Guild Wars: Eye of the North

Více než tři miliony prodaných kopií online hry GuildWars dávají tvůrcům z ArenaNet slušnou základnu pro další rozvíjení hry a tak se rozhodli zaměřit prozatím (a pravděpodobně) poslední datadisk na již zaběhnuté hráče. Eye of the North (dále budu používat oficiálně používanou zkratku EoN) je tak po Factions a Nightfall prvním datadiskem, který k běhu vyžaduje jednu z předchozích stand-alone her. Tvůrci tak získali prostor pro nové dobrodružství, přičemž se nemusí zabývat tvorbou lokací pro hráče na nízkých levelech a tvorbou nového povolání, které by beztak rozházelo poměrně vyvážený systém skillů.

Předchozí díly GuildWars

Protože informace o tom, jak se GuildWars hraje, si můžete přečíst v naších předchozích recenzích a článcích, nebudu se tím v této recenzi zabývat, ale spíše se zaměřím na to, co je nového.

Recenzi Guild Wars: Nightfall naleznete zde.
Recenzi Guild Wars: Faction naleznete zde.
Velké téma o Guild Wars naleznete zde.

Nové území rozkládající se kolem oblastí Tyrie z prvního dílu GuildWars jsou tak určena pro již vytvořené postavy, nejlépe na nejvyšším dvacátém levelu, protože všechny úkoly a příšery jsou dimenzovány právě pro něj (velmi často potkáváte příšery levelu kolem 28). Toto území bylo objeveno po rozsáhlých zemětřeseních, které způsobili chamtiví trpaslíci, kteří kopali moc hluboko a daleko a otevřeli tak cesty do nové části světa. Ostatně náplní prvního úkolu, který vás dovede z některé z předchozích her do Eye of the North je právě vstup do podzemí a útěk před zemětřesením pomocí Asuranského portálu.

Celkový příběh by se dal rozdělit na tři odlišné linie. Příběhy kolem rasy Asura, která byla vyhnána na pobřeží rasou Destroyerů, což jsou úhlavní nepřátelé pro celou hru, rasy Norns v oblasti Far Shiverpeaks a rasy Charr, se kterou už jsme měli tu čest po zničení Ascalonu, žijící severně od známého města Ascalonu. Všechny rasy jsou vlastně vedeny k představení pro široké spektrum hráčů a jejich rozsáhlé příběhy se začnou rozvíjet v připravovaném GuildWars 2, které má vyjít někdy kolem roku 2010. GW EoN je jakýmsi mezistupněm před příchodem dvojky.

Právě Destroyeři, ohnivé stvůry z hlubin země a jejich šíření světem a útlak jeho ras je hlavní náplní série primárních úkolů, které jsou v porovnání s předchozími hrami poměrně rozsáhlé a časové náročné. Zatímco například v Prophecies jste plnili během hodiny třeba pět úkolů během hodiny a hra tak měla velmi rychlý spád, v EoN bude jeden primární úkol trvat třeba hodinu a půl, ale i tak se nebudete nudit. Krom klasického nošení věcí najdeme i úkoly typu zachraň obklíčeného Asuru, znič semeniště Destroyerů a další poměrně nápadité. Celkově hlavní linie zabere zhruba kolem patnácti až dvaceti hodin, což není špatné i když byste si hru koupili čistě jako single hru hranou po internetu. Krom série primárních úkolů je k dispozici několik desítek vedlejších úkolů, které můžou přinést bonusy, doplnění k příběhu nebo prostě jen zkušenosti potřebné pro nákup nových kouzel skrze skill pointy. Příběh si drží velmi vysokou úroveň, na což jsme ostatně v této sérii zvyklí.

Oproti předchozím datadiskům ztratily EoN mise, které příběhy posouvaly dále. Místo toho je k dispozici necelá dvacítka dungeonů, což jsou speciální podzemní lokace odehrávající se bez výhledu na nebe a kde se většinou plní nějaký speciální úkol. Některé navštívíte v rámci plnění příběhové linie, jiné jsou jen pro silné party. K plnění náročných úkolů pomůže zhruba stovka nových skillů a padesátka nových skillů určených pouze pro PvE hraní, což jasně naznačuje orientaci datadisku spíše na PvE hráče. Rovněž potěší přítomnost deseti nových hrdinů určených pro hraní bez pomoci dalších živých kolegů (v partě však stále můžete mít maximálně tři své hrdiny).

