Darkest Dungeon

Titul Darkest Dungeon jsme vám v krátkosti představili již v předchozím článku „Nejlepší hry s předběžným přístupem“ (článek dostupný zde). Hra je stále rozpracovaným titulem, ale již nyní si jej lze zakoupit v předběžném přístupu. To obvykle znamená spoustu nedodělaných záležitostí, za které hráč zaplatí nemalou frustrací. Není to však tento případ. Darkest Dungeon je z hlediska chyb na úrovni vydané hry a fakt, že hra je stále ve vývoji se promítá pouze do omezeného počtu úkolů, map a předmětů. Celkově je to ale od studia Red Hook Studios, jenž čítá na pouhých asi deset vývojářů, minimálně úctyhodný výkon.

 

 

Darkest Dungeon neoplývá prakticky žádným příběhem. Hráč se vlastně objeví přímo v tutoriálu, který ho provede základy. Hned ze začátku jsme v podzemí a snažíme se najít se svými hrdiny cestu ven. Sice zde máme pouhé dva hrdiny, po tutoriálu ale budeme na naše mise chodit zpravidla ve čtyřech. Aktuálně je na výběr z deseti typů hrdinů a je jen na nás, které si zvolíme pro naši hvězdnou sestavu. Rád bych dodal, že každý z nich je zcela originální a to jak vzhledem, tak svými unikátními osmi schopnostmi.

Boj je založen na tazích každého hrdiny, a jakmile je konkrétní človíček na řadě, zvolí si schopnost, kterou chce ve svém tahu použít. Funguje to vlastně podobně jako v Heroes of Might & Magic III (recenze nové HD verze zde). V boji však může mít každý bojovník aktivní pouze čtyři typy útoku, takže je třeba pečlivě vybírat. Některé jsou zaměřeny na přímočaré poškození protivníka, jiné zase na způsobení speciálních událostí jako je otrávení, krvácení či omráčení. Nechybí ani možnost léčit spolubojovníky nebo zlepšovat jejich útok, šanci na vyhnutí se a další parametry. Název hry „Nejtemnější Dungeon“ přiléhavě odpovídá atmosféře ve hře. Hra má vysokou obtížnost a často budeme na pokraji prohry a smrti. Jak sama hra připomíná, je třeba z těžkých chvílích vytěžit maximum. Přestože taková obtížnost je někdy stresující, je zároveň překážkou, která vyvolává chuť ke zdolání. A pokud prohrajeme, po chvíli máme náladu na pořádnou odvetu.

 

 

Zvolené mise mívají různé typy úkolů – třeba prozkoumat 90% místností mise, vyčistit všechny místnosti od nepřátel či zneškodnit bosse. O jakých místnostech je řeč? V každé misi se vydáme do určité oblasti, která je složena z místností a chodeb. Při průzkumu narážíme na pasti, truhly s pokladem, ale také nepřátele, u kterých se zastavíme, abychom si probojovali cestu skrz. Nepřátel je tu celá řada a jsou roztříděni do určitých kategorií (lidé, nemrtví…). Schopnosti našich milých hrdinů pak často vůči určitému typu dávají větší poškození. Ještě než se  ale vydáme na naši misi, vybereme si z dostupných misí, kde jsou zobrazeny odměny a předpokládaná obtížnost. Před každou misí je také třeba koupit si speciální předměty, které se na konci mise zničí. Nikdy nevíme, které předměty a v jakém množství budeme potřebovat, takže je to vždy risk.

 

Nakoupíme-li příliš jídla, nakonec jej vyhodíme a přijdeme o peníze. Hrdinové si ale v nepředvídatelných intervalech řeknou o jídlo a pokud jej nemáme, přijdou o část životu a přibude jim mnoho stresu. Můžeme také narazit na trnitý strom, který je možné zneškodnit pouze lopatou, která ale vůbec není levná. Bez ní musíme zničit strom holýma rukama, což znovu celé posádce ubere zdraví. Zase je třeba se rozhodnout, kolik lopat nakoupit a nakolik riskovat. Možné je vzít si i obvazy na zastavení krvácení či lék proti jedu. Zariskujete a ponecháte si zlato nebo utratíte více zlaťáku a pojistíte se proti nepředvídatelným událostem?

 

 

Veledůležitým předmětem jsou pochodně, které postupem v misi pohasínají a my tak můžeme/musíme zapalovat nové. Ale pozor, čím více světla, tím sice méně stresu pro náš tým, větší šance na překvapení protivníků (díky čemuž 1. kolo nehrají) i šance na odhalení neprozkoumaného okolí na mapě, avšak zároveň získáváme méně odměn v truhlách a za bitvy. U delších misí pak máme možnost postavit si kdykoliv tábor. Stačí si najít vhodnou chvíli a v místnosti se všichni sejdou kolem společného ohně. Mise nám udá, kolik jednotek času máme a ty limitují speciální schopnosti každého hrdiny, připravené speciálně pro tuto příležitost. Někdo umí snížit stres, jiný zase léčit a to třeba i více kamarádů najednou. Čím silnější schopnosti, tím více jednotek času stojí a tak je třeba zase přemýšlet. Aby tohle přespání nebylo příliš nudné, vždy hrozí přepadení protivníky.

