Než se však pustíme do rozboru samotné hratelnosti, pojďme si povědět něco o příběhu. Ten navazuje na předchozí díl Heart of the Swarm a na rozdíl od svých dvou předchůdců se zaměřuje primárně na rasu Protossů, kteří v minulosti přišli o svoji domovskou planetu a byli rozštěpeni na nejrůznější frakce. Vy se ujmete nového hlavního hrdiny Artanise, mocného vojevůdce, který si klade za cíl opětovné sjednocení Protossů a osvobození svojí domovské planety.
Jelikož je Legacy of the Void posledním datadiskem, měli bychom se také dočkat finálního rozluštění záhady kolem návratu rasy Xelnaga a jejich temného „boha” Amona, kterého se v minulých dílech podařilo omylem přivést zpět k životu. Celkově jsme tedy se samotným příběhem spokojení a nejspíš tak autorům odpustíme i přílišné zaměření na jednotlivé hrdiny, jejichž příběhy dostaly ve StarCraftu 2 možná až moc prostoru na úkor samotné zápletky (alespoň oproti StarCraftu 1 a Broodwaru).
Co se samotné kampaně týče, očekáváme že se ponese v duchu předchozích dvou dílů a opět nám nabídne možnost vykonat rozhodnutí, která do určité míry ovlivní samotný příběh a hlavně i dostupnost jednotek, které budeme moci používat. Máme totiž takové tušení, že ne všem Protossům se bude toto velké sjednocení líbit a pokud se například rozhodnete pro začlenění určité frakce, kterou ale jiná nenávidí, nejspíš si k jedné z nich nadobro uzavřete cestu. Celkové vzato se nám tento koncept velmi líbí, protože vám dává záminku pro opakovaný průchod hrou a také pocit, že vaše rozhodnutí mají reálný dopad.
Ohledně audiovizuální stránky neočekáváme žádné zásadní změny a pokud už se nějakých vylepšení dočkáme, bude se nejspíš jednat o drobné kosmetické úpravy. Zmíníme například, že při výběru rasy v multiplayeru máte nově na pozadí krátkou animaci některého válečníka a fakt, že nás Blizzard opět mile překvapil kvalitou svých vysokorozpočtových filmečků. Pokud jste tedy ještě neviděli úvodní video Legacy of the Void, tak to určitě napravte a také doufejme, že se v rámci kampaně dočkáme dalších.
Kromě hry pro jednoho hráče se navíc dočkáme mnoha novinek v oblasti multiplayeru a nutno podotknout, že některé jsme opravdu nečekali. Řeč je o kooperativních módech Allied Commanders a Archon mode, které vám nově dávají možnost zahrát si StarCraft 2 se svými kamarády. Ze strany Blizzardu jde podle našeho názoru o velmi logický krok, neboť si tato hra získala nálepku „hardcore” titulu pro fanatické nadšence a tento krok vidíme jako pozitivní snahu o zaujetí více „casual” hráčů. Pojďme se tedy na tyto módy podívat trochu zblízka.
Allied Commanders je kooperativní režim pro dva hráče, ve kterém se oba ujmete jednoho z hrdinů (Raynor, Kerriganová nebo Artanis) a vydáte se společně plnit nejrůznější mise, které se velmi podobají těm ze samotné kampaně. Zajímavostí také je, že každý hrdina je svým způsobem unikátní. Raynor může například do bitvy povolat nejrůznější Terranské bitevní stroje, zatímco Kerriganová disponuje arzenálem destruktivních chvatů a kouzel na blízko. Současné trio pak uzavírá Artanis, který se specializuje na svolávání mocných úderů z orbitu. Když navíc vezmeme v potaz, že každý hrdina disponuje svým vlastním stromem zkušeností a že máme do budoucna přislíbené nové hrdiny a mapy, je určitě na co se těšit.
Druhou velkou novinkou v oblasti kooperativního multiplayeru je tzv. Archon Mode, který funguje stejně jako normální multiplayerové zápasy, ale s tím rozdílem, že místo jednoho hráče se na budování základny a ovládání jednotek podílí rovnou dva lidé. Tento fakt přináší mnoho výhod, protože se například můžete s parťákem domluvit, že on se bude starat o jednotky a vy zase o základnu, díky čemuž se vaše hra stane daleko efektivnější. Jako největší bonus ale vidíme fakt, že zkušenější hráč může zaučit nového hráče v praxi a snad tak přilákat více potenciálních zájemců.
Novinky v oblasti kooperace působí více než zajímavě, ale i tak si troufáme tvrdit, že hlavním lákadlem zůstává normální multiplayerový režim. Ten je mimo jiné poměrně slušným esportovým pojmem a když navíc vezmeme v potaz, že předchozí datadisk Heart of the Swarm byl z pohledu multiplayeru přinejlepším průměrný, není divu, že fanoušci série již dlouho volají po změnách. No a ačkoliv to čekal málokdo, Blizzard doopravdy vyslyšel jejich přání a rozhodl se pro několik zásadních kroků, které jsou navíc doplněny o pár nových jednotek pro každou rasu.
