Space Siege

Pokud jen trošku delší dobu bedlivě sledujete herní scénu, možná vás při pohledu na název tohoto titulu napadlo lehce nadprůměrné RPG Dungeon Siege. Možná si říkáte: jen vyměníme jedno slovíčko, z dungeonů se přemístíme do vesmíru a máme tady Space Siege. A přesně tak tomu také je. Ale nebuďme až tolik přísní, po technické stránce si hry nejsou příliš podobné a změn bychom napočítali vcelku hodně. Na druhou stranu i samotní tvůrci z Gas Powered Games v čele s Chris Taylorem otevřeně prohlašují, že skutečně jde o jakési pokračování nebo minimálně další fázi v jejich vývoji her. Jak to nakonec dopadlo? Plnou verzi jsme zatím bohužel neměli možnost hrát, ovšem detailně jsme prozkoumali vydanou bezmála gigabitovou demoverzi, kterou si od nás můžete také stáhnout. A jak se nám zatím Space Siege jeví?

Úplně nejdříve, ještě než se vrhneme na rozbor samotných herních prvků, si nastiňme malinko příběh. Ten sice v demu nehraje prakticky žádnou roli, ale v plné verzi se má stát jedním z hlavních lákadel. Jeho základní kostra se nám zdá dosti okoukaná a ohraná, takže jsme zvědaví hlavně na různé menší zápletky a zvládnutí dialogů. Ty nejsou bohužel v demoverzi žádná sláva, nutno zmínit, že jde však o pouhou jednu misi. Space Siege je vcelku zajímavou a hodně přímočarou RPG hrou zapadající do sci-fi žánru a v hlavní roli vystupuje hrdina Seth Walker. Vlastně celý příběh se odehrává pouze na vesmírné lodi Armstrong. Právě tam totiž byli evakuování všichni lidé přeživší ohromný útok mimozemšťanů na planetu Zemi. Zkrátka něco podobného můžeme vidět v každé druhé sci-fi hře, takže tady za originalitu nemůžeme dávat příliš bodíků k dobru.

Teď už opravdu k samotnému gameplay. Jak jsme zmínili v minulém odstavci, hráč se dostává do role Setha Walkera. Oproti Dungeon Siege si možná mnozí hráči budou připadat osaměle, protože žádného vytváření partiček se zde prostě nedočkáme. Musíte si poradit sami. Tato demoverze nás mrskla do akce skutečně rychle a ještě než se vůbec maličko rozkoukáte, už se musíte bránit vcelku masivnímu útoku. Ovládání naštěstí tvůrci zvládli vychytat ku naší spokojenosti a je hodně intuitivní. Úplně nejvíc mi připomnělo stařičké Diablo, jehož druhý díl jsem zrovna asi před půl rokem znovu oprášil.

Pohybujete se jednoduše pomocí klikání levým tlačítkem myši, pravým pro změnu útočíte. V dolní části obrazovky si můžete všimnout tlačítek pro rychlý útok speciální abilitou, tabulátorem přepínáte mezi dvěma vybranými zbraněmi, a aby toho nebylo málo, tak vlevo vidíte červený ukazatel zdraví a napravo energie. Zkrátka opravdu ovládání a interface jako by z oka vypadl druhému dílu Diabla.

Ale proč by ne, alespoň si na všechno lehce a rychle zvyknete. Na druhou stranu malinko na nás doléhá pocit až přílišné jednoduchosti. V dnešní době, kdy jsou hry, a RPGčka dvojnásob, čím dál tím víc komplexnější a složitější, nás to vcelku překvapilo. Právě proto jsme si relativně po krátké době zařadili Space Siege spíše do skupinky oddechových a nenáročných her, vhodných určitě i pro herní nováčky.