 

Záležitostí samou za sebe je stres hrdinů. Ten stoupá v bojích, při nešťastném chycení se do pasti při průzkumu neznámých oblastí i vlivem očarování soupeřovým týmem. Je tedy třeba jej neúnavně snižovat, což se děje zejména ve městě ve speciálních budovách. Tím se načínáme město, do kterého se po každé misi, ať už úspěšné či neúspěšné vracíme. To jest rozděleno na budovy, z čehož každá slouží k jinému účelu, a aby nebyl hráč ze začátku ztracen tolika možnostmi, jsou mu budovy rozumně odemykány a představovány postupně.

 

 

Zatímco v jedné budově najímáme nové hrdiny do své armády, v jiných zase vylepšujeme vybavení hrdinů nebo jim změníme jejich schopnosti či posuneme určitou na další level (čímž se násobí její účinek). Již jsme načali, že jisté budovy slouží k odstranění stresu a přestože je zde několik možností, kam hrdiny dát (modlení se, hraní karet, pití alkoholu atd.), slouží všechny k jedinému účelu – odstranění určitého množství stresu. Všechny budovy lze za nasbírané předměty vylepšovat a tak třeba obchod s artefakty nabízí lepší ceny a prodává více předmětů, zatímco v kostele se můžeme modlit účinněji (odstraní více stresu), ve větším počtu a dokonce za nižší cenu.

Bojovníci na svých výpravách dostávají různé nemoci, mající odlišné negativní důsledky. Některé snižují odolnost vůči stresu, jiné zase zhoršují útok či znemožňují chodit odstresovat se na některá místa. Zajímavou budovou je také hřbitov, sloužící pouze k připomenutí padlých hrdinů. Mrtví hrdinové totiž nejdou nikterak oživit, a pokud nám někdo zemře, ztratíme ho zcela včetně jeho levelu, vylepšení, schopností i artefaktů, kterými jsme ho vybavili. Sice si můžeme ihned najmout (zdarma) náhradu, avšak je nutné počítat s tím, že nový hrdina má znovu level 0.

 

 

Po jedné či dvou misích jsou zúčastnění hrdinové natolik ve stresu, že je třeba nechat je uklidnit se v některém z výše zmíněných budov. Tím ovšem přestávají být na jedno kolo k dispozici a tak je třeba vzít si z naši armády najatých hrdinů jiné hrdiny a na další misi vyrazit s nimi. Hrdiny je možné před každou misí jakkoliv kombinovat, zkoušet nové seskupení ve spojení s testem odlišných variací schopností dohromady dává pořádný počet možností. Ono zkoušení, srovnávaní, zvažování a riskování je právě to, co je na této hře báječné a přitažlivé.

Klobouk dolů před zpracováním. Grafická stránka není sice nic složitého, přesto však je velice líbivá a stylová. Ať už se díváme na cokoliv, naše oči budou spokojeny. Stejně tak dopadla chytlavá hudba, která perfektně dozdobí pozadí dění. Třešničkou na dortu jsou už jen skvělé hlášky (samozřejmě anglicky). I proto je možné koupit si soundtrack hry. Titul je možné zahrát si pouze ve hře pro jednoho hráče a to na celém spektru platforem. Kromě osobních počítačů s Windows, OS X a Linuxem hru najdeme k dispozici i pro konzole PlayStation 4 a PlayStation Vita.

 

 

Nic není dokonale a to platí i pro Darkest Dungeon. Poněkud zmaten může být hráč při získávání předmětů, kterými může vybavit svého hrdinu. Většinou totiž (a to i u vzácných kusů) bude přemýšlet, zda daný předmět nemá více záporných účinků, nežli pozitivních. Obvykle totiž získáte +10% poškození, avšak -10% zdraví a tak dále. Druhou zvláštností je chování umělé inteligence. Používání schopností a vybírání na koho zaútočit je poněkud podivné a tak nepřátelský mág vykouzleným chapadlem přitáhne vašeho střelce do první linie, po čemž druhý mág ho vzápětí ihned druhým chapadlem zase vrátí na původní místo. Nemá to logiku.

 

Darkest Dungeon je přesto osobitá hra, kterou se povedlo zpracovat jak se sluší a patří. Zdá se, že malých nezávislých studií neustále přibývá a pokud budou tvořit kousky jako je tento, měli bychom tento trend zcela vítat. Přestože počet her, které bych doporučil ostatním, stále klesá, u tohoto titulu nemohu jinak, než jej označit za očividně chytlavý a na jedničku zpracovaný. Určitou bolístkou je bohužel cena, která při necelých 500ti korunách není zanedbatelná. Co naplat, za kvalitu a nápaditost je dnes již zřejmě třeba zaplatit.