Co nás čeká tento měsíc na herní scéně? – I. část

Po dlouhém, deštěm nasáklém létě, se chvíli před začátkem školy konečně sluníčko probudilo k životu. V oblasti her však bylo dusno od začátku do konce, takže kromě pár výjimečných kousků se neurodilo nic závratného. Příjemným uvítáním do podzimních deštíků se sice stal před pár dny vydaný Deus Ex: Human Revolution, mimo něj už si ale drápky brousí celá řada dalších. Do světa snů nás hned po začátku školního roku zaveze nový Driver, PS3 hráči si uleví při výbušném Resistance 3 a když už jsme u konzolových nadšenců, na pulty časem přijde i Gears of War 3. Zombifikovaní filmoví nadšenci se díky traileru nesmírně těší na Dead Island a ani oni nebudou zklamáni. Měsíc je to nabitý jak kulový blesk, tak se na něj pojďme podívat více zblízka.

 

Driver: San Francisco

2. září (X360 a PS3), 27. září (PC)

Rok co rok se na trh dostávají zběsilé arkádové honičky ze série Need for Speed. V dávných dobách, kdy tato série byla teprve v plenkách, se automobiloví nadšenci sjížděli se sérií Driver, jelikož to ve své době byl vrchol elektronického závodění. Jak plynul čas, mnozí na sérii zapomněli a raději se poohlédli po technologicky vyspělejších kouscích. Nový díl už ale klepe na dveře a vábí hráče od konkurence zpět k sobě jako páv. Chystá se přijít s jedinečnou hratelností a jako jedna z mála automobilových honiček spolu s sebou vede příběhovou linii.

 

 

 

Ta se točí kolem bardy opěvovaného Johna Tannera. Ten si jako každý správný polda nenechal říct a v ulicích San Francisca zrovna honil Charlese Jericha. Někdo za své hříchy vždy musí pykat. Všemohoucí si s tím ale nedělal příliš velkou hlavu a náhodně ukázal zrovna na správňáka. John byl postřelen a upadl do bezvědomí.  Tak by se daly shrnout události závěru třetího dílu Drivera. Nyní je zpátky a to v plné síle. Dobře, jeho mozek utrpěl menší ztrátu a on se právě nachází v kómatu na klinice, jeho bujná fantazie si však startuje motory poněkud jinde.

 

To, že se nachází mimo své tělo mu přináší jedinečnou schopnost, která pořádně okoření hratelnost. Jako každý dobrý policajt žijící výhradně z koblih, má za práci dopadnout nepozorné piráty silnic, vykradače bankovních sejfů a zlotřilé členy mafie. Díky „světu iluze“ však může jejich drápky ostříhat dříve, než se pořádně vytáhnou. Díky duševnímu stavu se jednoduše může přenášet mezi všemi auty v dosahu, přičemž u nich následně zasedne za volant a na prchající dodávku si došlápne třeba z přilehlé ulice, když jí vjede neohroženě do cesty. Dobře, tak snadné to pro něj nebude, zlodějíčci nejsou žádní amatéři a budou využívat problémů husté dopravy, nicméně právě tato vlastnost hru odliší od jinak podobných her.

 

Hupnout bude moci hned do celé řady licencovaných vozů, jeho domovinou bude však typický žlutý sporťák se dvěma temnými pruhy přes kapotu. Kromě skvělého příběhu a výstřední hratelnosti bude hra oplývat i překrásnou grafikou a živoucím, prosluněným San Franciscem. O něco horší zprávou pro kované PC hráče bylo, že se hra přednostně dostaví na konzole a teprve o necelý měsíc později si dá pár smyků u klávesnice. Chlapci v Ubisoftu je naštěstí během září stihnou vydat oba, takže nikdo nemusí brečet nad ročním zpožděním tak skvěle vyhlížejícího kousku. Jak moc se to však vývojářům z Reflections povedlo, si nicméně musíme ještě chvilku počkat.

