Wanted: Weapons of Fate

Loňský snímek Wanted se rozhodně zapsal do paměti milovníků akčních blockbusterů. Ačkoliv jsme od něj prakticky nic nečekali, nakonec jsme se dočkali více než solidní akční řeže se zajímavými momenty, poutavým příběhem i kvalitním obsazení v čele s Angelinou Jolie, která si sice nestřihla hlavní roli, ale na plakátu se jistě vyjímala ze všech nejlépe. V dějovém ústředí však stál James McAvoy alias Wesley Gibson, zelenáč, ze kterého se stane vraždící mašina v rukou tajemného Bratrstva. To se opírá o samotný osud, přičemž právě na jeho zakázku vykonává vraždy. Jenže nic není takové, jak to vypadá a Wesley brzy zjistí, že Bratrstvo je od základů prohnilé a pod zástěrkou osudovosti si dělá prakticky, co se mu zachce. To by ještě nebylo to nejhorší, ovšem je to právě Bratrstvo, které chytrými machinacemi donutí Wesleyho uštvat k smrti svého otce.

 

 

Film už je rok starý, tak proč se věnujeme hře až teď, ptáte se jistě. Inu, věc se má tak, že od Wanted filmové studio Warner Bros. mnoho nečekalo. Jistě, ve hře bylo takových sto milionů dolarů, ale to ještě není důvod k vytváření filmové hry. Jenže nakonec byly tržby o dost vyšší a z filmu se stal div ne kult, který se zcela jistě dočká pokračování. Studio tak dostalo šanci celou věc ještě zpětně zachránit. Rychle proto najalo zkušené vývojáře ze švédského Grinu. Ti stojí například za sérií Ghost Recon Advanced Warfighter. Tito drsní švédští hoši dostali za úkol vytvořit jakési herní pokračování filmu. Ano, Wanted: Weapons of Fate nekopíruje děj snímku, nýbrž na něj navazuje a tvoří most mezi prvním a chystaným druhým dílem. Je to tedy svého druhu verze 1.5.

 

 

Z Wesleyho už je kovaný bojovník, ovšem to zpočátku hry zase tolik nepocítíte. Začíná se tedy pozvolna, což si zkrátka vyžadují herní mechanismy. Poměrně brzy se ale dostanete do ráže a začnete si připadat jako skutečný borec, proti němuž může nastoupit celá armáda a stejně ho nezastaví. Na ději se podíleli filmoví scénáristé, aby do sebe příběhová kolesa dobře zapadala. A je to docela znát. Pravda, story cenu za originalitu dostane jen stěží. Na druhou stranu však dává smysl, dobře navazuje na film a leccos vysvětluje. Děje se tak v sekvencích vyvedených v enginové grafice. Jejich inscenace by mohla být lepší, občas jsou trochu nechtěně komické, ale obsah je to poslední, co by jim chybělo. Představí se tu řada nových postav, důležitá role je přisouzena i Wesleyho již mrtvému otci, ale zejména matce. Právě tu se hlavní hrdina vydá hledat, v čemž mu hodlají zabránit další Bratrstva, kterých se najednou vyrojilo jako hub po dešti. Dozvíte se, že existuje Bratrstvo francouzské, španělské či chicagské. A všechny jsou na Wesleyho naštvané. Proč? To už bychom prozrazovali příliš.

 

 

Musíme říct, že jsme se na Wanted: Weapons of Fate docela těšili. Jistě, jde o hru podle filmu, které obvykle neoplývají přehnanou kvalitou. Jenže Wanted od začátku vývoje vypadalo, že jeho tvůrci vědí, co dělají a že hodlají využít silných stránek předlohy. Těšili jsme se na pořádnou akční jízdu. A světe div se, výsledek se od našich představ příliš neliší. Je však třeba dodat, že jsme se dopředu smířili s absencí jakékoliv nelinearity, kdovíjak nápaditého průběhu hry a designové originality. Něco takového bychom si ve Wanted netroufli hledat. A vůbec se nedivíme, že jsme to tam nenašli. Takový budiž náš přístup a výchozí pozice.

