Co by se asi stalo, kdybyste dohromady smíchali karetní hry, deskové hry, real-time strategie a sci-fi tématiku? No, překvapivě by z toho nemusel vzejít zrovna nepoživatelný guláš, Důkazem budiž hra jménem Prismata, která je naopak velmi „chutná“.
Za Prismatou stojí Lunarch Studios, které na ní pracuje už nějaký pátek. Hra samotná si prošla Kickstarterem a nyní je ve fázi předběžného přístupu. Dostupná je pouze pro PC (vč. Macu a Linuxu). Zahrát si můžete zdarma, nicméně dostanete jen jednu z pěti kampaní, kterou lze dohrát za pár minut.
Když jsem se poprvé zapnul Prismatu, nebyl jsem zrovna moc nadšen. Vybafla na mě docela dosti specifická a pro mě osobně nepříliš sympatická grafika, na začátku představené postavy byly jedno velké klišé a nastíněný příběh také nestál za mnoho. Jediné, co mě opravdu zaujalo, byl vcelku pěkný soundtrack.
Nicméně nestahoval jsem si Prismatu, abych si jí primárně užil, ale abych ji zrecenzoval, a tak jsem se přemohl a hrál jsem. První mise byly strašně nudné, postavy ještě horší a uvádění extrémně nedůležitých údajů (jako třeba etnické složení jejich genofondů) při jejich představování mě dohánělo k šílenství. Rád si coby člověk trpící OCD potrpím na detailech a když nějaký detail je hloupý, je pro mě hloupé všechno.
Jenže pak se něco změnilo, z prostého recenzování se stala opravdová zábava. První mise byly nezajímavé, jenže skvěle mě naučily herní mechaniky. Postavy a příběh sice byly dále klišoidní, avšak posléze se ukázalo, že jsou vcelku propracované a že celý příběh slouží spíš taková vtipná kulisa pro lité karetní souboje. Nemá cenu už to tajit, Prismata mě navzdory prvotnímu zklamání naprosto nadchla a pohltila.
Ale abych tu nevypisoval jen své dojmy, pojďme si konečně říct něco o hře jako takové. Příběh je tedy prostý a není příliš originální. V zásadě jde o boj mezi lidmi a roboty, i když to není tak jednoduché. Postupem času se vše začne komplikovat a i ty původně bezcharakterní postavy se stanou docela zajímavými. Je třeba ale jedním dechem podotknout, že ve free-to-play verzi je pouze první část kampaně (celkově jich je nyní pět), která je relativně krátká a z celkového příběhu převypráví jen zlomek.
Zprvu budete jen ničit bezbranné stroje, díky čemuž si vybudujete cit pro jakousi „karetní ekonomiku“. Poté se váš protivník začne bránit a vy se náhle, aniž byste si toho všimli, ocitnete uprostřed dlouhé a komplikované karetní partie. Mě samotného až překvapilo, jak je hra intuitivní a jak vás dokáže sama všechno velice rychle naučit. Takový přístup je lepší než kdekterý zdlouhavý tutoriál. Vše se naučíte relativně zábavně za pochodu, ale stále dostatečně v klidu a bez stresu. Tudíž jestli se bojíte složitých karetních her právě kvůli tomu, že se je nebudete chtít učit, ale stále byste je chtěli zkusit, Prismata je pro vás jako dělaná.
No a jak samotná hra vypadá? Není to nic složitého. Představte si, že budete hrát jakoukoli strategii, kde musíte těžit suroviny, stavět budovy, verbovat jednotky a ty posílat na nepřítele, ale vše se tak nějak smrskne do kartiček. Přesně tak. Najdete zde karty, které produkují zlato, elektřinu atd. Za tyto zdroje si můžete pořídit další kartičky, třeba ty, jež vám dávají schopnost zaútočit, případně se naopak bránit. Zajímavé je, že ne všechny karty mají jen jednu funkci. Tak třeba některé útočníky můžete klidně použít jako poměrně silné obránce, jen se tedy musíte vzdát jejich útoku. Stejně třeba drony, které těží peníze, můžete využít jako nouzovou obranu.
Veškeré vaše jmění, vaše jednotky, vaši obranu aj. tedy představují karty, které musíte aktivovat/vykládat ve správný okamžik. To, co je „správný okamžik“ ale není vždy tak jasné. Je vcelku logické, že je správné nechat každé kolo vytěžit drony všechno dostupné zlato, protože nic jiného neumí. Ale jak se například vypořádáte s obranou, když nebudete mít dostatek hradeb? Můžete dokoupit hradby, jenže o ty záhy přijdete a akorát na ně vyplýtváte zdroje. Lepší by třeba mohlo být, když byste se vzdali na jedno kolo útoku a své útočníky použili obranu, čímž získáte zdroje, které můžete využít pro získání výhody nad nepřítelem. Pak už jen zbývá chytře rozprostřít nepřátelský útok mezi své blokátory (defensivní karty). Pokud má totiž karta 3 body zdraví, znamená to, že dokáže absorbovat 2 body útoku, aniž by sama byla zničena. To znamená že tuto kartu budete moc použít i v příštím kole. Nicméně není to tak jednoduché, některé karty obětovat budete muset a pak už je jen na vaší matematice, jestli z toho vyjdete co nejlépe.
V předchozím odstavci jsem nastínil pouze jednu techniku, každopádně v Prismatě jich je mnohem více. Právě tyto různé techniky z Prismaty vytváří krásně komplexní hru. Schválně říkám „krásně“, protože to není nic těžkého na pochopení, ale zároveň je to hra, kde se dokonale vyřádí vaše „taktické já“.
Když jsem zmiňoval, že se jedná o free-to-play hru, možná vás napadlo, že zde budou přítomny mikrotransakce. A ano, jsou tu. Nicméně jak autoři přímo v samotné hře uvádí, jejich mottem je „No pay-to-win, no grinding, no bullshit.“ Mikrotransakce se tak omezily pouze na kosmetický obsah případně singleplayerové kampaně (pokud jste si hru nezakoupili). Tohle zrovna je skvělý příklad toho, že mikrotransakce nemusí být vždy čiré zlo, protože zde to opravdu funguje. a to opravdu bez pay-to-win a bez nudného grindění.
Ke kvalitě Prismaty přidává i to, že ačkoli je v předběžném přístupu, nenarazíte na žádný závažnější bug. Já osobně jsem nenašel žádný. Tohle není u early access her zrovna standardem, ještě teď s hrůzou vzpomínám na World War 3, který i po několika měsících v režimu předběžného přístupu nefungoval, aniž bych při jeho spouštění vždy restartoval monitor.
Zatím jsem na hru jen pěl chválu a rád bych jí i něco vytkl, abych dokázal svou objektivitu. Jenže není to tak lehké, když zkrátka není co moc vytýkat. Veškeré nedostatky jsou opravdu jen ty, které jsem zmínil v úvodu. To znamená klišoidní postavy a příběh, nicméně ani příběh a ani postavy ve výsledku nejsou nudné, právě naopak. Start je možná lehce nezáživnější, nicméně tato fáze je velmi krátká a skvěle vás naučí herní mechaniky, aniž byste museli procházet zdlouhavým tutoriálem.
Prismata je prostě skvělá hra a mě osobně si získala. Nejlepší pak bude, když si ji zkusíte a přesvědčíte se sami. Pokud máte rádi strategické hry, dozajista si získá i vaše srdce.
