Zatímco prostřednictvím komiksových stránek nasbíral Spider-Man od svého uvedení v roce 1962 desítky milionů fanoušků, není možné říci, že by se mu stejně dobře vedlo i na stříbrném plátně a ve světě videoher. Režiséři ani herní vývojáři na tohoto hrdinu naštěstí přesto nikdy nezanevřeli. Filmová série, v níž si od roku 2002 s pavučinami pohrával Tobey Maguire, odstartovala ve velkém stylu, kvalita, bohužel, především u třetího dílu začala velice rychle klesat k zemi. Když byl do role pavoučího hrdiny následně v roce 2012 povolán Andrew Garfield, Marvel se nově započatou sérii rozhodl utnout dokonce ještě o díl dříve. Receptura použitá ve filmu Spider-Man: Homecoming se však v minulém roce osvědčila na plné čáře. Studio Insomniac Games proto neváhalo ani sekundu a rozhodlo se ji nabídnout také hráčům na konzoli PlayStation 4. Jak jejich pokus o odstartování kariéry tohoto známého hrdiny ve videoherním světě dopadl?
Vůbec bychom vám nemohli vyčítat, kdybyste nám neuvěřili, že se pavoučí muž v minulosti objevil již ve více než třiceti pěti počítačových hrách. Jejich kvalita totiž byla značně kolísavá, což zapečetilo především hrdinovo opuštění druhé dimenze, po němž se úroveň her ani v nejlepším nedostávala přes slabý průměr. To ale není vůbec žádným překvapením, když šlo většinou jen o chabé dodatky k filmům, jež byly narychlo sešívány tak, aby při jejich vstupu do kin fanoušci mohli okamžitě popadnout také přidružené herní dobrodružství, přestože ještě nebylo ani zdaleka připravené na vypuštění. Tentokrát jde ale o naprosto odlišnou pohádku. Novinka byla připravována s vědomím, že nic není důležitější než kvalita a zážitek z hraní. Titulu se tak dostalo podobné péče, jako když studio Rocksteady odstartovalo své práce na Batman: Arkham Asylum. A řekli bychom, že vám musí být jasné, že na výsledku je to znát.
Jeden by čekal, že při příchodu do Marvel’s Spider-Man po vás někdo bude chtít, abyste se alespoň trochu dostali do příběhu a naučili se s pomocí pavučin kývat do všech stran, než budete vypuštěni do nebezpečného světa kolem. Insomniac se nicméně rozhodl zvolit poněkud odlišnou cestu, jak vás vše potřebné naučit. Jakou? Ve hře jste ihned vymrštěni do ulic, jimiž se musíte dopravit až ke svému cíli, kde už na vás nicméně čeká celá hromada po zuby ozbrojených zločinců, kteří jsou připraveni vám rozmáčknout lebku jako jahodu. Působí to ale naprosto fantasticky. Díky nevybíravému startu, který vám nedá pomalu ani sekundu na rozkoukání se, se okamžitě stanete součástí světa a dočista zapomenete na realitu. Vezměme to ale hezky popořádku.
Přijde vám, že jste slyšeli příběh o nadějném středoškolákovi, jehož kousnul zmutovaný pavouk, minimálně milionkrát a máte ho už plné zuby? Pak vás určitě potěší, že Marvel’s Spider-Man žádné patnáctileté mladistvé, i když byste vzhledem k jeho chování hlavnímu hrdinovi více netipovali, na scénu neuvádí. Peter Parker do hry vstupuje s osmi lety zkušeností ve chránění města před padouchy, a když zrovna neloví zločince, čas tráví v laboratoři, kde s doktorem Octaviem pracuje na ambiciózním projektu s bionickými končetinami. Po všech stránkách už je to zkušený superhrdina s kontakty a zázemím, zároveň však musí do symbiózy dostávat několik životů zároveň a stanovit si své priority. Na příběhu hry Insomniac spolupracoval přímo s Marvelem, takže se nemusíte bát, že byste v něm nenašli přehršel odkazů a vzpomínek na všechna možná jiná dítka tohoto komiksového giganta, což samozřejmě potěší především věrné fanoušky komiksů, kteří z těchto drobností budou přít štěstím.
