Path of Exile

Diablo III nebylo mnohými hráči uznáno jako správný nástupce svého předchůdce. Mezi oběma tituly se objevilo zřejmě až moc odlišností a tak byli někteří fanoušci dvojky víceméně zklamáni. Právě těmto hochům by se mohl zamlouvat dnes rozebíraný Path of Exile, který jakoby Diablu II z oka vypadl. Nejedná se však o naprosto identickou kopii.

 

Path of Exile se od Diabla liší především v distribuci, kde se Diablo zcela klasicky kupuje, zatímco Path of Exile má být free-2-play. Dnes zkoumaná hra je navíc onlinovka a můžeme si ji tak klidně zahrát s kýmkoliv na světě. S dalšími hráči je třeba spárovat se do party ve městě, abychom s nimi následně byli i při vstupu do některé části světa. Pokud se do akce pustíme sami, nikoho tam již dodatečně nepotkáme.

 

 

 

Lokace jsou děleny na mnohem menší celky, než jak tomu je u Diabla II. Mezi lokacemi se hráč přemisťuje skrze různorodé dveře či otvory. Ty je zapotřebí nejdříve objevit. Když přijdeme na již prozkoumané lokace, musíme je najít znovu. Minimapa totiž ukazuje jen to, co jsme prozkoumali při současné návštěvě. Kromě zmíněných cest pak existují klasické teleportační místa, skrze které se lze dostat prakticky kamkoliv. Cestování je výborně vyvážené. Není příliš jednoduché, takže nemáme všechny služby města stále po ruce. Není ale ani příliš složité, takže nenastane zdlouhavé či nudné cestování.

 

Novozélandští vývojáři nezapomněli do hry implementovat pořádnou spoustu předmětů. Ty nacházíme buďto po zabití nepřátel nebo otevřením některé z četných truhel. Nejpočetnější bohatství pak samozřejmě skrývá boss. Mnoho hraček pak dostaneme coby odměnu za splnění úkolu. Příběhová linie zde však není nikterak výrazná či dech beroucí. Hraje pouze menší roli a pro hráče je tak hlavní náplní hry zkrátka pobít co nejvíce nestvůr. Zkrátka klikačka jako dělaná.

 

 

A na jaké věcičky, že to můžeme vlastně narazit? Kromě obyčejného brnění a zbraní objevíte i vzácnější kousky. Ty disponují bonusy navíc a tak je logicky mnohem výhodnější mít je na sobě. Takové vlastnosti však oné věci nemusí být konečné. Vzácným kamenem lze totiž náhodně měnit bonusy předmětů. Někdy však nalezneme tajemný předmět, který je zapotřebí nejdříve identifikovat. Hádáte správně, jsou k tomu nutné identifikační svitky. Ty nejsou kdovíjak levné a objevuje se tak zábavné dilema, zda riskovat a onen objekt odhalit či raději šetřit. Kromě tohoto svitku existuje ještě teleportační, vytvořující portál do našeho města. To se hodí, když potřebujeme jednat s obchodníkem, jelikož máme třeba přeplněný inventář.

 

Neočekávejte ale za prodané předměty platbu v hotovosti. V temném světě Path of Exile se mince neuznávají. Tady platí směnný obchod. Za nalezené zboží tak dostaneme nějaké ty svitky či jiné malé cennosti, za které pak lze stejně tak cokoliv zakoupit. S určitou měnou se však nakonec setkají hráči, jenž ochotně zaplatí reálné peníze, výměnou za různé bonusy. Kromě speciálních předmětů si lze pořídit senzační efekty či vizuální vychytávky. Vývojáři se však nechali slyšet, že chtějí vytvořit morální free-2-play režim, ve kterém nebudou platící hráči mít výrazné výhody. Uživatelé se tak nedostanou do situace – zaplať nebo neměj téměř nic.

 

 

 

Jak se hráč prokousává stovkami nepřátel, získává zkušenosti. Následně dosáhne nového levelu, což sice umožňuje vybavit se některými silnějším vybavením, ale především tak získáme skill bod. Dostali jsme se tak k třešničce na dortu celé hry. Zmíněný bod totiž můžeme utratit za pasivní schopnost v neuvěřitelně rozsáhlém stromu. Najdeme zde stovky možností, kam bod investovat, ať už je to rychlejší regenerace many, větší poškození nebo vyšší atributy schopností jako je inteligence nebo síla. Skilly začínají v předem určené trojici a rozdělení bodů je tak limitováno postupem skrze tyto větve. Nemůžeme tak přeskočit několik skillů a vzít si tak ten nejlepší na konci větve. Jak je možné, že Path of Exile disponuje tak ohromně rozsáhlým počtem skillů? Částečně je toho dosaženo faktem, že strom schopností je stejný pro všechny povolání. Ať už jste střelec nebo čarodějnice, nakonec můžete dosáhnout na stejné skilly. Liší se pouze počáteční umístění, které je však také dosti podstatné. Pokud tak máme jediný bod na jednu úroveň, jen velmi obtížně se dostaneme na druhou stranu mapy skillů vzdálené desítky skillů, kde jiné povolání začíná.

