Sid Meier’s Railroads!

Podíváme-li se do historie počítačových her tohoto žánru, je na první pohled patrné, že podobných titulů jsme již měli několik. A že to byly veleúspěšné tituly! U Sid Meier’s Railroads bychom mohli bez problému určit jakési pomyslné rodiče a prarodiče. Navíc „rodičem“ Railroad Tycoon je paradoxně Sid Meier’s, Transport Tycoon je jeho jakýsi starší bráška. Později jsme se dočkali ještě pokračování prvního zmíněného titulu. Transport Tycoon je pro mne osobně dodnes mezi pěticí nejlepších her a přestože byl vydán již v roce 1994, dodnes má své ojedinělé kouzlo a nebyl ve svém oboru trumfnut. Pokud byste si snad o něm chtěli trochu osvěžit informace, zde máte odkaz na Wikipedii. A právě na jeho druhém významném počinu, tedy zmíněném Railroad Tycoon, nyní recenzované Sid Meier’s Railroads velmi staví. Možná až příliš, protože základní princip je totiž opravdu víceméně stejný. Ovšem tým Firaxis Games nakonec mnohé pojali trochu odlišně a zaměřili se více na jiné faktory. Nyní vyvstává otázka, zda-li vsadili na dobrou kartu. Pojďme si tuto záhadu objasnit.

Základní principy

Žánrově se jedná o naprosto klasickou budovatelsko-ekonomickou strategii. Pro lepší představu by se k názvu slušilo přidat přízvisko tycoon. Celé snažení se točí pořád okolo vlaků, respektive železniční dopravy obecně. Ve stručnosti řečeno jste posazeni za křeslo ředitele železniční společnosti na samém počátku a musíte vybudovat kompletní a fungující síť. Pochopitelně jste na tento úžasný nápad, na kterém se dají vydělat opravdu slušné peníze, nepřišli sami. Jinak řečeno konkurence vám bude šlapat na paty. Pravda pro českého občana je něco podobného asi docela těžko představitelné. Při každoročním pohledu na ztráty tuzemského železničního dopravce se tomu skutečně nechce věřit. A že by se u nás o to přetahovalo množství firem? Spíš naopak, každý se raději distancuje. Ale nechme to raději být, zkrátka v Sid Meier’s Railroads funguje celý systém trochu jinak, stejně tak jako například v západní Evropě.

Akciovky

Stejně jako vy jste majitelem a ředitelem společnosti, i každý z vašich oponentů je ve stejné situaci. Ostatně kolik si jich vyberete závisí v podstatě pouze na vás, při volbě nové hry. Sid Meier’s Railroads totiž bohužel neobsahují žádnou souvislou kampaň. Pouze jednotlivá scenária, která jsou rozdělena do jednotlivých zemí. Jejich počet je však dost bídný. Přitom si nejsme jisti možností tvorby nových samotnými hráči a následným stahováním z internetu. Každopádně ve hře jako takové podobný editor zabudovaný není, doufejme, že ho autoři alespoň do budoucna vytvoří. Vraťme se však raději k samotným společnostem. Veškeré společnosti ve hře jsou akciové. Tedy jejich kapitál je rozdělen do akcií (konkrétně deseti), se kterými můžete obchodovat. A to jak se svými, tak s těmi cizími. Na tomto obchodování se dá i poměrně lehce zbohatnout, konkrétně dvěma způsoby. První z nich je logický a známý z běžného fungování finančních trhů v reálu. Zkrátka z počátku nakoupíte soupeřovi akcie, které později po „zmohutnění“ jeho firmy za mnohem větší obnos prodáte. Ten druhý způsob je daný bugem obsaženým ve hře. Pravda, předpokládáme, že na tuto neblahou skutečnost autoři co nevidět přijdou, avšak my zde recenzujeme verzi hry, která vyšla a zároveň bude ležet na pultech obchodů. A v čem tento „podvůdek“ spočívá? Je to jednoduché – kdykoli stačí nakoupit nějakou akcii (ať už vlastní, či cizí) a okamžitě ji prodat. Což skutečně v reálu nefunguje ani náhodou. Konkrétně na tento bug mne upozornil Bojler, který si díky němu naklikal opravdu slušný balík peněz.

Do práce a žádné flákání!

