Prison Tycoon 3

Klasické tycoonovky, potažmo všechny budovatelské strategie, jsou v současné době v ohromném úpadku. Zkrátka všechna zajímavá témata již byla vyčerpána a do remaků se nikomu příliš nechce. Občas přeci jen nějaký vývojářský tým přijde s novým a rádoby originálním námětem, bohužel naprosto šíleně zpracovaným. Právě Prison Tycoon se do této skupinky skvěle hodí. Když přišel první díl (což není až tak dávno), který skutečně nikoho neohromil a z recenzí si odnesl hodně bídná hodnocení, nikdo nečekal pokračování. Coby nevidět se ovšem z ničeho nic objevila dvojka. Ta dopadla nakonec pomalu ještě hůř, protože mezi oběma díly byla největším rozdílem právě pořadová číslice 2. Jinak prostě naprosto odfláknuté pokračování, jež by se většina producentů bála označit i datadiskem. Možná tak malý patch, ovšem za peníze. Ale ani druhým nepovedeným pokusem se tvůrci nenechali odradit, a proto se nyní setkáváme u recenze již třetího dílu. Abyste se vy nenechali hned v úvodu odradit, můžeme vás ujistit, že určité změny skutečně přišly. A jaké jsou?

Muklové, bojte se!
V první řadě si především ujasníme, o čem vlastně Prison Tycoon pojednává a co v něm máte na práci. Jde o téměř klasickou tycoonovku, v níž máme na starost běžné americké vězení. Najednou musíte zvládat jak budovat areál, tak se starat o určitou spokojenost vězňů a zaměstnanců. Nesmíme zapomenout ani na jednu z nejdůležitějších složek, která nesmí chybět – finance. To všechno si ozkoušíme a užijeme v připravené kampani, případně ve volném stavění. Vraťme se však ještě ke zmíněné kampani. Ta čítá dohromady 14 misí se stupňující se obtížností. V každé máte vytyčené určité cíle, již musíte během stanoveného časového úseku splnit. Docela nás zarazilo, že zde nefunguje systém postupného odblokování, ale rovnou si můžete spustit jakoukoli z nich. Ono je to ale takřka jedno, protože si jsou podobné jak vejce vejci. Jenom je docela zajímavé, že náplní první mise je postavit věznici takřka na zelené louce (nebo spíše na šedivém štěrku), kdežto v dalších kolech již dostanete přidělenu nějakou zaběhnutou.

Budujeme
Skutečně ona budovatelská složka je asi nejdůležitějším prvkem ve hře, na který se musíme zaměřit. Na prázdné ploše zkrátka stavíte různé domečky a objekty, z nichž musí ve finále vzniknout funkční a komplexní areál. Na výběr jsou jak obyčejné vězeňské cely, tak různá zařízení pro trávení volného času. Je dobré alespoň lehce dbát i na spokojenost vězňů, čemuž jsme se vcelku divili. Další budovy jsou potřeba pro vaše zaměstnance, jiné slouží pro výrobu. Ano, vaše věznice může být z části i výrobním podnikem. Stačí postavit nějakou fabriku a zapřáhnout v ní právě vězně. Žádnou budovu však nestačí pouze šoupnout na volné místo a konec. Pokliknutím se totiž dostanete do interiéru a ještě musíte nakoupit a rozmístit nábytek. Ano, úplně stejně jako například v silně budgetovém Beer Tycoon. Na nakupování nábytku a zařízení není skutečně nic zábavného, to už bych raději strávil v reálu celý den obcházením nákupních center, přestože se mi to značně protiví. Hlavní problém patrně tkví v tom, že co se týká vybavení, nemáte příliš na výběr. Zkrátka zařízení je málo a všechno co naleznete v nabídce je pro provoz takřka nutností. A rozmístění? Na tom tak jako tak nesejde, proto je úplně jedno, jak ho tam naházíte. Opravdu než tohle, raději si zahraju doustýpadesátý datadisk k The Sims 2. Jak jsme řekli, budov je poměrně hodně a váš areál později vypadá jako samostatné malé (a ošklivé) městečko. Až ho celé postavíte, seženete dostatek zaměstnanců (především bachařů), není prakticky nic na práci. Nuda, nuda, nuda.

