StarCraft 2: Heart of Swarm

Legendární strategická hra StarCraft se po dlouhých dvanácti letech dočkala v roce 2010 nového pokračování, které bylo po rozhodnutí Blizzardu rozděleno na tři samostatné díly. První díl s podtitulem Wings of Liberty nás uvedl do příběhu a nechal nás zahrát si kampaň za Terrany, tedy lidskou rasu známou již z prvního dílu. Kvalita kampaně a výborný multiplayer přinesly první části dvojky velmi dobré hodnocení a očekávání druhé části tak bylo hodně vysoké.

Druhý díl s podtitulem Heart of the Swarm přišel teprve před pár dny se skoro ročním zpožděním, které bylo klasicky způsobeno Blizzardím perfekcionismem, kdy nechtěli vypustit hru, která by byla byť minimálně nedoladěná. Kvalitní příprava, a dlouhá betaverze, se vyplatila (na rozdíl od například Diabla III) a tak jsme při celosvětovém otevření hry nebyli nuceni nadávat nad nefunkčností serverů, nedostupností hry nebo jinou nemožností si užít. Vše proběhlo naprosto perfektně, hra se majitelům předchozího dílu stáhla již dopředu a ostatní si také mohli relativně rychle stáhnout 15 GB velkého herního klienta, který umožnil začít hru již při stahování a instalaci.

Druhý díl (mluvíme o třech částech StarCraft 2), který působí vlastně jako výplň mezi úvodní kampaní Wings of Liberty a závěrečnou Legacy of Void, které se dočkáme možná za pár měsíců, ale spíše až příští rok). Přesto se jedná o příběh velmi kvalitní a navazující na první díl, přičemž budeme předpokládat, že o prvním příběhu zhruba víte (pokud ne, začněte naší recenzi Wings of Liberty). Hlavní hrdinkou bude Kerrigan, ze které se zase stal člověk, ale přesto je z části stále Zerg. Toho času je zavřená v laboratoři, kde jsou na ní prováděny různé testy a další procedury, které se jí moc nelíbí. Rasa Zergů je bez vedení a trochu v pozadí a právě zde se mají tyto dva osudy propojit a Kerrigan se postupně stává silnou vůdkyní Zergských armád a započne s vytlačováním Terranů z míst, kde nemají co dělat.

Příběhová kampaň je rozdělena do dvaceti klasických a sedmi speciálních evolučních misí. Skoro každá mise je trochu jiná a téměř všechny mají společný jmenovatel časový press. V každé se musíte rychle někam dostat, rychle někde něco zničit, něco najít, uhýbat před atomovkami nebo provádět jiné činnosti a to v dost rychlém sledu. Na jednu stranu to zajišťuje, že akce je rychlá, pořád se něco děje a neztrácíte čas, na druhou stranu máme ale dojem, že občas to až trochu otravuje, protože v situaci, kdy si chcete vytvořit hezkou fungující základnu a pak jednoduše smést nepřítele kvalitní armádou, tak zkrátka nemáte čas a musíte reagovat rychle a minimalisticky. Mise jsou ale velmi přehledně značeny, takže všechno zvládáte, vždy jasně podle mapy víte, co máte udělat a kam se máte dostat, úkoly máte přehledně popsány a vidíte, jak v nich postupujete, takže ani nováček u hry nemá pocit, že se ztrácí nebo neví, co má dělat. Tomu pomáhá i nenásilný tutoriál, který vás v úvodních misích navádí, co máte stavět a jak reagovat na určité situace.

Jak postupujete kampaní, dostáváte nové jednotky a také můžete vylepšovat ty stávající. Každá hlavní jednotka umožňuje mutace. V mezidobí mezi misemi si můžete v evoluční komoře vybrat, kterou ze tří nabízených vlastností má vámi zvolená jednotka disponovat. Například Zerling může být buď rychlejší, odolnější nebo může rychleji útočit. Volba je pouze na vás a dost může ovlivnit, jak se bude váš osud v dalších misích vyvíjet. Rozhodnutí je možné samozřejmě kdykoliv změnit. Další možností jak změnit své jednotky je zahrát si speciální evoluční mise, v rámci kterých je možné jednotky zmutovat úplně. Z obyčejného Zerlinga tak můžete udělat Raptora, který umí překonávat propasti a seskakovat ze skal, anebo upravit jeho vlastnosti tak, že se rodí rovnou po třech z jednoho vajíčka, což vám dá možnost početní převahy. V tomto případě je volba trvalá, ale i zde máte možnost si vše vyzkoušet právě v evolučních misích. Vyzkoušíte si nabízené varianty a pak si vyberete tu, která vám přijde výhodnější pro váš styl boje.

