TERA Online – dojmy z bety

Jste-li náruživí hráči MMORPG, jistě znáte ten pocit, kdy má všechno neustále potřebu do určité míry kopírovat krále žánru od Blizzardu. Na první pohled by se mohlo dát tomuto názoru za pravdu, jenže už na ten druhý zjistíte, že tomu tak vlastně není. Obzvláště minulý rok přinesl hromadu titulů vybočujících z řady alespoň malými posunky směrem od kořenů položených WoWkem. Mezi nimi pak jednoznačně vynikl Star Wars: The Old Republic, neboť se nebál od nich odpoutat úplně. Přinesl skutečný příběh, emoce a zcela nový pohled na virtuální realitu v MMO hrách. Naštěstí ani letos nepřijdeme o extravagantní hity, jež by směle mohly odlákat určitou hráčskou obec od WoWka. Navíc k nim patří i dlouho očekávaná TERA. Povede se jí splnit vše, co se od ní žádá?

 

Prioritou autorů bylo, je a bude vytvořit nejlepší MMORPG napříč galaxiemi a bez časoprostorových zábran. Podobně obrovské břímě si zpočátku nebral ani samotný World of Warcraft, přičemž Bluehole Studio nejenže tvrzení o „nejlepším MMORPG“ nepředkládá jako sen, ono se jím doslova živí, obléká se do něj a v superlativech o něm mluví všude, kam zavane. Pravda, musí porazit prudce se rozvíjející Star Wars a hromady MMO pomalu ale jistě přecházejících k free-to-play modelu, avšak pokud vám nejsou lhostejná JRPG, s nimiž má TERA velmi mnoho společného, zjistíte, že na výrocích autorů možná i něco je. A když už existuje možnost nahlédnout do uzavřeného betatestu, proč si to nezajít ověřit přímo do hry?

 

 

Ještě než jsem však přistoupil k zabíjení monster a expení na všem co se hýbe, čekalo na mě po spuštění hry malé uvedení do příběhu, který sice nemá tolik dominantní postavení jako například v již několikrát zmiňovaném titulu od Bioware, ale přesto vás dokáže podnítit ke sžití se s vaší postavou, a to nejen v PvE, jeho drobky jsou totiž rozházeny i ve světech zaměřených na boj hráčů mezi sebou. Beta mi sice nenabídla dost času na to, abych se do příběhu dostatečně ponořil a vykoupal se v něm, avšak vývojáři o něm podali dostatek informací ještě v samotných počátcích vývoje, takže jsem od začátku věděl, na čem jsem. Jeho pramenem byla láska. Ne však obyčejná, byla to láska nadlidí. Zemi zmítanou válkou se proto Arun a Shara rozhodli opustit a vytvořili si vlastní, mnohem krásnější a mírumilovnější vesmír. Útok mimozemské rasy argonů bohužel během chvíle idylku zničil a zbyly z ní nakonec jen cáry papírů ze smluv a dohod národů žijících na planetě. Argoni se navíc chystají zasadit světu poslední, smrtelný úder, v čemž jim musíte zabránit spolu s dalšími miliony dobrodruhů putujícími za slávou a bohatstvím.

 

Nebyli byste ale úplní bez vašeho vlastního hrdiny, a proto si ho samozřejmě musíte před prvními švihy mečem nejprve vytvořit. Když jsem uviděl základní obrazovku tvoření postavy s výběrem rasy panáčka, nemusel jsem přemýšlet ani pět sekund a už jsem byl pevně rozhodnut pro člověka, neboť klasika se neodmítá a mít všechno „napůl“ se hodí do každé situace. Pro fanoušky fantasy ras naštěstí TERA připravila šest dalších kousků k výběru, a kdybych měl zájem, mohl by se ze mě v tu ránu stát temný elf či třeba obrněný hrdlořez baraka, jenž sice disponuje obrovskou silou a skvělou obranou, jenže na druhou stranu postrádá pro hru důležitou obratnost. Specifickou skupinkou jsou Asií inspirované rasy popiri a elin, z nichž jedni vypadají jako maličcí medvídci panda a druhé zastupují manga holčičky s až nadpozemskou roztomilostí.

