Guild Wars 2 dojmy z bety

Je to skoro sedm let, kdy v dubnu roku 2005 započala svůj provoz na tehdejší dobu přelomová MMORPG Guild Wars. Přelomová byla především absencí měsíčních poplatků, kdy pro hraní stačilo zakoupit si samotnou hru, případně datadisky a dále jste nebyli nijak omezování. Druhou zásadní věcí bylo zpracování PvP, tedy boje mezi hráči, do speciální sekce, kde si byli všichni rovni, mohli si založit podobné postavy a do sytosti se vyhrát v řadě různých herních modů. Nyní, po dlouhých letech vývoje, jsme měli konečně možnost si hru přímo vyzkoušet a jako jedni z mála herních portálů v České republice jsme měli přístup do víkendové novinářské betaverze, kde jsme si řadu věcí mohli osahat naplno a rádi se s vámi podělíme o to, co jsme zjistili a co smíme zveřejnit.

Hned na začátku bychom chtěli upozornit, že nebylo povoleno vytvářet vlastní screenshoty a ty, které jsou použité zde v článku, jsou vydány oficiálním způsobem. Na vlastní obrázky si tedy budeme muset chvíli počkat.

Po instalaci herního klienta, momentálně čítajícího cirka 12 GB dat na disku, se jako první krok zastavíte u tvorby postavy. Ta se skládá z deseti méně či více zásadních kroků, respektive obrazovek, kterými si přizpůsobíte avatara, na kterého se budete po zbytek hraní mnoho hodin dívat. Prvním je volba rasy. V plné hře bude na výběr rasa Charr, lidé, Norn, Sylvari a Asura. Poslední dvě jmenované nebyly v betaverzi dostupné a tak jsme mohli volit ze tří nabízených a dostatečně různorodých. Další obrazovka vám nabídne zvolit si pohlaví postavy a následuje volba profese, kde nalezneme celkem osm profesí (například mesmer, guardian, warrior nebo necromancer). Dalším krokem je volba vzhledu postavy. Můžete si zvolit výšku, stavbu těla a také veškeré detaily od obličeje, barvy vlasů, obočí, přes tetování, až po ty nejmenší detaily jako je barevné přizpůsobení brnění, které budete během hry nosit. Následuje velmi zajímavá fáze pěti otázek, kterými si přizpůsobíte postavu. Hra vám předloží větu, ve které chybí slovo, které vyberete z nabídky trojice různých tak, aby vás tato věta nejvíce charakterizovala vás postoj k danému problému, události nebo jinému výrazu. Těchto voleb je celkem pět a na jejich základě se vám ihned vygeneruje úvodní animace, která vás uvede do hry, nastíní co je vaším úkolem a historií a také přizpůsobí některé volby a události v rámci následujícího hraní. Tyto volby jsou velmi nenásilnou a nápaditou formou, jak hráči umožnit si trochu personalizovat postavu.

Nyní už tedy vstupujeme do samotného příběhu. Ten se odehrává 250 let po událostech posledního datadisku pro původní Guild Wars Eye of the North. Mezitím se stihlo udát spousta věcí – rasa Charr získala zpět svou domovinu Ascalon, přírodní katastrofy vyhnaly lidi z jejich domoviny do nových lokalit, severští Nornové expandují silou na jih a k tomu od západu tlačí Asurané, kteří byli donuceni žít pod zemí. Navíc se objevila nová rasa, Sylvari, která je teprve 25 let stará a nějakou formou je propojena s prastarou rasou draků. A právě pět z těchto starých draků se probudilo, dělá zkázu na zemi a kazí život všem rasám. Proto se všechny rasy musí spojit, aby našla společnou řeč a zničili hlavního draka Zhaitana. Příběh je s předchozí hrou celkem propojen, ale pokud jste ji nehráli, budete moci do hraní vklouznout bez sebemenšího problému.

Každá rasa má svou startovní lokaci pro úrovně 1 – 15, která je skutečně veliká a přeběhnout ji celou z jedné strany na druhou trvá i patnáct minut. Naštěstí celá krajina je protkána teleportačními zařízeními a pokud je jednou objevíte, můžete se mezi nimi za drobný bakšiš přesouvat zcela neomezeně a bleskurychle. Krajina je opět dělena na lokace, mezi kterými se přesouváte krátkým loadingem. Pokud budete chtít hrát s kamarádem, který je jiné rasy, můžete tak učinit v podstatě od začátku, protože není problém se teleportovat do hlavního města jiné rasy a začít plnit úkoly tam, to je pro začátek hry velmi důležité. Jakmile vejdete do hry, ihned si všimnete, že klasické npc postavy s vykřičníkem nad hlavou (respektive zelenou hvězdičkou) jsou spíše výjimkou. Události totiž plynou tak nějak automaticky. Zkrátka probíháte krajinou a najednou se objeví nějaká akce nebo úkol, který třeba již někdo plní. Buď máte zájem a připojíte se, nebo zkrátka jdete dál. Krom hlavních úkolů, které se táhnou celou hrou tak můžete narazit na řadu dalších typů událostí. Některé se zkrátka pravidelně opakují, jiné se objeví jen v případě, že jste již dělali nějaký navazující předchozí úkol a některé se objeví pouze a jen jednou, mají unikátní charakter a účastní se jich spousty lidí. Nemusíte tedy trávit dlouhé minuty zbytečným mluvením s postavami, které vám zadají nějaké úkoly, ale úkoly si berete dle libosti.