Rovnou bychom však rádi upozornili, že tato hra není určena ani zdaleka pouze milovníkům obrázkových dobrodružství. Snad ještě větší radost z ní totiž budou mít zkušení hráči, kteří se mají chuť vyřádit v nějakém pěkném sandboxovém světě, který by je neomezoval prakticky v ničem. Přesně to totiž nový Spider-Man dokáže lépe než jakákoliv jemu podobná hra, za což může především geniální možnost pohybu po světě za pomoci pavučin. Na rozdíl od všech předchozích videoher, kde se Spider-Man objevil, zde totiž pohyb s nimi skutečně funguje a působí nesmírně přirozeně. A co je asi ze všeho nejlepší – houpání se po sítích a běhání po zdech obrovských mrakodrapů je tentokrát naprosto neuvěřitelná zábava a nejde se jej nikdy tak úplně nabažit.
Právě v možnosti pohybu nám Marvel’s Spider-Man připomněl sérii inFamous, která na zkoumání obrovského města ze vzduchu i ze země spoléhá ve velmi podobné míře. Ve skutečnosti však zážitkem série inFamous dnes recenzovanému titulu nesahá ani po paty. New York, do nějž jsme v těle pavoučího muže vypuštěni, je překrásný a plný zajímavých míst k prozkoumávání, k němuž jste navíc vybízeni samotnou hrou prostřednictvím systému tokenů, k nimž se ale teprve dostaneme. Město je rozděleno na několik distriktů, jak už tomu v sandboxových hrách velice často bývá, z nichž v každém máte k dispozici hromadu aktivit ke splnění. A když říkáme hromadu, myslíme hromadu.
Honičky s auty, získávání vzorků nebezpečných látek ze vzduchu, zachraňování obyvatel města, focení turisticky atraktivních míst, řešení hádanek spojených s elektrickými obvody, objevování nových látek pod mikroskopem nebo zachraňování batohů se vzpomínkami na mládí, jež jsou rozházeny po celém městě. Tohle je pouze část z aktivit, které můžete plnit, když se zrovna nenacházíte vprostřed mise a nebojujete s některým z legendárních padouchů. Marvel’s Spider-Man vás nikdy nenechá vydechnout, i když na to občas dostanete náladu a budete chtít prostě jen střílet pavučiny po světě, houpat se po lanech a dosahovat co nejvyšších rychlostí letu. Stejně budete mít vždy co dělat. A toho si nelze necenit. Titul vám zároveň jednotlivé aktivity a minihry odhaluje postupně, takže se nikdy necítíte přehlceni a zmateni, díky čemuž je hra nesmírně příjemně stravitelná a hraje se skvěle.
Za splněné aktivity, jak už jsme nastínili, získáváte tokeny, za které si následně kupujete dva druhy vylepšení. Na jednu stranu můžete svého hrdinu vylepšovat velice zpříma novými gadgety, které vám zpřístupní nové aktivní i pasivní dovednosti, jež usnadní vaše boje s protivníky, na stranu druhou si za tokeny můžete pořídit jeden z mnoha nových kostýmů, které jsou vždy spojeny s nějaký skvělým speciálním vylepšením. A tyto kostýmky jsou extrémně originální. Není to jenom Spider-Man dvacetkrát jinak, pokud byste chtěli, můžete po cestě začít cestovat v šíleném černobílém obleku, za který by se nestyděl ani hrdina nějakého nevybíravého steampunkového vesmíru. A takových je několik desítek. Ani tím však vylepšování vašeho charakteru nekončí. Napříč hrou získáváte zkušenosti a s nimi související levely, které vám následně umožní vybrat si cestu ze tří stromů schopností, které ještě více podpoří váš herní styl, ať už upřednostňujete boj založený na pohybu po okolí, nebo na nedobytném bránění se a uhýbání střelám a ranám nepřátel.
Z pohledu soubojů jsme tak trochu očekávali, že hra bude následovat již zmiňovanou akční sérii s Batmanem v hlavní roli. Do jisté míry to pravda je, v mnoha směrech je nicméně novinka otevřenější různorodým přístupům k hraní, až bychom občas řekli, že je to spíše taková bojovka, ve které musíte věnovat pozornost šesti protivníkům naráz. Pokud chcete přežít, nesmíte zapomínat na komba a speciální údery, protože nemalá obtížnost hry vám to jinak velice rychle oplatí. Akční pasáže však budete zpravidla vyhledávat proto, že je s nimi sranda. Zatímco dva z protivníků můžete svázat pavučinou, třetího vyřídíte brutálním vzdušným kombem. Nebo je můžete všechny tři začít mlátit poklopem od kanálu, který lapíte do své moci svými pavučinovými lany. Nebo se odrazíte od stěny a všem třem jedním mocným kopem zlomíte čelisti. Nebo, nebo, nebo… Je jenom na vás, jak se se souboji vypořádáte, a protože je možností tolik, nemůžete čekat, že by vás hra po dvaceti hodinách přestala bavit. Možná tomu bude dokonce úplně naopak.
