Heroes over Europe

Arkádových leteckých simulátorů na PC napočítáme jako na prstech jedné ruky starého řezníka a tak jsme kvitovali s povděkem, když byla letecká hra Heroes over Europe ohlášena krom velkých konzolí také pro PC. Nedávno jsme tu sice měli Battlestation Pacific, ale to je více rozsáhlá a spíše vážná hra a ještě dávně, před více jak rokem a půl jsme tu měli Red Baron Arcade, který by se asi nejvíce dal připodobnit k dnes recenzovanému kousku.

Hra nabízí jednu kampaň posazenou do období druhé světové války a rozdělenou na čtyři různá období, která společně, krom využití letadel, nijak přímo nesouvisí. Nejprve se podíváme do Francie do oblasti západních Alp, kde se projevuje německá aktivita a vy jako kanadský pilot se pod vedením svého anglického kolegy seznámíte s ovládáním letadla a vzdušnými souboji. Dále pokračujeme přímo do Anglie, kde zažijeme bombardování Londýna a souboje desítek letadel najednou, přesuneme se do vzduchu nad Berlín a ve finále se opět podíváme do Francie, tentokráte konkrétně do Paříže, respektive nad ní. Každý díl kampaně je rozdělen na tři až pět různých misí, které projdete za různé piloty s vlastní historií a jiným charakterem, i když na hru to nemá žádný vliv. Celkem hra nabízí čtrnáct rozdílných misí.

Náplně misí jsou různé, ale v tomto žánru profláknuté a pokud jste hráli například Xboxový Ace Combat, nic vám nepřijde nové. Budete samozřejmě honit německá letadla, ničit konvoje a bránit bitevní lodě, bránit celá města, potápět nepřátelské fregaty a plnit další rozličné úkoly. Každá mise se skládá z řady navazujících primárních úkolů a také některých nepovinných, které vám mohou přinést otevření dalšího letadla do vašeho strojového parku. Mezi jednotlivými úkoly občas následují nudné přelety, když několik minut letíte jen tak rovně směrem k cíli. K misi se můžete kdykoliv znovu vrátit a doplnit si třeba nesplněný bolusový úkol, ale máme pochybnosti, že to někdo udělá, když je náplň mise stále totožná. Před každou jste informováni o její náplni pomocí krátkého filmečku nebo sekvence dobových fotografií a vše hodně připomíná staré dokumenty o druhé světové válce.

  

Na počátku máte k dispozici jediné letadlo, ale brzy se jejich nabídka podstatně rozšíří, když za každou misi získáte nějaké to nové a navíc můžete další získat také za splnění bolusového úkolu. Celkem hra nabídne více jak 40 letadel různých značek a typů od dvojplošníků až po Messerschmitty. Jakmile si letadlo odemknete, můžete si s ním zalétat v kterékoliv dokončené misi a zahrát si ji trochu jinak. Vesměs se ale nic nezmění, protože letadla se ovládají stále stejně a rozdíl je pouze ve vybavenosti, kdy některé mají pouze dva kulomety, jiné čtyři a další jsou vybaveny bombami nebo torpédy.

Samotné létání a střílení by bylo do značné míry nudné, kdyby nebylo ozvláštněno některými specialitkami. V Heroes over Europe je to především takzvaný Ace útok, nebo chcete-li instantní zabití. Jakmile se totiž dostanete nepříteli do zad, začne se vám nabíjet ukazatel kolem zaměřovacího kříže. Pokud dosáhne určité hranice, můžete si přepnout do Ace pohledu, kdy se vám nepřítel přiblíží a vy můžete přímo manipulovat se zaměřováčkem a jakmile máte nepřítele přesně zaměřeného, vystřelíte a jedinou salvou ho okamžitě zničíte. Dále lze s výhodou využít fakt, že když sestřelíte vůdčího letce celé letky, zbytek se začne chovat zmateně a máte větší možnost je bez úhony sestřelit.

Ovládání si můžete zvolit mezi arkádovým a profesionálnějším, ale předpokládám, že většina z vás, jako já, sáhne po arkádovém ovládání. V rámci něj využijete klasické klávesy ASDW a šipky pro přidávání a ubírání rychlosti. U takové hry se přímo nabízí využití gamepadu, ale bohužel můj Logitech se mi nepovedlo s hrou spustit a vlastně ani nikde ve hře není možnosti si gamepad nastavit. Všude hra počítá s klávesnicí, ač v rámci některých textů ve hře mluví o ovládacích kloboučcích. To jde ale na vrub konverzi, která je jako obvykle nedotažená. Ve hře chybí většina nastavení a menu „options” obsahuje pouze asi čtyři nepotřebné volby (aktualizace – tyto neduhy opravuje dodatečně uvolněný patch).

Grafická stránka není u takové arkádovky to hlavní, co od hry očekáváme, přesto je ale příjemné, když hra vypadá dobře. Engine použitý pro Heroes je dost zastaralý a neohromí zřejmě ničím. Přesto se i zde najde pár světlých momentů. Především města jsou vymodelována podle skutečných předloh a například Londým poznáte na první pohled včetně všech památek jako je Tower Bridge, Tower nebo Buckinghamský palác. Když sletíte níže k zemi, sice je vidět, že domy jsou jako z krabiček a jsou pokryty obyčejnou texturou, ale z výšky vypadá vše dobře.

Druhou pozitivní věcí je, že se cítíte skutečně jako v letecké bitvě. Po obloze se často pohybují desítky i stovky letadel kolem kterých můžete poletovat a nemáte tedy pocit, že byste na vše byli sami. A mě osobně se velmi libí ničení stromů kulometem. Střelba do porostu dělá v lese velmi pěkné průseky a krom toho, že je to zcela k ničemu, tak to vypadá poměrně efektně. Škoda, že se takto nedají ničit také domy, ale to není účelem hry.

U grafiky ještě zůstanu a to u minimálních možností nastavení. Hra se sama spustí v určitém rozlišení a nikde v menu nejsou žádné volby grafického nastavení, detailů ani třeba dohledu. Navíc se mi hra sama spustila v okně a nikde jsem nenašel volbu, kterou to napravit a spustit si hru na plno. Pokud jsem někde něco přehlédl, tak se autorům omlouvám, ale hledal jsem to dost dlouho. Možná to ale byla chyba naší recenzentské verze a nebo to nějaký budoucí patch opraví. Díky zastaralému enginu je hra velmi rychlá, necuká ani při desítkách letadel a zahrají si ji i majitelé slabších sestav.

Aktualizace: U prodejní verze lze veškeré grafické detaily nastavit, včetně kvality textur, efektů a antialiasingu. Za informaci děkujeme Sherlockfovi.

Poslední, o čem bychom se měli zmínit je multiplayer. Ten je v tomto případě pouze doplňkem celé hry než nějakou plnohodnotnou částí. Nabízí klasické herní mody jako death match, last man standing nebo free for all, a to včetně týmových verzí téhož. Problémem je, že asi nenajdete dostatek hráčů, kteří by společně s vámi multiplayer hráli a i nyní jsou servery v podstatě prázdné. Jedno je jisté, kvůli multiplayeri si hru rozhodně nekupujte.

Heroes over Europe není špatná arkádovka a jako odpočinková hra na pár večerů dovede zabavit i mladší hráče. Problém je v občas nudných přeletech, stále se opakujících úkolech a tak nějak chybějící motivaci dále hrát. Do toho všeho problémy s konverzí a tím pádem to na více než 70% nevidíme. Toto hodnocení však neberte tragicky, i přes zmíněné chyby je hra zábavná a své fanoušky si jistě najde.