Zhruba před šesti lety jsme se dočkali zajímavé looter shooter akční hry Destiny, která si po celém světě našla miliony fanoušků. Když jsme se tedy v březnu roku 2017 dočkali oznámení druhého dílu, nikoho to nepřekvapilo a hned od začátku se fanoušci těšili na to, co vývojáři ze studia Bungie pro své věrné fanoušky připravují. Ze hry se vyklubala další solidní akce, která se i dnes těší velké oblibě hráčů, ale hlavně i podpory vývojářů, kteří slibují, že se budou o hru starat i v dalších letech.
To dokazují i nejnovějším rozšířením Beyond Light, které vyšlo kolem půlky listopadu na konzole PlayStation 4, Xbox One a PC. Zhruba o měsíc později jsme se dočkali i verze pro novou generaci konzolí, a právě o té je i tato recenze. Podle studia Bungie se jedná o jakýsi restart celé značky Destiny, která se místo třetího dílu dočkala prodloužené podpory, se kterou se ještě před pár lety nepočítalo.
Čeho si hned všimnete, když toto rozšíření zapnete, je velká změna dostupného obsahu. V celé hře nově chybí planety a měsíce jako je Titan, Merkur, Mars nebo Io. Tuto změnu vývojáři samozřejmě avizovali a jedním z hlavních důvodů, proč k ní přistoupili, bylo stále se zvyšující požadované místo na disku, které zejména na konzolích začalo dělat velké potíže. Aby tedy mohli Bungie přidávat více obsahu, rozhodli se pro tento docela neortodoxní krok. Samozřejmě je také možné, že se bude tento již odebraný obsah vracet, ale to teď s jistotou nemůže nikdo říct. S tímto odebráním obsahu také přišlo zmizení některých raidů a striků, což určitě považuji za velké mínus a pro nové hráče i jisté ochuzení, protože už nebudou moci získat celou řadu herních předmětů nebo exotických zbraní.
Nové rozšíření se příběhově odehrává na měsíci planety Jupiter Europě, kde se konečně dočkáme střetu s Temnotou. Ten probíhá proti nové vůdkyni rasy Fallenů Eramis, která se chystá na vzpouru za pomoci síly temnoty Stasis. Příběhová kampaň se ze začátku docela táhne, nicméně během několika hodin chytne zajímavý spád, který je ale sem tam narušen a uměle natahován nic neříkajícími filmečky. Co hodnotím určitě kladně, je návrat postav, které jsme v této hře již dlouho neviděli. To nám dává docela dobrý příslib do budoucna, jelikož očekávám příběhové twisty a i nečekaná úmrtí oblíbených postav, protože se Temnota prostě a jednoduše blíží a už vše nebude jenom růžové. Alespoň v to doufám, protože si neumím představit konec příběhu, ve kterém bychom o nikoho nepřišli.
Časově se kampaň dá dohrát za nějakých šest-sedm hodin, což je za cenu 1099 Kč docela málo. Nicméně Destiny nikdy nebyla hra o příběhu a i v rozšíření Beyond Light hraje spíše druhé housle. Co je nejdůležitější, je endgame obsah, který nabízí samozřejmě i toto rozšíření. Dočkali jsme se tedy řady vedlejších misí, nejrůznějších challengí a také úkolů pro postavy, které je radost plnit. Celé toto rozšíření společně s vedlejšáky a výzvami je pak jen jakousi přípravou na ultimátní výzvu, kterou není nic jiného než pro Destiny typický raid.
Ten je jako každý jiný určený až pro šest hráčů a já důrazně doporučuji jej v tomto počtu i odehrát. Nový raid nese název Deep Stone Crypt a odehrává se uvnitř měsíce Europa. Zajímavostí je, že je dost pěkně navázán na samotný příběh, přičemž se v něm utkáte s protivníkem z prvního Destiny, který se změnil v mnohem silnějšího protivníka, než kterým byl v prvním díle. Raid jako takový je docela slušný a cesta k bossovi ucházející. Pokud máte v týmu kamarády nebo jiné hráče a používáte promyšlenou taktiku, závěrečný boss se dá zabít do nějakých deseti minut. Novinkou v tomto raidu je pak možnost získát herní měnu, kterou dostanete pokaždé, když tento raid hrajete. To dává velkou motivaci k znovuhratelnosti, protože tato měna vám přidá procenta šance na získání vysněné raidové zbraně. Další možností, jak tuto měnu utratit, je pak nákup bonusových truhliček, ze kterých taky sem tam vypadne zajímavý loot.