Je třeba říci, že úkoly jsou velmi nápadité a nečekejte klasické lovení padesáti králíků a podobně. Z počátku budete opravovat pasti na myší, sítě na ryby, hledat ztracené miny a vracet je do zbrojnice, bránit farmu proti banditům, hasit pomocí věder hořící úrodu a další desítky zábavných úkolů, které vám postupně přinášejí zkušenosti a hlavně vás postupně zavádí do nejrůznějších koutů rozlehlého světa Guild Wars 2. Některé úkoly se opět odehrávají v instančních zónách, kde jste pouze vy, případně vaše parta. V soubojích samozřejmě využijete širokou plejádu zbraní a výbavy, ale také kouzla a skilly, kterých můžete mít v rychlé nabídce vždy osm a kterých bude k dispozici mnoho desítek, unikátních pro každou postavu. Každou herní postavu je opět možno hrát různými styly a například Necromancer tak může být specializován na vyvolávání nemrtvých pomocníků, ale také na rozdávání různých prokletí a podobně. Stejně tak například Guardian může být ryze defenzivní postavou, která z a pomocí hole rozdává léčení a obranná kouzla, ale také s mečem s štítem může vyrazit přímo do bitevní vřavy. Fantasii se meze nekladou a to, jak postavu hrajete, si můžete dle libosti měnit během hry. Postava také může využívat různé úskoky a úhybné manévry.

Jinak je bojování v podstatě totožné jako u jiných her, nebo u předchozího dílu a detailní rozbor si necháme na další článek nebo až recenzi hry, protože i tak bude článek téměř dvojnásobný oproti standardnímu tématu. Snad jen ještě jedna zajímavost se týká umírání. Nejprve jste totiž poraženi na zem jako v Left4dead a máte možnost, za pomoci speciální sady kouzel a schopností, které jsou unikátní pro každou postavu, bojovat a případně si vybojovat život, pokud se vám povede zabít vašeho útočníka. Nemáte na to ale moc času. Navíc vás může kdokoliv z party oživit a postavit na nohy, nemusí na to mít žádný speciální skill.

Drobným problémem bylo, když v některých lokacích plníte úkol a musíte lovit specifické zvíře, na což samozřejmě čeká více hráčů. Standardně by se předháněli, kdo jej uloví dříve a navzájem si kradli zabití, ale v GW2 je to vyřešeno tak, že každý, kdo se boje zúčastní je odměněn spravedlivě a nikdo tak nemusí čekat nebo někomu něco brát. Přesto se nám ale zdály některé lokace dosti zaplněné na to, že jsme ve hře vlastně byli pouze s dalšími novináři a v omezeném množství. Uvidíme, jak se s tím vypořádá plná hra, především při počátečním návalu, který se rozhodně dá očekávat.

Dungeony

V betaverzi byl dostupný jeden plnohodnotný podzemní dungeon ve startovní lokaci Charrů, Ascalon Catacombs. Samozřejmě v plné hře bude těchto lokalit daleko více, ale zde byla pouze jedna. Návštěva těchto lokací není pro posun hlavního příběhu nutná a v podstatě je nemusíte navštívit vůbec. Díky tomu si autoři mohli dovolit udělat tyto akce náročnější a nemuseli je balancovat tak, aby každý sebehorší hráč mohl projít. Zkrátka projití dungeonu vyžaduje sehranější partu, prozatím čítající 5 hráčů, a trochu šikovnosti, která se oplatí získáním nových předmětů nebo bonusů. Dungeony je možné procházet různými způsoby. Zatímco některá parta zaútočí tvrdou silou, jiná využije některé technické předměty, které se zde nachází, případně využije různých zkratek.

