Battlefield: Play4Free

Electronic Arts zkouší další způsob zcela nového konceptu hraní. I tak bychom mohli vnímat chystanou vojenskou střílečku, která by měla být pro kohokoliv zdarma. To sebou ovšem přináší několik zásadních problémů a protikladů. Podívejme se obecně na hry, které někdo nabídne jen tak zadarmo. Potom vydavatel zřejmě na její vývoj nedá zase tolik peněz, takže hráči raději sáhnou po jiném titulu, který je bude víc bavit. Nebo najde jiný způsob, jak vývoj zaplatit a ještě na tom vydělat balík peněz. Tento koncept u nového Battlefieldu tvůrci hodlají použít. Jdou novou cestou, kterou si ovšem budou muset nejprve řádně prošlapat, protože PC hráči na ni nejsou příliš zvyklí. Základní hru dostanou všichni zadarmo, ale pokud budou chtít hrát opravdu na úrovni a aby je to maximálně bavilo, budou si muset připlatit. Jak si tedy ukážeme, Battlefield: Play4free vlastně zadarmo není. Ovšem nepředbíhejme, vezměme to všechno popořádku.

    

Samotná hra nefunguje jen v prohlížeči. Ten je pouhou bránou, kterou do hry vždy musíte vstoupit. Ze stránek si tedy musíte nejprve stáhnout balík dat, který se klasicky nainstaluje a na disku mi v tomto okamžiku zabírá více než 2GB dat. Na webu si nastavíte váš účet, vytvoříte svého vojáka a teprve poté se můžete připojit do hry, respektive se dostanete k další “bráně”, kde si nastavíte třeba rozlišení ve hře, nebo zvolíte další atributy hry jako jsou zbraně a další vybavení. Až po nastavení všech těchto maličkostí se můžete konečně připojit a začít válčit. Rozebírám to z jednoho prostého důvodu. Hlavně ze začátku budete mít pocit, že spoustu věcí dali autoři do hry jen proto, aby vás trošku potrápili.

Týká se to i připojování do hry, které je z větší části automatizováno a můžete ho ovlivnit jen minimálně. Pokud se chcete připojit s úmyslem hrát jednu konkrétní mapu, často se budete muset několikrát připojovat a zase odpojovat, než budete mít štěstí. Přehled dostupných serverů, či alespoň výběr konkrétní mapy by v tomto případě byl více než vítaný. A jsme konečně v samotné hře. První co vás zarazí, je rychlost pohybu vojáka, ten se totiž sune jako šnek. V podstatě neustále tak budete držet tlačítko pro sprint, protože jinak se nikam rozumně nedostanete a zároveň jste hodně snadný cíl. Na výběr máte klasicky ze čtyř povolání: voják, medik, sniper, inženýr. Každé z nich má k dispozici specifické zbraně a další vlastnosti. Třeba medik má možnost vyhodit lékárničku, sám se u ní vyléčit a samozřejmě tuto možnost nabídnout i ostatním, za což na oplátku dostane zkušenostní body.

    

Ty ostatně dostává za všechno podstatné, co se mu ve hře povede, jako je třeba zabití protivníka nebo obsazení území. Čím více bodů získá, tím vyšší level jeho postava získá. Zkrátka klasika, již notoricky známá i z jiných her. Se zvyšujícím se levelem ovšem v jiných hrách dostáváte lepší zbraně a vylepšení. Zde to mají autoři udělané jinak a dostali jsme se tím pádem ke způsobu, jak chtějí na hře vydělat i nějaké peníze. Pokud hrajete opravdu zadarmo, máte k dispozici jen to nejzákladnější vybavení včetně zbraní. Chcete něco lepšího? Máte dvě možnosti, ale zase jen u malého množství zbraní. Můžete směnit získané body a koupit si na den, či tři lepší zbraň. Pokud ji budete chtít i nadále, už budete muset sáhnout do peněženky. Za 5 až 50 dolarů (což už je cena plné verze hry) si můžete koupit tzv. Battlefunds. Za 50 doláčů jich získáte hned 8750 a za ty pak můžete nakupovat třeba již zmíněné zbraně.

    

A cena to není zrovna malá. Za opravdu dobrou pušku dáte klidně i 980 bodů, což je v přepočtu cirka 5,5 dolaru (asi 95 korun). Pokud tedy chcete vyhrávat, a kdo hraje multiplayer, ten se chce vidět na horních pozicích tabulky, nemá jinou možnost, než platit. Platí se v podstatě za všechno. Zbraně či vybavení, dokonce si můžete koupit i to, že se vám budou rychleji načítat zkušenostní body. V některých případech už jdou podle mně tvůrci až za hranice únosnosti, jestliže se v názvu hry chlubí přídavkem free. Nemáte totiž třeba možnost přepínat si povolání vojáka během hraní, ale musíte si vytvořit vždy novou postavu, se kterou i sbíráte zkušenostní body od nuly. Počet postav je ovšem omezen na pouhé dvě. Chcete jich víc? Není problém, zaplať pouhých 140 bodů (16 korun) a můžeš mít o postavu víc. Osobně musím říct, že se mi tento přístup zase až tolik nelíbí. Ve finále totiž můžete zaplatit klidně i víc, než kolik byste dali za plnou verzi hry. A taky se mi mírně příčí představa, že ten kdo nalije do hry víc peněz, má před ostatními významnou výhodu.

