7 Days to Die

Nedávno jsme vám přinesli žebříček nejprodávanějších her ve Velké Británii (více zde). Mezi nimi se objevila i survival postapokalyptická hra jménem 7 Days to Die. Ta ve svém odvětví patří k titulům, jenž od začátku svého vypuštění v rámci předběžného vývoje budí velkou pozornost. Rozhodli jsme se tak hru otestovat, přestože dosud není dokončená a stále se nachází v alfa verzi. Konkrétně jsme testovali verzi 14.6.

 

Přes prohlášení vývojářského studia The Fun Pimps, že hra v dubnu 2016 přejde do verze beta, máme bohužel stále k dispozici pouhou alphu. I tak však hra stojí nemalých 23 euro, tedy asi 650 Kč. Od roku 2013 se již údajně stihlo prodat přes 1,5 miliónů kusů, kdy hra vyšla pro Windows, OS X a Linux. Nově však titul dolehl i na Xbox One a PlayStation 4. Nyní ale konečně přejděme k našemu posudku.

 

 

Na začátku si nejdříve upravíme vzhled postavy, po čemž si necháme vytvořit svět, jehož parametry jako je například četnost spawnu zombie, si sami navolíme. Následně se objevíme jen s minimem vybavení ve spodním prádle na náhodném místě na mapě. Návod nám (anglicky) říká, jaké úkoly bychom měli nejdříve splnit, čímž se postupně učíme základům. Samozřejmostí je vytvoření slaměného oblečení, vytvoření jednoduché kamenné sekery či kamenné paličky na spacifikování dotírajících nestvůr. Coby první zbraň na dálku pak poslouží luk a šípy.

Ačkoliv se může zdát, že zmíněné základní ozbrojení a to i s dalšími vylepšenými zbraněmi, by mělo stačit na snadné skolení alespoň jednoho či dvou zombíků, opak je pravdou. Nepřátelé jsou ve hře velmi odolní a běžný nepřítel někdy zvládne třeba i sedm úderů paličkou a jde po nás i s celou řadu šípů v sobě. Naopak my tolik zásahů rozhodně nezvládneme. Mnohdy se navíc stane, že první, druhý útok nepřítele nám způsobí omráčení, takže nemůžeme ani začít utíkat a zdraví nám letí dolů raketovým tempem. V téhle hře tak umřeme jedna dvě.

 

 

Přestože některou zvěř lze lovit (prasata, jeleny), jiná nám umí pořádně zatopit. Pokud se do nás pustí takový medvěd, budeme mít co dělat. Psovi pak zase kvůli jeho rychlosti nelze utéct. Každý nepřítel v této hře zkrátka představuje nemalé nebezpečí. Pokud zemřeme, můžeme se narodit buďto přímo na námi určeném místě (u naší postele/spacáku) nebo v jeho okolí. Smrtí ztratíme 10 % maxima zdraví a staminy. Stejně tak přijdeme o pásek základních věci, které máme přiřazeny k číslům na klávesnici (1 až 9), případně o batoh či o obojí – záleží na našem nastavení.

 

 

Kapitolou samou o sobě je noc. Ta je velmi, velmi dlouhá. Délka, stejně jako u dne, záleží na naší volbě. Pokud však například den trvá reálných 30 minut, noc trvá stejně dlouho dobu. Vzhledem k tomu, že v této temnotě nelze absolutně nic vidět a vytvořit věci jako je svíčka či pochodeň je na začátku poměrně problém, jsme takřka nahraní. K tomu nutno připočíst zesílené schopnosti zombíků, kterým už nelze ani utéct, protože ve tmě doslova sprintují. Překvapivě noc nelze prospat, což je u survival titulů jinak jakýmsi standardem. Ve výsledku se tak při nejlepším krčíme v nějakém příbytku, můžeme jej vylepšovat, ale pokud nechceme riskovat chodit ven a dojde nám materiál na opravy/vylepšování, je asi nejlepší možností nechat postavu v bezpečí a hru přestat na tuto dobu zcela hrát – tedy jít se reálně najíst, napít, surfovat po internetu atd.