 

 

Pakliže máte v oblibě striktně lineární akce, které jsou postaveny s primárním cílem rychle zorientovat hráče, aby mohl neustále běžet vpřed a kosit rojící se nepřátele, budete Wanted milovat. Ne, není to bezhlavá střílečka, ve které by jen stačilo držet spoušť. Weapons of Fate je opravdu záživným dobrodružstvím, v němž pocítíte sílu kulky a svou, v podstatě nadpřirozenou moc. Úrovně jsou skutečně dost stísněné a nebloudili jsme v nich snad ani pár vteřin. Na první pohled vypadají prostorněji, než ve zkušenosti jsou. Díky umně poskládaným předmětům a překážkám jste navíc skutečně jako v jakémsi myším labyrintu. Pokud nad tím ale nebudete přehnaně přemýšlet, ani vám to nepřijde. Kdyby nebyly kulisy tak odlišné a hra se nehrála z pohledu třetí osoby, docela dobře by se dala přirovnat k zážitku z Call of Duty. Intenzita akce je zhruba podobná, byť CoD přece jen ve větší míře hýří efekty a zajímavější inscenací.

 

 

Wanted však disponuje překvapivou šťávou. Díky ní vás hra usadí do křesla a bude vás v něm držet podivnou silou. Ač si budete říkat, že je to nadmíru jednoduše střižená hra (nikoliv obtížností, ale designem), bude vás bavit. A může za to poděkovat zejména koření, které jí autoři vštípili. Jedná se ze všeho nejvíce o kvalitní krycí systém. Ten si osvojíte během několika minut a brzy zjistíte, že se v úrovních dá skvěle používat. Jistě, levely mu jsou postaveny na míru a občas to až bije do očí, ale skrývání se za překážkami, automatické přebíhání k dalším, ať už přískoky, kotouly či jízdou po zemi, prostě baví. Zpoza beden, sloupů či nejrůznějších předmětů se dá dobře střílet naslepo, ale něco trefíte teprve tehdy, pokud zamíříte (pak jste ale zranitelní), případně se odhodláte postoupit blíže k nepříteli. Pakliže se dostanete až k překážce, za kterou se skrývá, můžete ho efektně nabodnout nožem.

 

 

Díky rozmístění překážek se můžete dostat nepřátelům až do jejich boku či zad. Částečně za to může i vcelku tupá umělá inteligence, která se opírá hlavně o skripty a dává jen malý prostor vlastní iniciativě vojáků. Není to sice tak okaté jako v Call of Duty, ale velké manévry nepřátel nečekejte. Dá se říct, že se jejich svět točí kolem využívání překážek, ovšem značně nedokonalého. Pokud se vám ale nechce obíhat protivníky, nebo to z nějakého důvodu nejde, můžete si zašpásovat s ohýbáním dráhy letu kulky. To probíhá naprosto jednoduše, kdy podržíte jednu klávesu a tlačítko myši, vyberete ideální dráhu letu a čudlíky pustíte. Kulka letí obloukem a nepřítele neomylně zasáhne, obvykle i zabije. Na druhou stranu, obejdete se i bez toho a živelnější způsoby usmrcování jsou i zábavnější. Dodejme ještě, že atmosféře hry velmi pomáhá také zpomalení času.

 

 

Na použité technologii je patrné, že nepatří k nejnovějším. Ale účelům Wanted bohatě stačí a dokáže vykreslit pěkné uzavřené úrovně. V některých levelech je vložená opravdu velká míra detailu. Hra je navíc překvapivě dobře optimalizovaná, takže si jí užijí i majitelé slabších sestav. A jaké jsou slabiny? Inu, kromě toho, že přísně lineární styl hry nemusí sedět úplně každého, je to také velmi krátká herní doba, kterou bychom odhadovali na pět až sedm hodin s nízkou mírou znovuhratelnosti. Rovněž multiplayer byste hledali marně. Zato ale na krabici najdete plnou cenovku. To jinak velké šance Wanted: Weapons of Fate v konkurenčním boji dost snižuje, ale stále jde o hru, nad jejíž koupí stojí za to pouvažovat. Těch pár hodin si totiž užijete skvělou akční jízdu v povedeném prostředí i se smysluplným příběhem, tedy pokud jste viděli film. Jinak z příběhu tolik mít nebudete. Sečteno podtrženo, dáváme 75%