Dragonica

V posledních měsících se začíná vyrojovat stále více masivních online RPG, které jsou hratelné prakticky úplně zdarma. Inu, prosadit se na trhu těch s měsíčními poplatky totiž není vůbec lehké. O tom už se mohl na vlastní kůži přesvědčit nejeden projekt, který nakonec ztroskotal. Na druhou stranu ty naprosto zdarma hratelné povětšinou nedosahují až takových kvalit, i když se také razantně zlepšují. Teď jsme strávili několik dní a nocí právě v betaverzi Dragonica, které také vyjde naprosto zdarma. Na co se můžeme těšit, co se nám v tomto světě líbilo a co naopak ne?

Dragonica mne na první pohled okamžitě po spuštění vcelku zaskočila. Vypadá totiž jako desítky, ba možná stovky dalších MMO, které jsou dělané v populárním japonském stylu. Jak jsem se postupně dostával pod povrch, začaly se však objevovat vcelku zajímavé prvky a sám jsem byl překvapen tím, jak mne hra pohltila a měl jsem stále chuť pokračovat a plnit další questy. Žánrově se jedná vcelku o tradiční PRG s mnoha možnostmi (o nichž si povíme dále v tomto článku), ale co je na něm zajímavé, nechodíte běžným způsobem v prostoru. Po vzoru starých skákaček typu Mario se tak vlastně pohybujete jen doleva a doprava. Právě to je vlastně asi nejzajímavější prvek, jež Dragonicu odlišuje od konkurence a můžeme říci, že se povedl.

Grafické stránce se povětšinou věnujeme až ke konci recenzí, ovšem tentokrát musíme udělat výjimku. Dragonica je zabalena do jakéhosi kresleného stylu, který připomíná animované seriály. A malinko na nás působil právě i stylem japonským. Po chvíli jsme si na něj zvykli a působil skvěle. Zkrátka je to taková trošku jiná hra, na níž se výborně kouká, odpočinete si u ní a především má svoje charisma a působí originálně umělecky. Něco podobného přitom běžně o hrách vskutku nemůžeme tvrdit a za to u nás mají tvůrci velké plus. A přestože chodíte prakticky „jen” do stran, jde o 3D grafiku se vším všudy. Celou to úžasnou atmosféru, jež mají vaše oči možnost vidět, pak doplňuje i parádní audio ozvučení. V souvislosti s pohybem by ještě bylo dobré říci pár slov k pohledu kamery. Restrikce týkající se chození nám nevadí, ale je škoda, že nejde jakkoli hýbat pohledem. Tudíž se nemůžete podívat, co na vás čeká kousek za okrajem obrazovky, ale musíte tam prostě naběhnout. Naštěstí se povedlo skvěle zpracovat mapu, což tento zápor do velké míry kompenzuje. Na ní totiž vidíte své nejbližší protivníky (alespoň zhruba), takže by se nemělo stát, že naběhnete někam, kde byste to nezvládli.

Ještě než do tohoto krásného světa vůbec vstoupíte, čeká vás tradiční výběr postavy.  V tomto směru by možná neuškodila větší rozmanitost, ale prostě Dragonica není ničím extra revoluční. Na výběr jsou čtyři povolání – válečník, kouzelník, střelec a zloděj, která se následně dělí na jednotlivé cesty, chcete-li specializace. Po vytvoření vlastního avatara už se dostáváte do první vesničky a přichází první úkoly, které vás vyšlou do bojů. Právě souboje jsou tím hlavním, co tady děláte. Mimo jiné také kvůli zmíněnému chození pouze do stran ani nešlo v questech vymýšlet příliš originálních úkolů. Ve finále tak stačí chodit pouze dál a zabíjet všechno co se hýbe. Jednou za čas jen zaběhnete zpět do vesničky, odevzdáte splněné úkoly, vezmete nové a hurá zpět na nepřátele.

