Jelikož byly počátky létání na lidmi poháněných strojích plné pádů, odehrává se celá hra na jakémsi kamenném „molu“ obklopeném vodou. To slouží k tomu, abyste nabrali rychlost. Na konci mola se pak odrazíte a letíte. Vašim úkolem je samozřejmě doletět co nejdále. Dalo by se říct, že tato hra je něco na způsob série Yeti Sports či podobných titulů. Tím chci říct, že neexistuje žádný příběh, nepostupujete do dalších levelů, ale pokoušíte se neustále překonávat svoje předešlé rekordy.
High Score tabulka má 10 pozic a pokud se vám podaří dosáhnout vyšší bodové hodnoty než je ta uložená na první pozici, je vám nabídnuta možnost uploadovat tuto hodnotu na internet a pochlubit se tak ostatním hráčům.
Na výběr máte 3 různé stroje. Za dobu hraní jsem však nepřišel na to, zda se od sebe liší pouze vzhledem a nebo mají i rozdílné letové vlastnosti. Ale jelikož nikde nejsou žádné charakteristiky (jako například rychlost, váha,…), výběr nejspíš nebude mít na způsob létání naprosto žádný vliv a tak si můžete vybrat ten stroj, který se vám líbí ze všech nejvíce.
Vzhledem k tomu,že se zde počítá jakási energie pilota, budete muset během letu sbírat lahvičky, které jsou připevněny na balóncích. Ty vám energii opět doplní. Velkou nevýhodou však je, že když minete byť jen jedinou z nich, k další již nedoletíte a spadnete do vody. Zobrazí se vaše skóre a následuje otázka, zda chcete létat dál. Ve hře se nenachází žádní nepřátelé ani jiné překážky či zátarasy.
Grafické zpracování je vcelku povedené, což se dá říct i o zvukové stránce. Hra se automaticky spouští bez zeptání na zapnutí/vypnutí zvuků. Tahle „nevýhoda“ je však odstraněna tím, že se tato možnost nachází přímo v hlavním menu. Zvuky jako takové zde však nejsou žádné. Jediné, co uslyšíte, je průměrná hudba v hlavním menu a o dost lepší hudba znějící během hry.
Poněkud hůře je na tom ovládání. Tlačítko 5 slouží pro rozbíhání a létání. To znamená, že jej musíte mačkat neustále. Jakmile přestanete, zpomalíte nebo se zřítíte přímo do vody. Tlačítko 2 slouží pro stoupání a 8 pro klesání. Jelikož se 2, 5 a 8 nacházejí přímo nad sebou, můžete pro „manévry“ využívat i šipky nahoru a dolů.
O této hře se toho příliš mnoho napsat nedá – nevyskytují se zde nepřátelé a tudíž ani zbraně, žádný děj, stále stejný level… Tím nechci říci, že se jedná o naprostou hloupost, ale jak jsem se již zmiňoval výše, Da Vinci Flight patří do rodiny her, kde mají všichni hráči stejné podmínky, stejné možnosti a jen se pokouší jeden druhého překonat. Proto bych tuto hru doporučil spíše milovníkům série Yeti Sports a jim podobným. A možná právě někomu z vás čtenářů se podaří doletět nejdál ze všech hráčů a pak se budete moci chlubit svým jménem na první pozici.
tom
tom
tom