World of Subways Vol.1: New York

Železniční simulátory jsou na počítačích už jako doma a vyšlo již několik konkurenčních titulů v tomto žánru. Neznámá firmička TML-Studios se rozhodla pustit na trochu jinou, byť v mnohém podobnou kolej. Rozhodli se zkrátka udělat simulátor metra. Po pravdě řečeno rozhodně nejsou první, na internetu se dá najít několik takových her, ovšem všechny jsou freewarovky a pracovali na nich pouze nadšení fanoušci. Ostatně právě jeden takový vám představujeme v rámečku zhruba uprostřed dnešní recenze. A samozřejmě od komerčního kousku, kterým World of Subways rozhodně je, očekáváme větší kvalitu, propracovanost, apod. A jak se s tím nakonec malé TML-Studios dokázalo poprat?

Inu, právě to budeme rozebírat v celé dnešní recenzi. Pro jistotu si nejdřív řekněme, co o vlastně ve World of Subways jde. Hráč se zde chopí role obyčejného řadového strojvedoucího metra. Zasednete tedy do řídící kabiny metra, vyberete si jízdní řád a trasu, po cestě musíte dodržovat jízdní řád, dbát na mnohé další podstatné záležitosti a jedete. Dál a dál pokračujete tunely, tu a tam vyjedete na povrch, pak zase do tunelu, kde můžete sledovat tak maximálně spoře svícené sloupy a ubíhající koleje. Ano, přesně tohle je pohled mnohých „hardcore” hráčů, kteří prostě tento žánr odsuzují. Pokud se snad mezi ně řadíte, raději přestaňte číst. A nebo ne, čtěte dál a třeba i vás to nakonec zaujme. Já jsem se osobně na vydání hodně těšil, teď zbývá otázka, jestli tvůrci dokázali splnit všechna ta očekávání.

Celý název tohoto titulu zní World of Subways Vol.1: New York Path, z čehož jsou dost patrné minimálně dvě věci. Jedná se o první díl a tvůrci rozhodně plánují vydávat v budoucnu další, přičemž v tomto pilotním zavítáme do podzemí amerického velkoměsta New York. Skutečně všechny trasy se týkají pouze tohoto metra. Hned v tomto směru jsme malinko zklamaní, protože nabídka možných tratí je hodně chudá. Dohromady jich zde máte na výběr deset, ovšem toto číslo si rovnou vydělte dvěma, protože každou z nich tady najdete jak ve směru tam, tak zpět. A dohromady jezdíme pouze mezi pěti konečnými, protože tratě se různě prolínají do sebe. V tomto směru jsme skutečně čekali trochu víc. Ostatně tady sami vidíte celý plánek:

Trasy jsou navíc i hodně krátké, každou z nich projedete během několika málo minut. Doufejme, že tentokrát se prostě tvůrci zaměřovali hlavně na vytvoření celkového enginu hry a Vol. 2, které má být z berlínského metra, už nabídne v tomto směru hutnější porci a o poznání více kilometrů kolejí a tunelů. Mrzí mě i fakt, že hra neobsahuje režim volné jízdy, v němž bychom mohli jezdit kam chceme a sami si přehazovat výhybky. Tvůrci oficiálně uvádějí, že dohromady mají trasy 50 km, což skutečně není moc a určitě je počítají navíc v obou směrech.

Podobně nerozmanitá nabídka panuje i mezi typy souprav metra. Osobně nevím kolik druhů jich ve skutečnosti v New Yorku jezdí, ale určitě to nebudou tři skoro naprosto totožné „hromady plechu”. Právě mezi nimi můžete vybírat a zdá se nám škoda, že jsme se nedočkali i nějaké moderní soupravy. Na druhou stranu tyto opravdu pomalu historické kousky mají své kouzlo a mně se osobně líbí. Jejich vymodelování není vůbec špatné. Nechybí samozřejmě ani pohled z kabiny, respektive ten je vůbec tím hlavním a v podstatě jediným, který budete používat. Jen se mi zdá škoda, že nikde v kabině nejsou přímo vidět ukazatele aktuální rychlosti, tlačítka pro otevírání dveří, apod. Abyste o tom všem měli přehled, musíte si otevřít speciální okna, což nepůsobí zas tak dobře na celkovou atmosféru. Ostatně můžete si sami porovnat naše okolní screenshoty s nimi a bez nich.