 

 

Warhammer 40,000: Space Marine

9. září (PC, PS3, X360)

Svět Warhammeru 40K je rozsáhlejší než universum Lord of the Rings a Harryho Pottera dohromady, a že by to byl kolos! To však neznamená, že se nemůže rozptýlit ještě do dalších koutů naší planety, respektive našeho vesmíru. Nedávno se hráčům do rukou dostala skvělá taktická akce Dawn of War 2 – Retribution a tak se někdo rozhodl, že navážeme dalším dílem. Samozřejmě, na DoW2 se Space Marine nepokusí navázat ani omylem, na svět kolem už ale zálusk má. Jestli by chtěl ještě rozlehlejší kulisy, asi hře nezbyde, než se vydat do fantasy světa Dungeons and Dragons. Naštěstí se ukotvil právě u W40K.

 

 

Third-person akce to v dnešní době nemají vůbec jednoduché. Hře to ale asi nijak nezabrání v úspěchu. I příběh zde má připravených pár ďolíčků, totiž, celá hra se bude odehrávat na průmyslové planetce, jenž napadli orcové a rozhodli se ji vydrancovat do posledního drobku chleba, který zde zanechali Jeníček s Mařenkou. Tím pádem by se dostali ke složitým technologiím, a to by znamenalo jediné – válku. Právě proto je na planetu vyslána skupinka vesmírných mariňáků, jak nám hezky název napovídá, která má za úkol ty obludky do poslední vybít.

Když do tohoto úkolu přisypeme ždibet klasické W40K hratelnosti, otevřou se nám nesmírné možnosti. Každý jednotlivec vaší skupinky půjde samozřejmě hezky vyupgradovat, budete mu moci do ruky dát nějakou pořádnou flintu, aby mu ani prase v žitě neuteklo, a také mu do jeho myslírny vhodíte pár skillů. „Vyhodit z létající mašiny kopem do pozadí a hurá bojovat!“ Tak nějak by mohlo znít heslo zdejších mariňáků. Ve zbylých ohledech se už hra tváří jako všechny podobné akce. Jednotlivě vojákům zadáte cíle, občas je povzbudíte stisknutím klávesy se skillem a necháte jimi proudit adrenalin.

 

 

Velmi hezky se autoři vybarvili na hře více hráčů. Proti sobě budou stát dvě strany – lidé a Chaos. Za každou si to povede hned osm lidí, kteří dostanou na výběr ze tří tříd, jež bude možno dále vylepšovat a levelovat až do zbláznění. Pokud se však nezblázníte ani po 123 pracně dobývaných levelů, odměnou vám bude možnost říct: „Dohrál jsem to!“ Na to bohužel nyní příliš nevsázíme. Jak moc vás hra chytne, se budete moci přesvědčit na kterékoliv z hlavních tří platforem již 9. září.

 

 

Dead Island

9. září (PC, X360, PS3)

Zombíci si už slávy užili dost. Nebo ne? Copak jim nestačí filmová série Resident Evil, která obdivuhodně rychle vynesla jedení mozků na vrchol módních žebříčků?  Copak počítače už dlouho neprohání Left 4 Dead 2, které vás na dlouhé dny přikove k monitoru a nedovolí vám hrát žádnou jinou hru? I přesto se vývojáři z Techlandu rozhodli také přihodit svůj statisícový dav nemrtvých do pranice. Jdou na to trošku odlišně než všichni ostatní. A pokud se dá říct, že se jim na hře něco opravdu povedlo, byl to před pár měsíci vydaný trailer, který ohromil nejen hráčský, ale i filmový svět.

 

 

Zatímco v průměrných zombie-vyvražďovačkách vám dají do ruky samopal, pár granátů a v tu chvíli vás pustí do víru akce, zde se na to jde jinak. Autoři se nesnažili o ohluchnutí hrdinů z neustálého střílení, takže vám podstrčí více méně pouze chladné zbraně. Vrhací nože, sekyry, prostě vše, co se válí kolem vás po zemi. Příběh je jednodušší než facka. Několik odhodlaných výletníků se schovalo před zombie virem, jenž nakazil tuny dalších lidí, kteří si zde užívali slunného počasí. A pak jde jen o přežití.