 

 

Aktivní skilly – to je už úplně jiná zábava. Nezískáváme je prostřednictvím úrovně, ale nalezením určitého speciálního kamene, který nám umožňuje využívat danou schopnost. Tento kámen je pak nutné vložit do kteréhokoliv kusu brnění či zbraně. Ona věc tak musí mít volný slot – navíc správné barvy. Nalezneme-li tak zelený kámen a naše boty mají volný modrý slot a meč zase červený slot, máme jednoduše smůlu. O to víc musí hráč zapojit taktiku a přemýšlet, zda je lepší vyměnit schopnost nebo vybavení. Zabíjením soupeřů se aktivní skilly vylepšují a získávají stále silnější účinky. Je tedy dobré, vybrat si, které budeme používat nejčastěji.

 

 

 

Ve hře jsou pouhé tři atributy, které můžeme vylepšovat – síla, obratnost a inteligence. Síla zvyšuje počet životů a udělování poškození zblízka, obratnost zlepšuje přesnost a možnost vyhnutí se nepřítelově ráně. Nakonec nám zbyla inteligence, navyšující maximální množství many spolu s vyšším energetickým štítem. Každá z postav, které si představíme za chvíli, leží buďto přímo na některém ze tří atributů, nebo na jejich hranici. V následující charakteristice jejich umístění uvedeme do závorky.

Jako u většiny RPG, i zde je třeba zapotřebí vybrat si svého hrdinu. Na výběr máme ze šestí tříd, z čehož každá nám při výběru postav ráda představí svůj příběh. Konkrétně zde nalezneme Witch (inteligence), čarodějnici, ovládající řadu kouzel. Kromě ničivé magie ovládá také vyvolávání nejrůznějších tvorů, aby bojovaly po jejím boku. Ranger (obratnost) naproti tomu své nepřátele posílá k zemi už z dálky. Jeho precizně přesné šípy spolu se zamaskovanými pastmi nadělají v řadách nepřátel pořádnou škodu. Marauder (síla) se naproti spoléhá na hrubou, jednoduchou akci. Jeho zdrcující zbraně spolu se silným brněním nenechají žádného soupeře vcelku.

 

 

 

Zbývající tři leží na rozmezí zmíněných atributů. Shadow (Inteligence/obratnost) kombinuje silnou magii a hbitý pohyb. Může tak sesílat silná kouzla a jakmile mu dojde mana, jednoduše nestvůrám uteče. Duelist (síla/obratnost) v rukou třímá dvě zbraně a využívá rychlých, ale zároveň co nejsilnějších útoků. Posledním zbývajícím je Templar (inteligence/síla), který je zajímavou kombinací. Své mocné útoky obalí magií a výsledný útok je tak zcela devastující.

 

Grafická stránka je víceméně průměrná. A to u klasické klikačky ve stylu Diabla naprosto stačí. Zde je zkrátka hlavní hratelnost, kterou ještě o něco vylepšuje rozličnost lokací a nepřátel. V džungli tak svedeme boj se zombíky, na hřbitově s hordami kostlivců a v džungli zase se zmutovanými zvířaty. O své zdraví a manu se staráme pomocí nápojů, které nám rychle doplní síly. Ty není třeba stále dokola nakupovat, neboť se lahvičky (na rozdíl od zdraví) samy doplňují.

 

 

Zaujala vás dnes popisovaná hra? Nezapomeňte, že od ledna 2013 běží open beta, do které se můžete i vy zdarma zapojit. Stačí navštívit oficiální stránky zde, zaregistrovat se a stáhnout si hru. Po té je už osud ve vašich rukou. Plná verze má údajně vyjít do konce tohoto roku. Dalších několik let se pak má hra rozšiřovat a vylepšovat, takže se máme skutečně na co těšit. Škoda jen, že hra není v českém jazyce.

Path of Exile v výsledku vypadá jako velmi povedená hříčka, která se Diablu II skutečně v mnohém podobá. Samozřejmě přímo hodnotit betaverzi je kapku předčasné, přesto si tohle RPG zaslouží naše uznání a pochvalu. Zapojíte se do fantasy bitvy i vy?