Kanadští tvůrci ze studia Ghost Fish Games zpřístupnili strategickou hru Tabletop Gods v rámci „early access“ nedlouho před vydáním finální verze, která by měla vyjít ještě v prvním kvartálu tohoto roku. Nehotovost produktu se projevuje v omezeném množství herního obsahu, ale už teď je jasné, že máme co do činění s dalším titulem z ranku nezávislých indie her, které stojí za pozornost.
Zápletka Tabletop Gods je jednoduchá, čistě dekorativní a slouží jako záminka pro válečné běsnění: Prastarý „vrchní“ bůh se odporoučel a jeho nebeský trůn si teď nárokují všechna ostatní myslitelná božstva, což pochopitelně vede ke konfliktům. Na špinavou práci však mají tito ambiciózní bohové své uctívače. A právě armádě svých následovníků z pozice jednoho z bohů velíme. Jak název napovídá, herní svět tu nevymezuje nějaká hluboká mytologie – svět Tabletop Gods se rozprostírá na virtuálním poli deskové hry, což se promítá v pravidlech boje i celkovém ztvárnění.
Mluvit o virtuálním poli je v tomto případě na místě, protože hra je určena nejen pro PC, ale také pro Oculus Rift a HTC Vive. Tabletop Gods je zamýšlen především jako multiplayerový titul, přičemž ke vzájemným střetům může docházet i mezi písíčkáři a držiteli brýlí pro VR. Je však dobře, že k dispozici je i singleplayerová kampaň, která nějaký čas vydrží, protože multiplayer zatím zeje prázdnotou. V současné verzi jsou pro všechny módy k dispozici dvě arény a dvě rasy, přičemž obě rasy – lidé i nemrtví – si navíc mohou najímat žoldáky. Nic moc, ale tvůrci slibují další herní obsah ve finální verzi.
Klání probíhají ve třech kolech po třech minutách mezi dvěma nebo více (maximálně 8) hráči. Pokud nemá konkrétní mód jiná pravidla, je cílem během těchto tří kol dobýt co nejvíce soupeřových pevností/věží – vyhrává ten, kdo jich získá víc, ideálně všechny. Před každým kolem má hráč možnost rozmístit na svých dobytých územích různé druhy pastí, obranné věže nebo katapulty. V této fázi začíná nutnost strategického plánování. Nutnost chladnokrevného taktického myšlení pod časovým tlakem pak vyžadují vlastní boje.
Tvůrci Tabletop Gods se chlubí rychlou frenetickou akcí a svůj titul označují za realtimovou strategii, ale pojetí á la desková hra se promítá i do herního systému, který odpovídá spíše bleskové tahové strategii, kdy každý tah – tj. jakoukoli akci – je třeba provést co nejrychleji. Zároveň není možná hrát zběsile a bezmyšlenkovitě. Nerozhoduje tu rychlost klikání, ale rychlost taktického myšlení. Hráč má k dispozici škálu jednotek – kam patří pěchota, lučištníci, obři, mágové na straně lidí a kostlivci, vrhači masa či lichové na straně nemrtvých. Tyto jednotky jsou námi coby božstvy vyvolávány volbou karty na hlavním panelu. Kromě toho je možné také všelijak čarovat, například vyztužit brnění svých vojáků nebo seslat fireball, jehož výbuch připomíná detonaci atomové bomby.
Zahrání každé takové „karty“ stojí určité množství many a mana tak v podstatě představuje akční body. Je jí neustále nedostatek, a přitom je nutná ke každé akci, kterou ve hře provedeme. Objektivně se doplňuje poměrně rychle, ale subjektivně neskutečně pomalu. Boje jsou tedy skutečně frenetické, ale zároveň hráč nesmí být zbrklý a musí myslet dopředu. Kumšt spočívá v tom, jaké jednotky, v jakém čase a na jakou pozici v aréně je umístíme.
Od Tabletop Gods nelze očekávat velkolepé masivní bitvy, ale i se stávající škálou jednotek je možné vytvářet na malém prostoru pestré taktické variace, kde na každém rozhodnutí a jeho načasování záleží. Často dojde na situace, kdy kvůli nečekanému postupu nepřítele musí hráč svůj dosavadní postup přehodnotit. Na to má vždy krátký čas v pauze mezi jednotlivými koly, během které lze rozmístit nové pasti a další obranné prvky. Změna strategie může zvrátit i nepříznivý vývoj, a naopak, dobře rozjetá partie se několika špatně zahranými tahy může zásadně pokazit. Každé kolo sice začíná s nově dobytými, nebo ztracenými územími, ale bojové jednotky jsou vyvolávány vždy znovu od nuly. Herní systém je opravdu dobře vymyšlený a vyžaduje chladnokrevné šachistické uvažování – nejednou dojde na situace, kdy je nutné obětovat pravé, nebo levé křídlo, abychom dobyli nějakou už načatou pevnost těsně před koncem kola.
Ovládání hry je extrémně jednoduché, stačí čísla pro volbu karet a myš. Nic hráče nezdržuje, žádné překlikávání ani postranní menu, a všechny síly se tak koncentrují do promýšlení následující akce. Stylizovaná grafika je jednoduchá, podobně jako u zmiňované Book of Demons jakoby papírová, a k celkovému pojetí hry se tak akorát hodí. Arénou se lze pohybovat zcela volně, nicméně efektní šmejkání kamerou si hráč asi brzy odpustí. Volný pohyb ocení spíše hráči na VR platformách, protože na PC na nějaké nízké průlety zkrátka absolutně není čas a je nutné mít neustálý přehled o tom, co se kde děje.
Pro milovníky strategických her s jednoduchými pravidly, které kombinují rychlou akci s potřebou mít dobře nastavenou bojovou strategii, je Tabletop Gods perfektní volbou. Velkou výhodou pro hráče s omezeným volným časem je také nenáročnost jednotlivých „sessions“ v tomto ohledu – jedna bitva vzhledem k pevně vyměřeným kolům trvá přibližně deset minut.
Do finální verze hry by měl ještě přibýt další obsah – nové módy, rasy i arény –, což je dobře, protože po téhle stránce hra zatím pokulhává. Důležité také bude, nakolik se hráčská komunita rozroste, protože se jedná primárně bezesporu o multiplayerový titul. Potenciál má Tabletop Gods značný a byla by škoda, kdyby hra zapadla.