 

Ve hře bude kladen velký důraz na multiplayer, ve kterém se zhostíte role jednoho ze čtyř přeživších na cestě za svobodou. Klasický co-op se pokusí podmanit váš mozek a nasadit do něj brouka v podobě soutěživosti. Ovšemže, bez spolupráce můžete jít rovnou hledat hrobníka, to však neznamená, že za jednoho stylově zabitého plavčíka nedostanete bodíky, abyste se na konci poměřili se zbytkem neinfikovaných. Zabíjet totiž jde hned v deseti rovinách zábavnosti, ne-li ještě více. Jedním si však můžete být již teď jisti, ať už nakaženého přejedete autem, dáte mu sekyrou do hlavy, nebo ho kopnete do rozkroku, vždy na vás hra šplíchne dvacet litrů krve.

 

 

Každá z postav, za něž si ve hře zahrajete, má svůj osobitý šarm a kouzlo. Žádná není podobná druhé a co je nejdůležitější, vypadají opravdově, tady panenky bez výrazu nehledejte. Velmi dobrý je koneckonců i dabing. Byť se může zdát, že monology typu „Tak tady to máš!“ nebo „Fuj! Taková hrouda prohnilého masa.“ Jsou zcela zbytečné, i ony hře dají nějaký ten náboj navíc. Tahle hra rozhodně nebude pro odrhovačky, stříká z ní krev, sálá napětím a padají jí končetiny. A to pěkně na všech platformách zaráz!

 

 

Deep Black

9. září (PC)

Stříleček z pohledu třetí osoby je jako listů na dubu uprostřed deštivého léta. Deep Black se do této skupinky velmi rychle hrdě zařadí, ale na rozdíl od ostatních stylovým skokem do bazénu a následným kraulem na kilometr bez jediného zadýchání. On je totiž výjimečný ve všech směrech. Na první pohled tuctová střílečka, na druhý pohled simulátor potápění s puškou v ruce, místo třetího pohledu už ale naskakují pouze otazníky z kombinace předchozích dvou. O co autorům šlo, se dozvíte každou chvílí, proč to nevíte už nyní? Před nějakým rokem a půl se tento titul vytahoval všude. Poté míle dlouhá tichá pěšinka a potom už jen smršť gameplay záběrů s oznámením data vydání. A to je… každou chvílí.

 

 

Největším tahákem hry má být akce pod vodou. Do rukou vám nejdou obyčejné zbraně, nýbrž pěkně tlakem nasáklé, pod vodou fungující kousky, přičemž za takhle silné mršky by se nemusel stydět ani James Bond. Pod vodou na vás čeká celá řada nebezpečí, v první řadě robotů, kteří vám jdou po krku, lidé, kteří vám jdou po krku, nebo výbušniny, které vás paradoxně také chtějí zneškodnit. Hladina a fyzika vody vypadá fantasticky. Má také proč, vždyť se v ní odehrává drtivá většina hry! Nad vodu se ale také podíváte. Zde už nám ale pár věcí podivně zapáchá.

 

Tak třeba prostředí – rychle okoukatelné a silně lineární, ani jediná odbočka, systém střílení je také více než podivný, vše se to nějak motá, jako by se hlavní hrdina necítil ve své kůži. Pod vodou – to je jiná, nicméně vrtošivé pocity nad ní už v tuto chvíli nevypadají ani trochu vábně. Krycí systém se přizpůsobil dnešním trendům, ale v dalších mnoha ohledech to zřejmě hře sebere důležitá procenta v recenzích. Nemáme v úmyslu předpovídat jen to špatné – grafika je obstojná, poměrně dobrá fyzika se ke hře Deep Black také namanula, ehm, ale nepřátelé? Jeden jako druhý.

 

 

Možná by se mohlo zdát, že se vám ji snažíme vymluvit, rozhodně kvůli předchozímu odstavci nedělejte žádné ukvapené záběry! Možná otočte list a řekněte si: „Tak tohle tu ještě nebylo.“ Protože zde vážně nikdy nic podobného nebylo, bude to správné rozhodnutí. Jestli bychom však měli za tuhle hru dát ruku do ohně, ani medůza by nás k tomu nepřinutila. Míchání žánrů nikdy nedělá dobrotu – míchání prostředí pak obzvláště ne. Jak moc jsme se pletli, se dozvíme již 9. září, přidejte se a zaplavte si v tom s námi.

