Dark Sector

V dnešní době není vůbec jednoduché udělat originální a ojedinělou střílečku. Hned na úvod můžeme prozradit, že hledáte-li něco úplně nového, jste na špatné adrese. Na druhou stranu to ještě vůbec ze hry nedělá špatný kousek. Vždyť i třeba čtvrtý díl Call of Duty dokázal, že i vlastně absolutně neoriginální střílečka z pohledu první osoby může zaujmout a nabídnout výtečnou kvalitu a dlouhotrvající zábavu. Dark Sector se však řadí mezi trošku méně časté akce, které jsou z pohledu třetí osoby. Ano, kamera tady snímá pohled za zády hlavního hrdiny. A jak se hraje?

Paradoxně v úvodu hraní se všechno jeví relativně novátorsky a zajímavě. Úvodní mise působí hezky v retro stylu, díky černobílé grafice. Jde o jakýsi úvod do příběhu. V rámci něho se dostáváme do hlavního hrdiny Haydena Tenna, jenž je elitním tajným agentem vyslaným na nebezpečnou misi do východní Evropy. Vzhledem k tomu, že se zrovna píše rok 1987, právě probíhá Studená válka. Jsme napadeni neznámými útočníky. Velkou roli zde tradičně hrála infekce nebezpečným virem. Právě ten dopomohl protivníkům, že získali nadlidské schopnosti a zmutovali. Ovšem i vy jste posléze zraněni a začne působit i na vás. A tak se rozvíjí hned několik směrů vašeho cíle. Bohužel příběh takto může znít relativně zajímavě, s jeho podáváním už je to však horší. Příliš nás tedy nezaujal a mise jsme prostě procházeli bezduše a stroze za aktuálním úkolem a neohlíželi jsme se okolo nás.

A rovnou se pusťme do samotné akce. O systému a průběhu soubojů si povíme za chvíli, teď vám však představíme asi nejzajímavější prvek na celém Dark Sector. Tím se stala speciální zbraň Glaive, což je takový klasický bumerang. Zkrátka dle libosti ho můžete házet po protivnících. Co je však podstatné, tento bumerang má ostré ohnuté čepele, kterými napáchá obrovskou škodu a zase se hezky vrátí k vám. Jakmile ho získáte, čeká vás chvíli úvodní procházka pouze s ním a i v pozdějších fázích jsme ho často využívali, když došly náboje. Jakmile si na Glaive zvyknete a naučíte se ho používat, stane se mocným nástrojem. V souvislosti s ním musíme zmínit snad jen jednu maličkost, vrátí se vám přesně do ruky, i když se po hození přesunete a to prosím klidně za rok. V tu chvíli to působí dost divně, ale jinak to asi ani nešlo vyřešit.

Později získáte i další speciální schopnosti, které se určitě budou v soubojích hodit. Pomocí věcičky Glaive můžete například hodit po nějakém vzdáleném předmětu a přitáhnout si ho k sobě, nebo ničit zámky na dveřích (samozřejmě jen těch několika málo, které jsou zvýrazněné). Bumerang pak může být dokonce i nabit nějakou vlastností, třeba ohněm, čímž protivníka i pěkně zahřejete, apod. Ve finále si však s touto featurkou vyhrajete ještě více a třeba ledový Glaive můžete použít k zmražení vody. Zkrátka v tomto směru si dokázali tvůrci vcelku vyhrát a vymyslet zde několik zajímavých okamžiků. Bohužel tím jsme prakticky vyčerpali opravdu lákavé novinky a dále už se jedná o ryze průměrnou střílečku.

Ano, skutečně jde o střílečku, byť jsme se doposud bavili pouze o sakramentsky ostrém bumerangu. Tak tedy nebojte, ani zbraně nechybí, ba naopak většinu času totiž prostě a jednoduše střílíte. Jejich nabídka se nám zdála tradiční a teď už opravdu nemůžeme mluvit o něčem novém. Střelba probíhá klasickým způsobem, kdy pomocí pravého tlačítka si lze přiblížit zaměřovač a pak už stačí jen pálit. V tomto směru nemáme Dark Sectoru co vytknout, ale na druhou stranu bohužel ani pochválit. Řekli bychom to jednoduše: jak obyčejné. Nové kousky lze sbírat i od padlých bojovníků, ale má to jeden háček. Všechny jsou totiž pevně svázané s jejich vlastníkem, a tak speciální skener po chvíli zjistí, že nejste jejich majitelem a sama se zničí. V každém případě alespoň na chvíli je však můžete využít a pár těch kulek vypálit.

