Tento článek vypovídá o zvláště ranné fázi hry (verze 0.1), která se v rámci předběžného přístupu dostala na Steam. Proto vše řečené berte s o to větší rezervou, o co později článek čtete. Hru jsme vyzkoušeli začátkem září 2017 na Windows 10. Hra je však k dispozici také na SteamOS a Linux.
Colony Survival dokáže zapůsobit na první pohled. První dva přiložené snímky jsou přímo od vývojářů. Zajímavé je, že autoři zpravidla ukazují pohled shora, takže se hráč po připojení může pořádně leknout. Zjeví se mu totiž pohled z první osoby, který nápadně připomíná kostičkovaný svět Minecraftu. Jak hra skutečně vypadá z perspektivy hráče, zobrazují všechny následující snímky. Vývojářům se však příliš nedivíme, protože ačkoliv i pohled hráče nabídne moc hezké výhledy, přece jen to není až tak přitažlivé. Není to vyložené klamání?
Tahle hra svou myšlenkou opravdu zaujme. Posuďte sami, nevypadá možnost postavit si vlastní vesničku, potažmo vytvořit celé království, přímo lákavě? Dle nás ano. S vládnutím však přichází také řada povinností. Tak za prvé je třeba zajistit jídlo. Nejenom, že za nového vesničana musíme jednorázově zaplatit 50 jednotek jídla, ale každý človíček dále každodenně spotřebovává další potravu. Naší první starostí tak je zajistit dostatek jídla. A jak to uděláme? Stačí označit určitý prostor, který se pak automaticky stane polem pro obilí. Takto vytvořené území zároveň vytvoří pracovní pozici. A jakmile najmeme dalšího vesničana, ten toto místo automaticky zaujme. Sám pak zasívá semínka na jednotlivé kostky hlíny. To stihne za necelý den, takže pak zbytek dne i den následující pouze sleduje, jak obilí roste. Za celé dva dny je obilí připraveno ke sklizni. Náš pracant tak vše sám od sebe hezky sklidí, uloží ho do dřevné bedny a ihned začne sázet další várku.
Obilí lze jíst už samo o sobě. Má však malou výživovou hodnotu a nikdo si na něm pochopitelně příliš nepochutná. Proto se hodí postavit pec, čímž se vytvoří pozice pro kuchaře, který z obilí peče křupavý chleba. Pokud žádné obilí nemá k dispozici, stojí nečinně u pece, aby bublina nad jeho hlavou mohla signalizovat chybějící obilí. Kromě jídla milí poddaní vyžadují už jen jedinou věc – postel. Tu je dokonce potřeba umístit ještě před najmutím dalšího človíčka. Jakmile se setmí, téměř všichni peláší hezky spát. Možná vás překvapí, že postel může být umístěna doslova kdekoliv. V podstatě si tak hráč vůbec nemusí lámat hlavu se stavěním příbytku, protože se tihle chlapíci vyspí klidně i pod širým nebemm.
Noc však kromě temnoty skrývá i jistá nebezpečí. Ze všech stran se k nám totiž začnou blížit zombíci se svítícíma očima. Ty lze zabít jediným způsobem, vystřelením šípu. Stačí jediná trefa a nepřítel se ihned hroutí k zemi. Čím více obyvatel máme, tím více zombíků útočí. Původně jsem se divil, proč hra ještě před začátkem nabízí možnost zdvojnásobit počet nepřátel. Po zhruba hodině hraní mi to však došlo. Zombíci totiž v základu nepředstavují prakticky žádné nebezpečí.