 

 

Resistance 3

9. září (PS3)

Na PC a PS3 je velmi slušná laťka v počtu exkluzivních titulů. Resistance patří jedině pod SONY a ta ho jen tak nehodlá někomu dát. I proto se během září hráčům na PS3 dostane třetího pokračování velmi kvalitní střílečky, ve které se proti vám nepostaví jen hrstka vojáků z neznámé zemičky, tady se jedná o meziplanetární válku s virem Chiméra v čele. Nový díl přinese i novou postavu a lehce vykolejí předchozí dějovou linku. Co se však nezměnilo a ani v Resistance 3 nezmění je prostá logika hry – jakmile vám do oka padne nakažený, ohyzdný tvor, na nic nečekat a pálit.

 

 

V novém dílu si to tedy budete střílet za zelenáče Josepha Capelliho. Ten se mimochodem stal „vyvoleným,“ a jelikož si takových hrdinů vláda neváží, prostě ho znenadání odveze pryč od manželky a ratolestí, což v něm zanechá bolestnou vzpomínku. Cílem je opět vymýtit vir Chiméra z povrchu zemského za pomoci všech možných i nemožných zbraní. Více k hraní vědět nepotřebujete. Od minula však vir narostl, trochu zesílil, a proto jsou produkty pana Ohyzdného stále nevkusnější a nechutnější.

 

Mimo lehce zašmodrchaný příběh už ale hra sází jen na to nejlepší. Tak třeba nepřátelé – obrovské, zmutované mrchy, které by se snadno daly splést s Quasimodem po zkřížení se zeleňoučkým mimozemšťanem. Dále si hra drží pásek také vysoko, neboť v šachu drží nepředstavitelně tísnivou atmosféru. I když Josepha jen tak něco nerozhází, tahle hra mu nedává žádnou pomocnou hůl a nechá ho se, po zaprášených ulicích měst zničených zmíněnou mimozemskou havětí, toulat samotného.

 

 

I když se jedná čistě o PS3 titul, na hru se těší zástupy hráčů, protože jednoduše vypadá skvěle, možná by se dokonce jen kvůli tomuto kousku dalo uvažovat nad samotnou konzolí. Předčasné závěry jsou nyní zbytečné. Jestli se hra podaří, nebo ne, na to si musíme pár dní počkat. Kdo si počká, dočká se jako obvykle krvelačného viru Chiméra, nováčka v povolání Josepha Capelliho, hektolitrů mimozemské tekutiny, jež jim proudí „žilami“ (jestli vůbec nějaké mají) a atmosféry, která by se dokonce ani nedala krájet. Hra vychází již 9. září.

 

Rise of Nightmares

9. září (X360+Kinect)

Kinect se dočkal mnoha a mnoha párty her, které si však jinak nemůžete pořádně zahrát, neboť jsou na jedno brdo a bez podnapilého stavu si připadáte divně. Nyní se to změní! Rise of Nightmares je první hororovka pro pohybové ovladače a zatím se zdá, že to zvládne až překvapivě dobře. První stupínek v oblasti nejlepších prodejů jí může zajistit nejen tísnivá atmosféra, ale také šílené lekačky, sexy zombie, vtipné scénky, nebo tanečky nemrtvých před posledním zmrtvýchpadnutí. Tak a teď to vezměme hezky popořadě.

 

 

RoN bude první hrou na Kinect, která se opravdu ovládá. Na rozdíl od dalších kvalitou zavánějících titulů v něm nemáte přednastavenou cestu a poté již jen nemácháte rukama, abyste zabili vše, na co vám padne očko, velmi chytře zde můžete jít dopředu, do zadu, otáčet se, tahat za páky, otevírat dveře a to vše rychle a přirozeně! Pořád se nejedná o technicky dokonalou činnost, takže na gamepadu byste reakce museli mít rychlejší, ale jinak se jedná o ten nejzásadnější krok vpřed, co se pohybových technologií týče. Něco takového by Move v tuto chvíli asi jen stěží dokázal.

