Jagged Alliance II: Back in Action

Znáte legendární sérii Jagged Alliance, jíž už možná začaly šedivět vousky na tváři, nicméně to s jejím elánem do života a skvělou hratelností neudělalo zhola nic? Že ne? Ale nepovídejte. V oblasti herního vývoje je sice 18 let jako celé století, ale i tak neexistuje důvod, proč byste si na tak úspěšnou hru neměli vzpomenout, třebaže váš sklerotický mozek vypověděl službu už dávno. A když ne zrovna na samotný první díl, co takhle vzpomínky na Jagged Alliance II? Také vám to nic neříká? V tom případě si musíte pustit žilou a vzpomínky oživit alespoň současným remakem, který se snaží sérii co nejvehementněji dostat pod kůži a připojit se k oběma tehdejším peckám, aniž by jakkoli pošpinil jejich čest a kvality. Povedlo se mu to, nebo bude nucen se navěky věků krčit za nimi, až si na něj nakonec nevzpomene vůbec nikdo? Teď už ale žádné otázky a pojďme si raději odpovědět na ty, jež jsme si již položili.

 

Pro opravdové uctívače FPS, RPG a dalších „současných“ žánrů je ale Jagged Alliance možná doopravdy tajemstvím. Proto by bylo záhodno zmínit, že máme tu čest s taktickou akcí, na níž bylo postaveno mnoho dalších her, a první díl by se mohl považovat za jeden z nejdůležitějších pilířů celého žánru. Velmi podobným způsobem ale do tehdejších poměrů zasáhl například Syndicate, jenž se shodou náhod též dostal před nedávnem do názvu jisté hry. V jeho případě už ale navzdory tvrzení autorů nemůžeme spekulovat o remaku, protože jak by se mohl ze hry viděné z ptačího pohledu stát kus syrové flákoty bez myšlenky zvaný FPS? Do třetice všeho dobrého si ještě doplňme Laru Croft. Ta sice zatím nevyšla, ale už nyní je vidět, že remake životem protřelé série i u ní napáchal spoustu změn, a tak je vlastně jediná Jagged Alliance: Back in Action k předloze upřímná a má ji ráda takovou, jaká byla, je a bude.

 

 

Původně se toto dílko pocházející ze studia bitComposer ve spolupráci s Kalypso Media jmenovalo Jagged Alliance 2: Reloaded, z čehož se dá snadno odvodit, že spíše než na první díl se Jagged Alliance: Back in Action zaměřuje na díl druhý. Samozřejmě mu však nevěnuje plnou pozornost a nechává si i kapku inovátorství pro sebe. Takový příběh kupříkladu začíná v našem hlavním městě Praha, a i když se během chvíle přenese do zcela jiných podmínek, Karlův most posloužil jako moc hezká vizitka pro jedno z nejkrásnějších měst v Evropě a též jako ideální místo pro tajemné schůzky, čímž ale nemyslíme pouze ty romantické, ale i tajné co se důležitosti týče, u nichž nechybí ani různí prezidenti a představitelé CIA. Po přenesení se do Arulcu nicméně zapomenete, že kdy nějaká Česká republika existovala a začnete se plně věnovat hraní. Arulco je možná jen malá zemička, která by se pomalu ani nevešla na mapu světa, ale když byl tamější prezident sesazen a země se dostala pod moc strašného diktátora, bývalý vládce se rozhodl pro comeback do křesla představitele státu, a proto si najímá partu bojechtivých žoldáků, kteří by zavedli do země pořádek a přitom ze scény odstranili několik nepřátelských jednotek. A v tu chvíli se do čela dostáváte samozřejmě vy, abyste jim v tom pomohli a vedli je na cestě za penězi.

 

Abychom nelhali, do čela jednotky se dostanete ještě dříve, protože před každou misí, již dostanete ke splnění, budete nuceni si onu partu, která vyklidí nepřátelský prostor od protivníků, dokonce i najmout. Abyste plně pronikli do tajů hry, bude nutné se tématem výběru žoldáků zabývat alespoň pár minut, neboť na něm závisí vlastně celé vaše další počínání. V kapku nepřehledném menu si postupně prohlédnete profily všech možných uchazečů a následně jim začnete volat, jestli mají čas, aby vás případně za určitý finanční obnos přišli podpořit. Peněz ale nikdy nebude nadbytek, žoldáci si účtují nemalé sumy a v prvních misích budete spíše spoléhat na počet než na kvalitu. Přesto je nutné vybírat pečlivě, aby se vám nakonec v týmu nesešli samí medici s pistolkami, kteří s mapou po okraj naplněnou nepřáteli příliš mnoho neudělají.

