Discovery Online

Patnáct nás pilo rum ze všech sil, johohó, na truhle nebožtíka! Čert a chlast ostatní porazil, johohó, na truhle nebožtíka! Jako malý chlapec jsem zbožňoval Ostrov pokladů Roberta Louise Stevensona. Pátrání po zlaťoučkých dukátech a námořnická romantika mě fascinovaly, ostatně asi jako každého kluka. A tak jsem s radostí vstoupil do vod Discovery Online, protože toto MMORPG slibovalo ukojit dětskou (nebo dětinskou?) touhu stát se mořským vlkem. Koho by nelákalo neochvějně stát na palubě, vyštěkávat rozkazy a vyrovnaně sledovat, jak posádka ve strachu ze svého kapitána promptně plní každičký požadavek? Objevovat jako Magalhães, lovit jako Achab, bojovat jako Francis Drake… Nepřátelský koráb na pravoboku, tak napněte plachty, vy bando jedna líná, nabijte děla a připravte se k boji!

 

 

Svět Discovery Online tvoří Evropa, Afrika, Asie a přilehlé ostrovy. Pevnina ovšem slouží pouze jako kulisa pro rozlehlé námořní jeviště. Vaším pravým domovem jsou moře a oceány, nicméně navštívit lze i doupata suchozemských krys – souši. K dispozici je odhadem 40 přístavních měst lemujících pobřeží kontinentů. Přístavy tvoří páteř herní ekonomiky, která však zatím příliš nefunguje. Ovšem než se člověk pustí do zkoumání ekonomických souvislostí a objevování tajů Poseidonovy říše, musí stvořit sebe sama prostřednictvím prostinkého editoru postav. Je třeba zvolit pohlaví, původ (Zápaďan či Orientálec), vybrat si jeden ze tří typů účesu, jeden ze tří typů obličeje, jedno ze tří domovských měst a hurá, jde se na věc. Výběr povolání se nekoná, specializace se dostává ke slovu až učením dostupných skillů. Patříte-li k lidem, kteří tvorbě svého avatara v onlinovkách věnují péči a fantazii, nevyhnete se mírnému zklamání. Možnost personalizace virtuálního já je v tomto MMORPG na velice nízké úrovni, ale protože hru zatím pořídíte za velice nízký peníz (0 Kč včetně DPH), nelze než se přes to nějak přenést.

 

 

Potěšil nás systém tutoriálů pro nováčky, kdy se v několika přehledných krocích dozvíte vše potřebné k pochopení ovládání. Jakmile odklikáte všechny informační obrazovky, hra na vás vybafne s minikvízem, který prověří, jak jste dávali při „výuce“ pozor. Za správnou odpověď dostanete zkušenostní bodíky, což je skvělá motivace k tomu, abyste neignorovali, co vám hra říká. Discovery vypadá na první pohled velice sympaticky, alespoň co se herních mechanismů týče. Napomáhají tomu i otázkové eventy, jež jsou pořádány pravidelně a které – máte-li o to zájem – prostřednictvím jednoduchého interface prověří, jaký máte všeobecný rozhled. Podle počtu správných odpovědí dostanete zkušenosti a nadto i nějaké ty měďáky a stříbrňáky. Hra dokonce nabízí i žebříček nejúspěšnějších řešitelů. Ale vás už nejspíše mnohem víc zajímá, jaké to je, když konečně napnete plachy a za zpěvu nekultivovaných hlasů vyrazíte na moře. Já mám kocábku náram, náram, náram, kocábku náram, náramnou…

 

 

