Unreal Tournament 3

Po strašlivě suchém létu se konečně stavidla herního průmyslu otevřela dokořán. Takovou ochutnávkou všech těch pamlsků, které nás ve vrcholném podzimu čekají, představují demoverze. A že se jich za posledních několik dní vyrojilo značné množství. Většinu čtenářů GameParku jistě potěší skutečnost, že se jedná především o akční kousky. A zároveň ty nejtěžší kalibry, co vůbec mohou být. Vždyť na Unreal Tournament 3 čekají miliony hráčů dlouhé roky. Série se s ním měla dostat do nové generace, ale jakoby s tímto úkolem měli v Epic Games nějaký problém. Původně měl být UT 3 první hrou na Unreal enginu 3.0, nakonec ho předběhly výtvory, které si tento nástroj pouze licencovaly. Konečně se ale zdá, že se skutečně dočkáme. Napovídá tomu právě vydané beta demo, které má z pochopitelných důvodů řadu nedostatků, přičemž by mělo posloužit k jejich odstranění. Proto nelze vynášet úplně zásadní soudy, řadu věcí ale již tato ukázka, která bude následována oficiálním demem někdy v listopadu, spoustu věcí nastiňuje.

  

Po odklikání enormního počtu všech možných společností a značek, co se na titulu nějakým způsobem podílely, se dostanete do menu, které se od předchozích dílů do značné míry liší a připomíná spíše obyčejné akce než specifika Unreal Tournamentu. Máme na mysli především nejrůznější nastavení, kterými byl UT proslulý. Volby nyní z velké části vymizely a zůstaly pouze ty základní. Právě tohle je parketa, kde by se do plné verze mohlo ještě leccos změnit. Závan starých dobrých časů ale neomylně přináší zvolená hudba. Přestože je jiná než v minulých dílech, evokuje tu starou známou ponurost a touhu vydat se přímo do akce.

 

Demo, ač není příliš objemné, toho nabízí kupodivu dost. Na výběr jsou hned čtyři módy, byť jsou to zrovna ty, které příliš objevného nepřináší. Nesmí chybět Deathmatch, Team Deathmatch, potom tu je Duel, což znamená boj jeden na jednoho a čtveřici uzavírá Capture the Flag, tedy boj o vlajku, nicméně v atraktivním provedení s řadou nejrůznějších vozidel a poletuch, jichž bylo do ukázky implementováno překvapivě hodně, s trochou hledání bychom se nebáli říci, že snad téměř všechny.

  

Tři obyčejné módy si lze vychutnávat na dvou univerzálních mapách. První je futuristická HeatRay, jež se odehrává v jakémsi, pro třetí UT poměrně typickém městském prostředí. Popravdě řečeno si mě svým designem příliš nezískala. Působí lehce genericky, má jen málo význačných míst, což ústí ve skutečnost, že po ní víceméně zmateně pobíháte, aniž byste se jí rychle dokázali opravdu naučit. To znamená, že boj tady je spíše o štěstí než skutečných kvalitách hráčů, obzvlášť když se jich připojí hodně. Pro demo byl stanoven limit čtyřiadvaceti lidí na jednu partii a i to už je na tuto mapu docela hodně. Nechceme ale a priori tvrdit, že je špatná. Naopak – pro oddychový Deathmatch apod. se docela hodí, jen si troufáme tvrdit, že z velké škály levelů v plné verzi si nejspíše vybereme jiné oblíbence. Nakonec design úrovní byl vždy přední disciplínou kluků a holek z Epicu.

   

To dokazují už druhým levelem, který je pojmenován ShangriLa a je silně inspirován japonským střihem architektury. Nepostrádá tak ani určitou dávku atmosféry, pokud se o něčem takovém dá v případě multiplayerové akce vůbec mluvit. Tento povedený kousek je tvořen několikaúrovňovým dvorem uprostřed a připojenými budovami se spletitými chodbami po okrajích. Návrh je tedy poněkud jednodušší a také vzdušnější než v případě HeatRay a brzy si tak tuto mapu oblíbíte. S protivníky tu na sebe narážíte v mnohem zajímavějších kreacích.