Výše jsem zmínil sílu Stasis, což je zcela nový herní mechanismus, který s tímto rozšířením do hry přibyl. Ten získáte až v samotném závěru kampaně, přičemž umožní vaším zbraním a granátům zmrazit nepřítele. Toho pak můžete následně jednoduše dorazit roztříštěním, což se musím přiznat je setsakra uspokojující. Tuto sílu samozřejmě můžete použít i v PvP režimu, ve kterém je od samého začátku dost OP, a to i přes několik nerfů, se kterými vývojáři z Bungie přišli. Abychom ale dosáhli vysokého levelu u Stasis, musíme opravdu hodně grindit gear, což je u Destiny jakousi tradicí. U této síly je to ale až přespříliš časově náročné a osobně to beru jako něco, na čem by vývojáři měli zapracovat. K získání bonusových módů, granátů a zbraní musíte totiž furt dokolečka hrát gambit, crucibly a strike mise, během kterých plníte všelijaké úkoly a zabíjíte hordy nepřátel. To je totiž zábavné jen do určité chvíle a po několika hodinách si nakonec prostě řeknete, jestli se vám to vůbec vyplatí.
Svůj odstaveček si zaslouží i Europa, která je ve hře ztvárněna opravdu nádherně. Jedná se vlastně o jednu obrovskou Patrolu, jež je po celé ploše pokryta ledem a sněhem. Aby toho nebylo málo, neustále na ní zuří sněhové bouře, díky kterým je na celém měsíci v podstatě nulová viditelnost. To nejlepší z Europy a tohoto rozšíření se ale odehrává pod jejím povrchem, kde nalezneme různé základny a laboratoře, které skrývají nejedno tajemství, jež čekají na své odhalení. Samozřejmě Europa nabízí public eventy a Lost Sectors, které jsou zajímavé tím, že se nejedná jen o prostě dojití k bossovi a jeho zabití. Za splnění těchto sektorů můžete získat i exotické zbraně, a to tím, že si zapnete novou nejvyšší obtížnost, která přináší jen omezený počet revivů a také silnější protivníky, kterým musíte do těla vysypat pořádné množství kulek, aby spadli.
Jelikož jsem hrál toto rozšíření na konzoli PlayStation 5, kde vyšla začátkem prosince, nemůžu nezmínit, v čem se tato verze liší. Z technického zpracování jsem nadšen, dočkali jsme se opravdu plynulé záležitosti s krásnou grafikou, o kterou samozřejmě o tolik nejde. Největším tahákem pro mě bylo 60FPS v příběhové kampani a až 120FPS v PvP režimu. Velkou novinkou, která v Destiny na konzolích nikdy nebyla, je možnost zvýšit FOV a tím tedy vaše zorné pole. Tato výhoda oproti hráčům, co hrají na menší FOV a 30FPS, je opravdu obrovská. Nejen, že díky vyššímu FOV máte lepší přehled, ale díky vyššímu frameratu jednoduše rychleji a lépe reagujete, což vám na bitevním poli dává obrovskou výhodu nad ostatními, co next-gen verzi nehrají.
Destiny 2: Beyond Light je ve výsledku slušné rozšíření, které bere Destiny 2 novým směrem. Dočkali jsme se na docela slušné příběhové kampaně, bohatého endgame obsahu a také krásně zpracovaného měsíce Europa. Druhou stranou mince je ale odebrání velké části obsahu a také obrovský grind, který musíte podstoupit pro získání lepšího Stasis lootu. Velkým překvapením pro mě ale je technické zpracování next-gen verze, které prostě a jednoduše předčilo veškerá moje očekávání.