 

 

Druhá obrazovka se mnou zmítala o něco více, protože i když vám výběr rasy určí několik málo schopností, vše zbylé závisí na třídě, jíž si vyberete. Možností je vcelku osm a nechybí mág, léčitel, lučištník, tank ani válečník zaměřený na udělování co nejvyššího damage. Výsledkem mého rozhodování se nakonec stal Berseker, jehož název snad mluví za vše. Třímajíc obrovskou válečnou sekeru jsem se posunul ke třetí a zároveň poslední obrazovce. A kdo by to čekal, s otevřenou náručí mě přivítal neskutečně obsáhlý editor postavy, za nějž by se nemusela stydět ani série The Sims. Ač se to zdá jako úplná malichernost, ve hrách obvykle postavy vypadají nepřirozeně a velmi prapodivně. Zde ne. Každý vytvořený kus chlapa vypadá originálně a překvapivě i dobře. Třeba plnovous mého zabijáka by slečny ve středověkém hostinci dozajista přilákal jako včelky na med. To však nebyl čas zjišťovat, důležitější bylo podat světu pomocnou ruku.

 

Přestože se příběh vzhledem k dostupným informacím zdál omšelý a nepřekvapivý, hned po startu na mě čekala příběhová cut-scéna, v níž jsem se dozvěděl něco málo o tom, že mě čeká obrovské dobrodružství, do něhož se musím bezhlavě vrhnout hned teď. Něco podobného však nabídne téměř každé MMORPG. O to více jsem byl překvapen, že jen o pár chvil později přicupitala další animovaná sekvence, jež rozhodně nebyla ani poslední. Samozřejmě je nepotkáváte na každém kroku a pouze doplňují příběhové questy, nicméně přesto by bylo nelidské si je neužít, už proto, že vás stokrát lépe vtáhnou do univerza než zbylé questy, jejichž zadání ani nemáte potřebu si přečíst.

 

 

Druhou věcí, jež mě na první pohled zaujala, bylo atmosférické prostředí, které mě s každým dalším krokem ve hře stále více překvapovalo. Nečekal jsem zatuchlé pahýly ze zbytků pokácených stromů s šedí okolo, ale přesto si hra drží asijské zásady nadměrné barvitosti a veselé nálady, což ale hře ani v nejmenším neškodí. Grafika perfektně balancuje na pomezí mezi asijskou a západní kulturou, a proto se až na malinkaté výjimky necítíte jako v Pokémonech. Jakmile jsem ale přešel do jiné oblasti mimo uvítací ostrov, zaskočilo mě, jak moc se vše změnilo. Veselá příroda vystřídala město po okraj naplněné živými hráči i NPC postavami a jen o vteřinku později jsem byl na temnotou nasáklém území za nepřátelskou linií. Každá z navštívených lokací ve mně vyvolala odlišné pocity, což též považuji za jednu z obrovských předností TERY.

 

Hned co mi byla do rukou vložena má první válečná sekera a zorientoval jsem se na minimapce zasazené v pravém dolním rohu, bylo jasné, že musím vyrazit na potvory. Kolem mě to žilo, a i když potvůrky, na něž jsem si měl v plánu dovolovat, zaujímaly teprve první level, cítil jsem, že by v tom mohlo být něco víc. A bylo. Přišlo něco, co jsem v MMORPG v životě neviděl a co mě zaskočilo po první ráně, která padla vedle. Soubojový systém vás zde na rozdíl od všech ostatních her nutí mířit. Použijete nejnákladnější skill a netrefíte se? Váš problém. Tady vás nikdo omlouvat nebude. Stejně tak to ale platí i u nepřátel, a proto s důmyslným poskakováním, uhýbáním, bráněním se a s vypilovanou taktikou lze zdolat i o dvacet levelů silnější monstrum, přestože to bude trvat kapku déle než by bylo zdrávo. Nejde o statistiky vašeho vybavení, jde o vás a vaši schopnost se situaci postavit čelem.

