Stalker nebyl jedinou léta očekávanou hrou z východu pro letošní jaro. Hráči hardcore strategií svá očekávání a tužby mnohem více vkládali do mainstreamově nepříliš známé Theatre of War – titulu od studia Battlefront a části tvůrců IL-2 Sturmovik, který je ve vývoji již od roku 2002. Pochopitelně nemůže mít tak dalekosáhlé ambice jako Stalker, především proto, že jeho cílová skupina není zrovna široká, nicméně tvůrci si nepřipouštěli žádné kompromisy. Chtěli vytvořit wargame realtimovou strategii v jakž takž moderním hávu, využívající solidního interface. Zkrátka nechtěli hráče odradit přehnaně složitým ovládáním, odpudivou grafikou, ale zároveň se ani v nejmenším nemínili provinit proti striktním pravidlům, kvůli nimž hardcore pařani podobné hry milují.
Není divu, že demoverze, která vyšla v minulých dnech, sestává především z tutorialů, bez nichž se řadový hráč v rovněž přibalené ostré misi neobejde. Hra se sice ovládá podobně jako většina RTS, byť do naprostého komfortu ještě něco schází, ale zároveň oplývá takovým množstvím možností a způsobů, jak tu kterou součástku rozsáhlého stroje jménem Theatre of War využít, že na ně člověk stěží přijde svépomocí. A když, pak jedině po nepříjemné frustraci, kdy vám věci nebudou vycházet jen proto, že je prostě děláte špatně. V zásadě ale jde říci, že ten, kdo se vyzná ve strategiích a taktikách Druhé světové války, může ze svých znalostí hodně čerpat, protože už podle demoverze je jasné, že se titul významně přidržuje reality a v jako takovém lze použít i logické uvažování. Co by udělal generál ve skutečnosti? Přijdete-li na to a povede-li se vám to navíc zrealizovat, s největší pravděpodobností docílíte nejlepšího možného řešení.
Plná verze nabídne pět nebývale rozsáhlých válečných tažení za významné aktéry války – Spojence, Němce, Sověty, Francouze a kupodivu také Poláky. Už v demu se přesvědčíte o komplexitě jediné mise, a uděláte si tak slušnou představu, jak dlouhou dobu strávíte plněním desítek podobných, ne-li ještě náročnějších úkolů. K chvále autorů připočtěme, že po nás nežádají zdlouhavou výstavbu základny – ta zde zcela absentuje, Theatre of War se totiž opravdu realisticky soustředí jen na manipulování s přiděleným počtem a, to je možná ještě důležitější, typem jednotek. To do značné míry předurčí vaši strategii, ale stále zůstává obrovské množství cest, kterak se dobrat úspěchu. Před každou z misí si sice lze v omezené míře zvolit oblíbené stroje či vojáky, na druhou stranu už v zde je výběr omezený. Každá jednotka tu tedy má takřka nezastupitelné místo, a smrt jakékoliv z nich zavdá příčinu k přemýšlení, zda by nebylo lepší nahrát poslední uloženou pozici a zkusit útok na nepřátelský oddíl trochu jinak – tak, abyste z něj vyšli se všemi svěřenci. Zřídkakdy totiž vidíte na horizont mise, úkoly jsou většinou dynamické, takže se mění a postupně rozšiřují. Čím více jednotek si držíte do pozdních fází, tím jednodušší v nich pak hra je. Občas se počítač samozřejmě smiluje (záleží také na navolené obtížnosti) a přispěchá s posilami. Vtip je vtom, že se na ně nikdy nemůžete spolehnout – buď přijdou a je to dobré (ačkoliv to také předznamenává blížící se těžký cíl), nebo nepřijdou a jede se dále jakoby se nechumelilo.
