Přijít na trh s akčním RPG v době, kdy vychází zřejmě nejočekávanější zástupce žánru od dob Diabla 2, tedy Hellgate: London, je hodně odvážné. Svědčí to buď o nulové znalosti autorů o dané problematice, nebo velkém sebevědomí. Vzhledem k tomu, že o hře Avencast: Rise of the Mage před vydáním příliš slyšet nebylo, je celkem jednoduché uhodnout, kterak jsme o titulu před samotným spuštěním smýšleli. Ovšem předsudky se někdy nevyplácí, a přestože Avencast zřejmě nezařadíme do zlatého fondu herní historie, očekávaný propadák se ani v nejmenším nekonal. Naopak, hra dokázala překvapit řádkou inovativních myšlenek, za něž by se nemusely stydět ani vyspělejší žánroví bratříčkové. A že jich poslední dobou je. Kromě současného hitu Hellgate: London jsme nedávno recenzovali třeba rovněž nevýrazný, ale hratelnostně slušný The Chosen.
Avencast je však z trochu jiného soudky než tyto dva a další (Titan Quest, Sacred) tituly. Pokud si vzpomínáte na zhruba půl roku staré akční RPG Dawn of Magic, budete mít možná nejlepší představu o tom, co vás čeká v Avencast. Oba tyto kousky se totiž soustředí pouze na jeden tradiční aspekt daného žánru, a tím není nic jiného než magie. Rise of the Mage je pro hru opravdu příznačný název, protože skutečně nejde o nic jiného než vzestup a běs jednoho mladého mága.
Zdejší intro snad ani intrem v pravém slova smyslu není. Kamera zabírá černobílé skicy jakéhosi starého muže a mladíka. Stařec vypráví o osudu mladého muže – jak ho vychovával, o jeho předurčenosti k velkým věcem a další takové „důležitosti". Několik minut dlouhý monolog je uzavřen tím, že mladíkovi se splnil sen, když byl přijat na nejprestižnější magickou univerzitu v celém kraji – renomovaný Avencast, kde má vybrousit svůj talent a dosáhnout statusu dokonalého mága. Jak je ale vidno o několik minut později, tomuto cílí brání hned několik skutečností. Především je náš hrdina docela flákač a nudná magická teorie ho ani v nejmenším nebaví, takže přísným profesorům usíná na přednáškách, a ti ho pak musí budit vtipnými kouzly apod. Druhým důvodem je fakt, že na svůj duševní rozvoj nebude mít dostatek klidu v útrobách campusu fantasy univerzity, ale naopak se bude muset vydat do světa plnit závažnější úkoly, ovlivňující chod veškerého dění.
Zhruba hodinku po začátku hry ale strávíte ještě v útrobách vysoké školy. Hra v této fázi hodně připomíná Harryho Pottera a jistě ne náhodou. Na chodbách narážíte na cynické spolužáky, v kumbálech potom potkáváte potrhlé profesory, kteří vás mají jakýmsi způsobem vysvětit na mága. Rektor ve vás pozná talent a nejspíš si vzpomene na svá vlastní studentská léta a pokrokově spustí, že potřebujete spíše akci než teoretické učení. Proto vás vyšle ke třem profesorům pro pečeti, díky nimž budete moci studium úspěšně završit a věnovat se ušlechtilejším úkolům. U prvního kantora se budete muset naučit boji a kouzlení, druhému pomůžete s obnovou ohrožené univerzitní zahrady a třetí vás vyšle do tajemné kobky přímo v útrobách školy, abyste odsud vyhnali nějaké to prokletí. Zkrátka takové fantasy klišé, které však nepůsobí otravně z jednoho prostého důvodu – dokáže si udělat legraci samo ze sebe. Hra tak rozhodně nepostrádá vtip, a přestože jsou některé dialogy možná až příliš dlouhé, vyplatí se číst, protože v nich občas narazíte na opravdové perly. Pokud umíte slušně anglicky, dají se také poslouchat, protože hra oplývá plným nadabováním a na tomto poli tak hravě zahanbuje němý Hellgate: London s několikanásobným rozpočtem. Navíc textů je tu na akční RPG opravdu hodně – možná je to dáno i tím, že se Avencast prolíná ještě s dalším žánrem, adventurou. Velký důraz je totiž kladen na plnění úkolů, bez nichž se nehnete dále a také různé hádanky, ačkoliv nečekejte kdovíjaké logické problémy jako z klasických point and click dobrodružství. Zdejší puzzle zapadají do svižného tempa hry a s trochou selského rozumu je vyřešíte za pár okamžiků. Přesto nepůsobí primitivně a nejsou tu jen do počtu.
