GC 2012: StarCraft II: Heart of the Swarm – první dojmy

Strategie v poslední době na herní scéně nemají takový prostor, jaký by si vzhledem k dřívější slávě zasloužily. Když už se ale na povrch nějaký titul s prokazatelnými kvalitami dostane, nikdo neřekne ani slovo a každý se v tu ránu na daný kousek vrhne, neboť chce se svými taktickými schopnostmi vyvraždit celé národy a znova si užít pocitu zaslouženého vítězství či hrdé prohry po urputných bojích proti umělé inteligenci či skutečným hráčům v multiplayeru. Zářným příkladem je StarCraft II: Wings of Liberty, který dokázal nejen přilákat spoustu obyčejných fanoušků dobrých strategií ale i zcela proměnit tvář elektronického sportu, což se projevilo především v Asii, kde se od té doby turnaje v SC II pořádají jako na běžícím pásu. Úspěšné převzetí žezla po prvním dílu však není všechno, s čím druhý SC přišel. Kromě toho si totiž usmyslel, že ze sebe stvoří trilogii, s čímž okamžitě začal něco dělat. A tak, dva roky od oznámení, nám na GamesComu přistála hratelná ukázka prvního ze dvou datadisků. Změnilo se vůbec něco?

 

 

Blizzard pro ukázku nabídl dva herní módy, a totiž klasickou bitvu mezi člověkem a AI a mezi dvěma lidmi. Zatímco první z nich byl zaměřen na strategiemi nepolíbené publikum (obtížnost AI byla nastavena na lehkou a nebylo možné ji změnit), multiplayerové klání se obešlo bez jakýchkoli promlouvání okolo a autoři počítali s tím, že jste již se sérií měli co do činění. Přestože nepatřím ke hráčům, kteří nové strategie vymýšlí i při těch nejintimnějších chvilkách, rozhodně jsem se nebál pustit se do souboje s americkým kolegou, protože plný potenciál hry se obvykle při hraní s počítačem nevyjeví ani po hodinách hraní a natož pak po těch pár minutách, jež jsem se hrou měl možnost strávit.

 

 

Volba rasy nebyla nijak složitá, neboť na rozdíl od Wings of Liberty a Legacy of the Void se Heart of the Swarm zaměřuje především na rasu Zergů, takže jsem si chtěl užít co největšího počtu novinek, abych je mohl důkladně prozkoumat. První z nich mi ale před obličejem přistála ještě před samotným vpuštěním na bitevní pole. SC II: Heart of the Swarm nabídne nálož nových map, ke kterým patřila i ta, již jsme si pro účely bitvy vybrali my. Bohužel, všechny jsme vidět možnost neměli, a to i proto, že neexistovala šance, jak si vyzkoušet singleplayerovou kampaň, která je obsahuje a která je zároveň jedním z největších lákadel toho datadisku. Proč? Nabídne celých 20 misí za Zergy a nebudete se díky ní muset omezovat na stále se opakující souboje, ale naplno si užijete příběhu a zajímavých misí i charakterů, jež nabídne.

 

 

Samotná hra však probíhá naprosto stejně, jako tomu bylo u SC II: Wings of Liberty. Hrajete na základě toho, jakou strategii si zvolíte, nicméně pozor, spolu s příchodem datadisku se objeví spousta nových strategických možností a pár jich zároveň zmizí. Heart of the Swarm se totiž rozhodně nešetřilo a k dispozici v něm bude sedm nových jednotek. Zároveň se ale budete muset srovnat s odchodem tří jiných do věčných lovišť, což vám ale nové možnosti dozajista vynahradí. Jakožto Zerg jsem mohl sáhnout po dvou novinkách. Jednou z nich je Swarm Host, který vám přes svoje obtíže s ovladatelností a nepraktičností pomůže udržet nepřátele na uzdě, neboť každých 25 sekund vyprodukuje jednoho locusta, s nimiž sice díru do světa neuděláte, ale rozhodně tak máte možnost omezit protivníka v rozletu a udržet ho v koutku.

 

 

Druhou z nových jednotek pro Zergy je Viper, se kterým budete nejschopnější při přímém střetu s nepřáteli. S jeho pomocí bude možné řádně posunout bojovou linii směrem k protivníkovi a získat tak výhodu pro své střelce na krátkou vzdálenost, aby mohli konkurovat protivníkovým jednotkám útočícím na vzdálenost větší. Za Protosse se nově do boje postaví jednotky Oracle, Tempest a Replicant, s nimiž jsem tu čest zatím neměl, což se ale nedá říct o Terranech, kteří na vás nově vybafnou s jednotkou velice dobře fungující proti Protossům, a totiž s Warhoundem, a mechanickým zabijákem, který se naopak vyplatí používat při soubojích se Zergy, Battle Hellionem.

 

 

Tak trochu méně důležitějšími novinkami jsou pak funkce využitelné především v e-sportu. Nově bude kupříkladu možné „restartovat hru“ s tím, že se vrátíte do daného bodu již rozehrané hry. Dále bude možné hrát s protivníky i mimo region, který jste si nastavili pro svůj charakter, díky čemuž se dostanete do mnohem otevřenějších bitev a nebude trvat ani chvíli dostat se do hry. Blizzard se rozhodl hru lokalizovat i do jiných jazyků mimo angličtinu, nicméně nelze počítat s tím, že byste se mohli setkat s češtinou, na to si ještě bude třeba počkat. Změna nastala i v systému sdružování se s dalšími hráči do klanů a fanoušci odpočinkového hraní se konečně budou moci pustit do nehodnocených zápasů. Kdo se ale chce teprve zaučit, nově nebude muset hledat na internetu všemožné taktiky, tipy a triky, protože Heart of the Swarm nabídne sledování záznamů multiplayerových zápasů přímo ve hře.

 

 

Zápas příliš dlouho netrval, přestože skončil až po třech kolech, neboť nejprve přišla rychlá výhra mého soka, následně jsem si jej vychutnal během několika málo minut já a v závěrečném souboji, který byl podstatně delší než předchozí dvě bitvy, jsem bohužel pohořel, což ale vůbec nevadí, neboť jsem si nového kousku užil naplno a zanechal ve mně pocit, že každý, kdo má rád a vždy si s chutí zapne druhý díl, si zamiluje i tento datadisk, který snad nabídne dostatečně objemný balík misí do singleplayeru na to, aby nikdo nemohl namítnout, že nepřináší vcelku nic nového. StarCraft II: Heart of the Swarm sice ještě nemá ohlášené datum vydání, avšak vzhledem k tomu, že se Blizzard před dvěma měsíci zmínil o tom, že je HotS z 99% hotový, je velmi reálná možnost, že datadisk vyjde už ke konci roku či v první polovině roku 2013.