Nedokáží totiž ničit žádné kostky a co víc, nepřelezou výškový rozdíl větší jak 1 kostka. Úplně tak stačí vykopat příkop o hloubce 2 kostky a jsme v bezpečí. Tábor však zároveň musí mít alespoň jeden otevřený východ, jinak nás hra penalizuje větší spotřebou jídla. To má ale jednoduché řešení. Stačí přes noc stát u jediného východu, kam míří všechny zombie a tam je jednoduše vyřídit. Taková obrana je prvních pár hodin poněkud nudná, protože je soupeřů opravdové minimum. Později se obtížnost sice zvýší kvůli vyššímu počtu nepřátel, jenomže my stejně máme eso v rukávu. Kamkoliv totiž umístíme toulec se šípy, postaví se zde jeden z nezaměstnaných poddaných, aby zde stál bez nároku na spánek a likvidoval jakékoliv dotírající zombie. Když se člověk trochu zamyslí a postaví dlouhou chodbu u vstupu do hradu, jediný lučištník snadno zneškodní i početnější armádu. Zombíci jsou tak aktuálně spíše jen pro srandu králíků a nejsou příliš zábavným prvkem. Autorům však stačí posílit jejich atributy a hra bude okamžitě zajímavější.
Výhoda jistoty v zabezpečení základny tkví v možnosti bezstarostného prozkoumávání okolí. Výhled lze za chvíli získat tak, že opakovaně skočíme a zatímco jsme ve vzduchu, umístíme pod sebe další kostku. Jakmile tímto způsobem vytvoříme vysokou věž, nezbyde nám než si užívat scenérie okolo. Protože však nejste žádný asasín, nemůžete z věže jednoduše seskočit. Znamenalo by to totiž úmrtí a respawn na základně, a tedy i ztrátu všeho v inventáři. Do inventáře přitom dáváme vše, co v tomhle kostičkovaném prostředí posbíráme. Stačí zamířit na určitou kostičku a během vteřiny je naše. Z tohoto materiálu pak přímo v inventáři můžeme craftiti další předměty, jako jsou třeba šípy, luk, pochodeň a celá řada dalších užitečných itemů. Craftit zvládnou dokonce i vesničané. Stačí jim vytvořit speciální stůl a u něj zadat kolik čeho chceme vytvořit. To však má cenu jen při zadání „nekonečno“, protože určitý počet kusů si můžeme udělat mnohem rychleji sami.
Ačkoliv Minecraft je této hře podobný do takové míře, že bych se nedivil žalobě za kopírování, dočkáme se oproti originálu v některých rysech lepší grafiky. Především nebe dokáže vypadat neskutečně nádherně, zejména při východu a západu slunce. S tím souvisí i úctyhodné zpracování světel a stínů. Právě to je až překvapivě realistické a oku vyloženě lahodí. Zajímavě zpracována je také hloubka ostrosti. Když se podíváte na blízký objekt, hra vše ve větší vzdálenosti rozostří, což danou věc před vámi citelně zvýrazní. Tento efekt se ostatně často vyuužívá při fotografování portrétů. Jen tak mimochodem, Colony survival si lze výrazně zpříjemnit hraním s dalšími hráči.
Při hraní si rychle všimnete, že se kostičkované postavy vlastně vše dělají ve stejné pozici. Ruce tedy většinou mají podél těla zatímco střílí z luku, sází obilí či těží nerostné suroviny. Zatím tak ve hře chybí zajímavější animace, takže je vše poněkud stereotypnější. Třeba když se do dostřelu lukostřelce vetře nepřítel, náš voják se na něj jedním pohybem otočí a vystřelí. Samozřejmě nikdy nemine. Působí to, jakoby zde stál spíše elektrikou poháněný turret, nežli realisticky vypadající poddaný.
Začátkem září 2017 je Colony Survival naprostým základem. Hře citelně chybí obsah všeho druhu a hráče několik dostupných činností omrzí během několika málo hodin. Hlavní zaměření hry je zřejmě stavění. Na rozdíl od Minecraftu, kde naše stavby nudí naprostou prázdnotou, zde automaticky pracující vesničané prostředí náležitě zpestřují a oživují. Přestože má Colony Survival neskutečný potenciál, v současné době jej za 20 euro nemůžeme doporučit. Věříme ale, že v budoucnu půjde o opravdu kvalitní herní počin a těšíme se, až se ke hře vrátíme po jejím vydání.
