Trocha historie na začátek
V roce 1995 přišel na svět první Command & Conquer, který navázal na úspěchy první strategie Duna a jejího pokračování a způsobil doslova revoluci v herním oboru, protože hráčům ukázal to, co do té doby žádná hra. Možnost manévrovat s desítkami jednotek, stavění základny, starost o suroviny. Příběh se opíral o fiktivních chemickou látku Tiberium, která postupně zaplavuje zemi a je vysoce toxická. Proti sobě stoji bratrstvo NODu (ti zlí) a GDI (ti hodní), kteří vedou boje o poslední zbytky čistého světa. Zatímco GDI vládne obsazeným územím s pevným řádem, NOD jsou spíše anarchisticky založení. Vůdcem NOD je charismatický Kane, kterého si opět v hraných filmečcích zahrál neméně charismatický Joe Kucan. Videa sou další věcí, která hráče ohromila – tolik hraných videí a tak kvalitních bylo do té doby neviděno. O 4 roky později přišel další díl – Tiberium Sun, který boje dále rozšířil. Mezitím se série C&C rozdělila na více cest. Na jedné straně jsou tu klasické C&C, na další Red Alert I a II a Generals.
Welcome commader
A nyní je tu třetí pokračování klasické série C&C a já vás nebudu napínat – moc mu to sluší. Demoverze má něco málo přes 1,2GB a po instalaci zabere na disku kolem 2,5GB. Po instalaci nám demo nabídne jednu tutoriálovou misi, dvě mise za GDI a jednu skirmish mapu, taktéž hratelnou za GDI a to vše ve čtyřech obtížnostech (pokud inženýrem zaberete hlavní budovu NODu, užijete si i hry za NOD). V první misi se podíváme do Severní Kalifornie, kde operují jednotky NODu, ve druhé se zase podíváme do Egypta. Po třetí „ufonské“ rase ani stopy, takže si jí necháme až na recenzi.
Jdeme do skirmishe
Nejlepší ukázka možností hry je asi ve skirmishi a tak se tam podívejme. K dispozici je jedna malá mapa jménem Small town, odehrávající se v městském prostředí. Zlepšily se možnosti a nastavit si můžeme takové samozřejmé věci jako barvu, rasu (tato volba je v demu šedá a hraje se jen za GDI), mapu i méně obvyklé věci, jako hendikep až 95%. Tlačítko propuštění vás po krátkém načítání vrhne přímo do akce. Hlavní budova vypadá nově ale pěkně. Postavíme první elektrárnu, i ta hned připomene elektrárnu z prvního dílu. Následuje rafinérie, ze které vyjede roztomilý harvester, vrhne se do blízkého pole jedovatého tiberia a začne ho „spásat“. Tiberiové pole, stejně jako okolní stromy, domy a vůbec krajina jsou velmi hezky vymodelované a i při nejbližším zoomu vše vypadají velmi detailně.
Tak peníze bychom vydělávali, postavíme kasárna a továrnu na vozidla. Letmým přehlednutím vidíme samé známe jednotky. V kasárnách je to kulometník, raketometník, inženýr, granátometník a pár dalších speciálních jednotek. Vojáčci se staví rovnou ve větších skupinkách (dva a více). U inženýrů byl opět obnoven systém, že jeden inženýr = jedna zabraná budova, ať je v jakémkoliv stavu (pokud to použijete chytře i v demu, odhalíte schopnosti NODu dříve než v plné verzi). V továrně je k dispozici zhruba desítka vozítek, včetně pámátného Mammoth tanku (který vypadá skvěle – hmm kolikrát já tohle slovo dneska využiju? Asi hodně), těžkého robota s artilerií na zádech a v neposlední řadě i dalších harvesterů. Počet jednotek se mění v závislosti na technologických možnostech budov, tudíž je třeba postavit technické centrum.
Stavění probíhá klasicky kolem hlavní budovy MCV (mobile construction vehicle), která je složitelná a pohyblivá, stavební plochu rozšiřuje také radar. Při stavbě je okruh plochy, která je k dispozici, ohraničen a vše je přehledné. Budovy je možné natočit si do směru, který vyhovuje koncepci vaší základny a některé budovy lze vylepšovat – například elektrárna může dostat silnější reaktor (a je to hodně potřeba, elektřiny není nikdy dost). Budovy NOD a GDI jsou povětšinou ekvivaletní a liší se jen jejich vlastnosti. Za NOD se opět objevuje legendární Obelisk of Light (laserová obraná věž) a samotřejmě Temple of NOD (atomové silo a technické centrum v jednom).
Stavební interface je kombinací přímého stavění z budov (Generals) a postranního panelu (C&C). Můžete kliknout přímo na budovu a v postraním panelu pod radarem se otevře seznam dostupných stavebních možností, nebo přímo rolovat možnostmi v postraním panelu, kde se každá z budov zobrazuje na samostatné záložce a můžete tak klidně stavět i několik tanků naráz. Postraní panel je dále rozdělen na jednotlivé kategorie – budovy, obrané stavby, vojáci, vozidla, letectvo. Stavební interface dle mě dosáhl skoro dokonalosti a je velmi přehledný a jednoduchý. Snad jen tlačítko pro opravu budov je umístěno nešťastně až nahoře obrazovky a nebezpečně blízko tlačítka pro prodej (už vidím těch omylem prodaných budov), ale samozřejmě existují klávesové zkratky, které vše vyřeší. Pro klávesové zkratky je vyvinut bezvadný a přehledný interface, kde si přesně nastavíte jaká klávesa má ovládat kterou ikonu na obrazovce.
