Medal of Honor: Airborne

Medal of Honor je spíše značkou konzolí, avšak ani na PC se čas od času nevyhneme novému pokračování tohoto titulu, který debutoval s přídomkem Allied Assault a způsobil tehdy revoluci ve svém žánru. Dnes se můžeme podívat na zoubek očekávanému třetímu PC dílu, který ponese podtitul Airborne. Jak již název napovídá, vydavatel postavil celou reklamní kampaň především na seskocích, s jejichž pomocí máte dosáhnout naprosté volnosti a svobodné volby. Skutečnost je však trochu jiná a jakkoli je seskok efektní, efektivní se již rozhodně nazývat nedá. Místo vašeho dopadu je totiž omezeno nejen vaším doletem, ale i umělým přistrkováním vaší postavy, které je nenápadně zakamuflováno do podoby poryvů větru. V misi, kterou dává k dispozici demoverze, je seskok opravdu čistou fraškou a hernímu nadšenci tak dá jen pramálo zážitků navíc.

Krom letu a samotného seskoku se dá mluvit pouze o volbách mezi „vlezu tam hlavními dveřmi“ a „vlezu tam oknem“. Toto obrazné přirovnání má samozřejmě své výhody při výběru taktického místa, odkud se dá odpor Italů snáze zlikvidovat, nicméně spíš dříve než později stejně budete muset vkročit na cestičku vyšlapanou autory hry a to obzvláště v případě, že zvolíte seskok do jedné z takzvaných bezpečných zón, označených zelenou dýmovnicí. Zmíněná mise je navíc pro propagační účely „Airborne“ docela nešikovně zvolená, protože všechny tři úkoly jsou naprosto stejné – zlikvidovat posádku, a poté i samotné protiletecké kanóny, takže možnost výběru se opravdu příliš nevyvedla. Ale dost bylo řečnění o sporném přínosu seskoků, pojďme se podívat na hraní samotné.

V briefingu, který je vyveden in-game filmečkem, se dozvíte, že jste byli přiřazeni k operaci Husky, která probíhá v červnu 1943 na Sicílii. Váš velící důstojník vám bude u diapozitivů vysvětlovat, jaká je situace a vytyčí cíle mise, kterými jsou čtyři protiletadlové flaky. Dva jsou rozmístěny na okrajích vesnice a dva jsou přímo na střeše starostova domu, dnes hlavního velitelství nepřátelských sil. Vysvětlí vám také, kde jsou bezpečné zóny pro seskok a pak už vás odešle splnit misi. Ještě předtím, než se usadíte do letadla, dostanete na výběr výzbroj, kterou chcete s sebou. Unesete dvě dlouhé a jednu krátkou zbraň. Trochu zvláštní je, že si můžete vybrat i zbraně německé mocnosti, nicméně třeba to bude v plné hře ošetřeno tak, že co si přinesete z dřívější mise, dostanete později k výběru. To jsou ovšem jen spekulace. Vraťme se k faktům a naskočme do letadla.

Hra vás vrhne nemilosrdně přímo do okamžiku, kdy vás ostřelují protiletadlové baterie a hoří vám jeden z motorů. Ještě několik okamžiků musíte počkat na zelené světlo a pak už se z řevu vojáků a burácení motorů dostáváte do klidného vánku a pomalu se snášíte k zemi. Ačkoli po vás nepřátelé střílí ze země, ve vzduchu vám nemohou nic udělat. Jiná situace však nastane, jakmile se dotknete pevné půdy pod nohama. V zásadě máte dva způsoby, jak přistát. Buď přímo bez jakýchkoliv zásahů do řízení, udělat pár kotoulů a pak se těžko zvedat ze země, a nebo včas zpomalit a dosednout hladce. Druhá možnost přináší logickou výhodu, kterou je podstatně rychlejší připravenost k boji, vyžaduje to však správné načasování. Ve skutečnosti existuje ještě třetí způsob, kterým je změkčit si přistání o některého z nepřátelských vojáků. Ne že by vám to nějak pomohlo při těžkém zvedání se ze země, nicméně když takhle přistanete na kulometčíkovi, alespoň si ušetříte práci při dobývání 🙂

Jak už jsem naznačil výše, seskok s padákem je přeci jen omezený a za hradby města se s padákem dostanete jen tam, kde máte zrovna plnit úkol, a to ještě jen tak tak. K přistání si můžete zvolit tři základní zóny. Buď se můžete snést se svými kolegy do bezpečné zóny, přistát na střeše, a nebo se vrhnout nepříteli přímo na hřbet. Všechny tyto možnosti jsou hratelné, já osobně jsem hned při prvním seskoku zamířil na střechu hlavního hnízda nepřátel, kde chrlili oheň hned dvě protiletecké baterie. Přežít se mi bez problémů podařilo a ihned, jak jsem zahájil boj proti italským fašistům, začali mí spolubojovníci skákat přímo na moji pozici, aby podpořili snahu zmocnit se hlavního velitelství nepřítele.