Když už rozebíráme samotné vlaky metra, musíme zmínit i jejich chování a fyziku. Právě ta je na hodně vysoké úrovni, působí na pohled skvěle a zvyšuje pocit realističnosti. Rozjíždění i brzdění funguje skvěle, pohled z kabiny řidiče se výborně naklání a to i v zatáčkách nebo při průjezdu výhybkami. Všechno je to navíc doplněno i solidním ozvučením. Zkrátka fyzika se vývojářům povedla na jedničku. Nečekejte ale možnost vykolejení, ta zde chybí. Pokud s metrem vlítnete do zatáčky příliš rychle, zobrazí se informační okno a vaše jízda tím končí. Občas dokonce dojde k nějaké nepředvídatelné události. Mohou se vám rozbít motory nebo nějaká osoba spadne do kolejiště. V druhém případě před ní musíte stihnout zastavit. Pokud se podaří, získáte vysokou bodovou prémii, zabrzdíte-li pozdě, končí pro vás hra. Právě lidé v kolejišti se nám zdáli až příliš častým jevem, nejnovější patch 1.2 máte tento problém napravit.

---

Alternativa zdarma – Boso View Express

Jak jsem zmínil v úvodu článku, existuje několik alternativ, v nichž si taktéž vyzkoušíte práci strojvedoucího metra, a navíc jsou úplně zdarma. Nejznámějším a zároveň nejpovedenějším kouskem je Boso View Express, běžně zkracovaný jako BVE. Abychom byli přesní, jde celkově o vlakový simulátor, ale dá se do něj stáhnout mnoho propracovaných tras metra, včetně samotných souprav a všeho podstatného. A ve finále mne právě kvůli své rozlehlosti baví možná i více než dnes recenzované World of Subways. Ale i BVE má své docela velké mouchy. V první řadě jde o zastaralou grafiku, která mi osobně nevadí, ale někdo by ji možná nemusel překousnout. A druhým záporem je relativně obtížné nastavení a celkové prokousnutí se do hry. Jakmile však objevíte všechny funkce a možnosti, budete rozhodně nadšeni, to vám zaručujeme! Více informací, včetně odkazu na stažení hry i tratí naleznete na těchto českých fan stránkách.

---

A teď už se vrhněme na samotný průběh jízdy. Jak zasednete do soupravy, ocitáte se na výchozí zastávce, dveře jsou otevřené a čekáte na pravidelný čas odjezdu. Mezitím stačí posunout polohovačem na směr jízdy dopředu, stisknutím jednoho tlačítka vyhlásíte cílovou stanici soupravy, dalším upozorníte na ukončení nástupu a pak už konečně zavřete dveře. Zapomenout byste neměli ani na zapnutí klimatizace v soupravě a po rozjetí do tunelu také na dálková světla. Inu, všechno je ve World of Subways vcelku detailně zpracované. Samotná jízda opravdu není nijak obtížná a vystačíte si se směrovými klávesami, přičemž samozřejmě nepřidáváte plyn jako v autě, ale polohujete příslušnou pákou. Stejně je tomu i s brzdami. Nechybí samozřejmě ani hlášení další zastávky. Myš vůbec nepotřebujete a postačíte si s klávesnicí. Jízda tunelem se mi prostě líbí, byť někomu se může zdát nezáživná a nudná, to uznávám. Po cestě pak musíte sledovat hlavně dvě zásadní věci – rychlostníky a návěstidla (chcete-li semafory).

Sledovat musíte samozřejmě i další zastávku, protože do ní musíte vjet relativně pomalu (15 mil za hodinu) a také brát ohled na to, abyste soupravu ubrzdili. Pak musíte otevřít dveře na správné straně (podle nástupiště – vlevo, vpravo) a tento koloběh v podstatě neustále pokračuje. A nuda to opravdu není, protože máte práce až až. Celý průběh hraní jsme nyní popsali prakticky pouze zjednodušeně, ale nebojte se, že by bylo řízení nějak těžké. Zvládne ho skutečně každý. Po úspěšném dojetí do cílové destinace se zobrazí informační tabulka, kde vidíte souhrnně jak jste byli úspěšní. Bere se v potaz mnoho faktorů, od včasné jízdy, nepřekračování maximální povolené rychlosti, plynulého zrychlování a brzdění, nehoukání ve stanicích, atd. Je toho opravdu hodně a podle úspěšnosti získáte přidělené body. Pokud jste si při zakládání nové hry zvolili možnost celé šichty, tak vás nyní čeká přesun na druhou stranu vlaku. V roli strojvedoucího totiž můžete i opustit kabinu a projít se vlakem nebo i po nástupišti. To právě v této situaci potřebujete, protože musíte doklusat na druhý konec soupravy. Pak se vám zaktualizuje jízdní řád a všechno pokračuje dál.