První velkou změnou je, že bylo sníženo množství minerálů a plynu v jednotlivých základnách, díky čemuž se klasické „kempení” na třech bázích stává daleko méně účinné a hráči jsou nuceni dříve a více expandovat. Také bylo zvýšeno počáteční množství pracovníků z šesti na dvanáct, díky čemuž samotná hra daleko rychleji nabírá na obrátkách. Obě tyto změny dělají nový StarCraft ještě akčnější a také fyzicky náročnější. Osobně jsem měl pocit, že jedna hra v Legacy of the Void měla podobný vysilující účinek jako dvě v Heart of the Swarm. Jestli je to dobře nebo špatně posuďte sami, ale jedno je jisté, pokud máte skvělý multitasking a vysoké APM (Actions per minute), bude se vám v Legacy of the Void velmi dařit.
Poměrně zajímavým krokem byla také snaha o odstranění tzv. Macro Mechanics, tedy Larva Injectu u Zergů, MULE u Terranů a Chronoboostu u Protossů. Hlavním důvodem měl být fakt, že tyto úkony jsou velice repetitivní a nepřináší moc nových strategických možností. Ačkoliv to byl poměrně dobrý nápad, vývojáři relativně brzy zjistili, že by jim tento krok přinesl příliš mnoho problémů při následném balancování hry. Navíc došli k závěru, že tato změna zvýhodnila hlavně Zergy, kteří tak ztratili jeden z hlavních důvodů, proč se neustále vracet do vlastní základny.
Nakonec tedy padlo finální rozhodnutí, že Macro Mechanics ve hře zůstanou, ale dočkají se určitých změn. Zergové tak mají nově možnost „nainjectovat” si určité množství dopředu a Protossové si mohou vybrat jednu produkční nebo výzkumnou budovu za každý Nexus a trvale zvýšit její produkci do doby, než Chronoboost přehodí na jinou stavbu. Co se Terranů týče, těm zůstal jejich milovaný MULE prakticky beze změny, ale vývojáři slíbili, že si ještě pohrají s jeho statistikami, aby nebyl tak silný v porovnání s ostatními rasami. Jestli přijdou další změny nebo kompletní návrat k mechanikám z Heart of the Swarm vám zatím nemůžeme potvrdit, ale i tak jsme rádi, že se v této oblasti věci hýbou správným směrem.
Jak už jsme zmínili výše, každá rasa se navíc dočkala nových jednotek, na které se teď pojďme podívat. Naši udatní Protossové se mohou těšit například na Adepty a Disruptory. Adepti jsou novou Gateway jednotkou, která dokáže střílet na krátké vzdálenosti a má velmi silný útok proti „light” jednotkám. Když navíc vezmeme v potaz, že disponují schopností vytvořit svůj teleportační stín, který je velmi rychlý a neviditelný, máme tady jednu z nejlepších jednotek pro harassment těžičů a také skvělého průzkumníka. To ale pořád není vše, Adepti jsou i poměrně odolnou jednotkou a díky všem výše zmíněným vlastnostem si přivlastnili pozici jedné z hlavních jednotek v armádě Protossů.
Disruptoři na rozdíl od Adeptů nezapadli tak dobře a během bety se dočkali mnoha proměn. Jejich nejnovější podoba ale působí poměrně solidně a dá se tedy očekávat, že ve hře zůstanou i nadále. V zásadě se jedná o jednotku, která dokáže na určitou vzdálenost vyslat výbušnou střelu, kterou navíc může hráč ovládat. Během této fáze je ale Disruptor zranitelný, protože se do exploze svého projektilu nemůže hýbat a pokud by byl náhodou zabit, jeho útok nic neudělá. Jedná se tedy o poměrně zábavnou jednotku, která si klade za cíl nahradit starého dobrého Colossuse. Očekáváme ale, že se ještě dočká několika malých úprav, protože vybalancování podobné jednotky bývá noční můrou vývojářů.
Nakonec si ještě v rychlosti projděme některé další změny u Protossů, ke kterým jsme se zatím nedostali. Začneme u defenzivního kouzla Photon Overcharge, které jde nově aktivovat na Pylonech místo Nexusu. To vzbudilo v rámci komunity rozporuplné reakce, protože se jedná o skvělý defenzivní prvek, který ale zároveň můžete využít ke spoustě „cheesů”. Dále tady máme novou schopnost pro Oracle, umístění miny, která při aktivaci znehybní všechny jednotky v okolí a nakonec ještě zmíníme, že „warpování” jednotek u Pylonů, jež nejsou v blízkosti Gateway nebo Nexusu, bylo mnohonásobně prodlouženo. To se však netýká Warp Prism, která se tak stala pomalu nutností velké spousty „allinů” ze začátku zápasu.
Přejděme teď ale k Terranům. Ti se dočkali celkem dvou nových jednotek, Cyclone a Liberator a nutno podotknout, že vzbudily poněkud rozporuplné reakce. Začněme u Cyclone, jedné z mála jednotek, která se dokáže zaměřit na konkrétní cíl a střílet na něj za jízdy. Jedná se tak o jednotku, která pro své maximální využití vyžaduje neustálou kontrolu a ujíždění správným směrem. Na papíře tato jednotka vypadá poměrně zajímavě, ale v praxi naráží hlavně na to, že je ve většině situací buď příliš silná nebo naopak příliš slabá (záleží také na konkrétní testované verzi). Upřímně se obáváme, že pokud vývojáři nenajdou této jednotce stabilní roli, možná ji ve finální verzi hry neuvidíme.
