Still Life 2

Adventury byly svého času nejúspěšnějším žánrem, protože s relativně technicky nenáročným zázemím šlo vytvářet obrovské a dlouhotrvající hry. Ovšem zájem o ně čím díl tím více opadá. I když nejste přímo fanoušky tohoto žánru, název Still Life by vám mohl něco říkat. První díl vyšel v roce 2005 a šlo o pokračování staršího Post Mortem. Koncem roku 2007 pak vývojáři z Microids oznámili druhé pokračování. Po docela dlouhém čekání jsme se teď dočkali uvolnění alespoň demoverze, kterou jsme pořádně prozkoumali, dohráli a zde přinášíme výsledky. Vychází hra ze svých stařičkých předchůdců nebo přináší novou vlnu hratelnosti do žánru adventur? Dokáže zaujmout i nové hráče, kteří jsou dychtiví po moderní grafice a dalších prvcích současné generace konzolí a nadupaných počítačů? Na všechny toto otázky se pokusíme najít odpověď.

Ještě než začneme rozebírat prvky hratelnosti, musíme si nastínit základní příběhovou kostru. Ostatně právě kvalitní scénář je pro žánr adventur úplně nejdůležitější a jeho cílem je přikovat hráče k monitoru a nepustit. V plné verzi si zahrajeme v kůži hned dvojice hlavních postav, stejně jako v jedničce. První z nich je Victoria a druhou novinářka Paloma Hernandez, která působí právě v demu. Ano, obě hlavní postavy jsou tedy ženy. Příběh do velké míry odkazuje na Prahu, odkud pochází většina hádanek týkajících se vyšetřování sériového vrahouna, jež teď působí v Chicagu. Demoverze nabízí malou ukázku, kterou ostřílení hráči adventur dokončí klidně během 20-ti minut. Hrajeme v kůži novinářky, jež uvěznil vrahoun ve svém sídle, a musí uniknout. Tvůrci slibují velkou provázanost mezi oběma příběhy, což však zatím nemůžeme posoudit. Každopádně hrát jak za vyšetřovatelku, tak oběť, zní lákavě.

Co se týká hádanek a zápletek, chtějí tvůrci pokračovat v rytmu prvního dílu Still Life. A docela se jim to povedlo. Po pravdě řečeno to málo, co můžete v demoverzi ochutnat, působí vcelku dobře. S vyřešením byste neměli mít větších problémů a na všechno se dá bez problémů přijít, takže nejde příliš o záležitost pro hardcore adventuristy. Na druhou stranu nedočkali jsme se žádných převratných novinek a postupy jsou vcelku okoukané a ohrané. V plné verzi bychom si také přáli alespoň trochu vtipu a odlehčení, byť to možná na podobnou detektivní vyšetřovatelskou adventuru úplně nesedí. Během rozhovorů lze vybírat z několika možných odpovědí, ale nefunguje to úplně ideálně, tudíž je tato featurka prakticky zbytečná.

Poměrně zastarale působí systém ovládání a inventáře. Klasickým způsobem (tj. klikáním) se pohybujete mezi jednotlivými statickými obrazy (prostředím) a některé věci umožňují interakci – prohlédnutí, použití, sebrání nebo použití nějakého předmětu z inventáře. Bohužel čekali jsme trochu více objektů, s nimiž můžeme něco dělat. Nabízí se jich jen opravdu pár a tak docela přímočaře dojdete k výsledku i stylem pokus/omyl, což se nám nelíbí a chtěli bychom, aby nás hra donutila používat krapet více mozek.

Líbila se nám práce s inventářem, který má omezený počet slotů, takže nemůžete u sebe najednou mít anténu od televize, matraci i žebřík. Jen škoda, že nevidíme, jak postava skutečně má daný předmět v rukách nebo na zádech. Musíte tedy rozmýšlet i to, co kdy budete zrovna u sebe mít a v případě dema šlo zrovna nepotřebné věci ukládat do skříně v pokoji. To alespoň trochu zvyšuje obtížnost a nutnost nějakého rozmýšlení. V inventáři pak lze různé věci také spojovat nebo rozdělovat, nic jiného však nenabízí a tuto možnost využijete v demu prakticky jen jednou. Zajímavé jsou speciální schopnosti, na něž jsou celkem tři sloty. Není nám ale příliš jasné, jakým způsobem je budete získávat, patrně automaticky. V hratelné ukázce musíte pro další postup využít schopnost rozbití, kterou použijete společně s jedním předmětem. Ale více vám už prozrazovat nebudeme, jen si demo sami zkuste a vyřešte si i hádanky.

V demoverzi jsme toho nakonec neviděli příliš. A právě poslední uvolněný trailer byl natočen z této části hry. Jak jsme naznačili, začátek se odehrává v jednom pokoji, z něhož se pak dostanete před dům a to je prakticky vše. Snad jsme tím tedy neprozradili žádné překvapení. Strávit cirka půl hodiny na takto malém prostoru se nám zdá docela hodně. Očekávali bychom hlavně trochu více předmětů, jsou tam prakticky jen ty nejnutnější. Jinak řečeno skoro všechno co vidíte okolo sebe, nějak využijete a to nevidíme u adventur jako ideální řešení. Zkrátka větší rozmanitost by určitě pomohla lepšímu dojmu.

Po vizuální stránce nás hra zklamala vůbec nejvíce. Jistě, u adventur nepotřebujeme hi-tech grafiku, ale hezky by vypadat mohla. A vezmeme-li něco málo adventur poslední doby, vypadá mezi nimi Still Life 2 dost bídně. Textury nejsou nijak zvlášť kvalitní, barvy mohly být rozmanitější a s vymodelováním objektů si mohli dát tvůrci větší práci, aby nebyly tak hranaté. Špatně dopadly i cut-scény, kterých je v demu poměrně hodně. Hned úvodní video nás v tomto směru zklamalo. Například když hlavní postava vcelku náruživě telefonuje, podle dabingu prakticky řve a rozčiluje se, postava na videu stojí naprosto klidně, bez emocí a jakékoli mimiky. Škoda, v dnešní době bychom čekali trochu více. Pozastavit se musím i nad samotným zpracováním prostředí. Vzhledem k tomu, že chodíte v opravdu statickém prostředí a jde o pouhé 3D obrázky, šlo je určitě zpracovat lépe. Absolutně také nechápeme nemožnost změnit rozlišení.

Podle první ochutnávky nevypadá Still Life 2 špatně. Na druhou stranu ještě jsme objevily mnohé nedostatky, které by chtělo do plné verze vypilovat. Ostatně možná i proto si tvůrci nechávají ještě další čas na práci. Demoverzi tedy vydali jako určité nažhavení pro fanoušky, kteří si musí počkat až na červenec letošního roku, kdy bychom hru měli objevit na pultech obchodů. Doufejme, že ve finále bude všechno fungovat o něco lépe. Bohužel nedočkali jsme se žádných nových prvků, ba naopak Still Life 2 na nás zapůsobilo značně zastarale, jak v oblasti vizuálního zpracování, tak herních mechanizmů. Úplně za závěr vám můžeme doporučit stáhnutí dema (1GB, například z Worthdownloading), abyste si na hru udělali vlastní názor. My nemůžeme říci, že bychom byli zklamáni, ale ani mile překvapeni či unešeni. A bojíme se, že Still Life 2 nakonec jen těžko překoná úžasnou jedičku.