Dark Souls: Prepare to Die Edition

Deus Ex: Human Revolution, The Elder Scrolls V: Skyrim, Battlefield 3, Assassin’s Creed: Revelations, Call of Duty: Modern Warfare 3 a Dark Souls. Co mají tyto hry společného? Jsou považovány za nejúspěšnější produkty herního průmyslu za rok 2011. Zároveň jen jediná z těchto her nevyšla na alespoň jednu ze základních platforem, jež tvoří Xbox 360, PlayStation 3 a PC. Jak mnozí z vás jistě tuší, jedná se o poslední jmenovanou a na základě petice, kterou stvořili sami hráči, se vývojáři rozhodli tento hvězdný kousek dopřát i PC hráčům. Sice má počítačová verze Dark Souls roční zpoždění, nicméně na oplátku získala hromadu bonusového obsahu. Stačí to však jako náplast na hráčská srdce milující klasická hardcore RPG a zároveň znevažující vliv konzolí na herní trh?

Když bychom se podívali na původní verze pro konzole, průměrná hodnocení nasadila laťku pořádně vysoko. Ani na jedné platformě Dark Souls nešel pod 88%, což je hodnocení, pro které by někteří vývojáři byli ochotní doslova vraždit. Vývojáři ze studia From Software každopádně v oboru nejsou žádní nováčci a ani Dark Souls není bez předků. Vlastně bylo studio založeno už roku 1986. V Evropě a Americe ale není tak známé, neboť většina z jejich titulů vyšla primárně stavěná pro japonský trh. Z jejich tvorby byste nicméně mohli znát série Armored Core, King’s Field, Otogi či Tenchu. Jejich Demon’s Souls jsme si nechali na konec proto, že se jedná o hru, jejímž pokračováním je právě Dark Souls a bez níž bychom tu dnes pravděpodobně ani nebyli. A to by byla vážně škoda.

Příběh Dark Souls nijak komplexní a složitý není. Většinou je jenom na hráči, aby mu porozuměl a dokázal si dát jedna a jedna dohromady. Většina z něj je totiž vyprávěna formou dialogů a cut-scén, přičemž pasáží zaměřených pouze na rozvoj zdejšího světa si všimnete zřídkakdy. Přesto se už v prvních momentech můžete chytit několika poznatků při příležitosti uvedení do světa, na nějž zaútočila neporazitelná dračí stvoření. Teprve čtyřem legendám se porazí uhasit oheň zkázy a nastolit na Zemi opětovně mír. A jakou roli v tom všem hrajete vy? Vlastně docela malou. Hlavní protagonista je nemrtvý, který slávu a uznání teprve musí získat. Svět se však opět řítí do záhuby a tentokrát není nikdo, kdo by jej měl potenciál zachránit. Nebo si na to snad troufnete?

Předtím, než se o to ale pokusíte, bude nutné si postavu ve stručném a přehledném editoru vytvořit. Samozřejmostí je výběr vlasů, postavy a tváře hrdiny, nicméně mnohem podstatnější je povolání a předměty, které si do začátku zvolíte. Už ze začátku si musíme přiznat, že hra není pro slabochy a toto rozhodnutí se s vámi ponese celým zbytkem hry. Autoři se však snažili, aby si každý mohl vybrat, a nikomu nic pod nos nestrkají. Chcete být válečníkem? Dobře, ale počítejte s tím, že za klerika byste měli hru o mnoho snazší a nemuseli byste se tolik soustředit na preciznost v boji. Jste skutečně hardcore hráč a přesto chcete být už od narození klerikem? Jak myslíte. Pokud máte zájem, můžete si hraní ztížit tím způsobem, že do hry vyrazíte v trenkách s prostou zbraní a žádným speciálním vybavením.  A věřte, že právě zbraně a zbroj zde hrají roli podstatnější než cokoli jiného.

Již několikrát jsme zmínili, že Dark Souls není pro holčičky. Myslíte si, že jsme si z vás jenom utahovali? Dobře, když myslíte, nicméně třeba vás přesvědčí to, že hra bývá považována za nejobtížnější RPG minulého roku. Jedná se o klasiku, která nerezaví a za kterou byste na sběrném dvoře získali s trochou štěstí i na nové kalhoty. Dark Souls se nebojí vrátit se do let, kdy jste ve hrách umírali, a přesto jste si je užívali. Tehdy neexistovalo, že byste hru prošli bez smrti na první pokus, a zde se s ničím podobným nesetkáte taktéž. Pokud by se ke hře dostal zcela nezkušený jedinec, dokonce je možné, že by zemřel už v tutoriálu. A proč? No přece proto, že si hra na malé hodné chlapečky nehraje, ale rozdává kopy s otočkou a nervové uzlíky trhá jako třesně ze stromu na začátku příjemného svěžího léta.

