Just Cause 2

Ještě než se pustíme do rozebrání našich prvních dojmů z druhého pokračování, tak bychom měli krapet nastínit a zopakovat si jedničku. Na tu jsem se osobně před vydáním dost těšil, ve finále však trošku zklamala co se týkalo hratelnosti. I když kolem jedničky nebyl až takový hype jako bývá u her podobného rozsahu běžné, tak s ní sklidil Eidos velký úspěch. Hráči se vtělili do role Rico Rodrigueze, tajného agenta CIA, s nímž jsme se dostali do krásně zpracovaného otevřeného světa. Ovšem první díl Just Cause měl i nějaké ty vady na kráse a byl totálně zabugovaný, hlavně proto si nakonec odnesl z naší recenze hodnocení „pouhých” 75%. Druhé pokračování už se tvůrci rozhodli o hodně více marketingově propagovat, a tak vyšlo nespočet různých videí a trailerů představujících snad každičkou featurku hry. My jsme si položili otázku, jestli se nedostatky z jedničky povedlo vyladit a zdali tvůrci vymysleli trochu přitažlivější herní náplň. Definitivní ortel vyneseme až v recenzi, ale už nyní můžeme prozradit, jak se nám zatím hra po vyzkoušení půlhodinové demoverze jeví.

Nebývá zvykem, abychom hned z počátku článků rozebírali grafickou stránku hry. Tentokrát však udělám výjimku, protože právě vizuální podívaná je tím prvním, co vás ohromí. Ještě než vůbec zjistíte o co tady jde, jaké jsou vaše úkoly a možnosti, tak jste uchváceni grafikou. Demoverze vyšla současně na všech platformách (PC, PS3 a Xbox360), my jsme zkoušeli verzi na počítači. V této souvislosti je potřeba zmínit, že hra podporuje pouze DirectX 10 a 11. Tudíž si ji nespustíte pod Windows XP. Na druhou stranu grafika působí skutečně krásně detailně, živě a rozmanitě. Naprosto úžasné jsou potom různé efekty výbuchů, protože jak si povíme za chvíli, právě ničení se stalo alespoň v demu stěžejní náplní. Navíc v této souvislosti musíme vyzdvihnout, že Just Cause 2 zvládli tvůrci co se týká optimalizace a hra vypadá úžasně i na průměrném stroji. Samozřejmě grafika a krásná podívaná pro vaše oči není vším, nejdůležitější pro zábavu je stále hratelnost, a tak si o ní pojďme říci detaily.

Druhý díl opravdu vychází z prvního a základ se prakticky nezměnil. Opět se dostáváme na ohromný ostrov, po němž se můžete pohybovat naprosto svobodně. Trošku ve stylu série GTA nebo spíše chystaného Red Dead Redemption (preview), jen tady jste v krásné tropické džungli. Vítejte na ostrově Panama! Už prostor v demoverzi zapůsobil megalomanským dojmem, a to jde pouze o relativně malou část. Pokud bychom měli hru zařadit žánrově, jedná se o speciální střílečku z pohledu třetí osoby, která se odlišuje hlavně možnostmi pohybování a létání ve vzduchu. V tomto směru vývojáři dost zapracovali, a tak se tento stěžejní prvek stal konečně zábavným a poletování má větší smysl i působí efektnějším dojmem.

Demo bylo tedy omezeno na 30 minut, ale máte v něm naprostou volnost. Můžete ničit cokoli si zamanete, ukrást různé typy vozidel i motorek, brázdit přírodu tohoto ostrova nebo skákat s padákem z obrovských skal a převisů. Samozřejmě se zde nabízejí i mise a jejich zadávání se dle mého názoru docela podobá Red Faction Guerrilla. Podstatnou roli totiž hraje speciální ukazatel vámi vyvolaného chaosu. Jinak řečeno musíte nadělat pořádný brajgl a bordel, především ničením různých objektů a budov, které patří místním vládním orgánům. A tím upadá jejich respekt a v tom důsledku se na vaši stranu přidají různé další frakce a vy tak stále expandujete a rozšiřujete své pole působnosti, jinak řečeno jednotlivá teritoria. Dokonce musíte nejprve vyvolat dostatek chaosu, abyste mohli začít novou misi. Abych se přiznal, tak v demu jsem se přímo plněním misí prakticky nijak nezabýval a spíše jsem se snažil nadýchat atmosféry tohoto tropického ostrova, který se mi líbil ještě o stupeň více vzhledem k tomu, že venku okny v době psaní tohoto článku zrovna sněží. Po pravdě vyvolávání chaosu, kdy zlikvidujete nějakou tu benzinku nebo sniperskou věž, mě bavilo jen chvíli. Docela záhy se mi ale tyto činnosti začaly zdát docela nudné a pokud bude tento systém provázet celou hrou, tak to bude asi docela nudný stereotyp. Ale kdoví, třeba nás nakonec tvůrci mile překvapí.