V takřka čtyřicítce misí si užijete jak spíše partyzánské mise s minimem vojáků, tanků, děl či transportérů, tak i obrovských bitev – a těch by snad měla být většina. Jelikož jsou kampaně skutečně historicky akurátní a plynule pokrývají dějinný vývoj, podíváte se i na místa nejvýznačnějších bojů, chtělo by se říci největších novověkých pohřebišť. Bitvy ohromných rozměrů by mohly evokovat jistou akčnost a nepřehlednost, pro realtimovky tak typickou. Není tomu tak, hra je navýsost taktická a rozhodně nelze uspět bezhlavým útokem, kdy všechny své svěřence vyšlete směrem k protivníkovi a budete sledovat, jak se to mele. Sledovat sice můžete, ale moc dlouho to trvat nebude – bez aspoň elementárních základů jakés takés strategie neuspějete. Tím máme na mysli útoky z několika směrů (pochopitelně trochu náročné na koordinaci), seskupování vhodných jednotek do určitých formací, případně i ústup.
Už po prvních krůčcích, rozhodně ještě v tutorialu, zjistíte, jak moc velkou roli zde hraje pěchota. Nejde pouze o živé terče pro nepřátelské kanóny a hlavně, jak tomu bývá v tradičních akčních RTS. Theatre of War s pěšáky nakládá způsobem zcela legitimním. Každý z nich má své vlastnosti, mezi něž patří například přesnost, velitelské schopnosti apod. Aby to bylo zajímavější, tyto atributy se v průběhu hry zlepšují. Na tom by ale ještě nic nebylo. Mnohem podstatnější je skutečnost, že bez vojáka za volantem se nehne žádné vozidlo či bojový stroj. Namísto mikromanagementu základny tak nastupuje velice podrobná starost o jednotlivé vojáky a především jejich popis práce. Pojízdný kulomet kupříkladu musí obsluhovat dva pěšáci, přičemž se vám jistojistě stane, že to někdy schytají. Kulomet je v pořádku, ale nemůže střílet. Proto je zapotřebí převzít další vojáky odjinud a poslat je obsluhovat tuto mašinku. Úplně stejně to ale funguje třeba s tanky. V demu to zatím příliš patrné nebylo, ale jistě bude nějakým způsobem možné zabírat i nepřátelské jednotky a získávat tak výhody víceméně zdarma. Hodně záleží i na munic – jak typu, tak i množství, které není neomezené a musí se doplňovat, například od padlých. Potěší i možnost ničit určité části nepřátelských jednotek – u tanku si lze vybrat například trup, podvozek či střílnu.
Co se týče kamery, musíme ventilovat jisté výhrady. Lze s ní sice libovolně manipulovat pomocí kolečka na myši, nicméně je to oproti mainstreamovým RTS hodně krkolomná práce, a než si vyberete ten svůj pohled, zaberete to zbytečně moc času. Pokud by autoři zapracovali v tomto směru, jistě by se nezlobili ani hardcore hráči. Bojiště nelze popsat jinak nežli jako nesmírně rozsáhlá i vcelku členitá – engine IL-2 Sturmovik se nezapře, byť má, co do detailnosti, svá nejlepší léta za sebou. U strategie rázu Theatre of War však mírná omšelost vizuálního zpracování vůbec nevadí, efekty jsou tím posledním, o co by jí šlo.
Plná verze nabídne i multiplayer, který si jistě najde dostatek příznivců. Ti se navíc budou moci těšit z neustále nového obsahu, jelikož hra obsahuje i komplexní editor. U nás se hra objeví zhruba za měsíc, a to za cenu nesmírně příznivou – 299 Kč je opravdu pakatel a pokud jste příznivci wargames, troufáme si tvrdit, že vás tento kousek nezarmoutí. Definitivní ortel si však necháme až na recenzi.
V porovnání s CoH je toto šmejd, který si nezaslouží pozornost.
si zase pitomec,kterej by trochu pozornosti zaslouzil.Treba kladivem pres palici.Co ma tohle spolecnyho s CoH ty stupide?Mozna tema 2.sv.valky.Tohle ma aspon neco spolecnyho s realitou,CoH je sice skvela strategie,ale moc real zrovna neni.Taky je tam jen jedna kampan,tady esli spravne ctu 5 a vsadim se,ze kazda z nich bude delsi nez tech par misi v CoH.