Liberator naopak zapadl poměrně dobře a to i navzdory tomu, že ze začátku nebyl příliš oblíbený. Je to letecká jednotka, jejíž protivzdušný útok disponuje „splash” damagem, díky kterému nabízí skvělou odpověď na lehké stíhače nepřítele. Kromě toho ale má i aktivovatelný mód, ve kterém může označit určitou oblast a několika střelami v ní zničit většinu pozemních jednotek. Jedná se tak mimo jiné o skvělý doplňek „bio” kompozicí, které už samy o sobě nejsou tak silné. Prakticky jediný problém vidíme ve faktu, že Liberatory jde ze začátku zápasu zneužívat pro velmi efektivní harassment pracovníků, což oponenta silně tlačí do produkce vlastních leteckých jednotek.
To ale pořád není vše a těšit se můžeme i na spoustu dalších změn. Jako první zmíníme, že letecké jednotky Banshee dostaly možnost rychlejšího pohybu, díky čemuž se staly ještě lepším prostředkem pro harassment pracovníků. Vývojáři si také v poslední době hrají s Ghosty, kteří se dočkali například větší pohyblivosti a navíc máme přislíbená i další vylepšení, která by měla této jednotce najít stabilní pozici. Než s Terrany skončíme, tak ještě zmíníme, že Widow Mine nově ukazují jednotku, kterou zaměřují a že útok Marauderů byl rozdělen na dva, díky čemuž již nejsou tak silní proti obrněným oponentům. Celkově jsme tedy se změnami poměrně spokojení, ale troufáme si tvrdit, že budou ze strany Terranských hráčů vyžadovat hodně trpělivosti a přizpůsobení se nové hratelnosti.
Bezpochyby nejlepších novinek se však dočkali Zergové. Ti mají také k dispozici dvě nové jednotky, Ravagery a Lurkery a hlavně i spoustu dlouho žádaných vylepšení. Začneme u Ravagerů. Ti vznikají mutací z jednotky Roach, díky které dokáží střílet na větší vzdálenosti a také ztrácí „tag” obrněných jednotek, tudíž dokáží lépe obstát i v pozdějších fázích hry. Největším pozitivem této jednotky je ale fakt, že má schopnost vystřelit projektil na předem označenou oblast a po pár sekundách způsobit v místě jeho dopadu poměrně velké poškození. Zergové tak získali skvělý způsob, jak být ze začátku hry agresivní a efektivně prolamovat zdi nepřítele. Když navíc vezmeme v potaz, že touto schopností lze zranit i vzdušné jednotky, troufáme si tvrdit, že se jedná o jednu z nejzábavnějších zergských jednotek.
Další na řadě je navrátilec z Broodwaru, starý dobrý Lurker. Tato jednotka přichází na svět mutací z Hydralisků a po zakopání se do země dokáže na velké vzdálenosti vystřelovat bodáky. Ty navíc cestou za svým cílem zraní vše, co se jim postaví do cesty a jedná se tak o velice spolehlivou formu „splash” damage. Lurkeři tak Zergům zpřístupňují nespočet nových strategií a my už se teď nemůžeme dočkat na to, až se této jednotky chopí profesionální hráči.
Tím však výčet novinek nekončí. Například zergský Viper se dočkal nového kouzla, Parasitic Bomb, které lze použít proti leteckým jednotkám. Ty po zásahu ztrácí postupně životy a zároveň v okolí zraňují své spolubojovníky, díky čemuž se jedná o dlouho žádanou odpověď na výhradně letecké kompozice nepřítele.
Dále zmíníme, že hráč má nově možnost vylepšit pouze některé Overlordy na transportní jednotku, čímž se mu zpřístupňuje spousta neotřelých druhů harassmentu. Vývojáři se také snaží oživit poměrně nudnou jednotku Corrupter a v současné chvíli experimentují se schopností, díky které může útočit na budovy a do budoucna možná i na jednotky nepřítele. Celkově vzato se tedy jedná o skvělé změny, které řeší letité nedostatky Zergů a zároveň jim otevírají spoustu nových možností.
Shrnuto podtrženo, Legacy of the Void vypadá jako důstojné zakončení celého druhého StarCraftu. Autoři nám slibují kvalitní kampaň pro jednoho hráče a hlavně spoustu novinek v rámci multiplayeru, které by tuto herní sérii mohly potenciálně navrátit na výsluní „esportového” světa. Největší otázkou tak zůstává, jestli dokáží fanoušci série odpustit poněkud slabší datadisk Heart of the Swarm a zdali se vývojářům pomocí kooperativního zážitku podaří přilákat nové hráče. Pokud ano, máme se bezpochyby na co těšit. Nakonec jenom zmíníme, že Legacy of the Void vychází 10.11.2015 na PC.