Jak postupujeme dále ve hře, objeví se první nepřítelovy jednotky. Poznáváme NOD buginu a přijíždí i proslulý plamenometný tank, který prožil svou obrodu a návrat k původnímu konceptu smrtící zbraně. Jednotek přijíždí čím dál více a je třeba opevnit základnu. K tomu je k dispozici několik typů obraných věží – protipěchotní kulomety, protitanková děla, protiletecké kanóny a některé další. Základnu máme opevněnu a pokračujeme dále ke složitějším budovám. Je tu letiště, které pojme až čtyři letecké jednotky (je tu k dispozici samozřejmě i Orca vznášedlo), dále je k dispozici Ion canon, který má úžasný efekt. Nelze s ním pohybovat, ale určí se místo „dopadu“ a na něm se objeví několik malých paprsků, které se posléze spojí do jednoho a skončí v ohromujícím výbuchu, který si můžete prohlédnout na některém ze screenshotů.
Pomalu dochází tibériové pole a navíc je můj harvester pod palbou NODích vojáků z přilehlé budovy, je na čase se přestěhovat. Skládám MCV a přesouvám se přes most na vedlejší ostrov, kde je další veliké pole a tím si zajišťuji dostatečnou zásobu peněz. Bude to chtít pár sil (která se připomínají opět legendární hláškou). Po chvíli už mám poměrně velikou armádu a „vlítnu“ do tábora chlapců z NODu. Chlapci nejsou úplně hloupí a tak mají budovy neviditelné a já je chvilku hledám, ale za pár minut už je vítězství moje. Ach to byla nádhera …
Oskara za herní video dostává ….
Filmečky byly vždy doménou série. I ve „trojce“ je najdeme a jsou opravdu exkluzivní. EA se až na výjimky podařilo zaměstnat stejné herce, a tak máte při sledování pocit, že opravdu pokračujeme. Především Joe Kucan jako Kane a Michael Ironside jako generál GDI podávají opravdu mistrovské výkony. Ostatně v plné verzi má být více než hodina hraných videí a pokud na tom budou kvalitativně podobně, máme se na co těšit. Smekám klobouk.
Ozvučení se nese v duchu klasických hlášek (“Building”, “Unable to comply, building in progress”, “Low power”), které namluvil příjemný ženský hlas. Hudba je úderná, ale nijak extra výrazná.
“To zas bude vyžadovat železo…”
A ani ne. Na mám stroji Intel Core2Duo, 2Gb ram, Radeon X1900GT se hra hýbala svižně i při rozlišení 1280×1024 na všechna plná nastavení, bez sebemenšího cuknutí i při kompletně odkryté mapě a hodně jednotkách. Přitom grafika vypadá nádherně od jednotek až po stromy na ploše (stromy mají občas zubaté stíny, ale možná je to demoverzí). Jednotky se dají přiblížit až na detailní pohled. Na druhou stranu nejvyšší zoom je dost malý (možná ze mě mluví zmlsanost ze SC, ale o trochu více by neškodilo) a nevejde se vám na obrazovku moc jednotek. Efekty a výbuchy dávají bojům nový rozměr, nemluvě o megalomanských efektech u superzbraní. Grafické zpracování je v pravdě perfektní, i když záleží na vkusu – za letadly se vlní vzduch, sniperům svítí lasery a tiberium je k nakousnutí. Dále jsem demoverzi testoval na svém notebooku s procesorem Intel CoreDuo mobile, 1G ram a GeForce Go grafikou a na rozlišení 1280×1024, poté co jsem vypnul všechny grafické efekty, hra lítala perfektně, se sníženým rozlišením zase mohu využít některé efekty. Obrázek o hardwarové náročnosti si tak každý může udělat podle uvedených skutečností, nejedná se o extrémně náročnou hru. Rozbor umělé inteligence si necháme až na recenzi, protože v demoverzi je přítomen jen jeden typ charakteru umělé inteligence pro všechny obtížnosti, ale i ten dokáže ukázat zuby.
Supreme & Conquer
Mnoho lidí se jistě nevyhne porovnávat C&C s nedávno vydaným Supreme Commanderem, já si dovolím namítnout, že takové srovnání lze realizovat jen velmi ztěžka. Jedná se o zcela jiné hry, zatímco C&C je v postatě nepřetržitá a rychlá akce, kdy rozhodují jednotlivé jednotky, Supreme je hra na mnoho hodin, kde proti sobě jdou stohlavé armády a celkové hra je pomalejší. Supreme je hra spíše pro stratégy, kteří se rádi piplají se svou základnou, staví jednotky a promýšlejí nejlepší taktické akce. Oproti tomu C&C je rychlá „populární“ strategie pro masy – zahrát si ji dokáže skutečně každý. Každá z her má něco do sebe, každá si najde své fanoušky a hlavně každá patří ke špičce v žánru RTS a je jedině dobře, že i v dnešní době existuje tolik potřebná kvalitní konkurence.
Slovo závěrem
Command & Conquer 3: Tiberum Wars mě velmi příjemně překvapil. Představuje skvělý návrat ke kořenům toho, co je na strategiích v reálném čase krásné a co nás na nich baví. Uvidíme, s čím přijde za pár dní plná verze, ale již teď se nebojím říct, že to bude celosvětová pecka A třídy a aspirant na nejlepší strategii roku.