Když svou defaultní kocábku poprvé zavedete vstříc nesmírným dálavám, nejspíše vás několik věcí udiví. Tak třeba nepřátelé. Piráti, banditi a podobní mizerové se shlukují do skupinek podobně jako v klasických (rozuměj fantasy) MMORPG, což v ale případě hry, která se snaží simulovat život námořních kapitánů, vypadá poněkud podivně. Představte si dejme tomu, že dáte sbohem domovskému přístavu a dostanete se na otevřené moře. Před vámi se rozprostře zdánlivě prázdná vodní poušť. Když se ale porozhlédnete kolem, zjistíte, že některé oblasti – a není jich málo – jsou doslova zasviněné korzárskou havětí. Přiznáváme, že zakopávání o nepřátele nás nejprve mírně znechutilo. O to víc jsme byli překvapeni, když jsme zjistili, že tenhle absurdní stav v sobě skrývá jisté kouzlo. Když vlítnete mezi pětici bárek a začne manévrovací kolotoč, děla práskají o sto šest a vy zběsile třískáte do klávesnice, abyste utrpěli co nejmenší ztráty, zábava dosahuje vrcholu. Rozum sice našeptává, že žádná sebevíc obratná reálná loď by ani zdaleka nedokázala provádět takové manévry, jaké vidíte na obrazovce, al ena tom nesejde. Nehledě na to, že systém nebere v úvahu takové faktory jako např. vlny, vítr apod. I když u posledně jmenovaného se to dá pochopit, takovou výpočetní zátěž by server utáhl jen stěží.

 

Líbil se nám i systém questů. Úkoly nejsou nijak originální a jejich zadání vás jen málokdy překvapí. Obvykle musíte prostě jen eliminovat určený počet nepřátel, získat určitou surovinu apod. Důležité ale je, že vše je zpracováno velice přehledně. Nehrozí tedy situace, že byste nevěděli, kam se vypravit. Stačí prostě poklepat na barevně odlišený text v zadání a objeví se kompasová šipka, kterou jen stačí sledovat. Vzhledem k puncu „nezávislosti“ DO, za níž nestojí žádné velké studio, se občas setkáte i s několika zvláštnostmi. Hra vám například dovolí odlogovat se uprostřed souboje, což je věc, kterou vidíme snad poprvé. Navíc neexistuje penalizace za smrt: objevíte se buď v nejbližším přístavu s kompletně vyléčenou postavou a opravenou lodí, anebo přímo na místě smrti s polovinou hitpointů. Mimochodem, loď se kompletně opraví – bez ohledu na stupeň poškození – i při přestupu na novou úroveň. Je to sice příjemné, ale vzhledem k tomu, že hra se zaměřuje na historické reálie (odehrává se v 15. – 18. století) působí to přinejmenším zvláštně. Když souboje probíhají výše popsaným způsobem, alespoň v tomto by autoři mohli udělat ústupek realitě.  

 

 

Komunita lidí sdružených okolo hry bohužel není příliš početná, a tak si po většinu času budete připadat dost osamělí. Častěji než hráče potkáváte NPC lodě korzující po předem vytyčených obchodních trasách. Situaci naštěstí zachraňují konsorcia a gildy, do nichž můžete vstoupit, ale to nemění nic na faktu, že živého člověka, lhostejno zda se jedná o koráb či přímo o hráčskou postavu, na obrazovce spatříte jen výjimečně. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, se situace už možná zlepšila, ale na to nespoléhejte. Soudě podle diskuze v globálním chatu, kterou se nám podařilo rozpoutat, se většina lidí rekrutuje ze západní části světa Discovery, zatímco herní Asie téměř zeje prázdnotou. Vlastně ani není divu, když spuštění hry nedoprovází žádná marketingová kampaň a bohužel se nejedná o tak chytlavý titul, aby k propagaci stačila šeptanda mezi uživateli. A to je opravdu škoda už jen z toho důvodu, že herní ekonomika nefunguje a nemůže fungovat, jak by měla.

 

 

Discovery Online stojí za vyzkoušení, ale zázraky nečekejte. Ze hry přímo čiší nevysoký rozpočet, o čemž svědčí i na koleni splácané oficiální stránky. Připravte se na oku nelahodící grafiku (i když některé scenérie nevypadají zle), nepříliš komplexní systém soubojů apod. Zatím je vše ve stadiu beta verze, nelze však očekávat, že by se situace snad u finálního produktu nějak dramaticky zlepšila. Nejedná se o titul určený masám a masy o něj ani nejeví zájem, což sice z pozice většinových hráčů úplně chápeme, ale malý mořský vlk někde v nás pláče. Tedy vlastně kleje. Jako správný námořník.