Vidim ze vela komentarov k tomuto clanku neni takze pridam svoj. A bude vyzerat tak trosku ako recenzia. Osobne sa povazujem za hardcore hraca tahovych a realtimovych strategii. Co sa tyka tahoviek tak prejst 3 krat za sebou Panzer Generala na hard obtiaznosti si myslim hovori za vsetko. A plno dalsich tahoviek (turn-based) hier som mal moznost hrat. Samozrejme realtimovky su dynamicke a clovek sa niekedy riadne zapoti aby vyriesil rozne situacie a pod. Osobne nepovazujem hry typu Sudden Strike 1,2; Blitzkrieg; Panzers phase 2 a milion podobnych za realne. V prvom rade preto, ze kazda jednotka ma na sebou takz. health bar z ktoreho postupne ubuda a potom jednotka umrie. Predstavte si ze ked vas niekto v realite trafi sekerou do hlavy tak vam ubudne pol zivota. BLBOST. Ste na mieste mrtvy. Alebo ked vas sekne do ruky tak raneny. Podme dalej. Ked hrate hry tohto typu tak vacsinou ked jednotky po sebe strielaju ( a to hovorim aj o Warcrafte, Age of Empires a trebars Dune 2 kde to vsetko zacalo) tak vzdy trafia. Mozete oponovat ze to tak vzdy uplne nieje ale v zasade u pechoty a tankov to tak je. A uberie vam to z "indikatoru vasho zdravia alebo integrity alebo cohokolvek". A o budovani zakladni a tazeni ani nehovoriac. Proste Dune 2 bola original ostatok su uz len kopie v blede modrom. Ja osobne povazujem za realnu a velmi podarenu a preto asi aj neznamu hru CLOSE COMBAT myslim tym diely od casti 2 (Bridge Too Far) az po cast 5 a podla mna asi najlepsiu (Invasion Normandy). Neviem par vetami napisat preco je to tak ale to ze na tomto engine ale pod inym menom (CLOSE COMBAT MARINE) trenuje americka armada dostojnikov pre takticke situacie hovori samo za seba. Ked to hrate proti hlupemu pocitacu tak to moze cloveka odradit ale multiplayer priniesol svoje ovocie. Hra je z roku 1996 (posledny diel 5) ale stale ju drzi nad vodou pomerne velka komunita. A skutocne mozem povedat, ze velmi casto hravam multiplayer s prislusnikmi roznych armad (americkej, kanadskej, polskej, australskej, britskej atd.) Je to prave preto ze tato hra ma velmi blizko realnym situaciam na bojisku. Urcite ma aj tato hra nevyhody ako - pohlad iba zhora, nemozte nakladat vojakov do vozidiel a naopak. Ale je to moja najoblubenejsia realtimova WW2 takticka hra aku poznam. A skvele je aj to ze hraci si sami vytvorili mnoztvo modov - kde kompetne zmenite jednotky, narody, strategicku mapu a jednotlive mapy, zvuky, uvedne menu, hudbu, no jednoducho vsetko. Takze vnikli mody ako Gold-Juno-Sword, Africa 40-41, Mause crossing, Okinawa (ano japoncici proti amikom) Stalingrad, Battle of Berlin, je ich asi 30. A dufal som ze sa casom objavi podobna strategia. Ktora bude realna. Ja som si Theatre of War predobjednal ( ale nie za 290 Kc ci kolko tam bolo ale za 900 KC) a momentalne ako pisem tento clanok tak stahujem plnu hru zo serveru battlefront (uz mam cca 62%). Obrazky su skvele, videa este lepsie. To vsetko mate aj pri nepodarkoch. Dolezita je hratelnost a miera reality. V nasom CC klane sa uz objavila kritika na demo. Prilis velky micromanagment a vojaci nemozu vchadzat do budov. Necham sa prekvapit. Dalsi problem je ze hraci s dual-core procesormi by si jeden z nich mali vypnut. Tyka sa to aj mna takze uvidime ako to vobec nakoniec pojde. A urcite do tejto "bohatej" diskusie prispejem svojimi prvymi dojmami. Budem rad ak vobec niekto bude reagovat na moj clanok. Dik. Pzt_Wincent (link na Close Combat comunitu - www.closecombatseries.net)
A tys zase mistr světa amoleta viď?