 

 

Bohužel ani ovládání není ideální. Často je třeba otevřít inventář a hledat určitou věc, abychom si ji následně dali do pásku, odkud lze teprve danou věc vzít do ruky. Když se vám takhle rozbije palcát nebo vám dojdou šípy a je třeba zastavit, vytvářet si nové a následně předmět přemisťovat, abychom věc mohli vzít do ruky, je to poněkud zdlouhavé a především nás to může stát život. V případě šípů sice stačí vytáhnout luk a není třeba přendávat šípy, nicméně zde zase málokoho napadne, že pokud máme luk i šípy, tak po vytáhnutí luku je třeba zmáčknout písmeno „R“ a vybrat typ šípů (a to i když máme k dispozici pouze jediný typ). Zbytečné.

 

Tím se dostáváme k tomu, co dělá tuhle hrou jednou z nejzábavnějších survival tilulů. Craftění. V této hře najdeme obrovské množství předmětů, materiálů a možností, co si s nimi počít. Kromě celé řady zbraní a brnění, tu navíc lze vytvářet pasti a především z různých materiálů stavět odlišné druhy kostek. Z těchto kostek si pak postavíme libovolný dům, příbytek, hrad. Jenomže například postavením dveří to nekončí! Stačí mít v inventáři dřevo a klikáním na dveře je vylepšujeme. Konkrétně na nich přibývá desek, které je zpevňují, čímž se stávají odolnějšími vůči útokům nepřátel.

 

Osobně mě pak nadchla situace, kdy jsem nalezl polorozpadlý dům s chybějícími kusy podlahy, dřevěných stěn i střechy. Každičký kousek domu lze opravit či vylepšit. Chybějící části jsem doplnil, dveře zpevnil a okolí opevnil dřevěnými ostrými kůly. Nechyběl ani nově vytvořený balkón s pěkným výhledem, ohniště a pec uvnitř či dekorace jako nábytek. Z chátrající chalupy se tak stal můj nový domov a útočiště v tomto nehostiném světě.

 

 

Pozor na pasti! I zde se objevují paradoxy. Když třeba projdete příliš blízko kolem kůlu, ten vás poraní takovým způsobem, že okamžitě začnete krvácet. Překvapivě však krvácení po jisté době nepřestane s tím, že by ubralo zdraví jakožto trest, ale pokračuje, dokud ho nezastavíte obvazem. Jelikož ten je ale obtížné vytvořit, zvláště pro začínajícího hráče. Otření se o onu kládu se tak často rovná jisté smrti.

 

Úkolem hry je samozřejmě přežít. Jídlo a pití zde sice hraje určitou roli, ale rozhodně ne klíčovou. A to je dobře. Člověk se tak může lépe soustředit na protivníky, vytváření účinnějších zbraní, těžení a budování lepší základny. Svůj vliv má zde i počasí, které je částečně určeno prostředím. Ve hře narazíme na jiné krajiny, které jsou dosti nepřirozně odděleny přímkou. Na takové hranici tak jasně vidíme, že na jedné straně je jasně zelená louka se stromy a květinami, o jeden krok dále však je již spousta sněhu. Nechybí ani vyprahlé pustiny plné kaktusů. Ochranu nám poskytne lepší oblečení.

 

 

Další zpestření přichází v RPG prvcích. V některých oblastech získáváme nový level a tím se zlepšují naše schopnosti. Jedná se například o atletiku, jež vylepšujeme třeba běháním. Kromě toho se však časem dostaneme na celkový vyšší level, za což dostaneme volné body. Ty pak utratíme za lepší schopnosti, třeba zrychlené prohledávání určitého cíle (auta, krabic, kontejneru, skříňky…). Různé skilly přitom stojí odlišný počet bodů.

Grafiku bohužel pochválit nelze, což asi sami tušíte díky přiloženým obrázkům. Je totiž opravdu zastaralá, na dnešní dobu až překvapivě. Současně s touto hrou jsem s kamarádem hrál jinou survival hru – The Forest. Autoři obou her sází na zcela jiné prvky. The Forest je graficky nádhernou hrou, ale hra zdaleka nenabízí tolik náplně. Po snad asi pěti hodinách už hráč opakuje obdobné pořád dokola. 7 Days To Die naopak nabízí obrovské množství obsahu, objevování úplně nových zbraní, stavění rozličných základen, vytváření nových itemů. Je zde zkrátka pořád co dělat a hře lze tak odpustit mnoho paradoxů a špatnou grafickou stránku. Na stereotypnost můžete rovnou zapomenout. Doporučujeme však obě zmíněné hry. Každá vyniká v něčem jiném.