Dawn of Magic 2

Jsou hry, u kterých se od začátku neočekává žádný výrazný výkon a je spíše překvapením, pokud se dostanou nad průměrné hodnocení. Takové hry většinou chrlí firmy z východu, například z Ruska a chrlí jich za rok tolik, že jejich množství naprosto vyváží absenci jakéhokoliv nápadu nebo inovace. Mezi takové firmy patří, nám dobře známá, 1C Company právě z Ruska, která před pár lety přejmenovala českou Cenegu na 1C Publishing eu. A právě z továren této firmy (jinak se snad ani taková masová výroba nedá nazvat) pochází dnes recenzovaný titul Dawn of Magic 2.

Jedná se o pokračování velmi průměrné hry z roku 2007, která se točila především kolem magie a souboje s nesmrtelným Modem. Pokračování tedy začíná tam, kde první díl skončil, respektive o jedno desetiletí později, kdy svět Dawn of Magic je opět napaden obávanými Legiemi Stínů, za jejichž řáděními stojí …chvíle napětí… ano, opět nesmrtelný Modo. Křehký mír mezi nebezpečnými legiemi a vojsky země byla narušena a je třeba, abyste zlo vyhnali za pomoci zbraní a především magie. Autoři evidentně neztratili moc času vymýšlením příběhu a prostě znovu vzali ten první a naroubovali ho do nové hry.

Svým naturelem je hra klasické RPG, velmi podobné například hrám jako Diablo nebo Titan Quest, ale v mnohem levnějším provedení. Je to v podstatě klasická klikačka, ale s větším nastavením parametrů postavy jako v rozsáhlejších RPG. Velkou míru zde mají také různé rozhovory, které jsou sice rozsáhlé, ale o to více nudné a nezáživné. Vše je samozřejmě plně nadabované.

Na začátku hry máte na výběr pouhé čtyři předdefinované postavy, které jsou opravdu ošklivé a nevolíte si svého favorita, ale nejmenší zlo. Je tu malý kouzelník, který jako by z oka (respektive spíše ze zadní části těla) vypadl Harry Potterovi, dále tlustý a nesympatický farář a dvě postavy, které se ani nedají definovat. Výběr postavy nemá vliv na události následující a ani vás neomezuje v počtu použitelných schopností. Jediný vliv, který jsme vypozorovali je občas odlišné chování NPC k vaší osobě. Bohužel výběr hlavního hrdiny skutečně neodpovídá snaze o epické RPG a je nadmíru úsměvné, že taková postava je hlavním zachráncem světa. S ovládáním by vás měl seznámit jednoduchý tutoriál, kde se jako učeň postupně dozvídáte co a jak, ale jeho plnění je tak nenápadité (schválně, kolikrát tohle slovo ještě použiji), že jsem ho ihned uzavřel a jal se hrát samotnou hru.

Hlavním lákadlem hry jsou kouzla, která budete v největší míře využívat. Těch hra nabízí více jak stovku a jsou rozděleny do dvanácti kouzelnických škol. Množství je to skutečně pěkné, ale posléze zjistíte, že více jak polovina jsou pasivní skilly a jejich účinek je buď zcela mizivý, nebo ho k ničemu nepotřebujete. Ve finále to dopadne tak, že si najdete čtyři pět kouzel, která budete používat pořád a na více nesáhnete. Velmi originální (v negativním slova smyslu) je také postup na další úrovně. Není to jako v klasických rpg, kde si rozdělíte nově získané body a vyberete kouzla, ale tady dostanete jen kouzelnické body, dále musíte získat speciální svitky a pomocí nich se nové kouzlo naučit, nebo ho vylepšit. Pokud je neseženete, tak prostě zůstanete pouze se základními schopnostmi a to se nevyplatí.

Hra je totiž neuvěřitelně těžká. Všechny nepřátelské postavy jsou velmi agresivní a stačí projít kolem a už se na vás ženou. Problém je, že nikdy nemáte tolik života, abyste se dokázali vypořádat s celou skupinou nepřátel a tak budete většinu času jen prchat a léčit se. Léčivé lektvary jsou velmi drahé, těžko se shánějí a navíc doplňují velmi málo života. Stejně tak kouzla jsou docela silná na jednotlivé nepřátele, ale na skupinky nepřátel jsou více než nepoužitelné. Většinu času tedy budete cestovat po velké mapě a snažit se vyhnout nepřátelům, případně čistit lokace jednu potvoru po druhé. Skutečně nic moc zábavného. Smrt je na denním pořádku a krom ztráty zkušeností ztratí ještě část nervů při čekání na loadingových obrazovkách a při běhu zpět na místo, kde jste zemřeli. Hra totiž ukládá jen na některých místech.

Silnou stránkou RPG bývá multiplayer, kde se do sytosti můžete vyblbnout s kamarády. To samozřejmě není případ Dawn of Magic 2, kde je sice možnost zahrát si death match a boj o vlajku, ale k čemu to, když na serverech nikdo nehraje a předpokládáme, že ani nebude. Díky tomu stroje autoři stejně brzy vypnout, takže multiplayer jako by u této hry nebyl.

Jedinou světlejší stránkou hry je grafický engine. Ten vychází z prvního dílu a byl samozřejmě trochu vylepšen, nicméně i tak vypadá tak, že před pěti lety bychom ho považovali za průměr. Samozřejmě mu nemůžeme upřít některé pěkné lokace a pohled (zřejmě je dělal jiný grafik). Jinak postavy jsou hodně slabé, nepřátelé se rekrutují z nenápaditých napodobeních zvěřiny a hmyzu a krajina je povětšinou dosti strohá, stejně jako efekty kouzel. Jedinou zajímavostí je, že podle zvolené školy magie se bude vaší postavě měnit tělo. Někdy narostou nové rohy, získáte ocas a nebo třeba epesní ploutve. Vliv na hru to nemá žádný, je to jen grafická drobnost. Díky své zastaralosti běží hra zcela bez problémů na maximální nastavení i detaily a jen občas se setkáte s poklesem snímků za vteřinu. Paradoxně to není v místech s velkou koncentrací nepřátel, ale ve městech, kde obyvatelé vypouští nad hlavu své duševní výlevy v podobě textů a to v takovém množství, že FPS mnohdy klesne na polovinu (i tak je to ale dost na to, aby byla hra hratelná).

Od Dawn of Magic 2 se rozhodně nečekal přelom na poli RPG, ale vzhledem k tomu, že se jedná o zjevnou lacinou kopii jiných her, čekali bychom aspoň, že herní mechanismy budou převedeny dobře, což se nepovedlo. Vše završuje špatná herní mechanika, nesympatické herní postavy, nenápaditá kouzla, absence multiplayeru a zastaralý engine. Jediné, co hře přidává na hodnocení je cena, která rovnou začíná na budgetové úrovni. Pokud o koupi hry uvažujete, dobře si to rozmyslete, protože vám z fleku vyjmenujeme desítku jiných a mnohem kvalitnějších her, u kterých můžete zabít čas. Dawn of Magic 2 mezi nimi rozhodně nebude a vyslouží si od nás hodnocení těsně pod úrovní průměru – 49%