LEGO Star Wars II: The Original Trilogy

Spojení Star Wars a populární stavebnice LEGO byl bezpochyby chytrý marketingový tah, což již dokázal původní zhruba rok starý Lego Star Wars. Ten sice nebyl zpracován na výbornou, spojením dvou natolik významných fenoménů se ale bezpochyby zalíbil široké hráčské obci. A jak říká nepsaný zákoník komerčních her „každá úspěšná hra se prostě musí v co nejkratším termínu dočkat plnohodnotného pokračování“ a tak se k nám mílovými kroky blíží Lego Star Wars s dvojkou za názvem. Odstartovat v plné verzi mezi hráče hodlá zhruba za měsíc, tudíž nastala asi nejvhodnější doba pro malou ochutnávku toho, co pro nás autoři připravili tentokrát.

Nedávno zveřejněné 438 MB velké demo (lokální mirror) slibovalo jednu jedinou misi ze hry, což samo o sobě není příslibem zrovna dlouhotrvající hratelnosti – a taky že ne. Od shlédnutí první až po závěrečnou cut-scénu uběhne slabých 20-30 minutek.

Ti, kdož strávili alespoň hodinku v původním Lego Star Wars, budou se i ve dvojce cítit jako doma. První společnou vlastností je kooperativní multiplayer, který je možno v kterékoliv chvíli hry zapnout – a rozhodně to není na škodu. Pokud tak neučiníte, ovládá totiž toho druhého stejně jako zbytek vaší oddané družiny počítač a chvílí, kdy budou vaši přátelé jen stát a tupě koukat, zatímco vy se budete bít o sto šest, si užijete opravdu dostatek.

Jediná mise v demu obsažená je rozčleněna do několika menších lokací mezi nimiž probíhá krátký loading. Většinou se jedná o jednoobrazovková místa, kde na vás hned po vstupu vyskočí banda nepřátel, jež musíte zlikvidovat rychleji, než udělají oni to samí s vámi. Na(ne)štěstí je tu systém umírání, jež vás činí prakticky nesmrtelným. Pokud totiž přijdete o všechna srdíčka, tedy o život, rozpadnete se na kostičky, které se posléze zase složí a jediným trestem za nerozvážnost v boji vám tak bude odebrání určitého množství nasbíraných legových kousků.

Asi nejprotěžovanější novinkou pak je možnost ovládání vozidel, v dnešních akčních hrách toliko moderní věc. A nutno dodat, že se tvůrci s tímto příslibem hráčů poprali opravdu slušně. Jen v průběhu jedné mise v demu vystřídáte celkově čtyři rozličná vozítka a to úvodním vznášedlem počínaje až po různé robotické bojové stroje, z nichž jeden dokonce budete muset sami složit. Ovládání podobných kousků je pak intuitivní, díky čemuž si tento oživující prvek bezpochyby zamilujete.

Jak jsem již zmínila, jeden z hlavních dopravních prostředků si bude nutno vlastníma rukama složit ale nebojte se, většinu těžké práce vykoná hra za vás. Vaším úkolem jen bude prozkoumat okolí, objevit všechny prvky a následně je ve správném pořadí skládat na sebe. Podobných skládacích momentů vyžadujících interakci s okolím je v demu opravdu požehnaně, rozhodně více než tomu bylo v původní hře. Zatímco předtím úplně stačilo, že jste okolní kontejnery a bedny s kostičkami prohlíželi v případě honby za úctyhodným bodovým výkonem, v Lego Star Wars II to bude prakticky nutností. Jen tak totiž objevíte zavalený prvek vašeho vozítka. Rozkládat na malé kostičky pak budete i zdánlivě nerozložitelné prvky jako je třeba schodiště v první lokaci dema, kde jsem strávila asi největší procento času. Objev, že lze jednoduchým způsobem za pomocí speciálních sil přeskládat kostičky schodů v nájezdovou plošinu posazenou o kousek dál, mi prostě chvíli zabral – zato v následujících lokacích jsem již s podobnými vychytávkami počítala a tak objevení druhé nájezdové plošinky pro mého přítele Threepia byl otázkou několika málo sekund.

Další hodně diskutovanou vlastností je jakýsi Free Play, jehož ukázku najdete i v demu, ovšem schovanou. Spíše se jedná o takovou malou odměnu pro všechny, komu se podaří dotáhnout onu misi až do zdárného konce. Teprve poté se totiž v menu tato možnost objeví. A oč vlastně jde? Ve stručnosti – máte před sebou několik charakterů, přesněji řečeno členů vašeho budoucího týmu. S těmi si pak můžete dělat takřka co se vám zlíbí, tedy změnit je a to obličejem počínaje, barvou pláště konče. Pro LEGO fajnšmekry bezpochyby neodmítnutelná nabídka. Budou se ale mít chuť podobnými kratochvílemi zabývat i „obyčejní“ hráči? Mě osobně tato volba příliš neoslovila.

Další společným rysem z jedničky je typicky „legovský“ způsob komunikace. Nepřipadali byste si jako v úplné pohádce, kdyby všechny postavičky z kousků stavebnice dokázaly mluvit plynule jako obyčejní smrtelníci. A právě proto se autoři rozhodli nahradit mluvené slovo nic neříkajícím huhláním, kterému ucho běžného hráče sice nerozumí, zato naši virtuální hrdinové tuto řeč zvládají doslova bravurně – a o to jde především. Spolu s huhlavým doprovodem cut-scén by bylo hříchem nezmínit nezaměnitelný humor ve stylu tichého filmu, kde se místo slov dostávají do popředí grimasy a celková mimika postav – což se autorům povedlo na výbornou.

Že se Lucas Arts druhému dílu věnovali po pouhý jediný rok je bohužel vidět – a to již po dvaceti minutách hraní, které tato hratelná ukázka nabízí. Nejen že hra vypadá skoro stejně, abyste našli kromě zmíněných zakomponovaných vozítek nějaké další významnější inovace, potřebovali byste minimálně hodně dobrou lupu a zkušeného detektiva. Ne že by byli původní Lego Star Wars špatní – od plnohodnotného pokračování jsem ale já (a bezpochyby také další tisíce hráčů) prostě očekávala něco více.

Jak jsem již zmiňovala, technická stránka je v porovnání s tou z minulého dílu takřka k nerozeznání. Vzhledem k tomu, že si ale nebylo u té předešlé takřka na co stěžovat, vypadá i tentokráte celý LEGO svět složený z malinkatých kostiček dostatečně roztomile. Stejně jako grafika zůstala ale bohužel v původním stavu také kamera, což již tak snadno přehlédnutelné není, vzhledem k faktu, že se jednalo o jednu z největších slabin hry. Opět se totiž setkáváme se situacemi, kdy se díváme z nepoužitelného úhlu na naprosto nepodstatnou část herního světa, což je rozhodně škoda – a doufat, že se snad do oficiálního vydání za necelý měsíc v tomto ohledu něco radikálně změní, by se dalo označit za maximální naivitu.

I přes všechny vyjmenované nedostatky a zklamání se o osud druhého pokračování Lego Star Wars ani v nejmenším nebojím. Pokud totiž jednička v něčem vynikala, pak to byla rozhodně hratelnost a ta se prozatím jeví minimálně na stejné úrovni. S konečnými soudy ale počkejme až na vydání plné verze, která už ostatně klepe na dveře.