzlení zaručují znovuhratelnost hodnou krále. K tomu se dá samozřejmě připojit i příběh dvou datadisků, jež v této edici přijdou spolu s hrou. A jestliže vám ani to nebude stačit, pak, jak praví přísloví „nejhorší na Oblivionu je Oblivion,“ vám může zbytek dopovědět mnoho desítek moderů, kteří se do hry nebáli pustit takovým způsobem, až ze hry a příběhu udělali 5x lepší podívanou než sami autoři. Jako taková slabší droga, než se dostaví Skyrim, se tváří tato edice luxusně. Navíc vychází pro všechny hlavní platformy. Pokud už se vám zapalují lýtka, 28. říjen vám je zaručeně zchladí.

 

Že jsme na začátku neměli pravdu a ve skutečnosti je toho málo? Vážně si to myslíte? Nu což, příště toho bude ještě mnohem více! Listopad konečně uzavře případ týkající se přestřelky gangů EA a Activision a konečně naplní srdce pravých RPG hráčů tím, po čem už dlouho toužili. Vychází The Elder Scrolls V: Skyrim. Ale ano, máte pravdu, musíme počítat i s Uncharted 3, který se chystá pokořit Laru Croft hned ze začátku měsíce. No a konečně se dočkáme ježka Sonica v současném provedení. PC hráči si vyšetří pár případů v L.A. Noire. Uznejte, podzim se tento rok předvedl bravurně, teď už ale nechejme dohadování a pojďme hrát…