AI vojáků je na docela obstojné úrovni, dobře se kryjí za překážkami, svižně reagují a přebíhají do nejlepšího úkrytu. Když jste moc blízko, naběhnou na vás a začnou do vás bušit tak, že se kolikrát ani nestačíte zorientovat. Tím ale výčet schopností protivníka končí a nějaké cílené obkličování příliš nehrozí. Své spolubojovníky sice nemůžete ovládat, nicméně jakmile se vrhnete někde do boje, okamžitě se k vám začnou přidávat. Pokud boj opustíte a půjdete plnit jiný úkol, jsou vojáci většinou schopni udržet pozici, bez vás však dále nepostupují. Jakmile ale přijdete k nim, jsou schopni často sveřepě bojovat a nějaký ten metr nepřátelské hroudy urvat pro sebe. I tak na vás ale zůstává hodně střílení a budete muset soupeře hodně oslabit, aby ho vaši spolubojovníci sami takříkajíc dodělali a postoupili o něco dál.

Životy vašich bratrů ve zbrani jsou v Airborne dotaženy do naprosté bezcennosti, jakmile některý z nich umře, je nahrazen novým paragánem, který se snese na zem. Tímto způsobem nakonec funguje i vaše znovunarození, takže kdykoli umřete, objevíte se opět ve vzduchu na padáku a splněné úkoly zůstávají. V takovém případě vám jen seberou část vylepšení zbraní a ztratíte dobyté pozice v aktuálně plněném úkolu. No a pokud byste náhodou nevěděli kudy kam, na kompasu je vyznačeno, kudy se dostanete k nesplněným úkolům a je jen na vás, který z nich si vyberete jako první.

Každá zbraň má v MoH:A tři stupně vylepšení, ke Coltu 1911 dostanete kožené pouzdro, lepší spoušťový mechanismus a silnější střelivo, u Thompsona se zase dočkáte vyšší přesnosti nebo bubnového zásobníku. Vylepšování zbraní je rozhodně zajímavou záležitostí pro hru jednoho hráče, jsem ale zvědav, jak bude tato vymoženost implementována do multiplayeru, kde by v zájmu vyrovnaného boje rozhodně být neměla. S každou zbraní lze zacílit a to je také jediná možnost, jak dostat možnost výklonu. Jakmile totiž zacílíte, místo pohybu do stran se budete vyklánět a místo pohybu vpřed a vzad se buď postavíte, nebo skrčíte. Je to docela zajímavý a intuitivní systém, tvůrci naštěstí neopomenuli možnost hýbat se i při výklonu, a tak stačí stisknout v základním nastavení shift a můžete si vesele pobíhat i se zacílenou zbraní. Další možností pohybu je běh, který je vizuálně zpracován opravdu pěkně. Při běhu logicky nelze střílet, ale zato ani není omezen kapacitou vašich plic jako v sérii Call of Duty.

Nový Medal of Honor oplývá krásnou grafikou, která je postavena na Unreal engine 3, avšak ta je vykoupena poměrně vysokými nároky. Na stroji s P4 3Ghz, 1GB RAM a X1600 se hra hýbe rozumně až při rozlišení 1024*768 se středními detaily a jen efekty vysokými. Majitelé silnějších strojů se však nemají čeho obávat, protože benchmark na stroji s Intel Core2Duo @ 3.20Ghz, 2GB DDR @ 1Ghz a 8800GTS 640MB napočítal průměrných 55 FPS při rozlišení 1680*1050 a plných detailech. I v grafice se však sáhlo k určitým kompromisům ve prospěch arkádovitosti hry a tak vám budou lékárničky, náboje a krabice s granáty svítit. Další velkou pihou na kráse grafického kabátku je překvapivě obrovský HUD, který předčí drtivou většinu dnešních her a trvá opravdu dlouho, než si na to dnešní zkušený hráč navykne. Konkrétně u HUDu doufám, že se do plné verze dočká razantního zmenšení.

Je trochu škoda, že se nový engine nepromítl také do fyziky ve hře. Drtivá většina předmětů je totiž nezničitelná, ať už se jedná o židli, okna, různé bedýnky nebo vázu. Přitom vzpomeňme na první trailery, kde příliš rychlý seskok mířený na střechu končil propadnutím skrz a voják se zřítil přímo do náruče nepříteli. Naopak ve zjednodušení Airborne ještě pokračuje a oproti MoH:AA už zde nejsou žádné dveře k otevírání.

Airborne rozhodně pokračuje v atmosférickém zážitku z Allied Assault. Hudební doprovod jej skvěle dotváří a ozvučení je celkově na vysoké úrovni. Na 5.1 sestavách si určitě bude každý jen libovat.
Demoverze nám prozradila, jakým směrem se bude série Medal of Honor na PC dále ubírat, někteří jsou nadšení, jiní to berou s větším odstupem. Na konečné hodnocení si ale budeme muset počkat až na plnou verzi hry, která vychází již příští týden.