 

Bojový systém se více méně podobá obyčejnému boxování, krytím hlavy se bráníte, výpady do zombie zařezáváte hřebíky vaší tyčky, do hlavy jim to pálíte železnými trubkami, nic se nezdá nějakým způsobem rozdílné od obyčejných akčních hororových her. A zdát se nebude ani později. Příběh není nijak závratný – vir jako obvykle zasáhl celou planetu, všichni se proměnili v živoucí mrtvoly a další rozuzlování je už stará známá písnička. Hra bude zřejmě závislá na vašem tréninku, a pokud nad ní nebudete hodlat strávit alespoň chvíli, zombíci vám velmi rychle zatnou tipec.

 

 

V mnohých směrech se jednoznačně jedná o revoluci, která nebude hned tak zapomenuta. Díky smyslnému ovládání budete mít přehled nad herním polem a žádná jízda po neviditelných kolejích, jako to je do této chvilky ve všech dalších dobrodružných hrách pro Kinect, se nebude konat. Autoři nezapomněli ani na ty nejmenší, takže je před touto hrou bude chránit známka 18+. Ptáte se proč? Pokud vám nestačí, že si děsem vyrvete vlasy a z nehtů zbydou nehezké škvarky, prolévání hektolitrů krve je v této hře na denním pořádku. Vlastníci Xboxu už mohou vyhlížet datum 9. 9.

 

 

Trackmania 2: Canyon

14. září (PC)

Série TrackMania se těší velké oblibě především u progamerské komunity, neboť patří mezi turnajové hry. Další hráči po ní šáhnou proto, že je zdarma, zábavná a má editor, v němž by se vyřádil i ten nejdůmyslnější architekt. Na řadu teď přichází nový díl – TrackMania 2 Canyon.  Mnoho se snaží opravit a hru jako takovou rozšířit o zcela nové prvky. Vývojáři rozhodně netroškaří a jdou na to s hlavou vztyčenou. Myslíte si, že má předpoklady v nejednom prvku překonat „konkurenci“ v podobě Need for Speed?

 

 

Původní hra vyšla před dlouhými lety a v současné době nemá co nabídnout v oblasti grafiky. To Canyon naopak předvádí ty nejúžasnější scenérie a hra stínů tvoří doslova famózní chvilky. Naleštěné stroje vypadají překrásně a prostředí kolem vás, v určité míře v podobě kaňonů, také. Tratě však neprolézají pouze přírodně vytvořené pukliny ve skálách, podíváte se i do arény, na venkov, nebo do zasněžených kopců s tratěmi stočenými jak spaghetti. Do klidné krajinky se ale vždy přiřítí hluk nabušených motorů žadonících o trochu benzínu, a o to v TrackManii jde.

 

Mimo klasické automobilové mašiny si hra drží pod palcem i poněkud ojediněle vypadající formulky. Ty se do výběru zřejmě procpou také, i když bohužel jen o vlásek. Podpora komunity naopak už nyní ječí do celého světa – vytváření tratí, hra po síti, možná i turnaje – na to se nedá říct „ne.“ Právě editor dospěl skvělého vylepšení a do rukou se vám tak dostane hotová plejáda nových možností. Oproti předchozím dílům však lehce reálnějších. Ano, v určitých režimech si skočíte pár kilometrů do výšky a dolů se vrátíte nepoškozeni, pořád se totiž jedná o nekompromisní arkádu, a to je dobře.

 

 

V multiplayeru se nám dostane závodění v desítkách hráčů, většinou jen podle představ toho, kdo trať, nebo server, vytvořil. Opět si zahrajeme na body a nejrychlejší časy, ale přidá se i režim s tvrdým narážením do každé kupky plechu kolem. Tak jako tak musíme být rádi, že podobný kousek vzniká. Jestli opravdu dokáže nahradit TrackManii Nations se dozvíme už za chvíli. Zatím, jestli jste ji ještě nezkusili, si dejte zmíněnou TM Nations a nebo novější a značně dražší kousek – TM Forever, který také dostál skvělých hodnocení nejen od kritiků, ale především od hráčské komunity. „Nažhavit motory a start!“

 