Když se zde dneska bavíme o RPG titulu, nesmíme zapomenout zmínit klasické sbírání zkušeností. Tak tedy: nic podobného tady nehledejte. Ze zabitých protivníků, ani splněných úkolů žádné expy nedostanete. Přesto nechybí klasický talentový strom, v něm si rozdělujete dle svého uvážení body mezi různé schopnosti. Tyto body ale získáte jen po splnění konkrétních a pevně daných questů, nikoli podle své snahy při boji s nepřátelskými potvorami. Z nich pouze padají mechanické součástky, za něž si následně lze na speciálních místech vylepšovat například účinnost jednotlivých zbraní nebo svého brnění. Ve stejném automatu, který vypadá jak mašinka na nápoje, si lze za součástky vyměnit lékárničku nebo „koupit” nějaké bomby. Opět hodně přímočarý a jednoduchý způsob, který se nám však líbil, protože vás zbytečně nezdržuje a v tomto případě se nám zdá jednoduchost ku prospěchu věci.

Několikrát jsme už nakousli speciální schopnosti. V souboji naprosto nezbytná věc. Běžným útokem pravým tlačítkem neomezeně střílíte ze zbraně, kterou máte zrovna vybranou. Abychom byli přesní, tak k dispozici je i jakýsi meč, jímž řežete všechno, co se okolo vás hýbe, hezky z blízka. Střelba je naprosto na denním pořádku. Většinu času prostě jen jdete dál a dál za nosem. Ale právě kouzelné ability mají mnohonásobně větší sílu, ovšem spotřebovávají energii. Ta se, stejně jako zdraví, dá dobíjet použitím speciálním balíčků a nebo zdarma u pevných stojanů, na které jsme naráželi vcelku často. Nové magické kousky získáváte přidáváním bodů do jednotlivých talentů, jak jsme napsali už v minulém odstavci. Nakolik originální schopnosti dokázali tvůrci vymyslet, zatím nemůžeme posoudit. Těch pár obsažených v demoverzi nás o tom však nedokázalo přesvědčit.

Space Siege nabízí poměrně hodně zajímavých featurek v podobě vylepšování vlastností a dovedností svých nebo i zbraní. A přesně to bychom také od pořádného RPG čekali. Asi nejvíce nás zaujal systém kybernetických implantátů, kterými můžete postupně nahrazovat části svého (zatím) lidského těla. V tomto demu si například můžete nainstalovat kybernetické rameno, které vám zvýší útočnou sílu. Ovšem musíte neustále rozmýšlet, nakolik se vám ten který implantát vyplatí. Mají totiž i své mínus: postupně bude mizet vaše lidskost a budete se stávat mechanickým „robotem”. Přestože si tedy vylepšíte vlastnosti, přijdou s nimi na druhou stranu i určité restrikce. Kupříkladu díky tomuto železnému rameni už můžete nosit pouze kybernetické zbraně a lidské nepůjde použít. Jde možná zdánlivě o maličkost, ovšem když už budete osazeni podobnou výbavičkou celí, půjde asi o velká omezení. V každém případě celý tento systém se nám zatím hodně líbí a jsme na něj v plné verzi zvědaví.

Vizuální stránka nás nijak zvlášť mile nepřekvapila. Grafice sice není špatná, ovšem alespoň prostředí této mise bylo dost stereotypní a všechny chodby i místnosti vypadají jak vytvořené přes kopírák. Obyčejné podlahy i stěny z jednobarevných desek, všude se povalují stejné krabice a výbušné sudy, nic víc. Chybí nám trošku větší zapojení smyslu pro detail i rozmanitost prostředí. Na druhou stranu co bychom mohli čekat od prostředí vesmírné lodi. A právě z ní se bohužel během celého příběhu nemáme vůbec dostat, tudíž to asi nebude o moc lepší. Alespoň zpracování útočných abilit vypadá vcelku k světu, jak se můžete přesvědčit na okolních obrázcích.

Demoverze Space Siege nás dokázala vcelku dobře navnadit na plnou verzi, což by také mělo být účelem každé hratelné ukázky. Vůbec jsme zatím nemohli vyzkoušet například multiplayer. Graficky tento titul vypadá relativně k světu, skvěle se u něj odreagujete a celá akce zatím vypadá hodně svižně, byť naprosto lineárně. Doufejme, že se nakonec dočkáme i nějakých dalších originálních prvků, aby hra po chvíli neupadla do stereotypu. To se totiž kvůli její relativní jednoduchosti a „obyčejnosti” může klidně stát. Na vlastní kůži se o tom přesvědčíme již na konci srpna, kdy ji český CD Projekt společně s počeštěnými titulky plánuje vydat.