Prozatím jsme skoro celou dobu mluvili o World of Subways vcelku kladně, nyní už se zaměříme víceméně na zápory. Jedním z nich se stal samotný engine C4, na němž hra běží. Tedy měla by běžet, ale ve skutečnosti tomu tak dost často není. Na svém počítači jsem hru nainstaloval bez problémů, ale už se ji nepovedlo zprovoznit. Musel jsem tedy recenzovat na notebooku, proto prosím omluvte malinko horší kvalitu okolních screenshotů. Každopádně podobné problémy má dle oficiálních diskuzních fór nespočet lidí. Asi i proto už takhle krátce po vydání hry vyšly dva opravné patche a další se patrně blíží. Při instalaci navíc máte na výběr mezi graficky lepší a horší verzí, což se nám zdá dost nevšední a takové věci většinou stačí nastavit pouze ve hře. Inu, World of Subways tedy rozhodně nezabodoval zvládnutím celkového herního enginu. Nehledě na časté padání, zasekávání nebo chybně zobrazované a prolínající se textury a modely. Celkově se však po vizuální stránce nemá za co stydět. Tedy až na modely postav. Ty najdete jak ve vozech, tak na nástupištích a jsou jednoduše odporné. A navíc se nijak neanimují a nenastupují, ani nevystupují. Velká škoda.

Když si vezmeme například Microsoft Train Simulator, což je pro mne osobně stále nepřekonaný simulátor jízdy vlaku, tak ten žije dodnes prakticky jen díky rozsáhlé komunitě. Nadšení borci do něj stále tvoří nový obsah, který kvalitou mnohonásobně předčil původní možnosti. A to vyšel v polovině roku 2001. A právě co se týká jakékoli podpory komunity, tvůrci World of Subways naprosto zklamali. Chybí jakýkoli editor či jiná možnost, jak by někdo mohl další obsah vytvářet. Inu, je to jasné – chtějí určitě sami udělat a následně prodat co nejvíc přídavků. Ale je to ohromná škoda. Doteď s chutí vzpomínám na nadějný český projekt metra právě do MTS. Byla vydána pouze betaverze části pražské linky B a pak jeho tvůrcům došla trpělivost, ale kvalita byla vynikající. V menu WoS nalezneme záložku addony, ovšem patrně také půjde postupem času pouze o ty oficiální a možná další díly budou právě jen těmito addony. Uvidíme.

Od World of Subways jsem měl hodně vysoká očekávání, ačkoli to může znít ztřeštěně. Zkrátka právě podobné herní žánry zbožňuji, což je nutným předpokladem, aby u vás tento kousek uspět. S politováním však musím konstatovat, že výtek mám opravdu hodně, jak ostatně bylo řečeno v samotné recenzi. Vizuální zpracování mezi ně rozhodně nepatří, stejně tak samotný průběh i ovládání vlaku zvládli tvůrci takřka na jedničku. Jako největší mínus bych rozhodně označil absenci editoru vlastních tratí, misí nebo i vlaků. Toho by se fanoušci určitě chopili a hned by to bylo o něčem jiném. Dost jsem byl zklamaný právě strohou nabídkou v tomto směru. Zkrátka asi se už máme těšit na další komerční díl z Berlína. A mohu s klidem říci, že se těším, přestože výhrad se nashromáždilo hodně, C4 Engine každou chvíli padal, nefungoval a je stále hodně zabugovaný a ve výsledném hodnocení uděluji „jen” 60%. Na úplný závěr ještě dodám, že pokud vás World of Subways zaujalo, můžete si ho zakoupit za 30 euro přímo na oficiálních stránkách (stažitelnou verzi). Stejně drahá je i běžná krabicová, ale do tuzemských obchodů se nedostane, protože zde nemá vydavatele.