Zločinci všech velikostí
Každý zločinec, který je přidělen do vaší věznice, má určitý stupeň nebezpečnosti. Právě podle toho na jaký z nich se zaměřujete (celkem jsou tři) musíte budovat i správné zabezpečení. Pořádné ploty, množství strážních věží a podobně. Pokud to zanedbáte, může se klidně stát, že vám někdo zdrhne. A věřte, že to pro vaši dobrou pověst a následný úspěch neznamená nic dobrého. Zajímavě funguje zmíněná ekonomická složka vašeho „podnikání“. Právě v ní vidíme jeden ze základních problémů, zkrátka vést věznici jako klasický ziskový podnik není žádná sranda. Zatímco v jiných tycoonech se musíte snažit o uspokojení potřeb zákazníka, za což vás odmění nějakými těmi cennými „papírky“ ze své peněženky, tady to tak nefunguje. Základ vašeho finančního rozpočtu je příjem za každého vězně (patrně ze státního rozpočtu). K tomu si navíc připočtěte něco málo za práci, kterou vězni odvedou a to je všechno. Zkrátka na celém konceptu není žádné lákadlo, zábava a nic, co by nás táhlo stále dál a dál.

Ach to zpracování
U mnohých vysoce hratelných titulů můžeme špatné grafické zpracování takřka přehlédnout. To ale rozhodně není případ právě dnes recenzovaného titulu. Již minulé dva díly této „série“ byly na pohled opravdu odporné a trumflo by je i stařičké Transport Tycoon. Chápeme, že prostředí věznice není zrovna tím nejjednodušším místem na zajímavé zpracování, ale zavařili si to tvůrci sami. Všechny budovy vypadají takřka shodně (hnusně), nemluvě o lidech. Pravda u těch najdeme určité odlišnosti, ale to na výsledném dojmu nijak nepřidá. Celkově je grafika zašedlá, nevýrazná a s nekvalitními texturami. Jedinými pohyby je nesmyslné pobíhání vězňů a zaměstnanců po areálu. Při pohledu na ně si připadáte spíše jako kdybyste hráli Zoo Tycoon a sledovali výběh nějaké líné zvěře. Nakolik se zlepšilo technické zpracování nedovedu odhadnout, rozhodně však nejde o nic razantního. A instalovat si kvůli tomu první nebo druhý díl, hrát ho a porovnávat? Ne, proboha do toho mne nenuťte! Lehkými inovacemi prošlo alespoň HUD a bohudík můžeme konstatovat, že k lepšímu. Přeci jen je o něco přehlednější a lepší, i když to stejně na našem celkovém dojmu ze hry nic moc nezmění.

Tvůrci nezklamali
Jak jsem již prozradil v nadpise tohoto odstavce, tvůrci nás opět nezklamali. Je to samozřejmě myšleno lehce ironicky, prostě nezklamali tím, že opět vydali nezábavnou a graficky otřesnou hru. Pravda oproti druhému dílu se malinko liší, ale na hledání rozdílů opět potřebujete lupu. Prison Tycoon 3 jsme si tedy zařadili do početné rodiny možná i nadějných, avšak naprosto nehratelných tycoonovek. Hodně se podobá (nejen svým zpracováním a interface) například před půl rokem recenzovanému Beer Tycoon (viz naše recenze). Jeho koupi vám rozhodně nemůžeme doporučit, jde o obyčejnou supermarketovou budgetovku. Zkrátka na regálu obrovských hypermarketů si ji občas nějaký neználek koupí a to tvůrcům stačí. Od nás si hra vysloužila 21% a doufáme, že se stejným čtvrtým dílem se již nesetkáme. A pokud jste snad dostali chuť na vězeňské prostředí, mohu vám raději doporučit zhlédnout skvělý seriál Prison Break.