Just Cause – tropická nádhera

Nejznámějším diktátorským režimem současnosti je pravděpodobně ten kubánský, jemuž vládne pevnou rukou nesmrtelný Fidel. Jak nás historie mnohokrát poučila, diktátorské režimy moc úspěchu nemají a čas od času je nutné je svrhnout. A jeden takový režim na fiktivním ostrově (velmi inspirovaným zmíněnou Kubou) – San Esperitu, budete pomáhat svrhnout jako agent DEA (Drug Enforcement Administration) Rico Rodriguez . Že to nebude práce jednoduchá je jasné, ale vy do toho jdete s velkým zapálením. Proč? Just Cause!

Jak se tohle může jen hrát?
To vás asi napadne jako první. Těm z vás, kdož se trochu vyznají, budou stačit jen tři písmena – Gé Té Á . Pro ty co, několik posledních let nežili na této planetě, ale věnovali se velice potřebné kolonizaci Marsu, tudíž GTA neznají, připomenu o co jde.

K dispozici dostáváte postavičku viditelnou z pohledu třetí osoby, s možností libovolného nastavení kamery. Postavička umí běhat, střílet, skákat a další akrobaticko akční pohyby. Postava by ale bez světa byla naprosto k ničemu a proto je zasazena do obrovského volného světa, kde si může dělat co chce. Jede kolem motorista? Sundejte ho pěstí a vezměte si jeho motorku. Máte motorku, ale cesta vede kolem kaňonu a most je daleko? Skočte s motorkou dolů a ve stejné chvíli vystřelte padák a letíte. Letíte pomalu? Použijte hák s lanem na přichycení k vrtulníku co zrovna letí kolem, a vida, on vás táhne. Toto je jen zlomek činností, které můžete v Just Cause praktikovat. A to prosím bez jakéhokoliv nahrávání lokací! Inspirace GTA je tak více než zjevná a to rozhodně nemusí být na škodu.

Už víme jak, ale proč vlastně?
Jak jsem již na začátku naznačil, půjde o pomoc se svržením diktátorského režimu státu San Esperito na ostrově kdesi v Karibské oblasti, kde jako agent DEA Rico Rodriguez budete pomáhat místnímu protidiktátorskému tažení. Toho dosáhnete plněním série hlavních úkolů, které ale obohacuje několik desítek úkolů nepovinných a bočních. V nich získáváte respekt u místí Guerilly, což má za následek zlepšení dodávek zbraní, vozidel a dalších vychytávek.

V těchto misích, které bohužel po čase začnou být velmi nudné, se jedná o dobývání policejních a vojenských stanic v místních vesnicích a městečkách. Většinou je za pomoci bojovníků Guerilly nutné zničit tři stupně zátarasů a u toho zabít každého, kdo se pohne. Ve finále je nutné vytáhnout Guerilla vlajku místo vlajky policejní a tím mise končí, a i když se všude kolem potuluje spousta policistů, prostě najednou přestanou a vyhráli jste. Podivné… Jednoduše řečeno, se jedná o takové Capture the Flag.

U hlavních misí je situace jiná, jsou zábavné a i když se občas opakují, pocit stereotypu se dostavuje jen pomalu. Důvodem je velké množství objektů a vozidel, které lze navštívit a tím se samozřejmě mění prostředí. Tu zničit výrobcům drog jejich výrobnu a pak utíkat před jejich vozidly v nákladním voze plným kokainu, jinde zastřelit vlivného bosse místní mafie nebo infiltrace lodi pomocí vodního skútru. K správné revoluci vám dopomůže velký arzenál zbraní, u sebe však můžete nosit jen určitý počet, od každého typu zbraně jen jeden. Zde je občas podivnost, že malá zbraň patří do stejné kategorie jako ničivější samopal a vy v záchvatu boje omylem vyměníte „dělo“ za „vodní pistolku“.