 

 

Jakmile jsem si navykl na souboje, už si pro mě přišlo prvních pár levelů a po několika splněných úkolech jsem dostal příležitost si nakoupit nové skilly. Nemusíte se obávat pěkně košatého stromu schopností s milionem možností, ani rozdělování bodíků do statistik postavy, stačí myslet. Hra téměř vše udělá za vás, ale naštěstí je zjednodušení v dostatečně malé míře na to, abyste stále mohli svobodně myslet a nepodřizovat se hře a jejím plánům s vámi. Vlastně by to byl docela nesmysl. Při boji skutečně musí každý vymyslet svoji vlastní strategii, která by vám s podstrčenými schopnostmi nemusela příliš vycházet, a to by mohlo poté vaši postavičku pořádně bolet. Obzvláště pak při naražení na silného, monumentálního bosse, jenž se možná skrývá v dungeonu až za hromadou potvor, ale co kdybyste tam omylem zabloudili a zcela náhodou je všechny zabili?

 

Spolu s 11. levelem, hned co jsem dostal příležitost vyrazit pryč ze základního ostrůvku, jsem se vydal do největšího města tamějšího světa, neboť už jsem neměl co na práci a všichni protivníci byli oproti mně jen malí růžoví králíčci. Nakonec jsem si ve městě sice ani tak nezabojoval, jako spíše zašil pár roztrhaných ponožek, ale překvapivě mi to vůbec nevadilo. Konečně se mi totiž dostalo náležité pozornosti i ze strany umělců meče, brnění a lektvarů, kteří vás tak velmi rychle zaučí v celkem šesti odvětvích craftingu, jež hra nabízí. TERA si pro mě nachystala dokonce i koníka a možnost začít chovat prvního vlastního peta, o jehož užitečnosti by se bohužel dalo následně dosti polemizovat. Nechyběla však ani spousta obchodů se suvenýry či další aktivity, které kupříkladu zahrnovaly i zlepšování statů vašeho vybavení za pomoci vkládání krystalů.

 

 

Komu by se však neustále chtělo tlachat pouze s NPC postavami. Přece jsem v MMORPG, a tak by tu se mnou měly být tisíce dalších hráčů! A taky že jich tam pár tisíc bylo, nehledě na to, v jaké fázi hra v současnosti je. Sociálních funkcí vám hra dopřeje zatím o něco méně než třeba WoWko, kde už se můžete v zásadě i ženit a dělat si děti, ale přesto nechybí velmi kvalitní a propracované PvP, takže se nemusíte bát, že byste případně nenakopali do zadku Lojzu z bytu odvedle. TERA si na něm dokonce staví, což je vzhledem k originalitě soubojů i docela logické. Též je zde možnost se s ostatními spřáhnout v gildě, či si jen tak vyrazit společně s přáteli na expení do přírody, stejně jako naverbovat nejluxusnější partu pod sluncem a vydat se na obrovské bosse číhající na koncích dungeonů. Až úplně nakonec mi zbyla jedna malá položka v menu, která mi dala možnost dobírat si všechny ostatní. Samozřejmě, že má pod palcem všechny tabulky výkonnosti, kvalit jednotlivých hráčů, skóre a hromady achievementů, které při řádném hraní dostáváte téměř instantně.

 

Z bety jsem si odnesl jednoznačně pozitivní pocity. TERA je doopravdy jiná než ostatní hry, a to díky neotřelému soubojovému systému, jemuž nezáleží na statistikách, ale na schopnostech samotného hráče. Také mě zaujalo prostředí, jež na rozdíl od těch v konkurenčních titulech žije a dýchá vlastní atmosférou. Je jasné, že vzhledem k tomu, že hra ještě není dokončena a vypilována do posledního detailu, často na pomoc přibíhaly občasné poklesy snímků za sekundu a nenačítání textur postav, protože server vzhledem k náporu hráčů nestíhal. To jsou nicméně jen malé chybky na jinak čisťounké tvářičce hry, která by letos mohla dozajista zazářit jako jedno z nejlepších MMORPG na trhu. Času na dokrášlování už má jen pomálu, každopádně až 3. května tohoto roku vyleze z ulitky a představí se celému západnímu světu, věřím, že se do ní nadšeně vrhne nejeden milovník WoWka a odláká ho od něj na pěkně dlouhou dobu.