Mirage: Arcane Warfare nám hned po spuštění hry nabídne tutoriál. A jelikož ovládání není zase tak intuitivní a bojový systém nabízí více různých možností „interakce“ s nepřítelem, doporučujeme této nabídky využít. Ne, že by bylo představení ovládání kdo ví jak propracované, svůj účel však plní. Následně již nezbývá nic jiného, než si otevřít seznam serverů a někam se jednoduše připojit. Seznam serverů můžeme regulovat. Zaškrknutím příslušného políčka zmizí zcela prázdné či úplné plné servery, případně ty, u kterých máme dlouhou odezvu (ping). Kupodivu je nutné zatrhávat vše zatrhávat při každém hledání nového serveru, přestože je užití těchto regulátorů téměř samozřejmostí. Pak se už jen připojíme do hry, vybereme si jednu ze dvou stran a boj může začít.
Hned od počátku mi tahle hra něco připomínala. Ne svým vzhledem, ale svým konceptem, ovládáním a celkovým zážitkem ze hry. No jasně! Tohle je úplně jako Chivalry: Medieval Warfare z roku 2012! O to pochopitelnější bylo zjištění, že za oběma tituly stojí stejní vývojáři. Jde o malé kanadské nezávislé studio Torn Banner Studio (oficiální web zde). A tak to trochu vypadá, že vývojáři vzali svou původní hru, vytvořili nové mapy, hrdiny, útoky a bojovka v kabátku indickém byla světě.
Před každým narozením si vybereme jednu ze šesti tříd. Každá třída má své vlastní zbraně, rychlost, počet zdraví i speciální schopnosti. Máme tu jak rychlé a hbité bojovníky, tak silné tanky s velkým počtem životů a těžkými zbraněmi, se kterými se sice pomalu manipulují, ale zase mají větší damage i dosah. Každá postava má na výběr ze dvou zbraní. Ty však nelze měnit v průběhu hraní, jak tomu bývá u mnoha jiných her. Zde si jednu ze zbraní vybereme zpravidla před narozením. Zbraň ovlivňuje rychlost útoku i bloku, dosah a poškození. Vývojářům se vydařilo dobré vyvážení těchto tříd a prakticky ve všech bitvách můžeme vidět vcelku rovnoměrný výskyt jednotlivých bojovníků.
Každá třída má navíc k dispozici tři dvojice skillů. Hráč si z každé dvojice vybere jednu aktivní schopnost, takže do boje pak vyráží s celkem třemi schopnostmi. I zde autoři hry provedli patřičné regulace, takže silnější skilly se déle nabíjejí. Jejich nabytí však můžeme urychlit tak, že vezmeme duši poraženého nepřítele. Skilly jsou vcelku zajímavé a zábavné. Jedna postava dokáže léčit spojence a dočasně létat na létajícím koberci, druhé povolání zase pokládá miny a nechybí ani speciální kouzlo, jež protivníka dočasně uvězní v magické kouli. Ano, magie je taktéž součástí hry. Jedna z postav dokonce zvládá posílat magické zraňující koule. I při šesti aktivních schopnostech a šesti povoláních má hráč na určitou dobu vystaráno jen co se týče testování různých kombinací a taktik. Nevydrží to však věčně. Tato hra se zaměřuje čistě na multiplayer. Ten je sice docela zábavný, ale v tváří v tvář silné konkurenci vyloženě nevyniká snad v ničem. A kvůli chybějící kampani bychom uvítali alespoň více zbraní pro jednotlivé postavy či více schopností. Ve hře zkrátka není tolik obsahu, kolik by se slušelo a po pár hodinách logicky začíná sílit stereotypnost. Jen tak mimochodem, pomocí tlačítka F1 si lze vyvolat okno se základním popisem aktivních schopností, včetně číselných údajů o poškození, trvání či jak dlouho trvá obnova. Nováčkům takové info velmi pomůže.
Samotný boj nabízí útoky z několika málo stran a taktéž blokování. Blok „funguje“ jen asi necelou vteřinu, takže je nutné ho přesně načasovat. Blok dokáže nejenom odrážet, ale dokonce i vrátit útoky na dálku. Pokud po nás tedy někdo vystřelí, můžeme mu při troše míření vrátit střelu přímo do tváře. Při boji jeden na jednoho je boj zábavný. Pokud jsou proti nám však dva či tři, máme vyloženě mizivou šanci na přežití. Hráči se tak většinou pohybují ve shlucích, protože se vzájemně podporují a jakmile narazí na menší skupinu či jednotlivce, snadno jej vyřídí. Některé zabití vypadají docela brutálně. Soupeř vám běžně usekne hlavu a nouze zrovna není ani o krvavé skvrny kolem. A tak není divu, že se někteří snaží nebezpečí vzdálit. Třeba mág si umí přičarovat křídla, takže je po nějakou dobu zcela mimo dosah většiny bojovníků, kteří obvykle oplývají jen útoky na blízko (vyjímaje aktivních schopností).
Aby to nebylo jen o obdobných bojích, hra nabízí tři herní módy, což je ale přece jenom velmi málo. Máme tu klasický Team Deathmatch, kde je samozřejmě nutno zabít soupeře vícekrát než oni zabíjí nás či kolegy, ale i Team Objective, kde obsazujeme různé spoty. Po obsazení hra ukáže jiný bod a tak všichni běží zase tam. Některé místa se ukáží chvíli před tím, než obsazování začne, takže máme čas tam doběhnout a místo zajistit. Díky tomu není místo obsazené někým, kdo šel zrovna kolem. Mě osobně však nejvíce bavil třetí herní mód Symmetrical.
Jde o velmi malé symetrické mapy, kde se proti sobě postaví dva malé týmy po zhruba třech hráčích. Jakmile někdo zemře, zůstane mrtvý, dokud nenastane nové kolo. Kolo vyhrává jednoduše ten tým, jehož bojovníci zůstanou naživu. Týmy jsou rozřazeny na fialovou a oranžovou barvu. Když ale každých řekněme 20 minut hrajete jinou hru a týmy se pořád střídají, někdy se člověk musí pořádně rozhlédnout s kým že to vlastně je. Ve hře je totiž možné zabít i spoluhráče.
Vzhled jednotlivých postav lze editovat. Ať už jde o barvu kůže, barvu vlasů, účes, tetování či barvu očí, to vše si hráč může předem vybrat. Nechybí ani různé typy brnění či zbraní. Nouze není ani o úpravu náramků, pásků, prstenů, emblémů nebo vzorů oblečení. Zde si člověk může vyhrát docela dlouho. Vzhledy se upravují zvlášť pro každý ze dvou týmů. Brnění a zbraně hráč získává hraním, takže své postavy může stále „aktualizovat“. Tyto předměty však mění pouze vzhled postavy či jejího vybavení. Reálný efekt tedy nemají.
Hra bohužel není úplně tak dotažená do konce. Občas nastane nějaký ten bug či problematická situace. Opakovaně nám například zůstala černá obrazovka při konci bitvy nebo bitva nepokračovala v dalších kolech, takže bylo třeba se odpojit a hledat nový server. Snad vývojáři tyto záležitosti brzy doladí.
Mirage Arcane Warfare najdeme pouze na Microsoft Windows. Jde o fajnovou zábavu, která však nezabaví na příliš dlouho. Hra neosloví svým vzhledem ani možnostmi. Zaujme spíše dočasně, kdy si hráč ze zvědavosti vyzkouší různé povolání s jejich schopnostmi. Při hře s kamarády si však legraci užijeme. Celkově nás ale hra spíše zklamala. Proto dáváme 60 %.
