Rally PRO Contest

Operační systém Symbian pro mobilní telefony má oproti javě J2ME nespornou výhodu. Jeho příbuznost se zažitými, (čtěte “normálními”) programovacími jazyky, mu dává velké možnosti při současném stoupajícím početním výkonu mobilních procesorů. Tam, kde si dýchavičná Java musí vystačit s hrami jako z dob počítačů z JZD Slušovice, si Symbian a podobné pokročilé mobilní operační systémy úspěšně hrají na AT 486DX. A dalo by se říci, že “s prstem v nose”. Rally Pro Contest je toho evidentním příkladem.

Jméno Synergenix patrně “něco” řekne každému, kdo alespoň jednou nohou našlápl do kouzelného světa her na mobilních telefonech. Tito švédští vývojáři, stejně, jako mnoho jiných v mobilní branži, začínali s Javou. Ostruhy, světovou proslulost a dobré jméno si získali v typickém sonyericssonovském (strašné slovo) prostředí Mophun. Dnes se již Synergenix zaměřuje zejména na Symbian a podle Rally Pro Contest mohu soudit, že jim tato změna opět přinese nějaké ty příznivce, o švédských korunách na účet ani nemluvě. 🙂

Když jsem poprvé spustil na svém obstarožním P800 (který však stále výkonem překonává většinu nejmodernějších mobilů), do očí mě udeřila fantastická podobnost s někdejším hitem prvních Pentií – simulátorem Rally, který přinesl na svou dobu fantastickou grafiku a pro českého hráče milé pohlazení v podobě závodního speciálu Škody Felicia. V době, o které mluvím, se s příchodem prvních 3Dfx grafických karet teprve nesměle prosazovaly pokročilé grafické postupy jako je filtrování textur. Právě proto byla hra (na dnešní poměry, to zdůrazňuji) tak pixelatě hnusná a proto jí dnešní mobilní telefony mohou dosáhnout. Mohu však zodpovědně prohlásit, že na malém displeji mobilního telefonu, vypadá tahle hra přímo božsky.

Rally Pro Contest si na nic nehraje, typický to příklad tahu na bránu (spíše na hráče), který prosazuje Synergenix. Nemusíte se prokousávat hromadou složitých nastavení, hra nabízí pouze tři základní módy. Prvním je Time Trial, ve kterém soupeříte pouze proti stopkám, čili dobré tak na dělání rekordů nebo oťukávání si nových tratí. Druhým módem je, dnes již tradiční, multiplayer, který využívá technologie Bluetooth. Jak velí zkušenost, multiplayer je zákonitě lepší a zábavnější, než single, nicméně najít druhého nebožáka se symbianovským mobilním telefonem a umluvit ho, aby Vás doprovázel každé ráno cestou do práce, abyste ve vlaku neusnuli, to je asi nad síly většiny z nás. Čili ani já, přiznávám se bez mučení, jsem bohužel MP nevyzkoušel. Škoda.

Třetím módem je klasika – Championship. V této části hry jezdíte jednotlivé tratě proti soupeřům, lépe řečeno proti časům, které oni zajeli před Vámi. Postupně tak otevíráte nové tratě (celkem jich je dvanáct) a nové vozy (čtyři, přičemž první máte k dispozici samozřejmě ihned). Trochu mě překvapilo, že když jsem v potu tváře konečně zajel dobře nějakou tu trať a odemklo se mi druhé auto, bylo ještě horší, než to, které dostanete do vínku hned v začátku.

Tratě se samozřejmě liší obtížností a také prostředím, ve kterém se nachází. Tato prostředí jsou čtyři, jde o noční velkoměsto (nečekejte, ale, proboha, průjezdy zaplněnými ulicemi Tokia, tam přeci jen mobily ještě nejsou), zasněženou trať (úlitba domovině autorů – Švédsku), dále tu máme klasickou trať s lesy a spoustou bláta a nakonec jakási nepovedená napodobenina Sahary.

Grafika je samozřejmě poplatná době vzniku, čili v případě tratí jde vlastně stále o totéž, ovšem v jiných barvách. Nečekejte na fíčury z velkých rally na PC nebo konzole, cákající průjezdy potůčky, přejezdy přes dlouhé mosty nebo skandující diváky kolem trati. Tady jde jenom o krátkodobou zábavu a nesmíme zapomínat na to, že stále mluvíme o mobilních telefonech, jejichž hlavní náplní je, přeci jen, obyčejné telefonování.

Soupeři, kteří jedou proti Vám, jsou čtyři. Pokud chcete odemknout další trať, musíte být “na bedně”, tedy do třetího místa. Ačkoli grafika je typicky mobilní, při přípravě tratí se autoři vyblbli. Ne, že byste se trať po trojím projetí nenaučili nazpaměť, ale šikany, ostré zatáčky hned za vrcholem kopce nebo příkré srázy, lemující cestu, to všechno příspívá ke kvalitě hry.

O grafice už jsem se zmínil, ale abych nebyl tak tvrdý, bylo by trochu nefér, ji srovnávat s grafikou na početně o dost silnějších strojích. Budiž tedy jasně řečeno, že na mobilních telefonech se jedná o špičku.

Velkým problémem podobných her je ovládání, díkybohu, tady Synergenix netlačil na pilu a tak nás nenutí provádět s mobilem artistická čísla, abychom se rozjeli. O dupání na plyn se stará sám mobil, vy ovládáte auto šipkami vlevo a vpravo, na které (v případě, že je jím Váš mobil vybaven) ťukáte stylusem (tyčinkou dodávanou k dotykovému displeji). Počítám, že na tradičních mobilech bez dotykového displeje je vše vyřešeno dvěma klávesami. Aleluja Synergenix, toto ovládání je přímo dokonalé.

Zvuky hře ostudu rozhodně nedělají, ačkoli to samozřejmě žádná symfonie není. Hudba příjemně podkresluje menu a motor vrčí, … , no, prostě vrčí. Asi jako motor.

Finální hodnocení Rally Pro Contest je jednoduché. Jde o jednu z nejlepších závodních her, která je na mobilech k dostání. Plně 3D grafika, která přeci jen ještě stále není na většině mobilů samozřejmostí, výborně vyřešené ovládání a přijatelná obtížnost, to vše dělá z Rally Pro Contest jasnou volbu pro Vašeho mobilního miláčka, která Vám ukrátí spoustu dlouhých chvil kupříkladu při cestování.

Za těch pár korun, za které je k dostání v našem obchodě s mobilními hrami, si ji neváhám koupit ani já.