To bychom měli dva tzv. deathmatchovské levely, ovšem zbývá ještě jeden. Ten je určen pro mód CTF Vehicle a jmenuje se Suspense. Jeho výstavba je, pokud si odmyslíte majestátní architekturu, nejprůhlednější ze všech. Centrem je obří most, který spojuje dvě nepřátelské základny. V obou je pochopitelně vlajka a kolem tohoto útočiště každého týmu je rozmístěno přehršle vozidel, případně létajících mašin. Ze zmíněných důvodů se největší množství bitev odehrává uprostřed mostu, kde je adrenalin znásoben faktem, že je tu prostor přeci jen trochu stísněnější a na mnoha místech není možnost úkrytu. Další boje, ale především už pěchotní, se pak rozpoutávají okolo vlajek. Celkově vzato jsou dojmy ze Suspense určitě pozitivní, byť je třeba si chvíli zvykat na některá specifika, jako například opravdu efektivní využití strojů v boji o vlajku. Někdy totiž skutečnost, že všichni vyrukují do boje v obrněncích, může působit spíše kontraproduktivně.

   

Nastala vhodná chvíle si říci něco málo právě o strojích. Vyzkoušeli jsme si například tank, mantu, buginu atd. Ovládání není špatné, ale je třeba si na něj nějakou dobu zvykat. Především tank nereaguje úplně tak přesně, jak bychom si přáli. Týká se to hlavně natáčení trupu, nezávislá hlaveň, kterou vedete pomocí myši, je zcela v pořádku. Ovšem s jízdou po mostě vyvstaly občas problémy, jelikož jsme se zpočátku až příliš často stýkali s betonem uprostřed či na krajích. Dá se na to zvyknout, ale připravte se na to, že několik prvních her se takto stanete poměrně snadnými oběťmi. U ostatních vehiklů nás příjemně potěšil svižný fyzikální model, který přesně zapadá do strhujícího tempa hry. To můžete v případě potřeby ještě zrychlit, když si pod nohy hodíte jakési vznášející se prkno a letmo uháníte mnohem vyšší rychlostí. Především při úniku z nepřátelské báze s vlajkou v ruce se to hodí. Vrcholem strojového parku potom je tzv. Dark Walker. Ten hostuje v mapě HeatRay a k vidění je jenom zřídka. Každopádně pouhý pohled na tento mohutný a těžce vyzbrojený tripod stojí za to. A co teprve požitek z jeho ovládání…

   

Na hře je stále poznat, že se jedná o Unreal Tournament. Vděčíme za to především oné nesmírně dynamické a svižné hratelnosti. V obrovském tempu razíte mapou a likvidujete nepřátelé – to je zkrátka pocit, který v UT 3 musíte zažít. Zpočátku jsou dojmy samozřejmě lehce rozporuplné, protože došlo k určitým změnám, které je nutno reflektovat, na druhou stranu se lze hodně rychle dostat do onoho tempa a akční ráže. Pak si hru budete opravdu užívat. Zase se nám přihodilo, že jsme u ní uvízli několik hodin vkuse, přičemž na okolní čas a dění jsme úplně zapomněli. Mohou za to i staré známé zbraně, jež opět dokáží napáchat pěknou paseku. S jednou podmínkou – musíte to s nimi umět. Nechybí ani vychytávky typu fingování smrti apod., které dodávají hře další rozměr. V beta demu lze otestovat i schopnosti botů. Škála jejich umělých inteligencí je hodně široká, takže si můžete vybrat úplné neumětele, nebo se vrhnout do boje s poměrně vyspělými nepřáteli či parťáky.

 

Beta demo ještě naplno nerozbalilo svůj grafický potenciál, především textury jsou v nižších rozlišeních, nicméně už takhle vypadá hra výborně. A dokonce běží i na velice slabém hardwaru. Minimem je dvougigahertzový procesor, 512 MB RAM a grafická karta úrovně Radeonu 9600. Na této sestavě si samozřejmě zahrajete v naprosto ořezané verzi a troufáme si tvrdit, že kvůli tomu hra ztratí leccos ze svého kouzla. Podobně širokou škálu grafického nastavení ale jednoznačně chválíme, protože UT 3 dokáže využít i ten nejmodernější hardware dneška. Opravdu kvalitní podívané si ale užijete už na pouze nadprůměrných mašinách. Zamrzely nás ale velké problémy s lagováním, a to i tam, kde jsme měli velice slušný ping.

   

První ochutnávka Unreal Tournament 3 příjemně polechtala naše chuťové buňky, a přestože jsme si zpočátku museli maličko zvykat, brzy nás hra plně pohltila. Kvalitu multiplayerového titulu samozřejmě není možné hodnotit po několika dnech hraní – ta se ukáže až po týdnech a měsících. Máme ale pocit, že UT 3 má dobře našlápnuto a vy byste jeho ukázce měli věnovat něco ze svého času.