 

 

Jednotlivé složky žoldáků, které se vám dostanou na stůl jako na zlatém podnose, však neobsahují pouze jejich odvětví a „level,“ ale vaše oko spočine i na jejich smrtícím arzenálu a výzbroji navíc, bez které se ve hře budete horko těžko domáhat cíle. Mezi nejznámější patří samozřejmě krabička s obvazy, s nimiž z kamarádů postupem času asi uděláte mumii, ale alespoň bude stále živá a přes milion vstřelených kulek bez většího poškození. Specialitkou jsou ale výbušniny, které po umístění na předem určené zdi vybouchnou a tím vám dodají takticky výhodnou pozici pro další postup. Cílem každé mapy bývá z většiny vyhladit určité oblasti, aby vám už nikdo neměl možnost bránit v cestě, ale díky obsazování bodů nejen dosáhnete postupu v misi, ale také se jedná o strategická místa, z nichž následně povedete útok přímo do týlu nepřítele vyčkávajícího na další základně. Abyste se ale k cíli dostali s co nejmenšími ztrátami, nevyhnete se přemýšlení nad možnými cestami, jež by zmírnily utrpení vašich vojáků a vojaček.

 

Nemyslete si však, že nebudete umírat. V obtížnějších situacích se to dokonce bude stávat i docela často a je jen na vás, jak se k tomu postavíte. Před každým těžším soubojem bude nutné si hru uložit, protože stačí jediný špatný pohyb, či v horším případě bug hry, a máte po srandě, protože byste se museli vracet na poslední automaticky uloženou pozici, které jsou někdy až nevhodně daleko od té současné. Jagged Alliance: Back in Action není nic pro profesionální taktiky, kteří si s původními díly pohráli, jako by se jednalo o domeček s panenkami, avšak na druhou stranu pro průměrného hráče nabízí občas docela slušnou obtížnost, s níž se v jiných titulech ani nepotkáte. I naprostí nováčci se na hře mají poměrně dobrou šanci zaučit a celkově se tento remake dá přiřadit k těm byť obtížnostně průměrnějším tak hratelnostně přívětivějším z taktických akcí.

 

 

Navíc dává hráči možnost se do boje pustit hned dvěma naprosto odlišnými způsoby. Jeden z nich je starou známou písničkou, avšak druhý patří v sérii mezi naprosté novinky, jimiž se Back in Action odlišuje od zbývajících her série. V prvním případě se do boje pustíte v reálném čase a nastolený RTS systém vás bude nutit jednat rychle, nic nepromýšlet, a pokud selže taktika, na kterou jste přišli ještě před samotným vypuknutím boje, a ani váš plán B nevyjde, nezbývá než to zkusit znova. Pokud však zvolíte druhou variantu, nabídne se vám spousta volného času i uprostřed boje a vaším cílem bude v časové ose vytvořit za sebou jdoucí kroky, které mají vaši panáčci poslušně udělat. Objevuje se ale problém, že do plánu není zahrnut pohyb nepřátel, takže se nesmíte spoléhat na jejich současnou pozici, protože se může kdykoli během akce změnit. Tento nový prvek nicméně hru skvěle oživuje a přehledná časová osa, kde se rozdělují příkazy, tomu jedině napomáhá.

 

Nejenom ta je nicméně přehledná, protože se celá hra usnesla do takového hávu, že i když nepatří mezi nejpěknější, vyznáte se v menu i ve všech ostatních částech hry mnohem lépe než ve kterýchkoli jiných podobně orientovaných akcí. Mezi zmíněné „části hry“ patří i inventář, jenž zde hraju vcelku podstatnou roli, neboť se k němu budete uchylovat vždy, když už nebude kam dál. Stačí totiž dát vašemu parťákovi do výzbroje C4 a následně odpálit jinak nepropustnou stěnu, která vás prve trápila při postupu dál. Obvykle bývá v inventáři minimum místa a najdete v něm prostor jen na ty nejzákladnější potřeby, zde ne, díky až šestici bojovníků máte dost místa i na rozložený tank, navíc váha se zde nejeví jako žádný důležitější problém. Jediné vrzání kol nastane, až budete chtít dát zbraň od jednoho vojáka vojáku druhému, protože tak složitý postup by měl být dochován snad i v manuálu a až po startu hry přijdete jak na to, pokusíte se to už nikdy nevyužít.

