The Last of Us

Co byste udělali v momentě, kdybyste skončili mezi posledními žijícími zbytky lidstva? Snažili byste se raději sjednotit a znovu vytvořit fungující společnost, či byste vzali na záda brokovnici od souseda a rozpoutali anarchii? Ačkoli o tom vy sami zřejmě příliš jasno nemáte, asi vám na tom ani nemusí záležet, neboť podobné myšlenky v blízké době s trochou štěstí příliš reálné uplatnění nenaleznou. Pro Joela a Ellie, hrdiny právě připravovaného titulu The Last of Us, se každopádně jedná o otázky spadající do jejich všedního života z toho důvodu, že se do podobné situace skutečně dostali. Patří mezi posledních pár přeživších osob na naší planetě a je jenom na nich, zda se jim v nevybíravých podmínkách podaří zachovat si chladnou hlavu a přežít. A my jim s tím samozřejmě pomůžeme.

Titul má na starosti známé studio Naughty Dog, které si potrpí především na exkluzivitkách pro konzole od Sony. Vždy tomu tak ale nebylo. Tak třeba jeho vůbec první hra z roku 1985 vyšla výhradně na Apple II stejně jako tři kusy tuto hru následující. Teprve v roce 1996 se tvůrci rozhodli zamířit na PlayStation se sérií skákaček pod názvem Crash Bandicoot. Od té doby už se této legendární konzole nepustili. Pro PlayStation 2 dlouhá léta pracovali na sérii Jak and Daxter, přestože jejich hlavním klenotem byla teprve trilogie Uncharted vycházející od roku 2007 na PS3. Dosud největší očekávání nicméně spadají na ramena právě survival akce The Last of Us. Podaří se je vývojářům v polovině června, kdy hra vychází, naplnit?

Nacházíme se přibližně v roce 2030 v jedné ze speciálních zón vytvořených poté, co nastala apokalypsa. Tu způsobil virus měnící lidi v neovladatelná monstra už před více než dvaceti lety. Zásoby docházejí, infikovaní se dostávají nebezpečně blízko k přeživším a některé ze zón se rozpadají přímo pod rukama armády. My se vkládáme do života čtyřicátníka Joela, který pracuje pro černý trh se zbraněmi a dalším nedostatkovým zbožím. Jeho nynějším úkolem je vyvést ze zóny mladou dívku Ellie, která se narodila až v postapokalyptickém světě, a předat jí následně dále. Celé se to ale samozřejmě z ničeho nic zvrtne a oba se ocitnou bez možnosti návratu napospas svému osudu. Jak se dvojici povede dále je už ale výhradně na nás a na naší schopnosti přežít.

Kampaň by hráči měla vydržet kolem vcelku slušných patnácti hodin čistého herního času. Z role Joela sice nikdy nevystoupíme, každopádně o tom, že nám bude Ellie stát po celou dobu po boku, není možné ani diskutovat. O hlavní dvojici jsme si každopádně již popovídali dostatečně v posledním preview na tuto hru, takže by se slušelo se tentokrát zmínit spíše o nově oznámené postavě, jíž je Tess, přítelkyně a zároveň jedna z nejdůležitějších osob v životě našeho odhodlaného hrdiny. S Joelem se původně setkali na černém trhu, kde spolupracovali. Sdílejí stejné životní názory a mají dokonce i podobný pohled na svět, nicméně vztahy vzniklé po drtivé apokalypse nejsou tím, čím bývaly. Přestože Tess tvoří jednu z nejdůležitějších složek příběhu The Last of Us, příliš byste si na její přítomnost zvykat neměli, neboť se bude na plátně objevovat jen velice zřídka.

Mezi jasná znamení The Last of Us patří hororová atmosféra, která hráčem dokáže v určitých momentech pořádně zamávat. Nejde však pouze o děsivost toho, co se kolem vás děje, částečně se na tom totiž podílí i empatie Joela a obzvláště pak Ellie. Někteří z infikovaných jsou kupříkladu napadení pouze povrchově a nemoc je nikdy nedokázala plně ovládnout. Z řeči jejich těla je tak poznat, že i když se o nic podobného ve skutečnosti nesnaží a vlastně si připadají, jako by bylo špatné to, co dělají, nemohou se ovládnout a snaží se vás zabít téměř až cukavými pohyby. A víte vůbec, jak obtížné pro vás i váš charakter je, když něco takového pochopíte, podobného tvora zabít? Časem se vám do cesty navíc dostanou i obyčejní zubožení lidé a v ten moment vše začíná být ještě osobnější.