Co se týče úkolů, je dobré vědět, že nejsou tak moc generické jako v případě již zmíněného Hellgate: London, kde se omezují pouze na přinášení či ničení. Tady jsou questy mnohem více zapojeny do celkového příběhu, a přestože občas působí banálně, mají své odůvodnění. Pojí se většinou s pomocí různým postavám, ale samozřejmě i záchranou světa. Postavy, které vám chtějí nabídnout práci, jsou označeny klasicky vykřičníkem. Řada z nich nabízí pouze vedlejší questy, které by dle našeho gusta mohly být o poznání více odměňovány. Takhle je plníte spíše jen pro dobrý pocit, ať už pomoci, nebo toho, že jste splnili velkou část hry. Ta mimochodem není nikterak přehnaně dlouhá, ovšem zhruba 20-30 hodin ani neurazí.
Nyní ale už k tomu nejdůležitějšímu, co víceméně akční RPG utváří, a to jsou boje. Tady bohužel Avencast nerozvíjí celý svůj potenciál. Levým myšítkem tradičně mlátíte zbraní, pravým potom kouzlíte, stejně jako nejrůznějšími kombinacemi kláves, u vybraných kouzel potom stisknutím funkčních tlačítek (F1-F4). Zatímco máchání zbraní, která se obměňuje jen zřídkakdy, vás brzy omrzí, tak kouzlení je přeci jen lepší. Ostatně veškeré skilly, jež si kupujete za body získané za postup na novou úroveň, se týkají kouzlení. Jsou tu tři druhy magie – polopaticky řečeno na boj na blízko, útočení na dálku a třetí kategorie je vůbec nejzajímavější, protože si s její pomocí můžete vyvolávat nejrůznější pomocníky. Celkově ale není boj tak dynamický a akční, jak bychom si představovali. Na druhou stranu ho lze ovlivnit možná více než v jiných akčních RPG. Ke klikání je záhodno se také různě pohybovat, čímž lze zamezit různým útokům apod. Rozhodně bychom ale uvítali větší rozmanitost monster, některá z nich je navíc na náš vkus nutné pižlat až příliš dlouho.
Ještě před startem hry si kromě jedné ze tří obtížností zvolíte styl ovládání, což je hodně podobné například nedávnému Zaklínačovi. Můžete ovládat buď myší, nebo klávesami jako akční hru, a to navíc jak s fixní, tak volně rotovatelnou kamerou. Použitelné jsou všechny, bohužel ani jeden bez výhrad. Každý vyžaduje trochu cviku, především práce s kamerou pak někdy dokáže být otravná. Jinak jde po grafické stránce o příjemný standard – žádný zázrak, ale zčásti pohádkové, zčásti fantasy prostředí se podařilo vykreslit docela dobře. Ani zvuky a ambientní hudba nezklamou.
Avencast: Rise of the Mage je proto příjemným osvěžením do stagnujícího žánru akčních RPG. Nezastíráme, že je určen spíše pro mladší publikum, které v našich krajích na druhou stranu nebude rozumět delším textům v angličtině. Jasným inspiračním zdrojem se stal Harry Potter, a byť se atmosférou čarodějným knihám hra nemůže rovnat, má něco do sebe, a to i pro starší ročníky. Na druhou stranu tu jsou ale i zábavnější akční RPG, takže hodnocení zůstává na solidních 70%.
mno newim newi ze bych ze helegate london je mnohlem lepsí . a kdy sakra tady bude ten server na cod4??
dali ste jerichu stejne hodnoceni jakko tomuhle jo? chapu ze je to uplne jinej zanr ale prece jenom i kdyz jericho bylo trochu nepovedeny tak todle snad neni fer!
hmm to vypada hur na tech skrynech nez oblivion na me sunce
natev nahore Avencast: Rise of the Mage a v clanku Avencast: Rage of the Mage tak jak se to jsemuje ??? xD
nazev***
to je odporny!
teda já nevim, ale tak nudnej trailer, to se jen tak nevidí, furt do kola to samý, kreativita na bodu mrazu, jestli je hra neméně nudná, tak to je na co se těšit...
hm to je bida no