 

 

Bude to však potřeba, s tím je nutno počítat. Zapomenout se ale bohužel nedá ani na hordu nedodělků, které Jagged Alliance: Back in Action přináší s sebou a ze kterých vám nervy potečou i ušima. Většina podobných her má tu vlastnost, že po nevalném startu se postupně opřou o své patche a uleví si díky zbavení se několika desítek bugů, i když se opět objeví další. Nedá se to přehlédnout a zcela se na podobné problémky vykašlat, ale většina z nich nečiní hru zcela nehratelnou, takže se mnohé dají i odpustit. Pak jsou zde ale takové, jako že na 2 metry netrefíte, díky hodu kostkou, který učinila hra za vás, protivníka, přičemž v reálném životě by se vám to mělo povést i kdybyste v rukách drželi zbraň poprvé. Ani chyby v texturách, kdy se vám doslova propadá země pod nohama, nejsou tak málo časté, ale s tím, že vám hra nabídne zhruba 50 hodin herního času, za krátko takové chyby přehlédnete a zaměříte se na hratelnost, která oproti zbylým aspektům silně vyčnívá.

 

Mnohem zásadnější bugy hry se projeví až při opravdu perném hraní, protože nemožnost otevřít výkopem dveře jenom proto, že za nimi stojí nepřítel, je nejenže nepřirozené, ale vlastně tak trochu i blbost. Celkově pohyb se může tu a tam zdát kostrbatý a právě na takhle malých chybkách hra slézá ze žebříku slávy. Chyby ale nejsou pouze technické, ale též „komické,“ jako že zapomenutý voják v nepropustné džungli se dostal ke zbraním 2x lepším, než by vám poskytla americká armáda jako své nejlepší kusy. Drobnůstky naštěstí nemají zakódovanou pouze špatnou stravu a problémy, například nalézt v první bedně, co otevřete, erotický časopis schovaný u jednoho z mariňáků, je poměrně komické. I dobrý tutoriál způsobí, že se na hru okamžitě nevykašlete, ale začnete se jí i trochu více věnovat. Obsahuje vše, co budete k přežití potřebovat a na vás zbyde už jen taktika. Na závěr by se dala vyzdvihnout i různá propojení se službou Steam, jako je spousta achievementů, které všichni moc rádi sbíráme, aniž bychom věděli proč. Otázkou ale zůstává, proč je nesbírat?

 

 

Velkým neduhem hry je na dnešní dobu velmi zastaralý engine. Oproti starým dobrým Jagged Alliance II se nedá hovořit o nějakém nepatřičně nehezkém stylu, ale upřímně, jsme v 21. století a s tím byste také něco měli udělat! Přenesení hry do 3D očividně nestačilo, nicméně pro potřeby podobných her je grafika dostatečná. Vskutku, nepatří mezi nejlepší, ani zdaleka, ale díky možnosti ji bez lagů rozjet málem i na kalkulačce se nemusíte bát, že by ji váš počítač či notebook bez problémů nerozchodil, takže se technických problémů nemusíte bát. S přiblížením téměř až k hrudníkům vojáků se navíc dozvíte, že textury nejsou až tak špatné, pouze nevypadají zrovna nejlépe zdálky, což se zdá být tak trochu přesným opakem oproti každé další hře, kde se s každým přiblížením dají očekávat větší a větší čtverečky. Audiovizuální stránka do hry nijak zásadně nezasahuje, každopádně to, co uslyšíte, se kvalitativně dá zařadit jen do průměru a raději nezasahujme do zvuku zbraní, aby výsledné hodnocení ještě nepřišlo k možné újmě.

 

Jagged Alliance: Back in Action si pevně staví základy na druhém díle této skvělé série a jako remake ho uvádí do současného světa na jedničku. Nedisponuje možná úžasnou grafikou, s jakou by se mohl chlubit i Battlefield 3, ani na každém kroku nepotkáváte stále originálnější a originálnější inovace, ale právě stabilita je to, čím si hra drží svoje kvality. Jedinou skutečně výraznou novinkou je možnost naplánování si nadcházející scény na přehledné časové ose, ale když se ve výsledku po naplánování seknete ve stromě, který vám nedovolí vystřelit na protivníka stojícího na dosah nože, příliš vás to nepotěší. Tato chyba však není sama a má i spoustu svých kamarádů či kamarádek, na což bohužel hra doplácí a právě detaily zde vytvoří základ. Přesto jí udělujeme krásných 75 %. Kdo má v oblibě taktické akce, ideálně pak z izometrického pohledu a ve 3D, bude navýsost spokojen a ani odpočinkovější hráči s sebou nebudou při hraní cloumat nedočkavostí na závěrečné titulky. A pokud mezi vaše oblíbené tituly patřil kterýkoli díl této série, nebudete ani vy znechuceni tím, co se vývojářům povedlo stvořit, protože tahle hra má švih a určité jedince doslova chytne a nepustí.