Shrek the Third

Nekorunovaným králem mezi vtipnými animovanými filmy je pro mnoho diváků nepochybně série Shrek. Neohrabaný obr s jasně zelenou pletí, celou řadou rozpustilých přátel a neodolatelným smyslem pro humor si konečně v druhém díle našel princeznu svých snů a jak by se mohlo zdát, nic už nebrání jejich štěstí. Jak ale napovídá příchod třetího pokračování, něco se opět pokazilo …

A vina samozřejmě velkou váhou vězí právě na Shrekovi, který svou leností a obavou před povinnostmi odmítne královskou korunu a vzhledem k tomu, že království „Far far away“ momentálně nemá žádného vladaře, je třeba nalézt jiného následovníka. Tím je ztracený bratranec, kterého se náš starý známý vydává spolu s oslíkem a Kocourem v botách hledat. Do zapeklité situace ale navíc vstoupí princ Krasoň, čímž se vlastně naše stará známá skupinka postav štěpí na dvě poloviny (pánskou a dámskou).

Staří známí opět v akci
A my máme v demu tu čest prozkoušet alespoň tu první a pokusit se tak pod vedením Shreka dosáhnout prvního bosse. Zelený sympaťák na podobný úkol není samozřejmě sám, věrně mu budou sekundovat dva již zmiňovaní přátelé, mezi nimiž probíhá poměrně svižné střídání a zůstává otázkou, jestli tomu tak bude i v plné hře a jejích pokročilejších misích. V této misi ukousnuté pravděpodobné někde ze začátku plné hry totiž téměř každých sto metrů dochází k výměně postav, což působí poměrně zajímavě a svěže.

Každá z postav ve hře tradičně oplývá vlastními unikátními schopnostmi, které spočívají spíše ve stylu boje, respektive ve zbrani, kterou daný jedinec ovládá. V případě Shreka se budete samozřejmě bránit silou vlastních pěstí, přičemž k dispozici je asi trojice různých útoků, mezi nimiž ale výrazné odlišnosti nehledejte. Porovnám-li tento ubohý počet se zhruba stejným množstvím útoků v nedávných Teenage Mutant Ninja Turtles (recenze), vyhrávají Želvy Ninja na celé čáře. Podobně je na tom i Kocour v botách, který sice dostal přidělenou šavli (s níž by většina fantasy hrdinů dokázala provádět doslova psí kusy), on se ale omezuje jen na několik málo útoků. A to ve výsledku vypadá opravdu bídně.

Sympatické questy
Naopak úkoly v rámci i natolik krátké mise, jaká byla v demu předvedena, se mi zdály poměrně zdařilé. Vždyť jen na několik málo minut byla přidělena pětice questů, přičemž plnili jste je téměř na každém kroku. Na druhou stranu je škoda, že k jednotlivým úkolům nebyl alespoň v demu přítomen nějaký brífink či úvodní filmeček. Takto je jejich řešení jen opravdovou hrou náhody a řešení častokráte najdete jen ve chvíli, kdy budete rozbíjet a ničit všechny předměty, jež se vám připletou do cesty a zabíjet vše, co se pohne – to vše samozřejmě ve zcela lineárním průběhu, jako jsme od podobných akčních adventur zvyklí.

Chudá hopsačka a nešikovní nepřátelé
Vaši cestu totiž brázdí nejen protivníci, ale především desítky dřevěných krabic, které souvisí mnohdy nejen s questy, ale i vaším dalším povoláním, jímž je vedle zabíjení také sbírání. To se týká především blyštivých mincí, které se nacházejí jak na rozmanitých vyvýšeninách a ostrůvcích, tak i na zemi a právě v bedničkách. Minimálně v demu ale žádné další použití neměly, což je ale možné že se do plné verze nějakým způsobem změní. S tím samozřejmě souvisí i arkádový element této akční adventury, který ale v případě třetího Shreka zrovna moc velkou roli. Pokud nepočítáte občasné přeskakování spíše symbolických roklin, neužijete si hopsání téměř vůbec

Nepřátelé tradičně nejenom, že neoplývají nikterak výtečnou inteligencí, navíc jsou jakoby vytvořeni z jednoho jediného prototypu – a to co se vzhledu i chován týče. Většinou vás tedy obklíčí jeden, maximálně tři jedinci, které svými ranami pošlete k zemi v opravdu krátké chvilce. Navíc se vám to povede jen mačkáním dvou hlavních bojových kláves, které jsou soustředěny na levou a pravou kurzorovou šipku. To mě osobně také příliš nevyhoovalo, vzhledem k faktu, že občas musíte během soubojů sáhnout i na některé z písmen, což značně ztěžuje ovládání.

Klasický problém jménem kamera
Bezkonkurenčně nejhůře je na tom ale kamera. Jejími nedostatky mimochodem trpěli i Teenage Mutant Ninja Turtles, hra v mnohém třetímu Shrekovi podobná. Co se kvality týče je na tom ale Shrek snad ještě hůře. Kamera je naprosto neodhadnutelná, buď zabírá příliš zblízka, zdálky a nebo pro změnu z naprosto nepoužitelného úhlu. Jen opravdu sporadicky se ocitnete v situaci, kdy byste si mohli pohled pochvalovat.

Technická stránka je lehce nadprůměrná, občas se lokace zdají příjemné a bohaté, jiné ale naopak zcela kontrastně zaostávají, jsou repetitivní a skýtají pohled jen na několik nudných zdí. Co je ale třeba rozhodně pochválit je dynamické intro chvílemi hraničící s kvalitou zpracování filmů samotných a s hrou jako takovou je naprosto nesrovnatelné (zda se jedná skutečně o záběry z filmu budeme moct posoudit až 14.června, kdy se v česku dočkáme premiéry tohoto očekávaného animáku).

Lehce rozpačitý závěr
Celkově je Shrek Třetí poměrným zklamáním, které úsměv na ústech některého z fanoušků vykouzlí jen opravdu stěží. Zlobivá kamera a nepříjemný stereotyp jsou asi největší otazníky, které se nad herním zpracováním oblíbeného filmu vznáší – a nám nezbývá než doufat že se tyto chyby v celkovém měřítku hry ztratí. Ostatně přesvědčit se o tom budeme moct v květnu, kdy by měla hra pro snad všechny současné platformy vyjít.