RPG prvky ale nekončí jen u změn vlastností jednotek, i samotná Kerrigan je přizpůsobitelná. Nejedná se totiž jen o fiktivní postavu, která se vyskytuje ve videích, ale o plnohodnotnou jednotku, která s vámi v řadě misí bude hrát, a budete ji moci plnohodnotně ovládat. Navíc správným plněním úkolů a získáváním zkušeností během misí postupujete po úrovních až do maximální sedmdesáté a občas máte možnost si vybrat, které vlastnosti bude vaše hrdinka používat. Některé vlastnosti jsou pasivní, jako rychlejší vyrábění Overlordů, jiné jsou aktivní jako silový úder, která zasadí silnou ránu každému nepříteli. Vlastnosti si můžete volit opět mezi misemi, ale vždy si musíte zvolit jednu z dvojice a později trojice schopností pro každou úroveň stromu, což dává opět prostor k taktizování.

Kampaň pro jednoho hráče je jedna část celé hry a vydrží na víc jak deset hodin hraní, podle zvolené obtížnosti a vašich schopností, ale pro řadu hráčů je to spíš menší část. Tou hlavní je multiplayer a ten je opravdu vymazlený! Pokud jej vezmeme z pohledu nováčka, čeká vás nejdříve několik různě stupňovaných tutoriálů proti počítačovým protivníkům, kde se naučíte základy hry, vyzkoušíte si různé rychlosti a typy jednotek, až se dostanete na slušnější úroveň. Druhou metou jsou pro vás regulérní „multiplayerové” zápasy proti umělé inteligenci. Ty simulují běžné souboje, umělá inteligence hraje různými styly a s narůstající náročností tak, abyste se postupně dostali do formy. Jakmile zvládnete kvalitně hrát proti umělé inteligenci, můžete postoupit k nehodnoceným zápasům, kde už se utkáte proti živým protivníkům, ale vaše hodnocení se nebude měnit podle toho, zda prohrajete nebo vyhrajete. Pokud budete hrát dobře, budete dostávat náročnější protivníky a naopak, pokud se vám nebude dařit, budete stále hrát s vyrovnanými. Odtud už je jen kousek k bodovaným zápasům, které už hodně prověří vaše schopnosti, a připravte se, že z počátku budete dostávat hodně za vyučenou! Pokud vám to ale půjde, můžete se dostat do některého z dobře placených turnajů nebo až na mistrovství světa, ale tam čeká opravdu hodně velká konkurence.

Oproti prvnímu dílu byl multiplayer rozšířen i o pár jednotek, i když mechanismus soubojů zůstal z velké části nezměněný (proč také měnit něco, co dobře funguje). Zergové dostali dvě nové jednotky, Terrani jednu leteckou a Protosové, jejichž samostatný díl teprve přijde, dostali hnedle tři. Vylepšení se dočkal také Battlenet, který ač funguje perfektně, umí hledat spoluhráče v blízkém okolí, a nabízí možnost zakládat vlastní klany. Nově je také možnost sledovat záznamy her ve více lidech a dokonce je možné záznam kdykoliv zapauzovat a převzít otěže hraní a hru dohrát tak, jak myslíte, že je to správně. To dává poměrně velké možnosti přehrát si finálové zápasy a případně zkusit zahrát lépe.

Druhý díl trilogie Starcraft 2 je špičková hra, kterou se vůbec nesluší nazývat datadiskem, protože její možnosti a vyladění dalece převyšují řadu jiných her. Blizzard tentokrát opět vypustil skutečně kvalitní dílo, které stojí za to vyzkoušet a které bychom se nebáli nazvat špičkou strategického žánru. Nebýt drobných výtek k časovému presu v kampani a některých drobností v příběhu, bylo by to na absolutní hodnocení, ale i 95 % je známkou více než výtečnou.