Kompletní průchody dungeonem v Ascalonu (komentář v angličtině)

PvP

V rámci PvP, tedy soubojů hráčů proti hráčům jsme si jako první mohli vyzkoušet vzájemné souboje osmičlenných týmů na dvou mapách – Battle of Khylo a Forest of Niflhel. Obě jsou součástí obřího PvP světa, do kterého se dostanete kdykoliv chcete a který je určený pouze pro tuto činnost. Nazývá se Mists. Obě mapy mají společný úkol, zabrat celkem tři klíčové body a také několik sekundárních, které mohou pomoci. Obě mapy obsahují nějaké speciální prvky, které mohou herní rovnováhu zvrátit. Na jedné mapě jsou to stacionární zbraně a na druhé jsou to nepřátelské jednotky, jejichž poražením získáte nezanedbatelné bonusy. Cílem hry je ale získat 500 bodů a tím porazit protivníka. Body můžete získávat jak zabíráním primárních a sekundárních míst na mapě, tak jejich úspěšnou defenzivou, zabíjením protivníků nebo používáním zařízení na mapě. Pokud jste hráli původní Guild Wars, určitě si vzpomínáte na podobné typy soubojů. Zápasy probíhají neustále, doba čekání je maximálně 15, ale zpravidla je to pár minut. Po ukončení jednoho souboje můžete okamžitě pokračovat do dalšího, které hra automaticky vyrovnává. Na těchto soubojích je skvělé, že se může uplatnit každý hráč, protože k vítězství nevede pouze jedna cesta a teoreticky může vyhrát i ten, který nezabije žádného protivníka. Navíc je vše velmi intuitivní, a ač je všude celkem hodně možností, učící křivka je hodně pozvolná a postupně pochopíte vše co je potřeba. Dále jsou k dispozici ještě menší souboje pětic proti sobě a v plné hře se určitě dočkáme ještě dalších variací.

World vs. World

Ovšem nejzásadnější část PvP jsme si nechali nakonec. Je to souboj světu proti sobě. Vše se opět odehrává v lokalitě Mists v obřích instancích. Každá postava, která sem vstoupí, je automaticky povýšena na level 80 a tak mají všichni stejnou sílu a možnosti. Přesto se od sebe odlišují ti, kteří mají postavu systémově povýšenou a ti, co si ji „vyexpili”. Skutečné osmdesátky totiž mají i odpovídající skilly, zatímco povýšené postavy mohou používat pouze skilly, které do té doby získali. Pokud si teď říkáte, že tedy nemá smysl do Mists lézt před 80kou, není tomu tak, jak se dozvíte dále. Každý hráč je zařazen do červeného, modrého nebo zeleného týmu, dle serveru, ze kterého pochází a tyto týmy (servery) bojují proti sobě. Souboje „národů” jsou neuvěřitelné. Odehrávají se zde obří bitvy o hrady, do kterých se zapojují i NPC, ale na pozadí těchto velkých konfliktů probíhají malé lokální boje o karavany se zásobami, předsunuté tábory a podobně. A zde se právě zapojují všechny skupiny hráčů. Ti vypracovaní a sehraní se pouští do hlavních bojů, zatímco menší skupinky slabších se věnují útokům na karavany, napadají tábory, zabírají stacionární zbraně a odřezávají nepřítele od zásob. Takhle na „papíře” se to popisuje velmi špatně, ale v pohybu se jedná o neuvěřitelnou a zábavnou akci. Navíc všichni hráči ze serveru mají motivaci se aktivně účastnit, protože výhra v tomto velkém souboji zajistí dočasné bonusy pro celý server. Tyto bonusy mohou zvyšovat zdraví, zvyšovat zkušenosti, které získáváte, nebo pomáhat při craftingu věcí, rozhodně se nejedná o zanedbatelné bonusy. World vs. World je skvěle vymyšlené a jakmile bude možnost, určitě se do něj vrátíme a prozkoumáme všechna zákoutí, na které jsme teď neměli čas nebo prostor a to především při plném zaplnění hráči.

Video serveru IGN, které sáhodlouze prezentuje možnosti v rámci World vs. World

Guild Wars 2 jsme až doteď mohli vidět pouze v hratelné demoverzi na herních výstavách, kde nebylo mnoho možností, jak si hru vyzkoušet. Nyní jsme ji mohli věnovat několik dlouhých hodin, a jak jste sami jistě pochopili z předchozího textu, jsme z toho, co jsme viděli, nadšení. Samozřejmě hra, ač je ve fázi dokončování, ještě zdaleka není hotová a řada prvků byla zaplácnuta samolepkou, že se dodělává. Také animace během rozhovorů nám přišly nedokončené a o některých herních prvcích pro jistotu nesmíme mluvit vůbec. Nicméně datum vydání se jistě nezadržitelné blíží, a pokud se něco nepokazí a autoři budou pokračovat v nastoleném trendu, máme se rozhodně na co těšit a uvidíme, jak si Guild Wars 2 poradí v souboji s lehce upadajícím World of Warcraft.