Co ovládání?
Ovládání je v některých místech velmi konzolové. Například nemožnost používání myši v menu nebo v mapě či PDA je dosti tristní a znechuťující. Další nepříjemnou věcí, která je standardně puštěná, je automatické zaměřování zbraní na nepřítele. To je vhodné možná pro gamepad, ale při použití myši to akorát zjednodušuje již tak jednoduché boje. Proč jednoduché? Protože jste prakticky nesmrtelní. Není třeba se schovávat a nenápadně střílet, stačí vlítnout přímo doprostřed a střílet. Z některých vojáků totiž padají lékárny a při množství zabitých se jich válí opravdu hodně a jejich sbíráním se nepřetržitě držíte na plném zdraví. To samé platí o nábojích. V podstatě jedinou možností jak zemřít je pod koly vozidla, a to často pod koly vlastních vozidel, která nereagují na chodce v silnici. I při volném pádu z výšky srovnatelné se střechou Chryslerova mrakodrapu stačí namířit na auto a stisknout tlačítko pro vstup do auta, a voila – nic vám není.

Zmíněných vozidel je ve hře veliké množství a jsou opět inspirovaná z větší části Kubou, kde se, jak je známo, prohání spousty veteránů. Každé z nich můžete ovládat a to od nejmenších motocyklů přes auta, nákladní vozy, autobusy, malé helikoptéry, velké helikoptéry, lodě, čluny, malá letadélka až po největší letadla.

Nejzajímavější součástí vaší výbavy je, jak jsem již zmínil, hák na laně. Za něj se můžete přitahovat, chytat za auta a nechat se na padáků táhnout. Dodává to hře nové možnosti a cesty ke splnění úkolů. Máte-li například sledovat mafiána ve vozidle, rozjedete se na motocyklu za ním a při správné rychlosti vystřelíte padák a vznesete se. V téže chvíli se hákem přichytíte k jedoucímu vozidlu a necháte se táhnout neviděni ve vzduchu až k cíli cesty.

Co vám hru poměrně usnadňuje, je AI nepřátel, kteří jsou mírně řečeno hloupí a dokážou se tak maximálně skrýt za dům. K nepřátelům se váže ještě jedna poznámka. Že jich je velké množství je jen dobře, co ale není dobře je, že se objevují z ničeho nic – ze vzduchu. Tu a tam přijedou policejním vozem, ale velmi často se prostě vyskytnou.

Grafika
Grafika je jedním slovem úžasná. Autorům se dokonale povedlo sestavit graficky nádherný ostrov, kde najdete vše, od rozpálených pláží po vojenské základny, hluboké lesy a kilometry silnic a cest. Všude se dá jet, všechno se dá navštívit. Mění se den a noc, počasí – tu a tam prší a jinak praží horké slunce. Pokud máte silné železo, užijete si doslova grafické orgie – jenom instalace hry zabírá úctyhodných 7GB dat. Možnosti nastavení grafiky jsou oproti jiným hrám poměrně bídné. Giga ram bych považoval asi jako nutné minimum, protože i na mé sestavě (Intel Core2Duo, Radeon X1900GT, 1GB ram) se mi občas hra nepatrně škubla při načítání. Nutno ale říci, že jsem hru měl spuštěnu na rozlišení 1280×1024, a vše zapnuté na maximum.

Ozvučení
Zvuky nejsou nijak výrazné, ale dobře podtrhují celkový dojem a hru rozhodně nekazí. Někdy jsou však některé výrazně hlasitější než ostatní a tak obtěžují. Za všechny bych zmínil zvuk vrtulníku, který máte za zády skoro pořád.

Verdikt
Just Case velmi šlape na paty populárním dílkům GTA z dílny Rockstar, ale bohužel jejich kvalit nezasahuje. Je to škoda neboť J.C. mělo opravdu velmi našlápnuto a vychytat nesmyslné bugy (osobně nechápu, že mohly projít betatestem), hra by šla vysoko k 90%. Takhle ale dle mého názoru stačí asi na 75%. Neznamená to ale, že hra je nudná. Naopak. Užijete si s ní desítky hodin zábavy a grafických orgií.

Na závěr je tu malá galerie, ukazující jen zlomek toho, co lze v Just Cause vidět.