Hrdinů je však již tolik, že je pomalu problém se v nich orientovat a k tomu je třeba připočíst zhruba desítku henchů, což jsou také pomocníci, ale bez možnosti úpravy jejich vlastností. Mezi hrdiny se objeví i slečna Gwen, kterou jsme mohli potkat hned v prvním díle u nezničeného Ascalonu a která nám zadala první úkol. Od té doby již povyrostla a stala se z ní odvážná mesmerka, která vás bude doprovázet během hry. Zajímavostí také je, že GWEN je používaná zkratka GuildWars Eye of the North – že by již tenkrát autoři věděli co budou za léta vydávat? Nebo je to náhoda? Kdo ví.

Hráče, kteří si rádi rozmazlují své postavy, jistě uhranou nová a designově velmi povedená brnění pro jednotlivé povolání (čtyři pro každé povolání, takže celkem čtyřicet kousků), novinkou však je, že některá brnění lze získat až po obdržení určitého titulu, většinou týkajícího se reputace některé z ras (Asura, Deldimor, Norn, Ebon Vanguard), do níž získáváte body pomocí zabíjení potvor se speciálním skolkem nebo plnění úkolů pro jednotlivé rasy. K dispozici jsou také některé další tituly a asi desítka nových zvířátek k ochočení pro Rangery.

Zásadním obsahem EoN měla být přítomnost Hall of Monuments, jakéhosi mezistupně mezi GW a GW2, přes které mělo jít přenášet určité věci do nové hry (především nick a pak některé další věci). Výsledek není úplně tak jak jsme očekávali a většina lidí si přenese možná jen nick (někteří ani to ne). Důvodem je velmi vysoko nastavená laťka pro přenos titulů, které si přenesou jen ti skutečně nejvíce hardcore hráči a ještě lze přenést jen některé tituly, takže pokud jste se těšili, že si přenesete svůj „Tyrian Pathfinder“ budete asi zklamáni. Například titul champion lze přenést až na 9 ranku, což po dvou letech hraní nemá pravděpodobně vůbec nikdo. Ale zase pokud uvidíte v GW2 někoho s přeneseným titulem, hned budete vědět, že to není jen tak někdo a že nejspíše nedělá nic jiného než hraje GW.

Úspěch občasných miniher jako byla koulovaná nebo závody brouků (obzvláště ty byly super) přivedl autory na myšlenku přidat do hry nějaké trvalé. Mezi ně patří Polymock, kde dostanete speciální a upravené skilly, se kterými bojujete proti počítačovému protivníkovi, Dwarven boxing a Norn fighting tournament.

Oblasti PvP se vyhnuly jakékoli dodělávky a úpravy, což je více méně dobře protože již několikrát (většinou příchodem datadisku) byla hra slušně rozladěna a skončili kvůli tomu i některé přední guildy. Datadisk je přímo zaměřen na PvE hráče a na nic jiného si nehraje. Grafická část vypadá stále stejně a stále stejně dobře. Jak rozlehlé louky s řekami a vodopády i podzemní ledové kobky jsou skutečně nádherně vymodelovány, člověk by dokonce řekl, že grafika je čím dál propracovanější a hardwarová náročnost hry je stále na velmi nízké úrovni a dá se hrát i na notebooku s integrovanou grafikou (samozřejmě ne naplno). A to si musíme uvědomit, že hru pohání již tři roky starý grafický engine, a i přesto se vyrovná leckteré novince poslední doby.

Velkým zklamáním je nepřítomnost nového slotu pro herní postavu a pak také velmi vysoko nasazená cena, která je stejná jako u předchozích dílů, což je na datadisk menšího rozsahu než předchozí poměrně moc. Cena 899,- je sice stále nižší než u spousty jiných her a absence měsíčních poplatků je také fajn, ale původně byla slibována cena zhruba poloviční, což by bylo velmi hezké. Také zamrzí, že do hry nebyla implementována aukce nebo trh, který hře stále znatelně chybí a musí být nahrazován externími webovými stránkami nebo pobíháním po frekventovaných městech a vyvolávání ceny, což obtěžuje všechny včetně prodávajících.

Jako datadisk je EoN velmi komplexní s propracovaným příběhem a velkou dávkou nového obsahu. Některé očekávané věci ale stále chybí a stejně tak hru hyzdí relativně vysoká cena. Pro fanoušky Guild Wars ale jasná nutnost. Pro ty, co GuildWars ještě nemají, doporučuji pro začátek některý z předchozích dílů, které se prodávají v sadách za poměrně rozumné ceny. Hodnotíme 85% a nemůžeme se dočkat dvojky.