Fernetická akce, ve které nevíte kde je nahoře a kde dole, tak by se dal jednoduše popsat Bodycount. Nic nového do žánru nepřinese, ale chvíli pobaví a to takovým způsobem, že si ho tu a tam pro odreagování pustíte znovu. To vše by mu mohlo udělat jméno a díky šílenému traileru z E3 bychom se nedivili, kdyby se autoři o něco jiného i snažili. Možná jednu tajnou modlu má – Crysis. Díky Bodycountu však bude opravdu ta nejtajnější na celém světě. Ve hře se totiž postavíte za „nevíte koho,“ abyste splnili „nevíte jakou“ misi a vyvázli jen s pár odřeninami. To vše s ohromnou vrstvou grafických efektů v zádech.

 

 

Možná by se mohlo zdát, že na něco takového v současné krizi nikoho nenalákáte, ale opak je pravdou. Do určité míry hra spoléhá na zničitelnost prostředí, kterou přináší. Ta je bohužel tak chabá, že ani když odstraníte všechny stěny křehkého domečku, pořád nebude chtít spadnout. Nepřátel však budou obrovské masy, takže to ani nebudute zkoumat. Znáte to – na pár minut vypnete mozek a jenom střílíte. I na takovou zábavu by se mohli najít jiní kandidáti, avšak tato zběsilá FPS od studia Codemastres má šanci je převálcovat. Jestli se jí to povede, uvidíte hned na začátku měsíce a to 2. září.

 

Pokud si někdo myslel, že spolu s fotbalem se nám na počítače vrátí opravdový hokej, šeredně se zmýlil. Nadcházející NHL 12 se opět nabídne pouze next-gen konzolistům a PC hráči si musí utřít sopel. Hoši z EA Sports v oddělení pro hokejisty zřejmě netuší, že umíme dělat i něco jiného, než stahovat, ale třeba si to za rok nebo za dva uvědomí. Ti co jednu krabičku z dvojice Xbox 360 a PS3 vlastní, se zase mohou těšit na nefalšovaný hokej, ve kterém nejdete pro vyražený zub daleko, tudíž si Zoubková víla opět po roce pěkně pošmákne.

 

 

Slíbena je v první řadě lepší AI, nové bojové zákroky a o něco vyleštěnější systém tlačení na mantinely. Mnohem více se nám však líbí, jak autoři nesměle popisují pošťuchování brankářů. Zatímco v předchozích dílech vám při první příležitosti sebrali puk z hokejek, nyní se superhrdiny hned tak nestanou. S trochou kliček, opletaček s rozhodčím a přehlušením bučících fandů je budete moci vystrčit z brány a říct jim, že se raději měli jít klouzat na rybník. Samozřejmostí jsou pak jako každý rok obnovené tabulky s týmy a o něco vykreslenější hráči, které můžete znát z televize. Ať už je znát budete nebo ne, pro hru si do obchodů můžete zajet kdykoliv od 9. září.

 

Ten kdo více než hokeji holduje banánovým ostrovům v čele s usměvavým vousatým diktátorem, rozhodně se zajeďte na jedny takové podívat s Tropico 4, která vyšla předchozí měsíc, ale naneštěstí jsme na ni pozapomněli. Chceme vyjádřit velkou a hluboce procítěnou omluvu vývojářům, protože jak jsme na vlastní kůži zjistili – stojí to za to! Opět se možnosti rozšířily o nějaký ten diktátorský hokus pokus navíc, ale v první řadě nám na ostrově začaly šířit zkázu obávané přírodní živly. No, nestojí to alespoň za úvahu?

 

Takovéhle kousky se prostě dají občas zapomenout, sebevíc na sebe upozorňují lákavými trailery a šíleným zubatým panákem na obalu. Ještě jednou se omlouváme! Protože však, jak jistě vidíte, tento měsíc svou herní nabídkou předčí všechny ostatní, rozdělili jsme ho na dvě části, ať vám při čtení neprasknou oční bulvy a neuškvaří se mozek. “Druhý díl” očekávejte kolem 15. září a spolu s ním přijde další porce her, jenž mají v plánu vyjít právě v onu druhou polovinu měsíce. Zatím vám tedy říkáme “Sbohem, ještě se uvidíme!”