Velkou roli během častých soubojů hraje speciální systém krytí, který nám nápadně připomínal třeba Gears of War. V praxi funguje opravdu jednoduše. Prostě přistoupíte k nějaké vhodné překážce a hrdina se za ni schová. Bohužel najdeme tady určité mušky, které nás místy skutečně naštvaly. Někdy je totiž s ukrytím dost problém a nefunguje to tak, jak bychom si představovali. Dokonce až trapné je přitom schovávání protivníků. Prakticky vždycky když se někde kryjí, tak vidíte alespoň jejich část a můžete směle střílet a klidně je zabít, i když jsou schovaní. A občas tohle funguje i naopak. Ve finále se tak na systém krytí nemůžete plně spolehnout. V některých úrovních je to pak úplně zbytečné, protože prostě můžete jen svižně procházet dál a dál a odstraňovat protivníky bez jakýchkoli problémů a komplikací. Zkrátka kdyby ve hře tento systém krytí nebyl, rozhodně bychom neplakali.

Další zajímavou featurkou, která už tedy funguje naštěstí spolehlivě, a často jsme jí využívali, je sprintování. Zatímco běžným způsobem procházíte mise chůzí, tak pomocí klávesy ctrl můžete sprintovat. V tu chvíli se kamera přepne do trošku jiného úhlu pohledu, který na nás působil nejprve zvláštně, ale posléze se zalíbil. Ideální je jeho předvedení v úvodu hry, kdy rychle proběhnete kolem prosklené stěny, do níž střílí protivníci. Tady tato featurka působila opravdu velkolepě. Bohužel ve hře to v pozdějších fázích až tolik nevyužijete, snad jen ke zrychlení přesunu v delších pasážích.

Jak jsme říkali už výše, nové zbraně nelze od protivníků sbírat, resp. si je nechat, a tak přichází otázka: jak je můžeme získat? Inu, postupně můžete nacházet cenné peníze, za něž si pak lze kupovat střelné zbraně. To probíhá na takzvaném černém trhu, vcelku vtipně u kanálů kanalizace. Prostě přijdete k poklopu a objeví se vám možnost nakoupit nové kousky. Vcelku vtipné, na druhou stranu zbraně jsou drahé, takže toho ani nebudete moct často využívat. Alespoň si tam lze aplikovat nějaké vylepšení na již vlastněnou zbraň, které můžete samostatně kdekoli najít.

Protivníky se vám stávají jednak „lidští” vojáci, ale i zmutovaná monstra, jak můžete vidět na okolních screenshotech. Relativně časté jsou pak souboje s bossy, které působí velkolepě a hned první bossák, který s klidem postupně zdemoluje celou halu včetně výbavy, nás jednoduše zaujal. Za odměnu pak povětšinou získáte nějakou zajímavou novinku, která trošku dokáže zpříjemnit jinak stereotypní procházejí levely.

Po vizuální stránce nám Dark Sector dost připomínalo Unreal Engine, ale není tomu tak. Ve finále si totiž vytvořili kompletní vlastní Evolution Engine. A za něj musíme pochválit, protože graficky se na hru kouká moc hezky. Počínaje okolními texturami, vymodelováním, až po speciální efekt následující po nákaze zmíněným jedem. Hezky detailní je i zranění protivníků a nechybí ani hektolitry krve, především po vašem působení s Glaivem.

Za vývojem hry stojí ověřené studio Digital Extremes, jež má na svém kontě například Unreal Tournament. Novým počinem jménem Dark Sector nás ovšem docela zklamali. Tradičně nás lákali na něco nového, čímž posunou střílečky opět o krok kupředu. Teď už můžeme říci, že se tak nestalo. Dark Sector sice obsahuje mnohé lákavé prvky, ale ty jsme už viděli v nejedné konkurenční hře. Systém krytí ve finále nefungoval úplně dle našich představ, příběh působí povrchně a nepropracovaně, ale s ostrým „bumerangem” jsme si užili dost srandy. Celkově jde o značně nevyrovnanou a takříkajíc nedoladěnou hrou, která si od nás odnáší nadprůměrných 65%.