Mass Effect

 

 

Málokterý RPG titul je v současné době počítačovými hráči vyhlížen s většími očekáváními. Málokterá konzolová konverze má takové šance na úspěch. Na málokterý titul se do polské metropole Varšavy sjede podívat smetánka východoevropské herní žurnalistiky – zástupce GameParku nevyjímaje. Mass Effect zkrátka, i když to je jen povinný převod z Xbox 360 na PC, přitahuje obrovskou pozornost, obzvlášť když si na něm původní tým pod vedením Kaseyho Hudsona a za spolupráce externě najatého studia Demiurge, které má na starosti technologickou stránku konverze, dává tak moc záležet. Měli jsme neopakovatelnou možnost vyslechnout zajímavé informace přímo od vývojářů a krom toho si počítačové zpracování Mass Effect také sami vyzkoušeli (jako jedni z prvních na světě).

 

  

Příběh se odehrává v roce 2148, kdy se lidstvo vyšvihlo do pozice jedné z nejmocnějších ras v celém vesmíru. Vlastní technologii na cestování, jež je rychlejší než paprsek světla a žádná z četných ras ve zcela původním univerzu, které BioWare vytvořili k obrazu svému, nemůže konkurovat jejich schopnosti vyhrávat války a uzavírat profitabilní aliance. To lidem přináší celou řadu odpůrců, nikdo si však nedovoluje napadnout jejich výsadní postavení. Až jednou dojde k sabotážní akci, při které zemře mnoho nevinných. Otázkou je, kdo tuto podlost provedl. Šetření dostává na starosti velitel nejblyštivější z perel spojenecké letky – SS Normandy – John Shephard. Ten se brzy dozvídá, proti komu lidé vlastně stojí. Jde o podlého agenta Sarena, který chce s pomocí mysteriózní robotické rasy Geth vyhladit i poslední zbytky lidského genomu. Úkol je proto jasný – zabránit mu v tom. To by mělo zabrat nějakých 20-25 hodin. Na první pohled to není mnoho, ovšem vedlejšími úkoly, jež často vypravují vlastní mini-příběhy, můžete strávit další dvě desítky hodin.

  

Na začátku hry vás čeká podrobné utváření charakteru. Zde poprvé ucítíte výhody předělaného interface hry, který se dá naprosto bez problému ovládat pomocí myši a nemusíte proto širokou škálou nastavení složitě projíždět. Úprava obličeje a postavy je naprostým základem a je třeba dodat, že podobně variabilní nástroje jen tak v nějaké hře nenajdete. To je důležité, protože není zase takový problém (s trochou šikovnosti) vytvořit postavu podobnou vlastní a opravdu skvěle se s ní identifikovat. Na druhou stranu – fantazii se technologické meze nekladou. Překvapivě významně se v několika momentech hry projeví minulost charakteru, jíž si rovněž můžete navolit. V závislosti na ní s vámi budou NPC postavy různými způsoby komunikovat. Tím to ale nekončí. Možná největší pozornost se vyplatí věnovat výběru z šesti tříd a specializací, jež ovlivňují tři hlavní aspekty řešení situací: boj, technické záležitosti a biotiku (sci-fi náhrada magie).

  

Přestože je John Shephard v zásadě jen velitelem významného plavidla, stává se po dobu hry také lidským ambasadorem, respektive asi nejdůležitějším článkem, který v předehře konfliktu vystupuje (Mass Effect bude trilogie). Brzy získáte pocit, že se podstatné událostí točí kolem vás, zároveň ale před sebou budete stále mít rozsáhlou galaxii, v níž je vždycky něco na práci a nikdy nelze stíhat všechno. Stačí se podívat na rozsáhlou galaktickou mapu, která sice není nijak podrobná, jakmile však myší najedete na nějakou planetu, dozvíte se, co je to zač, jaké na ní přebývají rasy a případně i co by se na jejím povrchu dalo dokázat. Je nutné dodat, že univerzum hry je nejrůznějších ras doslova plné – některé s lidmi mají přátelské, jiné zase vyostřené vztahy. To je třeba vzít v úvahu. Každá z ras má svou vlastní historii, mytologii, uspořádání, životné hodnoty, náboženství a další vlastnosti, z nichž specifické vizuální ztvárnění je ještě tou relativně nejméně významnou (rozhodně však povedenou). Přestože se nejedná o licencovaný svět, podařilo se autorům vytvořit dokonalou iluzi, kdy do sebe všechno zapadá a kdy si postupně budujete obrázek o tom, co se tu skutečně děje, z malých fragmentů. Není divu, že na Mass Effect pracovalo přes dvě stě vývojářů (celkem jich v BioWare pracuje neuvěřitelných 450). A už vůbec nepřekvapí, že pozadí hry je natolik silné, aby na její motivy mohla vzniknout série románů. Rovněž ve druhém a třetím díle budou tvůrci existující univerzum využívat, ale v menší míře doplňovat (nikoliv však přepracovávat – vše musí být logicky nenapadnutelné).