druha světova je už strašně proflakly tema a to ve všech podobach ale myslim že tahle hra by možna za pozornost stala teda aspon pro mě
4 Winco>Je videt,ze vis o cem mluvis,Close Combat znam a je vynikajici,ale nejak mi v tom tvym komentu chybi tvuj nazor na tuhle hru,jinak cajk
Mullins jojo ja jsem mistr sveta,jsem nejlepsi.Vadi ti na tom neco?Precti si ten koment,na kterej jsem reagoval a jestli si schopnej aspon trochu chapat,tak ti dojde,proc jsem to napsal.
jo uz to vidim,tak pohoda :-D
Jo. To se mi libi. Realna technika a detailní grafika. Jo. To se mi libi :D
Zajimalo by me tvuj nazor na hru,celkove.Co ma asi tak hra delat....bavit? Spravne. Tahovky mam rad,nejsou to takovy zmatky...treba Steel Panthers se mi libi hodne..ale ne kazdyho bavi sedet nad jednim tahem 20minut a vsechno peclive promyslet,proto existujou i RTS ktere vyhovuji vetsine..tak proc je odsuzovat? "Realne"..achjo proc se kazdej kdo hraje neco o stupen slozitejsiho nez to obvykle byva hned honosi titulem "hardcore" hrac.Hra nebude nikdy realna,at se o to snazi sebevic..a ne kazda RTS je tak spatna jak pises,zahraj si treba hidden stroke II.Sice tam mas life bar ale bere se to trochu jinak je to spis orientacni,vetsinou jde treba sherman po jedny rane z tygra do srotu.Ale tohle by me docela zajimalo,jak by si to chtel ve hrach resit ten system poskozeni?...to se proste jinak neda resit nez life barem a kdyz uz se to resi jinak byva to vetsinou zbytecne slozity.A kdo chce realitu doporucuju nedat na hry ;) a to v nicem.. ale vyjit treba do muzea nebo na nejakou akci,popr. si neco precist (ale internet taky silne nedoporucuju jako zdroj informaci).Ale abych nebyl uplnej OT tak ke hre reknu to ze vypada moc pekne,a co nevidet ji ozkousim..
ty experte zkus si zahrat CoH na uroven EXPERT LAMO.....
nevim jak to dopadne ve srovnani CoH, ale tak vdycky se nic nepodari uplne. Nejvic me ale dostaly ze screenu co sem videl ty Sovetsky Aerosane. Mozny co bych dal kladnyho je vic jednotek nez v CoH a vic stran v kampani
ALE grafika mohla byt o něco lepší
..grafika je nic moc a přesto dost náročná. Ruští vojáci po označení říkají "Ja" :D ... ale jinak to ujde.
2Chlebez - nechceš se nám svěřit se svým mindrákem?
Grafika plně postačuje a vezme-li se v potaz o co jde je velice detailní, a náročnost se projevuje až ke konci bitvy, kdy už je na poli mnoho trosek, těl, ... (Základně je nastaveno automatické mizení těl, čímž se tenhle neduh vůbec nemusí projevit). Osobně mi vadí hodně špatné stíny u jednotek, ale to lze překousnout.
Všichni co se ToW snaží měřit s CoH jsou špetku mimo- není strategie, jako strategie.
Model poškození je FANTASTICKÝ! Tank je poškozen úměrně použité munici a místu zásahu. Např. dnes se mi podařilo zasáhnout tanku motor- ten chytnul ale nadále pokračoval v pohybu i když osádka vyskákala a dojel až skoro k mým liniím (cca: 250m) ( http://img180.imageshack.us/my.php?image=grab2007
42110853736po9.jpg ) Rovněž lze určit míru poškození stroje pouhým kouknutím na model.