Oproti jiným konkurenčním MMORPG vyniká tento kousek v rychlé uchopitelnosti. Zkrátka prakticky se nemusíte nic učit a rovnou se můžete bavit. Všechno tady funguje naprosto standardně a zároveň bude Dragonica skvěle přístupná i pro naprosté nováčky. Hra se ovládá výhradně pomocí klávesnice a myš tudíž můžete klidně zahodit a ve finále nám to vyhovovalo. Do budoucna pak tvůrci počítají i s podporou gamepadu.  Kromě šipek pro pohyb si vystačíte s několika málo tlačítky pro základní útok, skoky a magii. Další pak mohou posloužit coby klávesové zkratky po vyvolání kouzel nebo speciálních schopností, jež si dáte do hot-baru. Souboje probíhají jednoduše tak, že pro základní útok (já jsem osobně zkoušel především postavu válečníka) jen mačkáte klávesu X. Společně se směrovými tlačítky pak vytváříte komba, která zvyšují váš zisk zkušenostních bodů.

Ano, za vraždění i plnění úkolů klasicky získáváte zkušenosti a postupujete na vyšší úrovně.  Vylepšují se tak statistiky vašeho virtuálního hrdiny a také si můžete přidávat body do speciálních schopností. Vývoj postavičky probíhá naprosto obyčejným způsobem, kdy je připraven jakýsi strom, který se větví a je jen na vás, jakým směrem specializace se vydáte. Průběžně nacházíte nebo dostáváte za plnění úkolů také nové předměty, zbraně a zbroj a celkově všichni, kteří měli někdy co dočinění s nějakým online RPG, budou všechno dobře znát a nic je tady patrně nepřekvapí.

I přesto, že novinkami zrovna tento titul nehýří, si nás prostě získal. Plnění úkolů nás bavilo, mlácení davů protivníků (kteří opět plně odpovídají specifickému a pěknému grafickému stylu) má něco do sebe a v celku působí hra dobře. Jen máme trošku obavy, jak dlouho může tohle vydržet. Dle našeho názoru se totiž ve finální verzi a po dalším hraní dostaví záhy stereotyp, protože pouhé chození dál a dál, držení klávesy X a do toho mačkání speciálních útoků, prostě nemůže bavit dlouho.

Kromě běžných úrovní, kde se samozřejmě krátce po zabití objeví nepřátelé znovu (snad až moc rychle) jsou zde i klasické a opět dobře známé instance. Ta se vytvoří po vstupu zvlášť pro danou skupinku a musíte ji komplet celou vybít a pak na vás čeká boss. Bohužel hra je zatím v rané fázi a vzhledem k tomu, že přístup do této bety má jen několik málo novinářů, chodili jsme v tomto světě prakticky naprosto sami. Abych byl přesný, osobně jsem na jiného živého hráče narazil jen jednou jedinkrát. Samozřejmě to jí zatím nemůžeme zazlívat, ale do určité míry to mohlo ovlivnit naše dojmy z ní. Kupříkladu samostatné instance, které jsou dělané pro partičky hráčů, jsem musel procházet sám (a místy to byla fuška), stejně tak jsem nemohl prozkoumat možnosti spojené s obchodováním, vytvářením skupinek nebo guild. Alespoň se máme na co těšit v další verzi a vy v naší finální recenzi.

Z Dragonica máme rozporuplné pocity. Po úvodní nechuti se nám vcelku zalíbilo, ale nejde o nic převratného. Především procházení ve starém stylu pouze doleva a doprava nás mile překvapilo. Určité restrikce v oblasti kamery to však mírně shazují a jinak jde o naprosto tradiční RPG. Vizuální styl nám padnul do oka, ovšem i kvůli relativně povrchnímu zpracování bude Dragonica určené spíše mladším hráčům (kterých máme z World of Warcraft až až) a nebo pak začátečníkům na poli masivních online RPG. Vzhledem k tomu, že bude naprosto zdarma, za vyzkoušení rozhodně bude stát a finální ortel vyneseme až v recenzi.