  

Jakmile si na galaktické mapě vyberete jednu z planet, dozvíte se podrobnosti o úkolu (významnější formou videosekvence, ostatní především textově) a plavidlo SS Normandy se nadsvětelnou rychlostí přepraví nad místo výsadku. Potom z něj vyletí přepravní vozidlo křížené s tankem a sloužící i jako transport z paluby na planetu: Mako. Povrch planet je povětšinou značně rozlehlý, takže vás potěší, že máte ovladatelný vehikl. PC hráči mohou navíc jásat nad vylepšeními. V Xbox 360 byla totiž kamera zafixována na směr jízdy. To nyní odpadá, a zatímco bezproblémově jedete, můžete se rozhlížet kolem a libovolně pálit kulometem. Ovládání jsme si osahali a musíme říci, že je skvělé. Velmi dobře reaguje na četné nerovnosti, rychlá jízda po rudých, zelených, pouštních či zaledněných planetách je tak zážitkem sama o sobě. Pokud bychom si měli na něco postěžovat, byla by to především všeobecná pustota planet. Často na nich nic není, krom bodů hráčova zájmu, což působí poněkud neuvěřitelně, zásadní chyba to ale není. Navíc na planetách nemusíte trávit přehnaně mnoho času. Na mapě v pravém dolním rohu máte vyznačen cíl, ke kterému je potřeba se dostat, a jedete-li přímo za nosem, nebude vám jízda trvat déle než minutu. Jakmile dorazíte na místo, dostanete se často do nějakých těch interiérů.

  

Jako například v misi, která nám byla prezentována. John Shephard je vyslán na vulkanickou planetu, kde musí najít ztroskotanou sondu. Ta vysílá signál, který se objevuje na minimapě. K místu jejího dopadu proto není problém rychle se dostat. Ovšem namísto trosek najdete instalaci, jakýsi podivně vystavěný důl. Parťáci napovídají, že jde o past, což není těžké uhodnout. Ale přesto se do jejích útrob musíme podívat. Po několikaminutovém procházení tajuplných chodeb (velmi atmosférické) konečně dorazíme do místnosti, kde se sonda nachází. Jenže v tu chvíli se objeví hologram jakéhosi bandity, který nám s ironickou tváří oznamuje, jak naivně jsme nalétli. Zároveň poodhalí i něco z příběhového pozadí a dozvíme se, že jde o Sarenova parťáka. Jde jen o hologram, takže mu nemůžeme nic udělat. Na závěr svého napínavého monologu nám oznámí, že ze sondy udělal nukleární zbraň, která za deset sekund vybouchne. To je pochopitelně nemilé a Shephardovi nezbývá než se pokusit tomu v rámci deseti sekund zabránit.

 