    

Pořád je zde ale ta hlavní a nejdůležitější výhoda – je to celé zadarmo. Bohužel čím déle jsem hrál, tím víc ve mně převládal pocit, že ne všechno zadarmo je taky dobré. Mám pro to několik dalších argumentů. Battlefield: Play4Free by se dal velmi dobře přirovnat k multiplayeru Bad Company 2. Ten vezměte, osekejte o všechny skvělé věci, které tam hráči mají rádi, uberte zásadně na fyzice a destrukci budov a předmětů, vyměňte textury zbraní za rozmazaný blivajz a máte hotovo. Ano, pořád ale nezapomínejme, že hra je v současné době v betaverzi a výše napsané nemusí u té finální vůbec platit, v což také doufám. Proto se jen okrajově zmíním o tom, že jde nyní hrát pouze jeden herní mód. Vaším úkolem je obsazovat na mapě předem určená místa. Za to dostává tým body, čím více obsazených míst, tím více bodů, tím zajištěné vítězství. To celé je nyní možné hrát jen na několika málo mapách.

    

Samotné mapy jsou obrovské. Bojuje se jak v otevřené přírodě, tak v městské zástavbě. V kombinaci s pomalým loudáním vojáka proto přijdou více než vhod bojové dopravní prostředky, od jeepů, obrněných vozidel, přes tanky až po vrtulníky či nadzvukové stíhačky. Hlavně u nich si z fyzikou tvůrci moc hlavu nelámali, takže poměrně často narazíte na stíhačku letící těsně nad povrchem rychlostí 50km/h. To ale nic neubírá na zábavnosti, kterou použití techniky představuje. Abyste se jako pěšák mohli účinně bránit, máte možnost použít po mapě rozmístěné raketomety. Samotná hra je na druhou stranu poměrně realistická. Jinými slovy, stačí jedna dobře mířená rána ze samopalu i na dlouhou vzdálenost a je po vás. Hodně záleží na vzájemné spolupráci všech hrajících. Je nutné, aby bylo složení až 16 členného týmu různorodé, není nic horšího, když se připojíte k několika schovávajícím se sniperům. Ti si sice vystřílí hezké skóre, ale tým jako celek prohraje, protože nebude mít obsazené pozice na mapě. Na druhou stranu někomu by mohlo vadit až okaté označení vojáků, nad každým vidíte k jaké straně patří a stejně tak záchytných bodů, které je potřeba obsadit.

Problém byste mohli mít s velkou hardwarovou náročností a celkovou neodladěností použitého Refractor 2 enginu. Ano, znova musím opakovat, že jde o betaverzi, přesto je na pováženou, že se počet snímků za vteřinu pohybuje jen kolem 25 za vteřinu, při rozlišení 1920×1200. Bohužel nízké rozlišení vás nezachrání, protože i při zkušebním snížení na 1280×800 se počet snímků za vteřinu v podstatě nezvýšil. Snad na právě tomhle autoři co nejvíce zapracují. Jen pro srovnání dodávám, že na nedávno hraném Crysis 2, který vypadá nesrovnatelně lépe, jsem měl bez problému při rozlišení 1920×1200 počet snímků kolem 40-60 za vteřinu, na sestavě s čtyřjádrovým procesorem a GeForce 275. Skvělé je zpracování zvuku, které se mi moc líbilo a dokáže výborně vtáhnout do hry.

    

Pojďme si to celé shrnout. Hra je sice stále ve fázi betaverze, ale zcela jasně naznačila, jakým směrem se hodlá ubírat. Nabídne ořezanou a zjednodušenou formu zábavy, která nemusí být na pár hodin špatná, ale v současné době nemá víc co nabídnout. Pokud si chcete hru vychutnat co nejvíc a stačit těm nejlepším, nálepka free pro vás rozhodně neplatí a pár stokorun budete muset do hry investovat. Zapracovat by tvůrci také měli na optimalizaci, protože i když hra nevypadá nijak extra, náročná je velmi a na slabším počítači můžete mít docela problémy. Přesto již v tuto chvíli je možné prohlásit, že pokud snad nemáte odpoledne co dělat a pár stažených GB dat navíc vám nevadí, hru si určitě zkuste, beta je stále otevřená a přístupná všem a nebude to špatně investovaný čas.