Assassin’s Creed Chronicles: China

Série Assassin’s Creed sice stále stojí za pozornost, připadá nám však, že postupem času začala ztrácet svoji identitu. Dokud ale vydělává, Ubisoft si od ní přestávku v žádném případě brát nehodlá. Dnes tu nicméně kvůli žádnému velkému pokračování nejsme. Assassin’s Creed Chronicles je zajímavým 2.5D spin-offem, s nímž se postupně vydáme do tří dosud neprobádaných koutů světa. Ubisoft Montreal se při jeho tvorbě rozhodl spojit se studiem Climax, které ve dřívějších letech spolupracovalo třeba na sérii Silent Hill. Naši pozornost si svým projektem vývojáři získali okamžitě, neboť Assassin’s Creed Chronicles už na první pohled jasně značí, že má své vlastní srdce a že chce do zajeté značky vpíchnout injekci originality. Podařilo se ale něčeho takového dosáhnout?

 

První část s názvem Assassin’s Creed Chronicles: China do hlavní role staví čínskou asasínku Shao Jun. Do její rodné země se vydáváme v první polovině 16. století, kdy svůj pád právě zažívá dynastie Ming. Hlavní hrdinka se do Číny navrací po návštěvě Itálie, kde se o její výcvik staral náš starý známý Ezio Auditore. Shao Jun se pro svůj návrat rozhodla, aby mohla vykonat pomstu na templářské skupině, která vyvraždila její čínské spolubojovníky, a následně také obnovila bratrství. Dává si za cíl, aby její čepel pokryla krev osmi templářských představitelů, kvůli nimž musí procestovat řady známých míst Číny. Ačkoliv příběh hry na první pohled zní skutečně lákavě, při hraní zjistíte, že je podstatně jednodušší a nestojí téměř ani za řeč. Vyprávění probíhá prostřednictvím výborných cut-scén tvořených přenádherně malovanými obrázky. Jakkoliv dobře však vypadají vizuálně, dabing, jenž je doplňuje, působí znuděně a do hry vás v žádném případě nezvládne vtáhnout tak dobře jako v jiných dílech série.

Jestliže pro Assassin’s Creed existuje něco typického, pak jde v každém případě o to, že se tvůrci vždy snaží nabídnout bezvadné zasazení, díky němuž vám je umožněno nahlédnout na jedny z nejkrásnějších památek a míst celého světa. Assassin’s Creed Chronicles: China se tohoto poselství drží jako klíště. Jeden by řekl, že Čína 16. století zase až tak zajímavá není, počkejte si však, až dostanete příležitost proběhnout se po Velké čínské zdi. Dechberoucí jsou také návštěvy tehdejších podob známých čínských měst, jako jsou třeba Macau či Nan’an. Asi nejvíce jsme si nicméně vychutnali možnosti podívat se do Zakázaného města, jež je ve hře vykresleno překrásně. Okolní prostředí ve vás v tomto titulu dokáže vždy vyvolat pocit tajemnosti a nevšednosti, za což rozhodně může hlavně to, že se kus odehrává právě v Číně.

 

Příběh hry si nás možná tak úplně nezískal, musíme však říci, že hratelností nám své nedostatky Assassin’s Creed Chronicles: China snadno vynahrazuje. Titul si vzal celou řadu prvků z velkých her a přenesl jej do 2.5D světa, kvůli čemuž samozřejmě musely být do značné míry osekány. Jednoduchost je ale na platformovkách jedním z hlavních zdrojů zábavnosti, takže proti tomu nebudete schopní říct ani slovo. Celá hra je o vašem postupu vpřed napříč zajímavými levely, v jejichž vyvrcholení vás vždy čeká jeden z cílů vaší odplaty. Svět možná není tak úplně otevřený, mnohdy však ukrývá několik různých cest kupředu. Pokud z něj navíc budete mít zájem vytěžit maximum, čas od času je možné narazit na speciální vedlejší úkoly, které nejsou nijak složité, o trochu více vám přesto prohloubí zážitek z hraní nahlédnutím na příběhy jiných postav a pozadí samotné Shao Jun.