Just Cause 2 působí ještě akčnějším dojmem, než tomu bylo minule. A tvůrci se ho tak snažili přiblížit takovým typickým americkým akčním filmům. S příběhem to nevypadá zrovna slavně, zato scénáristické mezery vyplní gigantické výbuchy. Hned v první vesničce si můžete vychutnat výbuch benzinové stanice včetně ohromných tankerů s benzínem, které nadělají velkou paseku. Jak jsme zmínili v minulém odstavci, vaším hlavním úkolem je hlavně všechno ničit (pod pojmem všechno rozumějte všechno, co patří místní vládě), proti níž bojujete v kůži místní frakce Reapers (s těmi z Mass Effect 2 opravdu nemají nic společného – pozn. red.). Postavení hry především na ničení se zdá být zajímavé, ale snad to dokážou tvůrci v pozdějších fázích nějak zpříjemnit, aby z toho za chvilku nebyla nuda a stereotyp. Za vytvořený chaos získáváte i přístup k novým zbraním (na černém trhu), ale i vedlejším misím a dalším vychytávkám.

Ničení vládních budov a objektů je zábava, ale samozřejmě není to jen tak a záhy přichází tvrdý odpor v podobě vojska. To mají jediný cíl – zabít vás. Tím se dostáváme k druhé podstatné části hry, jíž se staly souboje. K dispozici máte širokou škálu zbraní, jejich nabídka se zdá být naprosto standardní. Nechybí obyčejné pistole, různé samopaly a nebo granáty. Takovou specialitkou je hák, pomocí něhož se lze jednak přitahovat a vylézat tak na budovy, ale své uplatnění najde i přímo v souboji. Prostě si pomocí něho přitáhnete vzdálené protivníky trošku více na dosah. Ještě zajímavější je ale tahle featurka ve spojení s vozidly nebo rovnou helikoptérou. Díky všem těmto možnostem a naprosté svobodě v pohybu i činnostech se hra stává dost variabilní a po dlouhé době na mne nedoléhal pocit naprosté naskriptovanosti a pevně daného postupu. K tomu si ještě připočtěte tolik typické skoky s padákem. To všechno můžete kombinovat dle vlastního uvážení.

Demoverze Just Cause 2 nabídla docela velkou ochutnávku z této hry, jak co se týká rozlohy prostředí, tak i možností a svobody pohybu. Ovšem kvůli jejímu omezení na 30 minut jsme samozřejmě prozkoumali jen malou část toho, co nabídne plná verze. A jak se nám hra zatím jeví? Inu, dojmy jsou trochu rozporuplné a neočekávám, že by v recenzích získávala maximální hodnocení. Na jednu stranu vás Just Cause 2 okouzlí svojí vizuální podívanou, ale i absolutní volností v detailním a designérky zvládnutém světě. Dělat můžete skutečně cokoli, kdykoli a ani příběh by ve finále nemusel být lineárně nalajnovaný. Bohužel mne však zatím hra nedokázala uspokojit co se týká hratelnostní náplně. Tady zatím Just Cause 2 malinko pokulhává a jsem sám zvědavý, zdali se to v plné verzi zlepší a náplň bude mít větší spád a zajímavost, či nikoli. Od toho se dle mého názoru také bude odvíjet finální úspěch, protože jde možná o nejdůležitější součást her.

Odkaz na stažení demoverze naleznete v této novince.