Jisté výhrady bych měl i ke granátům (kde je jejich dohodovost dle mého lehce podceněná ) a k výstroji sov. pěchoty, kdy i automatčíci nosí mosinové sumky, navíc poválečný typ, který se z bůh ví jakého důvodu objevuje snad v každé hře.
No tazke som tu zase:) Nebolo moc casu testovat hru. Ale na zaciatku odpoviem na dotazy. Co sa tyka RTS ja ich neodsudzujem. Odsudzujem formu akou su vytvorene. Life-bar ma znacne daleko od reality. Pasikom "barom" by som meral mnostvo benzinu , stupen vycerapnia vojaka, ja neviem stav baterie a pod veci. urcite nie poskodenie a uz vobec nie zivotaschopnost vojaka, ludskej bytosti. Nemyslim si ze clovek ktory hraje iba tahovky je hardcore hrac. Hardcore hrac je hrac ktory venuje vela casu jednemu, popripade viacerym typom hier, detailne a snazi sa predovsetkym hrat dobre tituly. Z hladiska realnosti, hratelnosti. Grafiku a hudbu ja neberiem az tak do uvahy. Ak je skutocne dobra hratelnost a realita tak nech mi tam behaju sprity z Commodore 64. Mne je to fuk. Ide o to ako to sa to dobre ovlada a ci si mozem povedat ze som sa do deja vzil lebo sa to blizi realite. Samozrejme aj ja rad citam military clanky a pod. info a pozeram filmy, ale mam rad interactivity pokial mozno s inym hracom(mi) cez multi-player. AI bude vzdy len umela, obmedzena inteligencia, ktora vas po istom case prestane bavit. Ok co sa tyka Theatre of War napisem v druhom odstavci. Ale Close Combat rulezzzz :)
Zacnem v prvom rade COH. Priznam sa ze som nevedel hned o co ide. Az potom na nete som si nasiel odkaz ze COH znamena Company of heroes. Ano hral som ju. Presiel som ju. Hra dokaze v prvom rade zaujat velmi peknou grafikou, dobrymi zvukmi, velmi dobrou animaciou vojakou a vozidiel a aj demo (a kratke filmy pred kazdou mapou) su skutocne fajn. Ked som ju zacal hrat tak som si myslel ze to moze byt nastupca dobrych realtimovych strategii. A reku, toto bude nieco pre mna. Dobre ale preco ju teraz nehram ? Preco tejto hre nevenujem 4 roky ako Close Combat-u? Nezacnem life-barom ale tym ze si tam postavite zakladnu a (PRODUKUJETE) vojakou, tanky a vozidla. Co to ma spolocne s realitou. Kde si americka armada otvorila vyrobny zavod vo francuzku a zacala stavat tanky. Alebo upgrade tanku ? Zaplatis a na vezicke sa ti objavy gulomet :)))) Este to pochopim u vojakou. Ale peniaze ? Na bojisku ? Tam vam ide o holi zivot preboha. Zase musim pochvalit, vojaci pekne vchadzaju do budov, rozmiestnia sa v nej. Dobre je spravene poskodenie budov ako sa postupne rozsypavaju. A netreba mat nad nou nejaky zase pasik. Dobre ju trafite tak sa rozsype. Ale to chce vela prepocitavania a to uz tie vyrobne linky na pocitacove hry nezvladaju. Alebo napriklad tie strategicke body. Taky stlp a z nej vytiahnete zastavu. No kdo toto na bojisku kedy videl :))). A o takych veciach ako leadership a moralka ani nehovorim. Nebudem dalej pokracovat. Proste COH je hra z druhej svetovej vojny, je to RTS ale je to iny zaner RTS. Taky fast food zaner. Ale jeden z tych lepsich aj kecupom a horcicou a plus nejaky ten salatek :) Pritom Close Combat a ratam uz aj Theatre of the War su kulinarske jedla, ktorym treba prist na chut. A treba sa im aj venovat.