Pravým jádrem atmosféry ukryté v temných stínech a plížení se jimi s tím, že nikdy nevíte, co se kolem vás děje, je ale, spíše než citový podtext, zvukový dojem. Nejde každopádně o hudbu jako takovou a sountrack, na němž se nehledě na to rozhodli vývojáři pořádně zapracovat. Jde o ticho. Plíživé, podivné a pořádně děsivé ticho. Každý slyšitelný nádech infikovaných vám vpustí dávku adrenalinu přímo do srdce a vy ucítíte hrozbu vznášející se okolním vzduchem. Součástí vašich schopností  je koneckonců i takzvaný „Listen Mode”, při němž Joel utichne, obrazovka ztratí veškeré barvy a vám se zobrazí pouze obrysy všech nepřátel kolem vás, jež dělají nějaký hluk, takže zjistíte, jak špatně na tom vlastně jste, což hráči v mnohých situacích přijde rozhodně vhod.

Ani v momentě, kdy už vše máte přesně napočítáno, ale nemůžete spoléhat na to, že jste za vodou. Titul si totiž zakládá na vaší schopnosti taktizovat, což je každopádně otázkou neustálého zkoušení nových taktik a možných řešení. Ve hře se bude umírat hodně, hodně často. Nikdy nevíte, co přijde, a protivníci jsou navíc schopni vás zabít prakticky okamžitě na jednu, maximálně dvě rány. Po každé smrti je tak třeba trošičku zmoudřet a vyvinout sílu na vytvoření alespoň malých známek postupu. Celkově je každopádně z pohledu užití si hry ideálnější plížit se než vytáhnout brokovnici a všechno rozstřílet, k čemuž na druhou stranu ke konci hry prostor také dostanete. Nábojů ale bude stejně nedostatek, neboť se jedná o vůbec nejvzácnější věc, na níž v postapokalyptickém světě narazíte.

Jak už jsme zmínili, Země byla nakažena houbovou infekcí, která lidem leze doslova na mozek. Následně je navíc začne i ovládat, proti čemuž se prostě a jednoduše není možné nijak smysluplně bránit. Různé typy nepřátel závisejí na tom, jak moc je houbová infekce ovládla. Již jsme uvedli kupříkladu „runnera” v souvislosti s tím, že dosud zaznamenal pouze povrchové nakažení a má rozpolcenou osobnost, tudíž vás sice vnitřně nechce zabít, i když je virus silnější a říká si o opak. Dále se může jednat například o protivníky, jejichž oči byly kompletně zastíněny plísní, takže nevidí a orientují se výhradně za pomoci sluchu, tudíž pokud se s nimi setkáte a budete vydávat absolutní minimum zvuků, dezorientujete je značně snáze než když přiběhnete s křikem a ranami z pistole.

Pokud bychom si hru obhlédli z pohledu otevřenosti světa, zjistíme, že se jedná o vcelku přímý tunel, který ani není zastíněn žádnými pořádnými kulisami či ničím podobným. Tvůrci se za to totiž nestydí, protože chtějí hráčům nabídnout co nejlepší zážitek z příběhu, což bohužel nijak jinak nejde. Neustále ale máte možnost odskočit od původního plánu a namířit si to třeba ke stolu, v němž naleznete nůžky, hřebíky, flašku s alkoholem či lepící pásku, což je však jen pár z mnoha typů materiálů, které se ve světě The Last of Us nacházejí. Následně si z nich máte možnost tvořit různé předměty včetně molotovova koktejlu a balíčků s první pomocí, které se vyplatí mít při ruce v každé situaci, do níž vás hra uvede. Je ale třeba si při jejich tvorbě dávat pěkný pozor z toho důvodu, že Joel pracuje v reálném čase a protivníci na vás mohou kdykoli zaútočit nehledě na to, zda jste k nimi natočeni čelem či zády.

Titul bude mimo jiné obsahovat i multiplayer. O jeho obsahu dosud každopádně není nic známo. Jediné, co byli tvůrci rozhodnuti potvrdit, je to, že nepůjde o kooperaci a do role Ellie se tak nikdy nedostaneme šanci vžít. The Last of Us u nás vychází 17. června exkluzivně na konzoli PlayStation 3. Hra na nás zatím dokázala zapůsobit snad ze všech herních stránek a jediné, čeho se tak obáváme, je, že se dočká ještě dalšího odsunutí. Podobné nadšení nás totiž pronásledovalo kupříkladu i u Bioshocku Infinite a stačí se ohlédnout a uvědomíme si, že jsme jej museli chladit téměř půl roku, než jsme se hry skutečně dočkali. Sony nás snad každopádně nezklame a The Last of Us se díky tomu bude moci zařadit k nejlépe vypadajícím hrám tohoto roku už každým týdnem bez zbytečného zdržování.