Pokud si v klasické sérii často hrajete na hrdinu a bojujete s desítkou templářů naráz, nejspíše vás zklame, že si novinka cení spíše hráčů, kteří se po celou dobu ukrývají ve stínech a nenechají se za celou dobu zahlédnout jediným protivníkem. Plížení se vpřed není vůbec složité, neboť je častokrát poměrně jasné, co se po vás v daném úseku levelu zrovna chce a kterých míst byste měli ke skrývání se využít. Bohužel je to tu a tam očividné až příliš, kvůli čemuž titul přichází o výzvu a zbytečně vám vše zjednodušuje. Víte navíc úplně přesně, jaký je rozhled nepřátel. Jejich zorné pole máte zobrazené přímo před sebou, při využití orlího zraku pak uvidíte dokonce i trasy, po nichž se pohybují. Tyto drobnosti vám sice napomáhají v postupu, nic však nedělají primitivním. Proto považujeme za problém spíše již zmíněný level design, který vás tak trochu nutí jít po předem vytyčené cestě.

 

Jak už to tak bývá, perfektní být nemůžete nikdy a zaručeně se stane, že nešťastnou náhodou vyplavete ze stínů, aniž byste věděli, jak se to stalo. V ten moment nastává čas na to, abyste vytáhli z pochvy svůj nablýskaný meč a vrhli se na nepřátele hezky postaru. Soubojový systém hry je překrásně plynulý a připomíná nám ten, který se nachází ve velkých titulech série. Vyžadováno je od vás ubránit se každému z přicházejících útoků, neboť hrdinka nevydrží téměř nic. Jakmile ale útok odrazíte, nastává čas na to, abyste vyrazili vpřed s kombem útoků, kterým se nikdo nemá šanci ubránit. Vše funguje skutečně parádně, i když se po čase souboje stávají poněkud repetitivní. Pokud ale hru hrajete tak, jak by hrána být měla, bude na ně docházet pouze výjimečně, takže to vůbec nevadí. Vyhnout se boji, i když o vás už nepřátelé vědí, je navíc možné skrýváním a používáním pomůcek, jež hrdinka schovává za opaskem a jimiž se dá pozornost nepřátel odvést na něco jiného.

Dost možná nejzajímavějšími úseky celé hry jsou honičky. Občas se vše tak úplně nepovede a Shao se musí dát do běhu, neboť ji kupříkladu pronásleduje oheň. Rychlé poskakování kolem, okamžité podřezávání nepřátel a nutnost absolutní přesnosti ve vás vyvolají adrenalin. Ještě více se při těchto momentech sice projeví tunelovitost kousku, na druhou stranu ale dostanete příležitost ocenit, jak výborně jednotlivé levely vypadají. Na žádné přemýšlení o tom, že jste nuceni utíkat po jediné cestě, navíc nebudete mít žádný čas, neboť budete až příliš ponořeni do hry. Po technické stránce je titul zmáknutý skutečně výborně a nemusíte se bát, že byste naráželi na jakékoliv výrazné bugy. Naopak si budete vychutnávat plynulé hratelnosti a nádherného grafického zpracování, které je zcela unikátní.

 

Assassin’s Creed Chronicles: China má k dokonalosti sice daleko, rozhodně ale musíme ocenit tvůrce za to, že se jim povedlo vytvořit poutavou platformovku, která je milým pohlazením pro každého fanouška série. Nejvíce nás zklamal pravděpodobně příběh, který je až příliš jednoduchý a jeho vyprávění také nestojí za mnoho. Na druhou stranu musíme ocenit, že po hratelnostní stránce je kousek výborný, a pokud se budete držet původní vize tvůrců týkající se neustálého plížení se a zabíjení ze stínů, vychutnáte si každého momentu. Obzvláště zábavné jsou pak chvilky, kdy musíte bez ohlížení utíkat vpřed a nesmíte se nechat zaskočit naprosto ničím. Zdejší soubojový systém má sice své kladné stránky, vzhledem k tomu, jaký je ten z klasických dílů Assassin’s Creedu, bychom od něj nicméně čekali mnohem víc. Titul si z naší recenze odnáší 65 %. Rozhodně nejsme zklamaní, doufáme ale, že na cesty do Indie a Ruska, jež nás čekají v průběhu nadcházejících měsíců, se Assassin’s Creed Chronicles vydá ještě o úroveň výše.