Přesuňme se však do práce a samotného budování sítě, abychom mohli konečně vydělávat. Opět tady musíme zprostředkovávat převoz lidí, pošty a nejrůznějších surovin z místa A do místa B. Celá hra je opravdu skvěle navržena co se týká ovládání a přehlednosti všech činností. Vesměs si ke všem činnostem vystačíme pouze s myší a několika málo kliky. Kvůli každé hlouposti na nás hra nechrlí desítky nepřehledných tabulek. Opravdu v tomto směru je zpracování na výbornou. Ovšem ne vždy a pro všechny druhy hráčů je právě tento přístup tím pravým a ideálním. Stačí si pěkně najet myškou na jakékoli město a okamžitě se vám zobrazí jeho nabídka i poptávka. A to není všechno, přátelé. Dokonce se na obrazovce zobrazí i směr a vzdálenost nejbližších měst, kde je poptávka po zboží (respektive výrobcích), které vám „hnijí“ na místní stanici. Při tom všem není nijak snížená přehlednost a v žádném případě tento prvek není na obtíž. Jedině snad, že hru opět dále a dále zlehčuje. Řekli bychom že asi až příliš. A se samotnou výstavbou kolejí je tomu velmi podobně.

Pokládáme pražce

Právě systém stavby kolejí byl ještě před vydáním hry poměrně kritizován. Nečeká vás totiž žádné složité hledání trasy kudy se budou vaše vláčky prohánět. Stačí pouze kliknout na konec železnice, odkud chcete pokračovat a druhý klik do cílové destinace. Nic víc, šup, šup a je to hotovo. Se samotným nákupem a vypravováním mašinek tomu není příliš jinak. Vystačíte si pro změnu s několika málo stisknutími levého tlačítka – po kliknutí na depo se zobrazí náhled mapy celé země se všemi zastávkami. Nyní už stačí jednoduše naklikat celou trasu a určit kde se jaké vagony přidají, respektive odeberou. Žádné určování přesné koleje, ani nic podobného. Dokonce při zvolené nižší obtížnosti může jezdit i více vlaků po stejné koleji a nemohou se nikdy nabourat. Skutečně chceme až takto jednoduché hry? Zdá se nám, jakoby cílovou skupinou hráčů měli být pouze malá děcka nebo naprostí začátečníci. Věříme, že ti podobné novinky přivítají, ovšem jak právě oni mají poznat novinky?

Vizuální stránka věci

Jak je patrné z již řečeného, naše pocity jsou silně rozporuplné. Důvod? Zkrátka na hru se díváme z dvou odlišných pohledů – na jedné straně čistě osobní názor jakožto obrovského fandy především skvělého Transport Tycoonu, na straně druhé potom coby běžný průměrný (dejme tomu i příležitostný) hráč. Nyní jsme se však dostali k faktoru, se kterým by měly být spokojeny obě zmíněné skupiny – grafické zpracování a vůbec kompletní vizuální dojem z hraní. Při nastavení maximálních detailů je skutečně grafika krásná. Jde o takový lehce „kreslený“ styl, který se právě na tento typ her s vláčky hodí jako ušitý na míru. I v tomto směru ovšem najdeme nějaké chyby, občas je například výsledná trať kouskem pod úrovní povrchu, ale to jsou skutečně maličkosti.

Odjezd!!!

A je tady závěr, tedy čas shrnout veškeré informace obsažené v recenzi a vynést nad hrou ortel. Jak jsme již zmínili, hra je (pro nás bohužel) dělaná spíše pro nováčky a nedokáže uspokojit opravdové hardcore hráče tohoto žánru. Z počátku jsme se u ní hodně bavili, avšak po nějaké hodince hraní nás již omrzela, protože nám nemá co nového a zajímavého nabídnout. Vyzkoušeli jsme si i multiplayer, u něj je však zatím problém, že ho hraje velmi málo lidí. Navíc neexistují klasické servery, vždy musí hostovat některý hráč. Za všechno co bylo v recenzi řečeno si zkrátka Sid Meier’s Railroads od nás nemůže zasloužit více než 78%. I to není úplně marné, po pravdě řečeno jsme ale čekali hodnocení vyšší. Pokud vám však z nějakého důvodu například skvělé Railroads Tycoon uniklo, zde máte alespoň moderněji zpracovanou náhražku.