Někteří ji za to budou nenávidět, avšak ve skutečnosti se jedná o vlastnost, kterou nelze jinak než ocenit a plně podpořit. Podobná RPG na trhu chybí a díky tomu, že se Demon’s Souls a Dark Souls nebály do nečekaně riskantního podniku jít, kráčí nám tu dnes kousek, u něhož se vy sami nutíte po naprosto každém zabitém protivníku uložit si hru a vrátit se až v době, kdy z vás vyprchá adrenalin, který naskočil při zdolávání nezničitelného monstra. Samozřejmě zde nic není tak nesmrtelné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Máte-li meč s prošlou zárukou, i obyčejný kostlivec vám bude trvat na zdolání dobré dvě minuty. Seženete-li si však nový kousek, s trochou štěstí po pěti ranách padne na zemi a promění se v prach.

Hra není obtížná v tom, že by byli nepřátelé nezranitelní, ale v tom, že je až příliš reálná. Pár dobře mířených ran mečem vás může poslat k zemi stejně jako dva zásahy lukem přímo do nezakryté části helmy. A stojí proti vám boss? Jeden zásah a můžete se se životem rozloučit nadobro. Naštěstí můžete vytáhnout vlastní zbraně a ukázat, co za ďábla ve vás stojí. Dark Souls je typickou akcí z pohledu třetí osoby, kde se musíte krýt a útočit v tu chvíli, když je protivník odkrytý či zrovna nezvládl výpad a jeho zbraň směřuje k zemi. Vybrat si můžete ze silného či slabého útoku mečem, či se můžete případně krýt a odstrkávat štítem ve druhé ruce. Arzenál ale samozřejmě zahrnuje i obouruční meče, sekery a zbraně určené na boj z větší vzdálenosti, mezi které jednoznačně patří luk.

Boj je založený na vašich schopnostech pohybovat se po bojišti, bránit se a využívat slabin protivníků. Jde o skill, ne o náhodu. Když proti vám letí šíp, nemusíte být problém mu s trochou obratnosti vykrýt či mu uhnout. Stejně tak ale dojde i na využívání speciálních schopností, elixírů zdraví a především taktického ústupu, kdy se budete doslova snažit utéct každou možnou cestou co nejdále od vaší jisté smrti. Stejně propracovaný je ale i herní svět a kouzelná NPC v něm. Rozhovory sice bývají jednoduché jako facka, ale dozvíte se z nich o historii světa, příbězích jednotlivých postav a prozkoumávání oblastí, v nichž se nacházíte. Ty jsou zpravidla propracované a jen výjimečně se stane, že byste viděli opakovat se určitý prvek z předchozích lokací.

Hra si zároveň sama pro sebe ručí skvělou atmosférou, při níž není čas na vtípky a při níž každý cíp herního světa vypadá stejně reálně jako skutečný život. Bohužel všechno není jedna velká hezká fantasy pohádka. Když dojde na optimalizaci a různá nastavení, PC port se dá považovat jedině za naprosté zklamání. V případě grafiky se ještě s výrazným zlepšením oproti konzolím počítat nedalo. Soundtrack je naprosto fantastický a užije si ho každý milovník správné epické hudby. Jenže k čemu to je s obrovskými poklesy FPS i na výborných sestavách, jež Dark Souls: Prepare to Die Edition už od vydání doprovázejí. Zároveň se hra doslova otřesně ovládá s klávesnicí a myší. Jste zvyklí na to, že se s nimi akce z první a třetí osoby ovládají nejlépe? Až se po pár minutách hraní s tímto duem rozhodnete zkusit gamepad, bude se jednat o boží požehnání, které vám zachrání hromady nervů.

Vývojáři ze studia From Software se netají tím, že s PC hrami nemají zkušenosti. Nebýt petice, na níž se objevilo přes 90 000 podpisů, nikdy by Dark Souls ve verzi pro PC nedělali. Můžeme být jedině rádi, že tak učinili, ačkoli o nijak kvalitní port se zrovna nejedná. Prudké poklesy snímků za sekundu a nepříliš pěknou grafiku naštěstí zachraňuje výborná hardcore hratelnost, kterou je možné si pamatovat z originální verze pro konzole. Hra se rozrostla o několik typů nepřátel a pár hodin plnění úkolů navíc, což ale není nic v porovnání s tím, že už původní kousek nabídnul celé stovky hodin zábavy. A užijete si ji i zde. Tedy za předpokladu, že se rozhodnete vytáhnout gamepad, neboť ovládání na myši a klávesnici je i přes možnost nastavení tlačítek otřesné a jen málo lidí by mělo nervy na to jej ovládnout. Dark Souls: Prepare to Die Edition si nezaslouží méně než 85%, neboť když si vytrpíte několik málo problémů, zjeví se před vámi skvělá hra pro hráče, kteří se nebojí výzvy a naopak ji pokaždé s chutí přijmou.