Skvěle se tvůrci vypořádali s hlavními a vedlejšími misemi, které zpracovali takovým způsobem, abyste pořád jenom nešli z místa na místo a nezabíjeli skupinky nepřátel, případně pak hlavního bosse. Mise jsou plné objevování, fotografování důkazního materiálu, pronásledování, a protože se Spider-Man naučil také plížit, častokrát budete muset ventilačními šachtami obcházet místnosti, s opatrností v nich eliminovat nepřátele a skládat různé puzzle hádanky. A pak se občas stane, že uprostřed mise z ničeho nic vystoupíte z těla Petera Parkera a ocitnete se v těle Mary Jane. A vždy to bude mít důvod. A vždy vám to bude připadat super, protože tak dostanete příležitost se na celou situaci podívat ze zcela jiného úhlu. A právě s úhly nový Spider-Man pracuje brilantně.
Marvel’s Spider-Man, jak jsme již naznačili v úvodu, svým stylem následuje nejnovější film, v němž se z pavoučího muže stal zábavný nevázaný puberťák, jehož idolem je Tony Stark a který záporáky vkládá do vězení především pro zábavu. A tento styl hře neskutečným způsobem sedí. Vtipy a narážky, kterých je po hře rozeseto tisíce, jsou nenucené a vždy na vaší tváři dokáží vykouzlit alespoň náznak úsměvu. Nebo rovnou smích. Pomáhá tomu třeba Twitterový feed, který vám běží před očima, kdykoliv se rozhodnete podívat na mapu světa. V tom naleznete spousty odkazů na to, co se zrovna stalo ve světě kolem vás, případně jak se vyvíjí příběh hry. Ale nikdo vás nenutí se na váš Twitter třeba jen jednou podívat. Ale jak byste mohli nechtít slyšel, že váš nový obleček vaši fanoušci naprosto zbožňují?
Při pohledu na vizuální zpracování nového Spider-Mana si jen málokdo řekne, že tvůrci na hře neodvedli naprosto fantastickou práci. To je poznat obzvláště při focení, při němž můžete zachytit naprosto fantastické fotky, čemuž napomáhá, že při svém pohybu hlavní hrdina nijak nešetří triky a všemožnými stylovými otočkami. Nemůžeme říci, že by šlo tak úplně o plnohodnotnou výtku, za snad jediný nedostatek, s nímž jsme se ve hře reálně setkali, bychom nicméně považovali počáteční bolesti se sžíváním se s ovládáním při pohybu napříč městem. Ve skutečnosti je i to extrémně intuitivní a snadno zvládnutelné, než se vám však dostane ze sta procent do ruky, pár hodinek to trvá. Když si navíc stěžujeme na tak malichernou drobnost, je asi jasné, že Insomniac svoji práci odvedl na výbornou.
Pokud bychom se podívali na sandboxové hry z posledních několika let, nového Spider-Mana bychom zcela jednoznačně museli umístit mezi naprostou špičku. Z pohledu zpracování si studio Insomniac Games s pavoučím mužem poradilo skvěle, z pohledu obsahu a náplně hry pak rozhodně pomohlo, že mu byl při ruce Marvel, díky čemuž hra i v nejmenších detailech naplní všechny potřeby a sny fanoušků komiksů z pohledu lore, odkazů a narážek. Dokonce i samotný Stan Lee v titulu dostal svých pět sekund slávy. Zatímco příběh hry vaše srdce uspokojí zhruba na dvě desítky hodin, v žádném případě si nesmíte myslet, že byste následně titul odložili a už se k němu nikdy nevrátili. Obrovské porce dalšího obsahu zajistí, že vás tento kousek bavit nepřestane, i kdybyste v něm měli jen tak svištět napříč světem a zachraňovat obyvatele v nesnázích. Marvel’s Spider-Man dělá čest tomuto legendárnímu superhrdinovi a jde zcela jednoznačně o dosud nejlepší videoherní zpracování jeho dobrodružství.