Musim sa priznat ze prve dojmy neboli pozitivne. Hra ma problem z fungovanim na dual core procesoroch a kedze taky vlastnim musel som podla odporuceni jeden vypnut. Aj tak hra pomerne dost sekala a to som nastavil najmensie rozlisenie a pod. Tak som potom navstivil ATI Catalyst Center. Rozhodol som sa ze nenecham aby za mna pocitac rozhodol ako nastavi grafiku tak som vsetko automaticke povypinal a vsetko som stiahol na minumum. Super, hra isla perfektne. Tak som nahodil vsetky detaily na maximum. Hra isla nadalej perfektne. Po technickych problemoch som nebol uplne nadseny co sa tyka kameri. Je trosku zlozita aj na takeho "hardcoroveho" hraca ako som ja :) Ale myslim ze sa na nu bude dat zvyknut. Detialy vynikajuce. Grafika je fakt detialna a to co vidim nieje skarede. Ale ja si myslim ze vacsina hracou naraza na jej ....strohost, jednoduchost. Povedzme vela rovnakych stromov, rovnake kriky. Chcelo by to nejake pole cerveneho maku, kvietky, vtaky na oblohe, aby cez pole prebehol vyplaseny zajac. To su detaily ktore zase ja velmi ocenujem a nesmejte sa mi :). Aj ked som este hral malo misii uz teraz mozem povedat ze to nebude ovela lepsie. Ale detialy vojenskej techniky a jednotlivych poskodeni. Klobuk dole. Dalej co absolutne ocenujem. Schopnost trafit ciel. Vlastnosti vojakov a ich zlepsovanie je urcite lepsie ako v Close Combat. Aj ked v multiplayer-i to mozno bude na prd. Este to neviem posudit. Hudba je celkom ok. Neviem je mozne zvysit hlasitost "speech"? Myslim rozpravanu rec. Lebo sa mi zda byt troska ticha. Dosah granatu je tak akurat myslim. Skus hodit cca 2 kg granat na viac ako 25 m a pri tom velmi nevystrkovat hlavu zo zakopu. To je odomna zatial vsetko. Ked sa dostanem v kampani dalej napisem svoje dalsie nazory.
Prosimte nez zde napises takovou blbost, tak to radeji tady nepis nic, jak jiz zde nekdo napsal bys opravdu potreboval kladivem po hlave, aby se ti tam rozsvitilo, ale obavam se, ze tobe uz nepomuze nic, tak si radeji bez hrat Coh kde nemusis myslet ...
CoH is better. A to hodně...
granát má obvykle kolem 0,5 kg (samozřejmě záleží na typu) a osobně bych to na 25m neviděl spíš 10-15. Ale dobrá uznám, že je to přijatelné.
Bouhžel jsem narazil na absenci boje zblízka (minimálně v demu) což mě špetku zarmoutilo.
(Sovět skočil do německého zákopu, těsně vedle Němce,přebil , oběhl ho a následně se nechal zastřelit Němcem stojícím o 5 m dál. ( http://img112.imageshack.us/my.php?image=zakopdq4
.jpg )
webmaster@gamepark.cz
To bych chtěl......,asi si to stáhnem :-)
Nemal som moc casu hrat Theatre of War ale celkom sa mi to paci. Az na par vynimiek. Myslim si ze strelne zbrane su na dlhe vzdialenosti prilis presne. Chyba moznost boja na bodaky. Chybaju zbrane ako Flak, viac typov americkych a ruskych tankov. Na mape ja malo miesta kde sa je mozne skryt pred nepriatelov. Hlavne to plati pre pechotu. Vlastna iniciativa jednotiek. Musite sa o nich prilis starat aby nevbehli do rany niekomu. A plno dalsich takych detailov. Patch je nutny. Ale hra je dobra. Odporucam.
:(