Jak? Prostřednictvím nové minihry, kterou autoři v PC verzi nahradili xboxové mačkání barevných tlačítek. Princip hlavolamu je následující: objeví se před vámi kruh s nejrůzněji rozmístěnými překážkami v podobě kostiček. Mezi nimi jsou mezery a hráčovým úkolem je dostat se v časovém limitu do středu kruhu. Oranžovým kostičky nelze překročit, pokud narazí na červené, vrací se na začátek. Jistě, není to žádný zázrak, ve vypjatých chvílích však taková hříčka dokáže být pořádně napínavá. Jako třeba teď. Jde ale jen o rychlovku a autoři rozhodně nechtějí, aby se hráči zasekli na minihře – proto stačí několik pokusů a je hotovo. Hologram bandity si byl tak jistý naší smrtí, že nám dokonce prozradil, co má v plánu. Proto není problém vyhledat jeho kemp, kde se spolu se svými pohůnky pokouší o jakousi podlost. Dorazíme na kopec nad jejich táborem a máme několik možností, jak celou situaci vyřešit. Buď si do ruky vezmeme sniperku a jednoho po druhém postřílíme. Nebo zkusíme rambo styl a střílejíce se vrhneme přímo do jejich středu. Další variantou je osedlání Maka a s pomocí jeho kulometu se postarat o likvidaci neřádů. Jedno, jakou z možností vyberete, po vystřílení kempu je mise splněna.

 

 

V průběhu hry potkáte celou řadu parťáků, s některými z nich se vám možná ani nepovede navázat kontakt. Každý z nich má svou vlastní osobnost a je třeba dodat, že pochází z rozdílných ras, mezi nimiž panují například antipatie, tudíž dochází k rozporům i ve vlastní skupině. Některé postavy vás budou popouzet k tomu, abyste se chovali podle, jiné jsou zase příznivci mírumilovné cesty. Rozhodování v Mass Effectu však nebude tak černobílé, často není úplně jasné, jaké důsledky vaše činy způsobí. V závislosti na vašich rozhodnutí dojdete k jednomu z mnoha závěrů. V zásadě má jít o dva hlavní, ovšem hra je natolik komplexní, že takřka vždy narazíte na určitou variaci konce, byť třeba jen kosmetickou.

 

 

Jednou z největších změn oproti xboxové verzi je ovládání parťáků. Do akce si kromě Shepharda můžete vzít vždy jen dva z nich, ovšem na rozdíl od konzolistů je lze ovládat jednotlivě. A to prostřednictvím jednoduchého, přesto však možnostmi obstojného menu, které připomíná kupříkladu Rainbow Six Vegas. Tímto způsobem si lze podrobně naplánovat akci – vše ale probíhá pochopitelně v reálném čase, takže je třeba jednat rychle. Mass Effect je proto překvapivě akčně zaměřeným titulem. Jistě, schopnosti a vlastnosti jsou ovlivněny zkušenostmi, ovšem důležitou roli hraje i míření, krytí a postřehy. Akce je jedním z nejzábavnějších elementů, které hra přináší. Pro PC verzi byl navíc vylepšen také in-game interface a kompletně přebudován HUD, tedy ovládací rozhraní. Nově je možné si přiřazovat zbraně a schopnosti na horní řadu numerických kláves, takže je vyvoláte okamžitě. Důležité je, že pro přetahování těchto položek můžete ve zvláštním módu, vyvolaném stisknutím mezerníku, využít myš. Budete se tak cítit maximálně komfortně.

VIDEO

Přestože autoři hovořili o významném vylepšení grafiky v podobě lepších textur a doladěné technologie (Unreal engine 3), přišlo nám, že PC verze Mass Effect vypadá prakticky stejně jako ta xboxová. Ve skutečnosti to ale není žádný problém, protože na konzoli hra vypadala skvěle, ale když už se mluví o vylepšeních, měla by se také provést. Co jich skutečně došlo, to jsou nahrávací časy, které opravdu zrychlily. V otázce obtížnosti se nám hra zdála poněkud jednodušší než na Xboxu, což je dáno zejména přesnějším ovládáním na počítači. Autoři přislíbili tuto oblast vyladit, aby hra představovala skutečnou výzvu, tak uvidíme.

 

 

Kolem a kolem však s PC verzí Mass Effect musíme být spokojeni. Strávili jsme v její společnosti pěkných pár chvil a nemůžeme jí upřít bezproblémové ovládání, lepší interface a řadu drobných detailů. Samotný obsah už svou kvalitu dokázal na konzolích a na PC tak v tomto směru půjde o ten samý zážitek. Oproti původním plánům se totiž na počítačích nepředstaví žádné nové úkoly, ale ani předměty. Je to možná trochu škoda, ale na jinak dokonale vybroušeném diamantu je to jen miniaturní piha.